Viola Zinková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Viola Zinková
Narození 15. června 1925
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 18. října 2017 (ve věku 92 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Viola Zinková (15. června 1925 Praha18. října 2017) byla česká herečka, manželka divadelního režiséra Jana Grossmana.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Absolvovala dramatické oddělení pražské konzervatoře (1946)[2] a čtyři semestry AMU,[3] do svého prvního angažmá nastoupila v Mladé Boleslavi (19481949).[4] V letech 1949–1955 působila v brněnském Státním divadle, kde pracoval její tehdejší manžel Jan Grossman jako dramaturg činohry.[2]

Po návratu do Prahy se stala členkou souboru D 34 (1955–1959),[4] rok byla ve svobodném povolání (v tomto období mj. zintenzivnila externí spolupráci s rozhlasem),[5] následně byla angažována do Divadla E. F. Buriana (1960), v němž setrvala až do svého odchodu do důchodu (1988).[4]

Pohostinsky vystupovala na jevištích pražských scén, spolupracovala s filmem, televizí, dabingem i na řadě rozhlasových dramatických projektů.[3] V roce 2001 jí byla udělena Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. Mezi její nejznámější divadelní a rozhlasové role patří Princezna Pampeliška.[6]

Zemřela dne 18. října 2017 ve věku 92 let.[7]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Rozhlas[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Spolupracovala s rozhlasem a hrála v Divadle E. F. Buriana
  2. a b Český film : herci a herečky III, s. 865.
  3. a b Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti. 5. vydání, 2005, s. 763.
  4. a b c Český biografický slovník XX. století III, s 569.
  5. Český film : herci a herečky III, s. 866.
  6. TAMCHYNA, Robert. Osud jménem Pampeliška [online]. Divadelní noviny 03/2009. Dostupné online.  
  7. Ve věku 92 let zemřela herečka Viola Zinková. Novinky.cz [online]. 2017-10-18 [cit. 2017-10-18]. Dostupné online.  
  8. Daniela Fischerová: Cesta k pólu [online]. Český rozhlas, 2017-10-01, [cit. 2017-10-01]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 60, 63, 350, 505.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha : Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 865–867.  
  • HEDBÁVNÝ, Zdeněk: Divadlo Větrník. Praha : Panorama, 1988, str. 153
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha : Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 763.  
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 646–649.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 569.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]