Philip Roth

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Philip Roth
Philip Roth roku 1973
Rodné jméno Philip Milton Roth
Narození 19. března 1933
Newark, New Jersey
Úmrtí 22. května 2018 (ve věku 85 let)
Manhattan
Příčina úmrtí srdeční selhání
Místo pohřbení Bard College
Povolání romanopisec, esejista
Národnost USA
Alma mater Chicagská univerzita
Období 1959–současnost
Žánr literární fikce
Významná díla Portnoyův komplex (1969), Americká idyla (1997)
Ocenění 1960Národní knižní cena
1995 • Národní knižní cena
1998Pulitzerova cena
2001Cena Franze Kafky
2011Mezinárodní Man Bookerova cena
Manžel(ka) Margaret Martinson Williams (1959-1963)
Claire Bloom (1990-1994)
Vlivy John Updike
Primo Levi
Louis-Ferdinand Céline
Charlotte Brontë
Henry James
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Philip Milton Roth (19. března 1933 v Newarku, stát New Jersey22. května 2018[1][2][3]) byl americký spisovatel. Do americké literatury vstoupil v roce 1959 povídkovou sbírkou Goodbye Columbus a od té doby se stal jedním z nejoceňovanějších autorů své generace. Dvakrát získal Národní knižní cenu a stejně tak i Cenu amerických knižních kritiků a řadu dalších ocenění. V roce 1998 svoji sbírku obohatil i o prestižní Pulitzerovu cenu. Řadu literárních ocenění získal i v zahraničí, zejména v Británii a ve Francii. V roce 2003 mu byl na Harvardově univerzitě udělen ceněný titul Doctor of Letters, doktorát za literaturu. Roth je znám svými silně autobiografickými postavami, svým filozofickým a formálním stíráním rozdílů mezi skutečností a smyšlenkou, důmyslně vynalézavým stylem svého vyprávění a svým provokativním odhalováním americké židovské identity.[4]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako druhé dítě v židovské rodině, jejíž předci se do Ameriky přistěhovali z polské Haliče. Vyrostl v převážně židovské čtvrti města Newark zvané Weequahic, kde také v roce 1950 absolvoval střední školu (o zdejším studiu se zmiňuje zejména v románu Portnoy's Complaint). Poté vystudoval soukromou Bucknellovu univerzitu v Pensylvánii, kde byla jeho oborem angličtina. Pokračoval pak dál postgraduálním studiem na Chicagské univerzitě, kde získal akademický titul v oboru anglická literatura. Po ukončení studia zde krátce působil jako asistent, poté vyučoval tvůrčí psaní na univerzitě v Iowě a na prestižní Princetonské univerzitě. Ve své akademické dráze pak pokračoval na Pensylvánské univerzitě, kde až do roku 1991, kdy ukončil svoji akademickou kariéru, přednášel literární komparatistiku.

V době svého pobytu v Chicagu se Roth seznámil se spisovatelem Saulem Bellowem a s Margaret Martinsonovou, jež se stala jeho první ženou. Jejich rozvod v roce 1963 a smrt Martinsonové při autonehodě v roce 1968 zanechaly v jeho díle trvalou stopu. Rothova první žena byla totiž vzorem pro několik ženských postav v jeho románech, zejména pro Lucy Nelsonovou v When She Was Good a pro Maureen Tarnopolovou v My Life As a Man.

Než v roce 1959 vyšla jeho první kniha, sloužil Roth nejprve dva roky v armádě a poté psal povídky a literární kritiky pro různé časopisy.

Některé události z Rothova života upoutaly čas od času pozornost médií. V roce 1990 se oženil se svojí dlouholetou přítelkyní anglickou herečkou Claire Bloomovou, načež se v roce 1994 rozvedli. V roce 1996 vydala Bloomová vzpomínkovou knihu Leaving a Doll's House, v níž detailně popisuje jejich manželství. Mnohé z toho, co napsala, bylo pro Rotha značně nelichotivé. Na oplátku některé momenty z Rothova I Married a Communist (Vzala jsem si komunistu) považovali kritici za zastřené vyvracení obvinění zveřejněných Bloomovou.

Philip Roth a Československo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1972 přijel Philip Roth do Prahy[5], která ho zajímala jako město Franze Kafky, a setkal se s českými zakázanými autory (Ivanem Klímou, Karolem Sidonem, Milanem Uhde, Ludvíkem Vaculíkem, Karlem Peckou a dalšími). Jejich nelehké osudy ho zaujaly natolik, že se do Prahy v 70. letech pravidelně vracel až do doby, než mu v roce 1976 nebylo uděleno vízum. Návštěvy Československa za železnou oponou byly pro něj transformativní zkušeností a únikem před slávou, s níž se musel vyrovnávat po úspěchu románu Portnoyův komplex (1969).

Mezi svými cestami do Československa se stýkal v New Yorku s českou komunitou, navštěvoval přednášky Antonína Liehma o české kultuře a redigoval pro nakladatelství Penguin řadu východoevropských románů. "Svůj život v New Yorku po Portnoyovi jsem žil v české komunitě emigrantů, kterým jsem naslouchal, naslouchal a naslouchal. Každý večer jsem jedl v českých restauracích v Yorkvillu, mluvil jsem s každým, kdo chtěl mluvit se mnou, a odpoutal se od všech kravin spojených s Portnoyem," uvedl o svém českém období Philip Roth. Později své zážitky z Prahy zpracoval v románu Pražské orgie (1985). Český vliv a české postavy lze najít v několika dalších románech — v Profesoru touhy (postava českého profesora Zdeňka Stříbrného), v Elévovi či Milostných rozmluvách. Hned po sametové revoluci v roce 1990 do Prahy opět přijel a vedl s Ivanem Klímou dlouhý rozhovor, který vyšel knižně jako Rozhovor v Praze.

Za svou pomoc, kterou Philip Roth poskytoval v 70. a 80. letech spisovatelům v bývalém Československu a v dalších zemích tehdejšího východního bloku, byl 30. dubna 2013 oceněn cenou Mezinárodního PEN klubu a Allenovy nadace za službu literatuře. Při slavnostním převzetí ceny Roth zavzpomínal na to, jak "důkladného vzdělání" se mu dostalo od přátel ve východní Evropě o životě v totalitním režimu. Hovořil o tom, jak někteří z nejschopnějších lidí v Československu nesměli psát nebo cestovat a museli vykonávat podřadné práce jako prodávat cigarety nebo mýt okna.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Česká bibliografie je začleněna přímo do popisu Rothových děl a jsou uvedeny i práce, které dosud nebyly přeloženy do češtiny, překlad titulu je pak uveden tučně v lomené závorce /Takto/. Zejména u nepřeložených knih se stává, že je k nim odkazováno pod různými českými jmény, bibliografie se snaží zaznamenat všechna známá.

Romány[editovat | editovat zdroj]

  • Sbohem, město C. a pět povídek (Goodbye, Columbus, 1959)
    • Sbohem, město C., Odeon, Praha 1966, přeložila Heda Kovályová
    • Sbohem, město C. a pět povídek, Mladá fronta, Praha 2012, přeložil Jiří Hanuš
  • Ať se děje, co se děje (Letting Go, 1962)
    • Odeon, Praha 1968, přeložili Rudolf a Luba Pellarovi
  • When She Was Good (/Když byla hodná/, 1967)
  • Portnoyův komplex (Portnoy's Complaint, 1969)
    • Odeon, Praha 1992, přeložili Rudolf a Luba Pellarovi
    • Euromedia Group, Praha 2006 (edice Světová literatura Lidových novin; sv. 49), přeložili Rudolf a Luba Pellarovi, ISBN 80-86938-57-3
    • Mladá fronta, Praha 2011, přeložili Rudolf a Luba Pellarovi, ISBN 978-80-204-1766-4
  • Our Gang (/Náš klan/, 1971)
  • Ňadro (The Breast, 1972)
  • The Great American Novel (/Velký americký román/, 1973)
  • Žít jako muž, (My Life As a Man, 1974)
    • Mladá fronta, Praha 2017
  • Profesor touhy (The Professor of Desire, 1977)
  • Elév (The Ghost Writer, 1979)
  • Zuckerman zbavený pout (Zuckerman Unbound, 1981)
    • Mladá fronta, Praha 2013, přeložil Jiří Hanuš, 978-80-204-2508-9
  • Hodina anatomie (The Anatomy Lesson, 1983)
  • Pražské orgie (The Prague Orgy, 1985)
    • Sixty-Eight Publishers, Toronto 1988, přeložili Jiřina a Karel Kynclovi
    • Evropský kulturní klub 1990
    • Mladá fronta, Praha 2014, přeložili Jiřina a Karel Kynclovi, 978-80-204-2552-2
  • Druhý život (The Counterlife, 1986)
  • Milostné rozmluvy (Deception: A Novel, 1990)
    • Melantrich, Praha 1993, přeložil Jiří Hanuš
  • Operace Shylock (Operation Shylock: A Confession, 1993)
    • Hynek, Praha 1999, přeložili Rudolf a Luba Pellarovi
    • Mladá fronta, Praha 2008, přeložili Rudolf a Luba Pellarovi, ISBN 978-80-204-1696-4
  • Sabbathovo divadlo (Sabbath's Theater, 1995)
  • Americká idyla (American Pastoral, 1997)
  • Vzala jsem si komunistu (I Married a Communist, 1998)
  • Lidská skvrna (The Human Stain, 2000)
  • Umírající zvíře (The Dying Animal, 2001)
  • Spiknutí proti Americe (The Plot Against America, 2004)
    • Volvox Globator, Praha 2006
    • Mladá fronta, Praha 2012
  • Jako každý člověk (Everyman, 2006)
  • Duch odchází (Exit Ghost, 2007)
  • Rozhořčení (Indignation, 2008)
  • Pokoření (The Humbling, 2009)
  • Nemesis (Nemesis, 2010)

Non-fiction[editovat | editovat zdroj]

  • Reading Myself and Others (/Jak čtu sám sebe a druhé/, 1975)
    • sbírka esejů
  • The Facts: A Novelist's Autobiography (/Fakta/, 1988)
  • Ivan Klíma — Philip Roth. Rozhovor v Praze (1990)
    • Evropský kulturní klub, Praha 1990, původní článek z The New York Review z 12. 4. 1990 přeložila Zora Wolfová
  • Odkaz: skutečný příběh (Patrimony: A True Story, 1991)
    • Hynek, Praha 1995, přeložili Rudolf a Luba Pellarovi, doslov napsal Josef Jařab

Literární ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1960 Národní knižní cena za Sbohem, město C.
  • 1986 Cena Kruhu amerických knižních kritiků za román The Counterlife
  • 1991 Cena Kruhu amerických knižních kritiků za dílo Odkaz: skutečný příběh
  • 1994 PEN/Faulknerova Cena za beletrii za román Operace Shylock
  • 1995 Národní knižní cena za román Sabbathovo divadlo
  • 1998 Pulitzerova cena za beletrii za román Americká idyla
  • 1998 Vyslanecká knižní cena anglofonní unie za román Vzala jsem si komunistu
  • 1998 Národní medaile umění
  • 2000 Cena za nejlepší cizojazyčnou knihu (Francie) za román Americká idyla
  • 2001 PEN/Faulknerova cena za beletrii za román Lidská skvrna
  • 2001 Zlatá medaile Americké akademie umění za literaturu
  • 2001 Literární cena WH Smithe za román Lidská skvrna
  • 2002 Cena národní knižní nadace za vynikající přínos americké literatuře
  • 2002 Medicejská cena za zahraniční literaturu (Francie) za román Lidská skvrna
  • 2003 Čestný doktorát za literaturu na Harvardově univerzitě
  • 2005 Cena Sidewise za alternativní historii za román Spiknutí proti Americe
  • 2005 Cena Jamese Fenimorea Coopera za nejlepší historický román za Spiknutí proti Americe
  • 2006 PEN/Nabokovova cena za celoživotní dílo
  • 2007 PEN/Faulknerova cena za beletrii za román Jako každý člověk
  • 2007 PEN/Saul Bellowova cena za americkou beletrii
  • 2010 Hadadova cena časopisu The Paris Review za nevšední literární angažovanost
  • 2011 Mezinárodní Man Bookerova cena
  • 2012 Cena knížete asturského za literaturu
  • 2013 Cena Mezinárodního PEN klubu a Allenovy nadace za službu literatuře

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Philip Roth na anglické Wikipedii.

  1. Zemřel americký spisovatel Philip Roth, v 70. letech jezdil do ČSSR. iDNES.cz [online]. 2018-05-23 [cit. 2018-05-23]. Dostupné online. (česky) 
  2. BETZ, Bradford. Philip Roth, fearless and celebrated author, dies at 85 [online]. Fox News, AP [cit. 2018-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Pulitzer-winning author Philip Roth dies at 85, says agent [online]. Reuters, 2018-05-23 [cit. 2018-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. U.S. Department of State, U.S. Life, "American Prose, 1945-1990: Realism and Experimentation" Archivováno 4. 3. 2011 na Wayback Machine
  5. Philip Roth’s Fiction about Czechs and Kafka [online]. University of West Bohemia, 2002 [cit. 2008-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Recenze