Felix Holzmann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Felix Holzmann
Narození 8. července 1921
Teplice
Úmrtí 13. srpna 2002 (ve věku 81 let)
Saská Kamenice
Povolání herec
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Felix Holzmann (8. července 1921 Teplice13. září 2002 Chemnitz, Německo) byl český komik německé národnosti. Ve svých scénkách vystupoval s kulatými brýlemi a ve slaměném klobouku, tzv. tralaláčku. Scénky měly vesměs charakter dialogu, výjimečně monologu. Vytvořil typ natvrdlého chlapíka, kterému všechno dochází nezvykle dlouho, se zvláštním tázavým zpěvavým protahováním koncovek. Jeho texty jsou precizně vystavěné; humor často těží z nečekaného (často nepatřičně doslovného) uchopení významu slov a slovních spojení.

Partnery v jeho vystoupeních mu byli František Budín (v civilu zaměstnanec ČSD), Viktor Maurer, Lubomír Lipský, Milan Neděla, Miloslav Šimek, Jan Borovička, Jiří Bruder, Zdeněk Dítě, ale i Karel Gott nebo Iva Janžurová.

Od konce 60. let žil a působil také v Německu, kde se seznámil se svou druhou ženou – zpěvačkou a konferenciérkou Barbarou Greif.

V roce 1997 vystoupil na rockovém festivalu v Trutnově.[1]

Těsně před svou smrtí obdržel platinovou desku Supraphonu.

V severozápadní části Mírového náměstí v Litoměřicích se nachází dům jeho rodiny, kde prožil dětství. Dnes je na domě umístěna jeho busta s malou pamětní deskou. Ve scéně Akvárium hovoří Holzmannova postava o tom, že bydlí v Litoměřicích na Máchově 44, taková adresa však neexistuje.

Teprve po jeho smrti se česká veřejnost dozvěděla od jeho přátel, že během II. světové války sloužil v německé armádě v západní Evropě a po válce proto strávil rok v sovětském zajetí, ale k těmto tvrzením chybějí upřesňující dokumenty.[2]

V roce 2008 vyšla literární koláž o životě Felixe Holzmanna, která je připomínkou Holzmannova osobitého humoru a popularity. Je nedokončeným rozhovorem Ondřeje Suchého s Felixem Holzmannem, doplněným vzpomínkami dcery a přátel, dopisy, fotografiemi z jeho soukromí, novinovými výstřižky a úryvky z estrádních vystoupení.

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

CD disky[editovat | editovat zdroj]

  1. 10× Felix Holzmann. Supraphon, 1997. (71:10). Obsahuje: Ukulele, Svačina, Hřbitovní rozhovor, Křížovkáři, Náhodné setkání, Seznamka, Šachová koncovka, Statistika, V kině, Skleróza.
  2. Ještě 10× Felix Holzmann. Supraphon, 2002. (70:43). Akvárium, Vaše žena je podobná mé známé, Vzorný vrchní, Domácí úkol, Kolegové, Alibi, Rozvod, Astrologie, Židle, Reportáž s nakupujícím v Kotvě.
  3. Ztracený a nalezený. Supraphon, 2004. (54:21) Obsahuje: Anekdoty úvodem, Divácká soutěž, Anekdoty podruhé, Klíček, Ještě jednou anekdoty, Tak si na tom jevišti zůstaňte sám, Anekdoty nakonec.
  4. Huhulák a další známé i neznámé scénky a anekdoty. Praha: Supraphon, ℗2006. (58:17). Obsahuje: Dotazník – neviděli jste tu Františka Joudu?, Anekdoty 1–4, O manželce, Ryba, Rozhovor Zdeňka Podskalského s Felixem Holzmannem, Ukulele (Huhulák).
  5. Všechny šplechty. Praha: Supraphon, ℗2010. 5 CD.
  6. Včera, dnes a zítra. Praha: Česká televize, ℗2011. 3 CD. Edice České televize. Zábava.
  7. Šprechty Felixe Holzmanna: scénky a anekdoty. Praha: Supraphon, ℗2011. (71:24). Obsahuje: Ukulele (Huhulák), Svačina, Hřbitovní rozhovor, Křížovkáři (Průkopník), Náhodné setkání, Anekdoty 1–7.
  8. Nové scénky Felixe Holzmanna, aneb, Včera, dnes a zítra...: záznam představení Davida Šíra a Miroslava Reila z divadla Semafor. [Praha]: Popron music & publishing, ℗2015. 2 CD. (77:02; 62:05).

Zvukové kazety[editovat | editovat zdroj]

  • Humoriády Felixe Holzmanna. Praha: Supraphon, ℗1991. (39:19).
  • Humoriády. Kvíz. Rušený program. [Praha]: Supraphon, ℗1991.
  • Felix Holzmann. 1. Praha: Supraphon, ℗1995. (37:15). Vybral a sestavil producent Jiří Tušl. Edice Nestárnoucí smích. Obsahuje: Ukulele, Kolegové, Vzorný vrchní, Svačina, Křížovkáři.
  • Felix Holzmann. 2. Praha: Supraphon, ℗1995. (37:59). Obsahuje: Náhodné setkání, Akvárium, Hřbitovní rozhovor, Domácí úkol, Alibi.
  • Felix Holzmann. 3. Praha: Supraphon Records, ℗1995. (66 min.). Výběr a sestava producent Jiří Tušl. Edice Nestárnoucí smích. Obsahuje: Skleróza, Židle, Seznamka, Šachová koncovka, Statistika, V kině, Astrologie, Rozvod.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GÖTH, Jindřich. Felix Holzmann: Tak mně teda řekněte.... Instinkt. 2011, čís. 15. Dostupné online.  
  2. Holzmann rozdával smích plnými hrstmi, svou službu u Wehrmachtu však tajil

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SUCHÝ, Ondřej. Aluminiový klíček Felixe Holzmanna. Praha: Modrý stůl, 2008. 154 s. ISBN 978-80-903471-6-8.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]