Svatopluk Beneš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svatopluk Beneš

Svatopluk Beneš (před rokem 1938)
Narození 24. února 1918
Roudnice nad Labem, Rakousko - Uhersko
Úmrtí 27. dubna 2007 (ve věku 89 let)
Praha, Česká republika
Místo odpočinku Olšanské hřbitovy, Praha
Alma mater Pražská konzervatoř
Ocenění zasloužilý umělec
Manžel(ka) Božena Benešová
Děti Alexandra Ouřadová
Svatopluk Beneš
Rodiče Petr Beneš a Růžena Benešová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska na rodném domě Svatopluka Beneše v Roudnici n. L.

Svatopluk Beneš (24. února 1918 Roudnice nad Labem27. dubna 2007 Praha) byl český divadelní, filmový a televizní herec, který byl znám široké veřejnosti množstvím komických i dramatických rolí. Hrál v Divadle na Vinohradech a v Městských divadlech pražských, od svých 16 let i ve filmu, kde se stal záhy filmovou hvězdou v rolích romantických milovníků. Populární je jeho postava nadporučíka Lukáše z filmové dilogie Dobrý voják Švejk a Poslušně hlásím (1956, 1957). Větší i menší role si zahrál v desítkách televizních inscenací až do devadesátých let.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Svatopluk Beneš se narodil v Roudnici nad Labem jako syn železničáře Petra Beneše (18801958), matka se jmenovala Růžena (18861958). Měl dvě sestry a bratra. Děti byly přísně vychovávány, doma se nesmělo používat neslušných slov. Na gymnáziu se začal věnovat herectví a z kvarty utekl na konzervatoř do Prahy (absolvoval ji v roce 1937).[1] Otec se to dozvěděl až později a pak odmítl synovi platit podnájem. Proto Beneš do Prahy denně dojížděl a přivydělával si rok stážemi v divadle.

V šestnácti letech stanul poprvé před kamerou ve filmu Hudba srdcí, první významnou rolí byl propadající student ve filmu Studentská máma (1935). Po škole nastoupil v devatenácti letech do Divadla na Vinohradech a hrál zde mezi léty 19351950 [2], ale většinu života prožil na prknech Městských divadel pražských (19501985 [3], poté ještě hostoval). Jeho filmovými partnerkami se záhy staly filmové hvězdy Marie Glázrová, Lída Baarová, Zorka Janů, Adina Mandlová. Celoživotní bylo jeho přátelství s Natašou Gollovou.

Po roli Šimona v Ohnivém létě (1939) dostal brzy další příležitost k rolím mladých romanticky až nešťastně zamilovaných mladých studentů v adaptaci Mrštíkovy Pohádky máje (Ríša) a ve filmu Minulost Jany Kosinové (s Vlastou Matulovou, Jiří Sutnar), ve filmu Noční motýl (1941) si zahrál poručíka Kalu, do něhož je bezhlavě zamilovaná Marta Dekasová (Hana Vítová). Později začínají jeho role nabývat komediálnější polohy, např. ve filmu Neviděli jste Bobíka? (1944) nebo v Hostinci „U kamenného stolu“ (1949). Za protektorátu byl krátce ženat s baletkou Evelýnou, ale mladí lidé si brzy přestali rozumět a po válce se rozvedli. Roku 1946 se Beneš oženil s Boženou Truhlářovou (nar. 1923) a toto manželství již bylo celoživotní.

Po válce postupně ustává jeho obsazování do hlavních rolí. Beneš byl typem, který se pro filmy socialistického „realismu“ nehodil, dva roky po válce obsazen prakticky nebyl. Beneš se stal mistrem rolí vedlejších, v nichž mistrně nahrává hrdinům filmů komediálních (Dobrý voják Švejk) i vážných (životopisný film Tajemství krve). Na divadle jsou jeho mladšími partnerkami např. Jaroslava Adamová a Irena Kačírková. Hrál vždy s obrovskou noblesou, „seděly“ mu role anglických lordů, sluhů, gentlemanů. Zároveň byl i nesmírně laskavý, což dokazoval v rolích pro děti (Kačenka a strašidla, 1992). Není divu, že r. 1989 byl vybrán do role T. G. Masaryka ve filmu Člověk proti zkáze.

Rodný dům Svatopluka Beneše na prvním nástupišti roudnického nádraží

Svatopluk Beneš byl hercem vitálním a hrál skutečně až do chvíle, kdy ho těžká nemoc z práce vyřadila. V té době lituje toho, že mladí herci přestávají mít k divadlu a filmu takový vztah a je pro ně jen příležitostí ke slušným příjmům a proniknutí do společnosti. V listopadu 1989 vrátil tituly zasloužilý umělec a vyznamenání Za vynikající práci. Roku 1997 byl vyznamenán Cenou Thálie za celoživotní dílo. Dne 26. září 1998 mu udělila čestné občanství obec Ostrovačice, kde se odehrává děj filmu Pohádka máje.

Mezi jeho záliby patřilo okrasné zahrádkářství, cestování a četba, které se musel pro oční chorobu ve stáří vzdát. Nikdy nebyl členem politické strany, ale blízký mu byl Masarykův humanismus.

Jeho posledním filmem byly Želary, v nichž už téměř neviděl. Filmovou partnerkou byla poslední z hvězd předválečného filmu Zita Kabátová. Poslední čtyři a půl léta byl upoután slepý na lůžko a toužil po ukončení svého trápení. Má dvě děti z druhého manželství, dceru Alexandru Ouřadovou (nar. 1953) a syna Svatopluka Beneše (nar. 1949), který je filmovým dokumentaristou. Svatopluk Beneš je autorem útlé knihy vzpomínek Být hercem.

Výběr z divadelních rolí[editovat | editovat zdroj]

  • Karel Čapek, Loupežník (Loupežník)
  • Karel Čapek, Bílá nemoc (Sigelius)
  • William Shakespeare, Troilus a Kressida (Troilus)
  • Fráňa Šrámek, Měsíc nad řekou (Vilík)
  • Stendhal, Červený a černý (adaptace románu, Julián Sorel)
  • František Hrubín, Srpnová neděle (Vach)
  • E. G. O' Neill, Smutek sluší Elektře (Beckwith)
  • Friedrich Dürrenmatt, Play Strindberg (Kurt)
  • G. B. Shaw, Pygmalion (profesor Higgins)
  • G. B. Shaw, Čokoládový hrdina (Saranov)
  • G. B. Shaw, Záletník Leonard (Leonard)
  • S. N. Bulgakov, Útěk (Golubkov)
  • Guy de Maupassant, Miláček (tit. role)
  • H. Balzac, Evženie Grandetová (adaptace, Karel Grandet)
  • Molière, Škola pro ženy (Horác)
  • H. F. Becque, Pařížanka (Lafont)
  • Jan Nepomuk Nestroy, Lumpacivagabundus (Jehlička)

Herecká filmografie[editovat | editovat zdroj]

Televizní role[editovat | editovat zdroj]

  • Lucerna, 1967
  • Zločin lorda Savina, 1967
  • Bouřka, 1968
  • Sňatky z rozumu, 1968 (TV seriál)
  • Záhořanský hon, 1968
  • Hádavá pohádka, 1969
  • Kaviár jen pro přátele, 1969
  • Popelka, 1969
  • Hříšní lidé města pražského, 1970 - TV seriál (epizoda Lady Macbeth z Vinohrad)
  • Václav Trojan: Slavík, 1970
  • Kamarádi, 1971 (seriál)
  • Vídeňská krev, 1973
  • Byl jednou jeden dům, 1974, TV seriál - profesor Benetka
  • Třicet případů majora Zemana, 1974, TV seriál - Takáč (epizoda Mědirytina), Vilibald Hanke (epizoda Třetí housle)
  • Nemocnice na kraji města, 1977, TV seriál - dr. Fast
  • Hejkal, 1978
  • Dnes v jednom domě, 1979, TV seriál
  • Jak je důležité míti Filipa, 1979
  • Die Magermilchbande, 1979, TV seriál (epizoda 1/14)
  • Nebožtíci na bále, 1979
  • Poslední koncert, 1979
  • Arabela, 1980, TV seriál - ředitel hotelu
  • Les Affinités élecitves, 1981
  • Dynastie Nováků, 1982, TV seriál
  • Jak Jaromil ke štěstí přišel, 1982
  • Odchod bez řádů, 1982
  • Unterwegs nach Atlantis, 1982 TV seriál - dr. Bernhard
  • Bambinot, 1984 TV seriál - Hubert
  • Slavné historky zbojnické, 1985 TV seriál
  • Panoptikum města pražského, 1986, TV seriál - organizátor konference (epizoda Pan rada v Paříži)
  • Švec z konce světa, 1986
  • Arabesky, 1987
  • Jak se princ učil řemeslu, 1987
  • Ohňostroj v Aspern, 1987
  • Bez práce nejsou koláče, 1988
  • Dobrodružství kriminalistiky, 1989, TV seriál - notář Renard (epizoda Jed)
  • O Kubovi a Stázině, 1989, TV seriál
  • Honorární konzul, 1991
  • Milostivé léto, 1991
  • Smutek sluší Elektře, 1991
  • Ukradený kaktus, 1991
  • Misie, 1994
  • Kde padají hvězdy, 1996, TV seriál
  • Doktor Munory a jiní lidé, 1997

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

Filmografie po roce 1970 není většinou popsána rolemi, protože prameny nejsou. Přehled televizních rolí není úplný, je vázán na uvedení v databázi cfn.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český film : herci a herečky I, s. 56.
  2. SÍLOVÁ, Zuzana; HRDINOVÁ Radmila; KOŽÍKOVÁ, Alena; MOHYLOVÁ, Věra: Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3
  3. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 191, ISBN 80-7243-121-8

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]