Felix Holzmann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Felix Holzmann
Narození 8. července 1921
Teplice
Úmrtí 13. srpna 2002 (ve věku 81 let)
Chemnitz
Povolání herec
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Felix Holzmann (8. července 1921, Teplice13. září 2002, Chemnitz, Německo) byl český komik německé národnosti. Ve svých scénkách vystupoval s kulatými brýlemi a ve slaměném klobouku, tzv. tralaláčku. Scénky měly vesměs charakter dialogu, výjimečně monologu. Vytvořil typ natvrdlého chlapíka, kterému všechno dochází nezvykle dlouho, se zvláštním tázavým zpěvavým protahováním koncovek. Jeho texty jsou precizně vystavěné; humor často těží z nečekaného (často nepatřičně doslovného) uchopení významu slov a slovních spojení.

Partnery v jeho vystoupeních mu byli František Budín (v civilu zaměstnanec ČSD), Viktor Maurer, Lubomír Lipský, Milan Neděla, Miloslav Šimek, Jan Borovička, Jiří Bruder, Zdeněk Dítě ale i Karel Gott nebo Iva Janžurová.

Od konce 60. let žil a působil také v Německu, kde se seznámil se svou druhou ženou – zpěvačkou a konferenciérkou Barbarou Greif.

V roce 1997 vystoupil na rockovém festivalu v Trutnově.[1]

Těsně před svou smrtí obdržel platinovou desku Supraphonu.

V severozápadní části Mírového náměstí v Litoměřicích se nachází dům jeho rodiny, kde prožil své dětství. Dnes je na tomto domě umístěna jeho busta s malou pamětní deskou. Ve scéně Akvárium hovoří Holzmannova postava o tom, že bydlí v Litoměřicích na Máchově 44, taková adresa tam však neexistuje.

Teprve po jeho smrti se česká veřejnost dozvěděla od jeho přátel, že během II. světové války sloužil v německé armádě v západní Evropě a po válce proto strávil rok v sovětském zajetí, ale k těmto tvrzením chybějí upřesňující dokumenty.[2]

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

CD disky[editovat | editovat zdroj]

  1. 10× Felix Holzmann
  2. Ještě 10× Felix Holzmann
  3. Ztracený a nalezený
  4. Huhulák

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GÖTH, Jindřich. Felix Holzmann: Tak mně teda řekněte.... Instinkt. 2011, čís. 15. Dostupné online.  
  2. Holzmann rozdával smích plnými hrstmi, svou službu u Wehrmachtu však tajil

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]