Skoronice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci na Kyjovsku. O části obce Bujanov pojednává článek Skoronice (Bujanov).
Skoronice
Kostel sv. Floriána (1886)
Kostel sv. Floriána (1886)
Znak obce SkoroniceVlajka obce Skoronice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKyjov
Obec s rozšířenou působnostíKyjov
(správní obvod)
OkresHodonín
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel508 (2023)[1]
Rozloha5,37 km²[2]
Katastrální územíSkoronice
Nadmořská výška192 m n. m.
PSČ696 41
Počet domů173 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSkoronice 102
696 41 Vlkoš u Kyjova
obec.skoronice@tiscali.cz
StarostaMgr. Lukáš Plachý, DiS.
Oficiální web: www.skoronice.cz
Skoronice
Skoronice
Další údaje
Kód obce586544
Kód části obce148407
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skoronice (německy Kunewald) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 4 km jihovýchodně od Kyjova. Severozápadní částí obce protéká potok Hruškovice. Žije zde 508[1] obyvatel. Od roku 2002 je členem Mikroregionu Nový Dvůr.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1322. V roce 1599 ves vyhořela. Během třicetileté války byla obec v říjnu 1623 zničena a vylidněna. V roce 1653 povolal majitel milotického panství Gabriel Serényi 27 německých rodin z Kunvaldu (dnes Kunín) na Novojičínsku. Po několik generací se zde udržovala německy mluvící enkláva na Slovácku. Noví osadníci po tři roky nemuseli platit daně a deset let měli úlevu na robotě. V roce 1905 byla postavena škola[4] a roku 1958 obecní dům. Do roku 1958 patřila obec do milotické farnosti, poté do vlkošské farnosti.

Z roku 1677 pochází obecní pečeť. Podle ní byl v roce 2006 schválen obecní znak s černou orlici na stříbrném štítě, kterou doplňuje zlatě korunovaný had atribut milotického rodu Serényiů, zakladatelů nově obce.

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo obce má 7 členů. Voleb do zastupitelstva v říjnu 2010 se účastnilo 290 (tj. 66,97 %) voličů.[5] Ve volbách zvítězilo místní uskupení Sdružení nezávislých kandidátů, které získalo 34,37 % hlasů a 2 mandáty v zastupitelstvu, dále Aktivní Skoronice (25,55 %, 2 mandáty), KDU-ČSL (24,82 %, 2 mandáty) a Nezávislí pro Skoronice (15,27 %, 1 mandát). Starostou byl zvolen Jan Grombíř (Aktivní Skoronice) a místostarostou Marek Vašíček (KDU-ČSL).[6] Na ustavujícím zasedání obecního zastupitelstva v listopadu 2014 byla starostkou zvolena Ing. Marie Půčková (KDU-ČSL). Po komunálních volbách v roce 2018 se starostou stal František Bíla (Sdružení nezávislých kandidátů SKORONICE 2018). Po komunálních volbách v roce 2022 se starostou stal Mgr. Lukáš Plachý DiS. (KDU-ČSL), místostarostou byl pak zvolen Petr Holcman (KDU-ČSL). Zajímavostí také je, že o komunální politiku vzrostl zájem u mladých občanů Skoronic což dokládá posunutí dvaceti čtyř letého Bc. Josefa Novotného z posledního místa kandidátky až na celkové 2. místo v komunálních volbách.

Obec náleží do senátního obvodu č. 79 – Hodonín. Do roku 1960 patřila do okresu Kyjov.

Vývoj počtu obyvatel[7]
Rok Počet obyvatel Počet domů
1869 418 85
1880 418 87
1890 411 90
1900 438 92
1910 489 96
1921 481 98
1930 441 109
1950 501 116
1961 513 119
1970 505 123
1980 495 136
1991 502 163
2001 539 167

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 2001 se 82,2 % obyvatel přihlásilo k české národnosti a 17,4 % k moravské. 64,4 % se hlásilo k Římskokatolické církvi, 19,3 % bylo bez vyznání a 13,7 % obyvatel vyznání neuvedlo. Průměrný věk byl 35,4 let.[8]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Skoronicemi vede autobusová linka č. 728664 z Kyjova do Hodonína. Obcí prochází silnice III/4255 mezi Vlkošem a Miloticemi. Od roku 2010 spojuje obec s Kyjovem cyklostezka.[9]

Zájmové sdružení a spolky[editovat | editovat zdroj]

  • Vinařský spolek Skoronice, o. s.
  • Sbor dobrovolných hasičů
  • Český zahrádkářský svaz
  • Rybáři Skoronice, o. s.
  • Skautský oddíl eLkO

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Floriána navrhl stavitel Gustav Sonnevend z Kyjova a postavil zednický mistr Václav Paterna v roce 1886. Věž je vysoká 24,5 metrů. Oltářní obraz sv. Floriána. Zdejší křtitelnice je momentálně (2013) umístěna ve vlkošském kostele Nanebevzetí Panny Marie. Na kůru jsou od roku 1963 varhany s osmi rejstříky od firmy Josef Hauke z Uherského Hradiště. Byly převzaty z kostela Navštívení Panny Marie v Mistříně. Starší malé varhany od firmy Blažej Žuja z Uherského Brodu byly tehdy odstraněny. Obrazy křížové cesty malované na plátně jsou kopií obrazů Josefa Führicha v tzv. nazarénském stylu. Je zde pozdněgotická dřevořezba skoronské Panny Marie z 15. století. Další sochy jsou nové a bez větší umělecké či historické hodnoty – Božské Srdce Páně, Srdce Panny Marie, sv. Josef, sv. Alois, sv. František a sv. Terezie od Ježíše.[10]
  • Venkovská usedlost č. 29 – národopisné muzeum Slovácká jizba v nejstarším domě v obci z roku 1903, rekonstruovaném roku 1998. Ukazuje venkovské bydlení na Slovácku v 19. století.
  • Tradiční Jízda králů při příležitostech v obci či na Slovácký rok v Kyjově.[11][12]
  • Vinařská kolonie Vinohrádky – asi 50 vinařských búd v západní části obce[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Michaela Munzarová. Ve Skoronicích opraví zchátralou školu. Získají knihovnu i klubovny. Hodonínský deník.cz [online]. 2013-07-11 [cit. 2013-08-18]. Dostupné online. 
  5. Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010 [online]. Volby.cz [cit. 2013-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-22. 
  6. Zdeněk Šmýd. Posledním starostou regionu je Grombíř. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-11-24 [cit. 2013-08-18]. Dostupné online. 
  7. Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869
  8. Český statistický úřad - Podrobné údaje v publikacích ze SLDB 2001
  9. Zdeněk Šmýd. Vedení Kyjova: postavíme kousek cyklostezky. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-07-01 [cit. 2013-08-18]. Dostupné online. 
  10. Kostel sv. Floriána na obecních stránkách Skoronic
  11. Zdeněk Šmýd. Skoronická jízda vyrazí s králem po dvaatřicáté. Hodonínský deník.cz [online]. 2011-08-03 [cit. 2013-08-18]. Dostupné online. 
  12. Zdeněk Šmýd. Ve Skoronicích se sešli slováčtí králové. Hodonínský deník.cz [online]. 2012-02-12 [cit. 2013-08-18]. Dostupné online. 
  13. Petr Turek. Skoronické sklepy přitáhly návštěvníky z Čech i Slovenska. Hodonínský deník.cz [online]. 2012-05-27 [cit. 2013-08-18]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TELTSCHIK, Wilhelm. Die Gründung von Klein-Kunewald. Zeitschrift des Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens. 1901, roč. 5, s. 285–288. Dostupné online [cit. 2018-04-10]. (německy) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]