Miloslav Šimek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Miloslav Šimek
Jedna ze Šimkových knih
Jedna ze Šimkových knih
Narození 7. března 1940
Praha
Úmrtí 16. února 2004 (ve věku 63 let)
Praha
Příčina úmrtí leukemie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloslav Šimek (7. března 1940 Praha16. února 2004 Praha) byl český komik, humorista a spisovatel, který proslul jako partner Jiřího Grossmanna už počátkem 60. let. Do širšího povědomí české veřejnosti vstoupil teprve poté, co vydavatelství Panton začalo vydávat jejich gramofonové desky a když Československá televize pod režijním vedením Jána Roháče začala uvádět jejich semaforské pořady.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 7. března 1940. Vystudoval Pedagogický institut a stal se učitelem s aprobací dějepis, čeština a výtvarná výchova. Na právnickou fakultu, kam se nejprve hlásil, nebyl přijat kvůli špatnému kádrovému profilu. Po maturitě proto pracoval v účtárně státního podniku Stavoinvest, poté jako skladník ve skladu sanitární keramiky.

Na vysoké škole se setkal s J. Grossmannem, s nímž založili humoristickou dvojici, která posléze vystupovala v divadle Semafor.

V průběhu vojenské prezenční služby spoluzaložil divadelní soubor VOJ, což byla zkratka pro Vojenské jeviště. Po jejím skončení se vrátil ke spolupráci s J. Grossmannem, se kterým spolupracoval až do jeho smrti.

Spolu s Milanem Wágnerem koupili osla od jednoho hospodáře v Praze-Tróji a cestovali s ním a dalšími přáteli po Šumavě – kniha Putování s oslem.

Po smrti Jiřího Grossmanna spolupracoval s Petrem Nárožným a Luďkem Sobotou a poté Jiřím Krampolem, v tomto období se jeho humor dostal na úroveň estrádních pořadů a z toho pramenily neshody s Jiřím Suchým, které ukončila až výpověď z divadla Semafor. Poté založil Divadlo Jiřího Grossmanna, kde působil spolu se Zuzanou Bubílkovou až do své smrti. Zemřel 16. února 2004 na mnohočetný myelom, zmutovaný do akutní leukemie.[1] Je pohřben v Roztokách u Prahy.[2]

V roce 1977 podepsal antichartu.[3]

Byl ženatý, s manželkou Magdalenou měl tři dcery – Evu, Magdalenu a Hanu.[4]

Vystupování[editovat | editovat zdroj]

Své divadelní působení zahájil s Jiřím Grossmannem, jejich vystoupení v divadle Semafor měla velký úspěch, kromě toho společně vystupovali ještě v divadélku Slunéčko, kde vznikl základ jejich pozdějších Návštěvních dnů. Vystupování s ostatními partnery se již nesetkalo s takovou odezvou publika.

Vyjma hlavní divadelní činnosti se podílel na založení a organizaci několika zábavných mládežnických klubů. Spolupodílel se také na tvorbě kabaretních pořadů (první se jmenoval Polotrapno).

Společně s Grossmannem napsali knihu s názvem Povídky, aneb nechci slevu zadarmo.

Divadelní představení[editovat | editovat zdroj]

Televize[editovat | editovat zdroj]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Záznamy na DVD[editovat | editovat zdroj]

  • Síň slávy televizní zábavy: Miloslav Šimek a jeho herečtí partneři, 2013
  • Miloslav Šimek & Petr Nárožný & Luděk Sobota: Nejslavnější scénky, 2005 (natočeno 1973)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Miloslav Šimek (†64): Vdova poprvé o léčbě jeho rakoviny – Doktoři ho srazili na kolena!
  2. Kovařík, Petr a Frajerová, Blanka. Klíč k českým hřbitovům. 1. vyd. v Mladé frontě. Praha: Mladá fronta, 2013. 343 s. ISBN 978-80-204-2984-1. S. 65.
  3. Seznamy otiskovalo Rudé právo dva týdny. Lidové noviny. 2002-01-24, s. 15. Dostupné online. 
  4. http://www.novinky.cz/kultura/25787-miloslav-simek-ucitel-ktery-zbehl-k-divadlu.html Miloslav Šimek: učitel, který zběhl k divadlu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 947. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 690. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 264. 
  • WÁGNER, Milan. Co vy Pražáci víte o životě, aneb, Miloslav Šimek jak ho znám já : kronika fotografa Milana Wágnera. Praha : Šulc a spol., 2001. 131 s. ISBN 80-7244-071-3.
  • WÁGNER, Milan. Miloslav Šimek : pro někoho šoumen, pro mě kamarád Slávek. Praha : Brána : Knižní klub, 2004. 218 s. ISBN 80-7243-225-7.
  • Fousek Josef, Miloslav Šimek,(foto Wágner Milan): Putování s oslem

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]