Josef Somr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef Somr
Josef Somr (2008)
Josef Somr (2008)
Narození 15. dubna 1934 (85 let)
Vracov
Československo Československo
Alma mater Janáčkova akademie múzických umění v Brně
Povolání herec, divadelní herec a filmový herec
Ocenění zasloužilý umělec
Medaile Za zásluhy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Somr (* 15. dubna 1934, Vracov) je český herec.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v jihomoravském Vracově, kde také bydlel. V první polovině 50. let 20. století byl mj. brankářem místního fotbalového A-mužstva.

Vystudoval gymnázium v Kyjově. V roce 1956 absolvoval brněnskou JAMU,[1] dva roky hrál v Českém Těšíně, tři roky v brněnském Divadle bratří Mrštíků a čtyři roky v Pardubicích (1961 až 1965). V roce 1965 se stal členem pražského Činoherního klubu a v srpnu roku 1978 přešel do činohry pražského Národního divadla. Zde působil až do roku 2001, kdy angažmá ukončil. V současné době je k vidění ve čtyřech inscenacích Divadla Viola.

Desítky postav ztvárnil v televizních inscenacích, před filmovou kamerou debutoval v roce 1964 ve snímku Obžalovaný a o dva roky později vytvořil nezapomenutelnou charakterní roli ve slavném filmu Ostře sledované vlaky. Jeho krásný hlas se často objevuje v rozhlase, kde se podílel například na úspěšném cyklu Pohádky tisíce a jedné noci. V roce 2001 obdržel za hlavní roli v představení The Gin Game v pražském divadle Viola Cenu Thálie. V roce 2005 obdržel z rukou českého prezidenta za svou celoživotní práci medaili Za zásluhy. V roce 1987 mu byl udělen titul zasloužilý umělec.

Jeho dlouholetou partnerkou byla herečka Zuzana Šavrdová. V roce 2012 získal Českého lva 2011 za mimořádný přínos české kinematografii, 29. března 2014 mu byla udělena Cena Thálie za celoživotní činoherní mistrovství.[2]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

1960–1969[editovat | editovat zdroj]

  • Obžalovaný (1964) – vězeňský lékař
  • Ostře sledované vlaky (1966) – výpravčí Hubička
  • Hotel pro cizince (1966) – recepční
  • Kinoautomat: Člověk a jeho dům (1966) – Pavel Svoboda
  • Soukromá vichřice (1967) – Áda Vinš
  • Piknik (1967) – Tall
  • Údolí včel (1967) – Rotgier
  • Muž, který stoupl v ceně (1967) – vrátný
  • Spravedlnost pro Selvina (1968) (TV) – lékař
  • Žert (1968) – Ludvík Jahn
  • Pražské noci (1968) – 3. Chlebové střevíčky – švec / abbé / domino
  • Smuteční slavnost (1969) – Devera

1970–1979[editovat | editovat zdroj]

1980–1989[editovat | editovat zdroj]

1990–1999[editovat | editovat zdroj]

2000–2009[editovat | editovat zdroj]

2010–současnost[editovat | editovat zdroj]

Josef Somr v roce 2011

dabing[editovat | editovat zdroj]

  • Začátek dlouhého podzimu (1990) – Havlíček

Rozhlas[editovat | editovat zdroj]

Komentáře[editovat | editovat zdroj]

  • Osudy dobrého vojáka Švejka I.–IX. (1986)
  • Stopařky neberu (1990)
  • Proměny Pražského hradu (2004) (středometrážní)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia : Praha, 1988, str. 458
  2. Laureáti Cen Thalie 2013 [online]. Herecká asociace. Dostupné online. (česky) 
  3. František Pavlíček: Svatojánské vřesy. Vltava [online]. 2013-01-10 [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. (česky) 
  4. Daniela Fischerová: Cesta k pólu [online]. Český rozhlas, 2017-10-01 [cit. 2017-10-01]. Dostupné online. 
  5. Tvůrčí skupina literárně-dramatické tvorby. George Tabori: Jak být šťastný a neuštvat se [online]. Český rozhlas, 2016-03-08 [cit. 2017-06-17]. Dostupné online. 
  6. William Shakespeare: Sen noci svatojánské [online]. Český rozhlas, 2016-12-24 [cit. 2016-12-25]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 33, 34, 269, 327, 495, 531.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha : Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 181–186.
  • Petr Hořec, Olga Nytrová: Jak slavívali a slaví slavní, Euromedia Group a Knižní klub : Praha, 1999, str. 133–8, ISBN 80-242-0120-8
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 887–888. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 598. 
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia : Praha, 1988, str. 458–9
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 169. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]