Jan Grossman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Jan Grossmann, český hudební skladatel a vysokoškolský pedagog.
Jan Grossman
Jan Grossman v roce 1981
Jan Grossman v roce 1981
Narození 23. května 1925
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 10. února 1993 (ve věku 67 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Ocenění Medaile Za zásluhy mzz I. stupeň (1995)
Manžel(ka) Viola Zinková
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Grossman (23. května 1925 Praha10. února 1993 Praha) byl český divadelní dramaturg a režisér, literární a divadelní kritik.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Publikovat začal již během středoškolských studií, maturoval na gymnáziu v roce 1944. V průběhu druhé světové války byl členem Hnutí za svobodu. Po válce studoval na filosofické fakultě Univerzity Karlovy srovnávací literaturu a estetiku, souběžně byl redaktorem deníku Mladá fronta, a od roku 1946 lektorem činohry Národního divadla. Po únoru 1948 neprošel při prověrkách a byl ze studií na filosofické fakultě vyloučen, následně musel odejít i z ND a na delší dobu mu byla znemožněna publikační činnost.

Zprvu působil (1949–1953) jako dramaturg Státního divadla v Brně, ale poprvé se zde představil také jako režisér (např. Kleistův Rozbitý džbán). V roce 1953 přešel jako dramaturg do Burianova Armádního uměleckého divadla a opět se prosadil i jako režisér.

V roce 1956 se vrátil k práci literární, nastoupil do nakladatelství Československý spisovatel. Jako redaktor znovu uvedl do literatury členku Skupiny 42 Jiřinu Haukovou, připravil sbírku Monology Milana Kundery, redigoval také například debuty Jana Skácela, Miroslava Holuba a Miloše Macourka, jako editor se věnoval dílu Františka Halase, Jiřího Ortena a Bertolta Brechta.

Po propuštění z nakladatelství v roce 1958 krátce spolupracoval s Alfrédem Radokem jako externí dramaturg v Laterně magice a v letech 1959–1962 působí jako dramaturg a režisér v Městském divadle na Kladně. V roce 1961 nastupuje jako dramaturg a režisér do pražského Divadla Na zábradlí, kde se v následujícím roce stal i uměleckým šéfem činohry. Grossmanovo působení v šedesátých letech v Divadle Na zábradlí je považováno za jednu z nejvýznamnějších kapitol historie českého poválečného divadla. Po příchodu okupačních vojsk v roce 1968 musel z Divadla Na zábradlí odejít.

Protože mu to nebylo umožněno doma, režíroval v letech 1968–1975 v zahraničí (Holandsko, Západní Německo, Švýcarsko a Rakousko). Poté, co mu roku 1975 byl odebrán cestovní pas, věnoval se režijní práci mimo centrum: v Západočeském divadle v Chebu (1974–1980), v Divadle Vítězného února v Hradci Králové (1980–1982) a pohostinsky i v dalších oblastních divadlech.

V roce 1982 se vrátil do Prahy. Nejprve pracoval jako režisér v Divadle S.K.Neumanna v Libni a od roku 1989 pak v Divadle Na zábradlí, kde působil až do své náhlé smrti.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Analýzy, 1991

Knihy věnované Janu Grossmanovi[editovat | editovat zdroj]

  • Zahradní slavnost, 1963
  • Svědectví současníků, 1996
  • Inscenace, 1997
  • Texty o divadle, 1999

Divadelní režie, výběr[editovat | editovat zdroj]

Jan Grossman a Marie Málkova, 1967

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 116, 190

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]