Dušan Klein

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dušan Klein
Rodné jménoJúlius Klein
Narození27. června 1939
Michalovce
SlovenskoSlovensko Slovensko
Úmrtí9. ledna 2022 (ve věku 82 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
NárodnostČeši a Židé
Alma materAMU v Praze
Povolánífilmový režisér, pedagog, herec, scenárista, filmový scenárista a vysokoškolský učitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dušan Klein, rodným jménem Július Klein (27. června 1939 Michalovce – 9. ledna 2022 Praha[1]), byl český režisér a scenárista slovensko-židovského původu.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve slovenských Michalovcích do židovské rodiny. Díky zaměstnání otce rodina nejprve dostala výjimku z transportů, v roce 1941 však hrozilo, že o výjimku přijdou[3] a začala se skrývat na statku v Nízkých Tatrách.[4] Po půl roce se s bratry začal skrýval v katolickém klášteře pro sirotky v Bratislavě, kde dostal doklady na jména Dušan Ružiak (toto křestní jméno si ponechal nastálo).[4][3] Nakonec však byli na udání prozrazeni a internování nejprve v koncentračním táboře Sereď,[3] v dubnu 1945 pak byli převezeni do Terezína,[5] kde se mu i bratry podařilo dožít konce druhé světové války.[3] Otec válku nepřežil, matka ano.[3] Do rodných Michalovců se již rodina nevrátila, žili v Ostravě a Praze.[4]

V roce 1958 byl přijat na Filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění (FAMU) a během studií pracoval jako asistent režie ve FS Barrandov. Jeho spolubydlícím na koleji byl Vladimír Körner.[3] Absolvoval v roce 1963. Od téhož roku do poloviny 70. let byl režisérem ve svobodném povolání a napsal několik televizních filmů.

Počátkem normalizace, kdy na Barrandově došlo k určitým personálním změnám a řada filmových režisérů byla donucena odejít, byl jedním z těch, kteří jejich místa nahradili. Od roku 1975 do roku 1991 byl režisérem zaměstnaným v barrandovských filmových studiích. V 70. letech jej zaujal žánr kriminálních, špionážních a v menší míře dobrodružných filmů. Práci televizního režiséra zcela neopustil a na začátku 80. let zaexperimentoval s konceptem „interaktivního“ televizního filmu, jehož průběh by měli diváci možnost ovlivnit pomocí telefonního hlasování.[zdroj?!] V letech 80. v žánrech jeho filmů začaly převládat komedie a též začalo stoupat povědomí o režisérovi samotném. Největší věhlas si získal úspěšnou hexalogií „o básnících“. Po sametové revoluci věnoval část svého času televizním adaptacím literárních děl s několika návraty k detektivnímu žánru. V posledních několika letech svého života projevil zájem hostovat a přednášet na filmových školách a setkávat se s mladými a začínajícími filmaři, zatímco příležitostně točil televizní filmy nebo seriály (Strážce duší, několik epizod seriálu Ulice, …). Pedagogicky působil na FAMU, od 1. listopadu 2002 jako profesor pro obor filmové, televizní a fotografické umění a nová média – režie.

V roce 1989 byl jmenován zasloužilým umělcem. Byl ženatý, s manželkou Silverou měl dva syny.[4]

Vybraná režijní tvorba[editovat | editovat zdroj]

Film[editovat | editovat zdroj]

Televize[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Filmový svět v slzách. Zemřel režisér legendární série o Básnících. cnn.iprima.cz [online]. [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ 13. komnata Dušana Kleina [online]. Česká televize [cit. 2009-08-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f Rozhovor s Dušanem Kleinem. www.radioservis-as.cz [online]. [cit. 2022-01-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d Zemřel režisér Dušan Klein. Jako dítě přežil Terezín, proslul sérií o básnících. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-01-10 [cit. 2022-01-20]. Dostupné online. 
  5. ↑ Památník Terezín. www.pamatnik-terezin.cz [online]. [cit. 2022-01-20]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 420. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 289. 
  • NOVÝ, Petr. Dušan Klein, aneb, Jak režisérům chutná život. Praha : Máj : Dokořán, 2003. 214 s. ISBN 80-86643-08-5.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 67. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Básnická hexalogie
Filmy
Lidé
Obsazení
Pavel Kříž (Štěpán) • David Matásek (Kendy) • Míla Myslíková (Štěpánova matka) • Eva Jeníčková (Vendulka „Utěšitelka“) • Josef Somr (prof. Ječmen) • Joseph Dielle (Numira Cassa Tomba, „Mireček“) • Karel Roden (Jan Antoš) • Václav Svoboda (Venoš) • Miroslava Šafránková („Borůvka“) • Adriana Tarábková („Jeskyňka“) • Eva Vejmělková („Píšťalka“) • Tereza Brodská (Ute, „Popelka“) • Michaela Badinková (Anna, „Veverka“) • Linda Rybová (Zuzana Rybářová)
Další
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dušan_Klein&oldid=22526343“