Vracov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o moravském městě. O části města Plánice pojednává článek Vracov (Plánice).
Vracov
Hlavní ulice a kostel sv. Vavřince

Hlavní ulice a kostel sv. Vavřince

znak obce Vracovznak

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0645 586765
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Hodonín (CZ0645)
obec s rozšířenou působností: Kyjov
pověřená obec: Bzenec
historická země: Morava
katastrální výměra: 44,50 km²
počet obyvatel: 4 534 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 183 m n. m.
PSČ: 696 42
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa městského úřadu: Městský úřad Vracov
náměstí Míru 202, 696 42 Vracov
starosta / starostka: Jaromír Repík
Oficiální web: http://www.vracov.com/
Ofic. web MÚ: http://www.mestovracov.cz/
E-mail: muvracov@iol.cz

Vracov
Red pog.png
Vracov
Zdroje k infoboxu a částem obce

Vracov (německy Wratzow) je město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 8 km jihovýchodně od Kyjova. V roce 2011 zde žilo přes 4 tisíce obyvatel ve 1 724 domech.

Historie města[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o osadě na místě nynějšího města pochází z roku 1201. Městečkem je Vracov poprvé nazýván v polovině 14. století. V roce 1518 obdržel Vracov právo várečné a od té doby se nazývá městysem. 1. 1. 1967 byl povýšen na město.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

  • 1900 - 3 577
  • 1970 - 4 158
  • 1991 - 4 384
  • 2001 - 4 531
  • 2006 - 4 520
  • 2012 - 4 560

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Filip Prechtl, houslista, zakladatel skupiny Cimballica
  • Tomáš Kořínek, operní zpěvák

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Vavřince - raně gotická stavba ve stylu burgundsko-cisterciácké architektury. V původním stavu se dochoval jeho presbytář z roku 1240. V 18. století došlo k barokní přestavbě kostela. Jeho sochařská výzdoba pochází z dílny Ondřeje Schweigla.
  • Stará ulice - nejstarší částí města (1604)
  • Baráky - skupina domů ze 16.-17. století
  • Habánské vinné sklepy

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Ve městě působí několik folklórních souborů a hudebních skupin[2]. V roce 1976 byl založen folklórní soubor Marýnka[3]. Dalším folklórním souborem je od roku 1980 Lipina, a její dětský soubor Lipinka. Nejmladším folklórním sdružením je od roku 2005 soubor písní a tanců Vracovjan. Působí zde i dechová hudba Vracovjáci.

Každoročně třetí říjnový víkend se ve městě konají tradiční krojované císařské hody "s věncem a káčerem". Počtem přes 600 krojovaných jde o největší hody[4] v České republice.

Občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází státní mateřská škola, základní škola prvního i druhého stupně, a základní umělecká škola. V bývalé budově školy na náměstí sídlí městská knihovna a informační centrum. Část budovy radnice slouží pobočce České pošty, v jejím dvorním traktu jsou ordinace praktických a zubních lékařů.

Kulturní dům s divadelním a estrádním sálem. Kino není vybaveno digitální promítací technikou, a je tak bez pravidelného programu.

Na náměstí stojí katolický kostel svatého Vavřince, v ulici Okružní pak Husův sbor.

Sportovní areál na jihovýchodě města s tenisovými kurty a fotbalovým hřištěm klubu FC Vracov. Veřejné koupaliště se dvěma bazény na severozápadě.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Vracov leží na severní hranici lesní oblasti Doubrava, zvané též Moravská Sahara. Sousedí s obcemi Bzenec, Vlkoš a Vacenovice. Na severozápadě je rybník, vzniklý zaplavením naleziště rašeliny. Městem protéká Vracovský potok.

Dopravní spojení[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází silnice I/54. Železniční stanice Vracov leží na trati 340, spojující Brno a Uherské Hradiště. V roce 2015 zde zastavovaly všechny osobní vlaky a většina spěšných.[5] Spojení s okolními obcemi je zajišťováno také autobusy.

Město leží v zóně 685 integrovaného systému Jihomoravského kraje IDS JMK.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2015-02-26]. S. 93. Dostupné online.  
  2. Přehled zájomvých spolků na stránkách města
  3. Soubor Marýnka na stránkách města
  4. RAISKUBOVÁ, Hana. Vracov přivítal rekordních 660 krojů. Mám stoleté boty, smála se stárka. iDNES.cz [online]. 2012-10-21. Dostupné online.  
  5. Jízdní řád Českých drah 2014/2015

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]