Mladá fronta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o vydavatelství. Další významy jsou uvedeny na stránce Mladá fronta (rozcestník).
Mladá fronta
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení17. května 1993 a 21. října 1992
PředchůdciMladá fronta, nakladatelství a vydavatelství
NástupciMF MEDICAL & DIGITAL MEDIA
Albatros Media
Adresa sídlaMezi vodami 1952/9, Praha, 143 00, Česko
Souřadnice sídla
Charakteristika firmy
MajiteléFond dětí a mládeže (100 %)
Identifikátory
IČO49240315
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mladá fronta, a. s. bylo české vydavatelství. Vydávalo knihy různých žánrů a přes čtyřicet časopisů včetně odborných a dětských. Spolupracovalo též se spřízněným slovenským nakladatelstvím MF Media. Do mediální skupiny dále patřilo větší množství internetových portálů, zahrnující Cnews.cz, Edna.cz a Euro.cz.

Akciová společnost Mladá fronta a. s. vznikla rozhodnutím Ministerstva hospodářství České republiky po výmazu podniku Mladá fronta, nakladatelství a vydavatelství, a to bez likvidace jako jeho právní nástupce. Do obchodního rejstříku byla zapsána 17. května 1993. Od roku 2003 je jediným akcionářem Mladé fronty, a.s. americká společnost European Financial Services, Inc. registrovaná v Oregonu,[1] za kterou stojí v Londýně žijící český podnikatel František Savov.[2]

Od února 2020 je společnost v úpadku.[3][4][5] V listopadu 2020 přestaly vycházet tištěné časopisy nakladatelství,[6] v prosinci 2020 přestaly též fungovat jeho internetové portály.[7][8] Online divizi vydavatelství v lednu 2021 koupilo vydavatelství Internet Info.[9][10] Knižní divizi koupila v únoru 2021 společnost Albatros Media.[11][12]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Mladá fronta (deník)#Historie.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Idea vzniku mládežnického vydavatelství vznikla během 2. světové války v ilegálním Hnutí mládeže za svobodu. K tomu účelu si vyhlédli tiskárnu v Panské ulici v Praze, kde byl za války vydáván nacistický deník Der Neue Tag a která původně patřila významnému německému deníku Prager Tagblatt, v květnu 1945 ji obsadili a začali vydávat vlastní deník, který nazvali Mladá fronta. Název byl inspirován předválečným časopisem levicových studentů Mladá kultura.

Privatizace[editovat | editovat zdroj]

Vydavatelství patřilo Fondu dětí a mládeže a prodal je likvidátor fondu Pavel Žák. Tentýž Žák prodával pod cenou majetek SSM v hodnotě minimálně dvou set milionů korun zejména třem neprůhledným firmám. Dnes je za tyto podivné prodeje obžalován.[13]

Žák prodal vydavatelství MF ve veřejné dražbě v roce 2001 neznámé skupině investorů za necelých 22 milionů, ačkoli jeho nominální hodnota byla 139 milionů korun. Prodej Žákovi dokonce zakázal tehdejší ministr financí Jiří Rusnok, ale nepochodil.[13]

Součásti[editovat | editovat zdroj]

Vydávání časopisů[editovat | editovat zdroj]

Vydavatelství MF vydávalo časopisy[14] Active sport, AutoPrůvodce, AUTO7, auto motor a sport, auto motor a sport Classic, lastauto omnibus, MOTOCYKL, Udělej si sám. Vydavatelství také vydávalo[15] ekonomický týdeník Euro, magazíny Profit a Hipster a dětské časopisy[16] Puntík a Tečka. Kromě nich MF vydávalo ještě asi 25 odborných lékařských časopisů.[17] Některé časopisy také vydávalo jako elektronické tituly ve formátu pdf nebo formátech pro mobilní telefony.

V roce 2009 se společnost Mladá fronta rozhodla vydávat síť 27 regionálních týdeníků Sedmička (s podtitulem regionu). Deník E15 byl v roce 2016 prodán společnosti Serafico investment s.r.o., jejímž jediným společníkem je Petr Hrdlička.[18]

Knižní vydavatelství (nakladatelství Mladá fronta)[editovat | editovat zdroj]

Vydáváním knih se zabývala divize Kniha. Je nejstarším, kontinuálně fungujícím vydavatelstvím knih v České republice, s působností od roku 1945. Ročně vydává kolem 200 knih, a to například v tradičních edicích Kolumbus, Květy poezie, Moderní světová próza, ale i v novějších řadách jako jsou Jednorožec, Ikaros aj.

Největšího úspěchu dosáhly překlady knih J. R. R. Tolkiena, práva na něž však od roku 2005 MF ztratila. Mezi další dlouhodobě úspěšné knihy patří například tituly Ladislava Špačka Deset let s Václavem Havlem, Nová velká kniha etikety, knihy Arnošta Lustiga jako Živel Lustig, rozhovory Tachles - Lustig, či dětské tituly, jako např. Komisař Vrťapka. Dlouhodobému zájmu se rovněž těšily tituly oblíbených autorů, jakými jsou například Pavel Kosatík, Bohumil Hrabal, Philip Roth, či David Lodge.

Nakladatelství provozovalo vlastní elektronický obchod. Celou knižní divizi koupila v únoru 2020 společnost Albatros Media.[11][12]

Internetové portály[editovat | editovat zdroj]

Do mediální skupiny patřily internetové portály Autobible.cz, Euro.cz, Zdraví.Euro.cz, Finance.cz, Rodičov.cz, Kniha.cz, Cnews.cz, Můjsoubor.cz, Stáhnu.cz, Edna.cz, Videačesky.cz, Raketka.cz, HryProDívky.cz, NaSvah.cz, CoChceš.cz.[19].Online divizi v lednu 2021 koupilo vydavatelství Internet Info.[9][10]

Cena nakladatelství Mladá fronta[editovat | editovat zdroj]

Nakladatelství udělovalo výroční cenu nakladatelství Mladá fronta. Ucelený přehled udělených cen není na stránkách nakladatelství k dispozici, z ostatních zdrojů lze zjistit například tyto ceny:

Edice Ladění[editovat | editovat zdroj]

Ladění byla edice debutů nakladatelství Mladá fronta (1987–1994). Zakladateli a redaktory edice byli básníci z generace "Pětatřicátníků" Jaromír Pelc, Karel Sýs a Jiří Žáček, výtvarnou podobu (s využitím děl rovněž debutujících malířů a grafiků) garantoval Josef Velčovský. Tato ediční rada připravila do tisku všechny svazky vydané v letech 1987–1991, přestože od poloviny roku 1990 už nebyla v tiráži knih uváděna. Výkonným redaktorem byl Vojtěch Kantor. Od roku 1992 redigoval Ladění Jiří Rulf.

Básník a šéfredaktor nakladatelství Mladá fronta (1987-1990) Jaromír Pelc ve své pracovně v Panské ulici číslo 8. Vpravo vedoucí výtvarné redakce Mladé fronty Josef Velčovský, uprostřed básník Josef Šimon

Z později známějších autorů se v literatuře prostřednictvím této edice etablovali Svatava Antošová, Norbert Holub, Lubor Kasal či Zdeněk Lebl, v devadesátých letech Petr Borkovec, Martin Langer, Petr Motýl, Ewald Murrer, Božena Správcová a Jaromír Typlt. Básnickým debutem se uvedl pozdější režisér Jan Hřebejk. Méně často redakce zařazovala první knihy prozaiků (Jiří Janatka, Ivan Matoušek, Martin Vopěnka); Michal Ajvaz v edici debutoval jako básník i jako prozaik.

Útvar novinářské informace a dokumentace (ÚNID)[editovat | editovat zdroj]

Již od počátku sedmdesátých let 20. století nakladatelství provozuje monitoring českých médií a výstřižkovou službu. Původně šlo o činnost pro vlastní potřebu vydavatelství a pro potřebu deníku Mladá fronta. Po roce 1989 poskytuje komerční služby i jiným subjektům. Označuje se za nejucelenější archiv českých periodik, který pokrývá i období před přechodem periodik na počítačové technologie včetně těch, která existovala jen krátce.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Výroční zpráva Mladá fronta a.s. za rok 2003, strana 3
  2. Janek Kroupa, Neskrývám se a neutíkám! Věřím ve spravedlnost a britské soudy (rozhovor s Františkem Savovem pro Radiožurnál), 10. listopadu  2014, cit."Tak mám vlastně investiční, investiční fond a v Čechách vlastním společnost Mladá fronta, vlastnil jsem pivovar Samson.", "A společnost Mladá fronta jsem koupil v dražbě spolu se svými kamarády a koupili jsme ji za 21 milionů, jestli si to dobře pamatuju."
  3. Soud potvrdil úpadek vydavatelství Mladá fronta a jmenoval insolvenční správkyni. HlídacíPes.org [online]. 2020-02-17 [cit. 2020-02-29]. Dostupné online. 
  4. Mladá fronta je v úpadku, soud přezkoumá pohledávky v květnu. iDNES.cz [online]. 2020-02-17 [cit. 2020-02-29]. Dostupné online. 
  5. MAŠEK, Jaroslav. Vítek vypnul financování Mladé fronty, vydavatelství hrozí zastavení chodu. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. 
  6. AUST, Ondřej. Týdeník Euro opět nebyl vytištěn. Čeká brzy konec. Médiář [online]. 2020-11-30 [cit. 2020-12-14]. Dostupné online. 
  7. AUST, Ondřej. Euro po 22 letech přestalo vycházet, ani web nejede. Médiář [online]. 2020-12-14 [cit. 2020-12-14]. Dostupné online. 
  8. SLÍŽEK, David. Weby zkrachovalého vydavatelství Mladá fronta jsou nedostupné. Lupa.cz [online]. [cit. 2020-12-14]. Dostupné online. 
  9. a b SLÍŽEK, David. Online divizi Mladé fronty koupilo vydavatelství Internet Info. Lupa.cz [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  10. a b MEDIA, News. Online divizi Mladé fronty kupuje Antošovo Internet Info. Médiář [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  11. a b HODKOVÁ, Zuzana. Albatros kupuje nakladatelství Mladá fronta, za knižní divizi dá 14 milionů. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2020-02-09 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  12. a b Albatros Media kupuje knižní divizi Mladé fronty. Médiář [online]. 2021-02-09 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  13. a b WANATOWICZOVÁ, Krystyna. Rozkradený majetek SSM: stopy vedou k časopisům a na dráhy. iDnes.cz [online]. MAFRA, a. s., 23. dubna 2009 [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. 
  14. Divize Tištěné tituly | Mladá fronta. www.mf.cz [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  15. Týdeník Euro | Mladá fronta. www.mf.cz [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  16. Dětské tituly | Mladá fronta. www.mf.cz [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  17. Medical tituly | Mladá fronta. www.mf.cz [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  18. Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 04229967
  19. MF, Divize Online
  20. Vojtěch Klimt: Akorát že mi zabili tátu: Příběh Karla Kryla, 2. opravené a doplněné vydání, Galén, Praha 2007, ISBN 978-80-7262-463-8. Kapitola Odchod ze Svobodné Evropy, s. 280. „Druhý den se jejich společná fotografie objevuje na titulní stránce Rudého práva.“

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]