Přeskočit na obsah

Jan Přeučil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
doc. MgA. Jan Přeučil
Narození17. února 1937 (89 let)
Pardubice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťŠtěpánka Haničincová (1971–1999)
Eva Hrušková (od 2004)
RodičeFrantišek Přeučil
PříbuzníMarta Jurková (sestra)

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Přeučil (* 17. února 1937 Pardubice) je český filmový a divadelní herec a vysokoškolský pedagog specializující se zejména na výuku rétoriky.

Jeho otec František Přeučil byl majitelem nakladatelství PAMIR, redaktorem pardubických novin a politikem (pardubický poslanec za Národně socialistickou stranu v prozatímním Národním shromáždění).[1] Později byl jedním z obžalovaných v procesu s Miladou Horákovou, ve kterém byl odsouzen k doživotnímu žaláři, ale nakonec strávil "jen" 15 let na Mírově a v Leopoldově. Vlivem této skutečnosti proto nemohl Jan Přeučil jít studovat na gymnázium s výhledem pokračovaní na vysněném herectví (i přes výslovné doporučení od Karla Högera)[2] a musel tak nastoupit do tříletého učňovského oboru dřevomodelář při ČKD Stalingrad, kde již od počátku zakusil intenzivní snahu režimu o jeho politickou převýchovu.

Během studia učebního oboru působil v ČKD alespoň v divadelním kroužku a ve sportovním klubu – v plaveckém oddílu. Po vyučení mu bylo umožněno studovat večerní gymnázium pro pracující. Po maturitě se přihlásil na DAMU, první zkoušky sice udělal, ale nebyl nakonec přijat kvůli uvězněnému otci.[3] V dalším roce to zkusil znovu a od roku 1956 tak studoval obor herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze, kde absolvoval v roce 1960. V ročníku s ním studovaly např. Jana Hlaváčová a Milena Dvorská.[4] K jeho profesorům patřili mj. Radovan Lukavský a František Salzer, kteří mu umožnili během studia statování v divadlech, včetně Národního divadla.[5]

V letech 1960 až 1961 vykonával vojenskou základní službu v Českých Budějovicích, kde přitom hostoval v Jihočeském divadle.[6] Stálé divadelní angažmá měl v Divadle Na zábradlí od roku 1960 do roku 1993, kdy v letech 1982–1987 působil mj. také jako šéf činohry. Zde vstoupil do KSČ, což po roce 1989 pokládal za svou největší životní chybu.[7] V roce 1977 byl jedním z představitelů propagandistického a dehonestujícího filmu Kdo je Václav Havel. Od roku 1993 vystupoval také v muzikálech Hudebního divadla v Karlíně.

Od roku 1960 ztvárnil přes 400 rolí v rozhlase, kde nalezlo široké využití jeho rétorické umění. Stovky rolí ztvárnil také v divadle, ve filmu, v televizi a v dabingu.

Od roku 1963 byl dvacet sedm let[8] pedagogicky činný na pražské DAMU, kde působil jako docent. K jeho studentům patřili mj. Ivana Chýlková, Karel Roden, Jitka Asterová, Pavel Vítek a Eva Holubová. Vyučuje rovněž na vysoké škole Akademie umění v Banské Bystrici na Slovensku. V roce 2019 načetl audioknihu Léčka (vydala Audiotéka).

Jan Přeučil se svojí manželkou Evou Hruškovou (2014)

Byl manželem herečky Štěpánky Haničincové (sňatek v roce 1971), po její smrti se oženil s herečkou Evou Hruškovou (* 1952),[9] se kterou připravuje rovněž pořady pro děti.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Od dob jeho působení se mu přezdívalo „Džony Sprej“ pro velké množství hygienických předmětů a voňavek, které měl na svém líčicím stolku v šatně.[7]
  • Patří mezi osobnosti, které si potrpí na správnou mluvu, způsoby a rétoriku, kterou vyučuje v seminářích a nazývá je „rétorické laboratoře“.[7]

Kontroverze

[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k napojení Jana Přeučila na chartisty, zejména na jeho zetě a signatáře Charty Jiřího Chmela, vedla Státní bezpečnost k jeho osobě svazek s krycím názvem „Klaun“. V roce 1983 StB svazek ukončila s odůvodněním, že se pomocí „profylaktických opatření“ podařilo jeho styky přerušit.[10][11]

Dne 20. ledna 1977 vystoupil v tendenční reportáži Kdo je Václav Havel? odvysílané Československou televizí na prvním programu. Uvedený pořad byl součástí kampaně proti autorům a prvním signatářům Charty 77.[12]

Divadelní role, výběr

[editovat | editovat zdroj]

Televizní a filmové role, výběr

[editovat | editovat zdroj]
  1. Vladimír Kovářík: Zloun. Šestnáct setkání s Janem Přeučilem, IMPRESO plus, Žďár nad Sázavou, 1997, str. 9, 14, ISBN 80-85835-49-5
  2. Vladimír Kovářík: Zloun. Šestnáct setkání s Janem Přeučilem, IMPRESO plus, Žďár nad Sázavou, 1997, str. 15, ISBN 80-85835-49-5
  3. Vladimír Kovářík: Zloun. Šestnáct setkání s Janem Přeučilem, IMPRESO plus, Žďár nad Sázavou, 1997, str. 18–20, ISBN 80-85835-49-5
  4. Miloš Smetana: Jan Tříska, nakl. XYZ, Praha, 2004, str. 24, ISBN 80-903399-5-6
  5. Vladimír Kovářík: Zloun. Šestnáct setkání s Janem Přeučilem, IMPRESO plus, Žďár nad Sázavou, 1997, str. 24, ISBN 80-85835-49-5
  6. Jan Přeučil. FDb.cz [online]. [cit. 2022-07-18]. Dostupné online.
  7. 1 2 3 PLAVCOVÁ, Alena. Říkali mi Džony Sprej. Magazín Pátek LN. 24.2.2016, čís. 8, s. 6–11.
  8. Vladimír Kovářík: Zloun. Šestnáct setkání s Janem Přeučilem, IMPRESO plus, Žďár nad Sázavou, 1997, str. 100, ISBN 80-85835-49-5
  9. Eva Hrušková našla svou životní lásku, Jana Přeučila, na stejném patře. iDNES.cz [online]. 2012-06-17 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online.
  10. Archiv bezpečnostních složek, sbírka Svazky kontrarozvědného rozpracování, arch. č. KR-744386 MV, krycí název „Klaun“, kategorie svazku „PO“ (prověřovaná osoba).
  11. Jana Přeučila hlídala StB kvůli příteli nevlastní dcery. TÝDEN.cz [online]. 2009-09-29 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online.
  12. Kdo je Václav Havel? - iVysílání | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]