Bertolt Brecht

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bertolt Brecht
Bertolt Brecht
Bertolt Brecht
Narození 10. února 1898
Augsburg
Úmrtí 14. srpna 1956 (ve věku 58 let)
východní Berlín
Povolání dramatik, textař, scenárista, filmový režisér, básník, spisovatel a autor
Významná díla Třígrošová opera
Život Galileiho
Kavkazský křídový kruh
Ocenění Národní cena Východního Německa
Manželky Marianne Zoffová
Helene Weigelová
Děti Stefan Brecht, Hanne Hiobová a Barbara Brecht-Schallová
Příbuzní bratr Walter Brecht
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bertolt Brecht (10. února 1898 Augsburg, Bavorsko14. srpna 1956 Východní Berlín), rovněž Bert Brecht, narozen jako Eugen Berthold Friedrich Brecht (uvádí se varianty Bertholt i Berthold), byl německý dramatik, divadelní teoretik a režisér.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Roku 1924 začal působit jako dramaturg u Maxe Reinhardta v Berlíně.

Roku 1928 se začal věnovat marxismu, který ho velmi ovlivnil.

Po nástupu A. Hitlera k moci (1933), žil postupně v Rakousku, Švýcarsku, Francii, Československu, Švédsku, Finsku a Dánsku (kde žil nejdéle), po vypuknutí druhé světové války žil krátce v Moskvě (tehdejším Sovětským svazem spíš jen projel), od roku 1941 v USA.

Do Německa (NDR) se vrátil v roce 1948, zde o rok později (1949) se svou ženou Helenou Weigelovou založil Berliner Ensemble a na této scéně realizoval principy epického divadla, ovlivněného socialistickým realismem, který velmi brzy převážil.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Drama[editovat | editovat zdroj]

Jeho dramata, zejména pozdější, byla ovlivněna především marxismem, dalším stylem který ho ovlivnil byl expresionismus (především v počátcích). I přes svou angažovanost se v mnohém vymykal trendům socialistického realismu po válce ve východoevropském bloku politicko-kulturní doktrínou striktně vyžadovanému. V jeho dílech se zpravidla vyskytuje sociální obžaloba, sarkasmus, víra ve schopnost divadla proměňovat myšlení diváků a přispívat tak ke změně poměrů. Dalším charakteristickým prvkem jeho tvorby jsou tzv. zcizovací efekty – tj. komentáře, verše, songy, atp. Základním úkolem těchto efektů je zabraňovat divákovi v čistě emocionálním podlehnutí zobrazovanému, ve ztotožnění se s postavami a v oživení divákovy schopnosti reflexe předkládaných obrazů a situací, což má vést k jeho aktivizaci.

  • Baal
  • Třígrošová opera1928, hra je napsána podle Žebrácké opery Johna Gaye
  • Strach a bída Třetí říše1938, hra má dokumentární charakter
  • Svatá Johanka z jatek
  • Matka (1931), společně s Güntherem Weisenbornem podle románu Maxima Gorkého.
  • Matka Kuráž a její děti1939, inscenovaná 1941 v Curychu
  • Zadržitelný vzestup Artura Uie1941, satirická parodie na Hitlerův vzestup.
  • Švejk ve druhé světové válce
  • Kavkazský křídový kruh – (napsáno ve spolupráci s Ruth Berlauovou), 19441945. Ve hře jsou vyprávěny a hrány dva příběhy (jde o střídání hry a vyprávění), které jsou zároveň komentovány. Vypravěčem je vševidoucí zpěvák Arkadi Čcheidze. Ve hře je uplatněn i princip divadla v divadle. První příběh je spor dvou kolchozů o údolí a druhý je sporem dvou žen o dítě (v jiné verzi se zde opakuje Šalamounův soud).
  • Muž jako muž
  • Kulatolebí a špičatolebí
  • Pušky paní Carrarové
  • Život Galileiho

Poezie[editovat | editovat zdroj]

  • Domácí postila

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Kalendářové historky
  • Historky o panu Keunerovi

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]