Vracov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o moravském městě. O části města Plánice pojednává článek Vracov (Plánice).
Vracov

Radnice
Znak obce Vracov
znak
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0645 586765
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Hodonín (CZ0645)
Obec s rozšířenou působností Kyjov
Pověřená obec Bzenec
Historická země Morava
Katastrální území Vracov
Katastrální výměra 44,50 km²
Domů 1565[1]
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 4 524 (2017)[2] (e)
Nadmořská výška 183 m n. m.
PSČ 696 42
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa městského úřadu Městský úřad Vracov
náměstí Míru 202, 696 42 Vracov
Starosta Jaromír Repík
Oficiální web: www.mestovracov.cz
Email: muvracov@iol.cz
Vracov
Red pog.svg
Vracov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vracov (německy Wratzow, historicky také Pracov) je město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 8 km jihovýchodně od Kyjova. V roce 2017 zde žilo přes 4 500 obyvatel

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o osadě na místě nynějšího města pochází z roku 1201. Mezi lety 1230 a 1240 byl vybudován místní kostel; ten byl v roce 1565 přestavěn a v letech 1604 a 1612 doplněn zvony. Ve 13. století Vracov byl důležitým lokálním centrem, kam byly z Břeclavi přestěhovány i krajské úřady, a břeclavský kraj se po několik desetiletí nazýval krajem vracovským (pracovským). Od roku 1274 je Vracov nazýván městečkem. Význam obce začal klesat na přelomu 13. a 14. století, kdy okolo nově založeného hradu vzniklo městečko Bzenec. Krajské úřady se přesunuly do Bzence (a později do Uherského Hradiště), a v roce 1335 byl Vracov přičleněn k bzeneckému panství.

V roce 1518 obdržel Vracov právo várečné a od té doby se nazývá městysem. Urbář z roku 1604 obsahuje řadu podrobností o městě, např. výši odváděných poplatků z pozemků a vinic (130 rýnských). Urbář také uvádí několik příjmení, jež se ve městě vyskytují i začátkem 21. století – Mívalt, Nikl nebo Repík. Během třicetileté války přišel Vracov o značnou část populace. V druhé polovině 17. století tak došlo k nové kolonizaci a přírůstku obyvatel, z poloviny německé národnosti. 1. ledna 1967 byl Vracov povýšen na město.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Roku 1656 měl Vracov 114 domů a 740 obyvatel, v roce 2011 zde žilo 4 484 obyvatel v 1 565 domech.[1][3][4]

Rok Domů Obyvatel
1620 134 870[3]
1656 114 740[3]
1670 119 770[3]
1790 302 1 499[3]
1834 404 2 014[3]
1860 524 2 574[3]
1900 690 3 594[3]
1910  ??? 3 923[5]
1921 767 3 826[5]
1930 968 4 001[5]
1960  ??? 4 335[5]
2011 1565 4 484[1]
2015  ??? 4 566[4]

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání v roce 2011 žilo ve městě 2 163 mužů a 2 321 žen, tj. v procentech 48% ku 52%. Naprostá většina obyvatel se hlásila k české nebo moravské národnosti, případně národnost neuvedla; nejpočetnější národnostní menšinou byli Slováci v počtu 36 lidí. Asi čtvrtina populace, 1 067 lidí, se přihlásila k náboženské víře. Z toho většinu, 902 lidí, tvořili římští katolíci. Římskokatolická farnost je součástí kyjovského děkanátu. Ze 2 208 ekonomicky aktivních obyvatel jich 666 uvedlo, že dojíždí do zaměstnání do jiné obce.

Kostel sv. Vavřince
Křížová cesta
Základní škola
Rybník
Těžba ropy

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Dungel (* 1951), přírodovědec, malíř, grafik a ilustrátor
  • Josef Somr (* 1934), herec
  • Filip Prechtl, houslista, zakladatel skupiny Cimballica
  • Tomáš Kořínek, operní zpěvák

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Vavřince – raně gotická stavba ve stylu burgundsko-cisterciácké architektury. V původním stavu se dochoval jeho presbytář z roku 1240. V 18. století došlo k barokní přestavbě kostela. Jeho sochařská výzdoba pochází z dílny Ondřeje Schweigla.
  • Křížová cesta z roku 2004 se skleněnými vitrážemi a sochou Krista u kostela sv. Vavřince
  • Radnice postavená v letech 1948–1950 podle návrhu architekta Jiřího Jeřábka. Nad balkonem v prvním patře je sgrafito do akademického malíře Rudolfa Gajdoše z roku 1950.
  • Stará ulice – nejstarší částí města (1604)
  • Baráky – skupina domů ze 16.–17. století
  • Habánské vinné sklepy
  • Husův sbor, kostel Církve československé husitské v Okružní ulici
  • Několik kamenných křížů v různých částech obce

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Ve městě působí několik folklórních souborů a hudebních skupin.[6] V roce 1976 byl založen folklórní soubor Marýnka.[7] Dalším folklórním souborem je od roku 1980 Lipina, a její dětský soubor Lipinka. Nejmladším folklórním sdružením je od roku 2005 soubor písní a tanců Vracovjan. Působí zde i dechová hudba Vracovjáci.

Každoročně třetí říjnový víkend se ve městě konají tradiční krojované císařské hody „s věncem a káčerem“. Počtem krojovaných (660 v roce 2012) jde o největší hody v České republice.[8] V hodovém průvodu 17. října 2015 byl 566 účastníky ustanoven oficiální český rekord v počtu krojovaných v jedné obci.[9]

Občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází státní mateřská škola, základní škola prvního i druhého stupně, a základní umělecká škola. V bývalé budově školy na náměstí sídlí městská knihovna a informační centrum. Část budovy radnice slouží pobočce České pošty, v jejím dvorním traktu jsou ordinace praktických a zubních lékařů. Kulturní dům s divadelním a estrádním sálem. Kino není vybaveno digitální promítací technikou a je tak bez pravidelného programu. Sportovní areál na jihovýchodě města s tenisovými kurty a fotbalovým hřištěm klubu FC Vracov. Veřejné koupaliště se dvěma bazény na severozápadě.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Vracov leží na severní hranici lesní oblasti Doubrava, zvané též Moravská Sahara. Sousedí s obcemi Bzenec, Vlkoš a Vacenovice. Na severozápadě je rybník, vzniklý zaplavením naleziště rašeliny. Městem protéká Vracovský potok.

Dopravní spojení[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází silnice I/54. Železniční stanice Vracov leží na trati 340, spojující Brno a Uherské Hradiště. V roce 2017 zde zastavovaly všechny osobní vlaky a většina spěšných.[10] Spojení s okolními obcemi je zajišťováno také autobusy.

Město leží v zóně 685 integrovaného systému Jihomoravského kraje IDS JMK.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Výsledky sčítáni lidu, domů a bytů 2011
  2. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  3. a b c d e f g h MAJER, Luděk, et al. Vracov 1945-1965. Ilustrace František Nikl. Vracov : Rada MNV Vracov, 1965. 35 s. Q-11*51227.  
  4. a b Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 [online]. Český statistický úřad, 2015-04-30, [cit. 2016-01-05]. S. 104. Dostupné online.  
  5. a b c d HURT, Rudolf; OREL, Jaroslav. Dějiny města Vracova. Redakce Vladimír Nekuda; ilustrace František Nikl. 1.. vyd. Brno : Musejní spolek v Brně, 1969. 257 s. 59-149-69. S. 184. [dále jen Hurt]. 
  6. Přehled zájmových spolků na stránkách města
  7. Soubor Marýnka na stránkách města
  8. RAISKUBOVÁ, Hana. Vracov přivítal rekordních 660 krojů. Mám stoleté boty, smála se stárka. iDNES.cz [online]. 2012-10-21. Dostupné online.  
  9. KOSÍK, Jiří. Vracov má zápis do České knihy rekordů. V hodovém průvodu šlo 566 krojovaných. Hodonínský deník.cz [online]. 2015-10-18 [cit. 2015-10-19]. Dostupné online.  
  10. Jízdní řád Českých drah 2016/2017

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HURT, Rudolf; OREL, Jaroslav. Dějiny města Vracova. Redakce Vladimír Nekuda; ilustrace František Nikl. 1.. vyd. Brno : Musejní spolek v Brně, 1969. 257 s. 59-149-69.  
  • MAJER, Luděk, et al. Vracov 1945-1965. Ilustrace František Nikl. Vracov : Rada MNV Vracov, 1965. 35 s. Q-11*51227.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]