Zdeněk Mlynář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Tento článek je o českém politikovi. O českém cyklistovi pojednává článek Zdeněk Mlynář (cyklista).
Zdeněk Mlynář
Zdenek Mlynar.JPG
Narození 22. června 1930
Vysoké Mýto
Úmrtí 15. dubna 1997 (ve věku 66 let)
Vídeň
Povolání politik, politolog, spisovatel a vysokoškolský učitel
Alma mater Lomonosovova univerzita
Politická příslušnost Komunistická strana Československa
Manžel(ka) Rita Klímová
Děti Milena Bartlová
Vladimír Mlynář
Příbuzní Stanislav Budín (tchán)
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Mlynář, rodným jménem, které užíval do roku 1945 Zdeněk Müller, (22. června 1930 Vysoké Mýto15. dubna 1997 Vídeň) byl český komunistický politik, právník, signatář Charty 77, pedagog, vědec a politolog.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1946 byl členem Komunistické strany Československa, v období 1950–1955 absolvoval moskevskou Právnickou fakultu Lomonosovovy univerzity (kde se spřátelil se svým spolužákem Michailem Gorbačovem[1]). Následně nastoupil do Ústavu státu a práva Československé akademie věd, kde setrval až do roku 1968. Během pražského jara byl zvolen tajemníkem Ústředního výboru KSČ. Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl spolu s dalšími vedoucími členy strany odvlečen do Moskvy, kde připojil svůj podpis pod tzv. Moskevské protokoly. Poté byl ještě dosazen do funkce člena předsednictva ÚV KSČ, následně v listopadu téhož roku však na všechny své posty rezignoval a roku 1970 došlo k jeho vyloučení z komunistické strany. Novým zaměstnavatelem se stalo Národní muzeum, kde se věnoval na vědecké úrovni entomologii.

Podepsal Chartu 77 a podílel se na protirežimních aktivitách. To byl důvod represivního tlaku státní moci na jeho osobu, v důsledku něhož emigroval do Rakouska. V něm přednášel na univerzitě v Innsbrucku, od roku 1989 jako profesor politologie.

Po sametové revoluci se vrátil do Československa. Stal se čestným předsedou a volebním lídrem Levého bloku pro parlamentní volby v roce 1996. Poté, co strana propadla, odstoupil ze své funkce a pro zhoršený zdravotní stav definitivně opustil politiku.

Zemřel v dubnu 1997 ve Vídni. Pražského pohřbu se mimo jiné zúčastnil bývalý generální tajemník ÚV KSSS a prezident Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov.

Manželkou byla ekonomka a diplomatka Rita Budínová-Mlynářová-Klímová, dcerou je profesorka historie umění Milena Bartlová a synem je novinář a politik Vladimír Mlynář.

Výbor z díla[editovat | editovat zdroj]

  • Proti srsti : politické komentáře : 1990–1995 (1996)
  • Krize v sovětských systémech od Stalina ke Gorbačovovi : příspěvek k teoretické analýze (1991)
  • Mráz přichází z Kremlu (1978); námět k britskému filmu Invaze (1980)
  • Československý pokus o reformu 1968 : Analýza jeho teorie a praxe (1975)
  • K teorii socialistické demokracie (1961)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zdenek Mlynar Columbia University Press, 2003 – Biography & Autobiography – 225 pages

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • A. Catalano: Zdeněk Mlynář a hledání socialistické opozice. Od aktivní politiky přes disent až k ediční činnosti v exilu, in Soudobé dějiny, 2013/3, str. 277–344

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]