Jak básníci přicházejí o iluze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jak básníci přicházejí o iluze
Země Československo
Jazyk čeština
Délka 98 minut
Žánr filmová komedie
Námět a scénář Ladislav Pecháček,
Dušan Klein
Režie Dušan Klein
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Pavel Kříž,
David Matásek,
Adriana Tarábková,
Joseph Dielle,
Karel Roden,
Eva Jeníčková,
Václav Svoboda,
Míla Myslíková
Hudba Zdeněk Marat
Kamera Josef Vaniš
Výroba a distribuce
Premiéra 1. dubna 1985
Předchozí a následující díl
Jak svět přichází o básníky Jak básníkům chutná život
Jak básníci přicházejí o iluze na ČSFD IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jak básníci přicházejí o iluze je česká komedie z roku 1984, druhý díl „básnické hexalogie“ režiséra Dušana Kleina na námět Ladislava Pecháčka (Jak svět přichází o básníky, Jak básníci přicházejí o iluze, Jak básníkům chutná život, Konec básníků v Čechách, Jak básníci neztrácejí naději, Jak básníci čekají na zázrak). Hlavní role ztvárnili Pavel Kříž, David Matásek, Adriana Tarábková a Míla Myslíková.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Bývalí spolužáci z gymnázia a kamarádi Štěpán Šafránek a Kendy odjíždějí studovat do Prahy: Štěpán medicínu na Karlovu univerzitu, Kendy režii na FAMU. Zatímco budoucí filmař Kendy studuje zřejmě bez problémů, Štěpán propadá pesimismu z množství informací, které se má naučit, především v anatomii, a obává se, že neprojde do druhého ročníku. Při studiu si navíc musí přivydělávat brigádami, protože s penězi od maminky nevyjde. Při brigádě v nemocnici se zamiluje do studentky střední zdravotní školy „Jeskyňky“ (Adriana Tarábková), o kterou má však zájem i dr. Fast (Jiří Štěpnička). Touha dokázat, že není o nic horší než dr. Fast, Štěpána motivuje k tomu, že se anatomii naučí na výbornou. Při odjezdu na prázdniny jej však čeká zklamání: Jeskyňka odjíždí se svým nastávajícím – dr. Fastem.

Ve druhém dílu básnické hexalogie se objevují nové zajímavé postavy: kolegové-studenti černoch „Mireček“ (Joseph Dielle), šprt Honza (Karel Roden), Moravák Venoš (Václav Svoboda) a erotomanka Vendulka „Utěšitelka“ (Eva Jeníčková), kteří se krátce objeví i v následujícím filmu Jak básníkům chutná život. Na Štěpána si zasedne vyučující anatomie doc. Sejkora (Jan Přeučil) a „zaručené“ rady, jak se snadněji učit, mu prodává podnikavý student Masařík (Akram Staněk).

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Bronštejnova metoda[editovat | editovat zdroj]

Ve filmu se v epizodní roli doc. Zajíce objevuje i Zdeněk Svěrák, který přednáší v semináři o logickém uspořádání předmětů na ploše stolu. Mimo jiné popisuje Bronštejnovu metodu systematického uspořádání předmětů na pracovní ploše stolu. Jejím zakladatelem byl (fiktivní) vědec Enrich Bronštejn (1904–1969), který se narodil v Berlíně, kde studoval fyziku a matematiku a později se stal profesorem místní university.

Doc. Zajíc popisuje ve filmu tuto metodu následovně: "Našemu kolektivu katedry duševní hygieny byl uložen státní výzkumný úkol, rozpracovat a navrhnout optimální rozložení studijních a pracovních pomůcek na desce psacího stolu. Ve své práci jsme vyšli z padesát let starého Leffinqwellova návrhu, který se nám jevil na svou dobu velice progresivní. Rozdělením plochy psacího stolu jsme dostali deset sektorů, pět horních A1-A5 a pět dolních, B1-B5. ... Během posledních pěti let dospěl náš kolektiv katedry duševní hygieny ke konečnému řešení. Je jím Leffinqwellův-Bronštejnův psací stůl, takzvaná Zajícova varianta. Ponechali jsme dvě hromádky učebnic i výjimečně zdařilé Bronštejnovo umístění poznámkového bloku v sektoru B5. Kartotéku jsme přesunuli z dominantního sektoru A3 do volného B1 a áčka trojky jsme využili k umístění Emersonova-Votočkova týdenního výkonnostního rozvrhového grafikonu." Na závěr doc. Zajíc bezelstně podotýká, že "se jmenuje docent Miroslav Zajíc, nikoliv Miloslav, v tom se často chybuje - to jen tak pro úplnost."

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]