Dražůvky
| Dražůvky | |
|---|---|
 Hlavní ulice | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Ždánice |
| Obec s rozšířenou působností | Kyjov (správní obvod) |
| Okres | Hodonín |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°1′50″ s. š., 17°1′8″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 257 (2025)[1] |
| Rozloha | 5,16 km²[2] |
| Katastrální území | Dražůvky |
| Nadmořská výška | 193 m n. m. |
| PSČ | 696 33 |
| Počet domů | 110 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Dražůvky 114 696 33 Archlebov obec.drazuvky@tiscali.cz |
| Starostka | Klára Čudrnáková |
| Oficiální web | www |
  Dražůvky | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 586153 |
| Kód části obce | 32361 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dražůvky (německy Draschuwek, dříve Drazuwek) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Leží osm kilometrů západně od Kyjova. Žije zde 257[1] obyvatel. Sousedními obcemi sídla jsou Želetice, Strážovice, Stavěšice, Věteřov, Archlebov, Lovčice a Ždánice. Obcí protéká potok Trkmanka. Od roku 2002 jsou členem mikroregionů Ždánicko, Babí lom a Sdružení obcí Severovýchod.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Původně v místě stávala ves Dražovice. V historii se objevily i názvy Dolní Dražovice, Dražejovice či Dražejov.[4] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1340, kdy ji vlastnil Bruno z Dražovic. Když jako bezdětný zemřel, majetek připadl markraběti Karlovi, budoucím českému králi Karlu IV. Ten jej 22. srpna 1341 věnoval novém ženskému benediktinskému klášteru v Pustiměři, který Dražůvky vlastnil do roku 1364 a pak se vystřídalo několik dalších majitelů. Ve 14. století byly uváděny jako městečko s právem vybírat mýto a s trhovým a hrdelním právem. Byla zde tvrz, kostel s farou, mlýn, hospoda, hospodářský dvůr a 6 rybníků. V 15. století během husitských a česko-uherských válek Dražovice utrpěly velké ztráty a od roku 1453 používají název Dražůvky.[5] Po nějaký čas zde byla Jednota bratrská. V roce 1598 ves zakoupil Oldřich z Kounic, majitel ždánického panství. Ten se účastnil stavovského povstání a jeho majetek mu byl po bitvě na Bílé Hoře zkonfiskován. Celé panství roku 1619 získal Gundakar z Lichtenštejna a Lichtenštejnům pak patřilo do zrušení vrchnostenské správy v roce 1848. Dražůvky byly opět zničeny za třicetileté války, kdy zanikla tvrz i kostel s farou. V roce 1656 zde žilo pouze 14 osadníků. Znovu byly vyrabovány francouzskou armádou v roce 1805. Poslední z rybníků o rozloze 18,5 ha byl vypuštěn roku 1891 a současně zanikl mlýn ze 16. století. V roce 1889 byla postavena škola a 1892 kaple. V letech 1976–1991 obec administrativně spadala pod sousední Archlebov. Ve východní části obce procházela v letech 1908–2007 železniční trať z Čejče do Ždánic. V roce 2016 byl její 9 km dlouhý úsek přebudován na cyklostezku.[6][7]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 2011 se 49,2 % obyvatel přihlásilo k české národnosti a 24 % k moravské. 25,2 % se hlásilo k Římskokatolické církvi, 22,1 % bylo bez vyznání a 44,6 % obyvatel vyznání neuvedlo. Průměrný věk byl 41,8 let.[8]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 352 | 387 | 383 | 371 | 429 | 449 | 437 | 386 | 373 | 372 | 308 | 265 | 259 | 258 | 251 |
| Počet domů | 85 | 85 | 88 | 89 | 94 | 93 | 103 | 115 | 111 | 107 | 99 | 108 | 114 | 112 | 110 |
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 28. listopadu 2000.[11]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dražůvkami vede silnice č. 41993, která se na severní okraji katastru napojuje na silnici I. třídy I/54. V centru obce je jedna autobusová zastávka, druhá (Dražůvky rozcestník) je v místě zvaném Žandovský mlýn. Z Dražůvek je zajišťována autobusová doprava na linkách z Kyjova do Dambořic, ze Ždánic do Násedlovic a z Brna do Kyjova. 9 km dlouhá cyklostezka vybudovaná v roce 2016 na místě bývalé železniční trati spojuje obec se sousedními Želeticemi a Ždánicemi. V jihovýchodní části katastru prochází lesním terénem zeleně značená turistická trasa v délce asi 1,5 kilometru.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1816
- Kaple z roku 1892 slouží jako zvonice. Zvon roku 1793 nebo 1797 zhotovil brněnský zvonař Klement Stecher (1759–1834).[12]
- V jižní části obce stávala boží muka věnované svaté Anně. Muka v roce 1906 nechala postavit místní obyvatelka jako poděkování za uzdravení v brněnské nemocnici U svaté Anny. V devadesátých letech 20. století do božích muk narazil automobil a zbořil je. Obec má v plánu muka znovu vystavět.[13]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Milan Beránek (* 1936), sochař, malíř a básník
- František Komňacký (* 1951), fotbalový trenér
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ ŠMÝD, Zdeněk. Dražůvky nechají přezkoumat svou historii. Hodonínský deník [online]. 2013-01-20 [cit. 2018-11-07]. Dostupné online.
- ↑ HURT, Rudolf. Kyjovsko. [s.l.]: Musejní spolek v Brně, 1970. 537 s. S. 350.
- ↑ Cyklostezka mezi Ždánicemi a Uhřicemi už slouží. Po deseti letech práce. Hodonínský deník [online]. 2016-06-17 [cit. 2018-11-07]. Dostupné online.
- ↑ O historické trati Ždánce se lidé dozvědí při výstavě. V zastávce u cyklostezky. Hodonínský deník [online]. 2017-09-28 [cit. 2018-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad - Podrobné údaje v publikacích ze SLDB 2001
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Dražůvky [online]. 2000-11-28 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska, Díl 1. A-I. [s.l.]: Academia, 1994. 655 s. ISBN 80-200-0474-2. S. 416.
- ↑ Kapličku v devadesátých letech zbouralo auto. Obec nyní obnoví zničená boží muka. Hodonínský deník [online]. 2016-04-29 [cit. 2018-11-07]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Z historie Dražůvek. [s.l.]: Petr Brázda, 2011. 139 s. ISBN 978-80-87387-06-1.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dražůvky na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Dražůvky v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
