Vracov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o moravském městě. O části města Plánice pojednává článek Vracov (Plánice).
Vracov
Hlavní ulice a kostel sv. Vavřince

Hlavní ulice a kostel sv. Vavřince

znak obce Vracovznak

status: město
LAU 2 (obec): CZ0645 586765
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (LAU 1): Hodonín (CZ0645)
obec s rozšířenou působností: Kyjov
pověřená obec: Bzenec
historická země: Morava
katastrální území: Vracov
katastrální výměra: 44,50 km²
počet obyvatel: 4 566 (1. 1. 2015[1])
domů 1565[2]
nadmořská výška: 183 m n. m.
PSČ: 696 42
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa městského úřadu: Městský úřad Vracov
náměstí Míru 202, 696 42 Vracov
starosta / starostka: Jaromír Repík
Oficiální web: www.mestovracov.cz
E-mail: muvracov@iol.cz

Vracov
Red pog.svg
Vracov
Zdroje k infoboxu a částem obce

Vracov (německy Wratzow, hist. též Pracov) je město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 8 km jihovýchodně od Kyjova. V roce 2011 zde žilo 4 484 obyvatel v 1 565 domech.[2]

Historie města[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o osadě na místě nynějšího města pochází z roku 1201. Mezi lety 1230 a 1240 byl vybudován místní kostel; ten byl v roce 1565 přestavěn a v letech 1604 a 1612 doplněn zvony. Ve 13. století Vracov byl důležitým lokálním centrem, kam byly z Břeclavi přestěhovány i krajské úřady, a břeclavský kraj se po několik desetiletí nazýval krajem vracovským (pracovským). Od roku 1274 je Vracov nazýván městečkem. Význam obce začal klesat na přelomu 13. a 14. století, kdy okolo nově založeného hradu vzniklo městečko Bzenec. Krajské úřady se přesunuly do Bzence (a později do Uherského Hradiště), a v roce 1335 byl Vracov přičleněn k bzeneckému panství. V roce 1518 obdržel Vracov právo várečné a od té doby se nazývá městysem. Urbář z roku 1604 obsahuje řadu podrobností o městě, např. výši odváděných poplatků z pozemků a vinic (130 rýnských). Urbář také uvádí několik příjmení, jež se ve městě vyskytují i začátkem 21. století - Mívalt, Nikl nebo Repík. Během třicetileté války přišel Vracov o značnou část populace. V druhé polovině 17. století tak došlo k nové kolonizaci a přírůstku obyvatel, z poloviny německé národnosti. 1. 1. 1967 byl Vracov povýšen na město.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

V roce 1656 měl Vracov pouhých 114 domů a 740 obyvatel, od té doby však město postupně rostlo až do počtu cca. 4 500 obyvatel v roce 2015.[3][1]

Rok Domů Obyvatel
1620 134 870[3]
1656 114 740[3]
1670 119 770[3]
1790 302 1499[3]
1834 404 2014[3]
1860 524 2574[3]
1900 690 3594[3]
1910  ??? 3923[4]
1921 767 3826[4]
1930 968 4001[4]
1960  ??? 4335[4]
2011 1565 4484[2]
2015  ??? 4566[1]

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání v roce 2011 žilo ve městě 2163 mužů a 2321 žen, tj. v procentech 48% ku 52%. Naprostá většina obyvatel se hlásila k české nebo moravské národnosti, případně národnost neuvedla; nejpočetnější národnostní menšinou byli Slováci v počtu 36 lidí. Asi čtvrtina populace, 1067 lidí, se přihlásila k náboženské víře. Z toho většinu, 902 lidí, tvořili římští katolíci. Ze 2 208 ekonomicky aktivních obyvatel jich 666 uvedlo, že dojíždí do zaměstnání do jiné obce.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Filip Prechtl, houslista, zakladatel skupiny Cimballica
  • Tomáš Kořínek, operní zpěvák

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Vavřince - raně gotická stavba ve stylu burgundsko-cisterciácké architektury. V původním stavu se dochoval jeho presbytář z roku 1240. V 18. století došlo k barokní přestavbě kostela. Jeho sochařská výzdoba pochází z dílny Ondřeje Schweigla. Za kostelem křížová cesta z roku 2004 se skleněnými vitrážemi a sochou Krista.
  • Stará ulice - nejstarší částí města (1604)
  • Baráky - skupina domů ze 16.-17. století
  • Habánské vinné sklepy

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Ve městě působí několik folklórních souborů a hudebních skupin.[5] V roce 1976 byl založen folklórní soubor Marýnka.[6] Dalším folklórním souborem je od roku 1980 Lipina, a její dětský soubor Lipinka. Nejmladším folklórním sdružením je od roku 2005 soubor písní a tanců Vracovjan. Působí zde i dechová hudba Vracovjáci.

Každoročně třetí říjnový víkend se ve městě konají tradiční krojované císařské hody „s věncem a káčerem“. Počtem krojovaných (660 v roce 2012) jde o největší hody v České republice.[7] V hodovém průvodu 17. října 2015 byl 566 účastníky ustanoven oficiální český rekord v počtu krojovaných v jedné obci.[8]

Občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází státní mateřská škola, základní škola prvního i druhého stupně, a základní umělecká škola. V bývalé budově školy na náměstí sídlí městská knihovna a informační centrum. Část budovy radnice slouží pobočce České pošty, v jejím dvorním traktu jsou ordinace praktických a zubních lékařů.

Kulturní dům s divadelním a estrádním sálem. Kino není vybaveno digitální promítací technikou, a je tak bez pravidelného programu.

Na náměstí stojí katolický kostel svatého Vavřince, v ulici Okružní pak Husův sbor.

Sportovní areál na jihovýchodě města s tenisovými kurty a fotbalovým hřištěm klubu FC Vracov. Veřejné koupaliště se dvěma bazény na severozápadě.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Vracov leží na severní hranici lesní oblasti Doubrava, zvané též Moravská Sahara. Sousedí s obcemi Bzenec, Vlkoš a Vacenovice. Na severozápadě je rybník, vzniklý zaplavením naleziště rašeliny. Městem protéká Vracovský potok.

Dopravní spojení[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází silnice I/54. Železniční stanice Vracov leží na trati 340, spojující Brno a Uherské Hradiště. V roce 2015 zde zastavovaly všechny osobní vlaky a většina spěšných.[9] Spojení s okolními obcemi je zajišťováno také autobusy.

Město leží v zóně 685 integrovaného systému Jihomoravského kraje IDS JMK.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 [online]. Český statistický úřad, 2015-04-30, [cit. 2016-01-05]. S. 104. Dostupné online.  
  2. a b c Výsledky sčítáni lidu, domů a bytů 2011
  3. a b c d e f g h MAJER, Luděk, et al. Vracov 1945-1965. Ilustrace František Nikl. Vracov : Rada MNV Vracov, 1965. 35 s. Q-11*51227.  
  4. a b c d HURT, Rudolf; OREL, Jaroslav. Dějiny města Vracova. Redakce Vladimír Nekuda; ilustrace František Nikl. 1.. vyd. Brno : Musejní spolek v Brně, 1969. 257 s. 59-149-69. S. 184. [dále jen Hurt]. 
  5. Přehled zájmových spolků na stránkách města
  6. Soubor Marýnka na stránkách města
  7. RAISKUBOVÁ, Hana. Vracov přivítal rekordních 660 krojů. Mám stoleté boty, smála se stárka. iDNES.cz [online]. 2012-10-21. Dostupné online.  
  8. KOSÍK, Jiří. Vracov má zápis do České knihy rekordů. V hodovém průvodu šlo 566 krojovaných. Hodonínský deník.cz [online]. 2015-10-18 [cit. 2015-10-19]. Dostupné online.  
  9. Jízdní řád Českých drah 2014/2015

Literatura[editovat | editovat zdroj]

HURT, Rudolf; OREL, Jaroslav. Dějiny města Vracova. Redakce Vladimír Nekuda; ilustrace František Nikl. 1.. vyd. Brno : Musejní spolek v Brně, 1969. 257 s. 59-149-69.  

MAJER, Luděk, et al. Vracov 1945-1965. Ilustrace František Nikl. Vracov : Rada MNV Vracov, 1965. 35 s. Q-11*51227.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]