Dražůvky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dražůvky
Hlavní ulice
Hlavní ulice
Znak obce DražůvkyVlajka obce Dražůvky
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0645 586153
Pověřená obec Ždánice
Obec s rozšířenou působností Kyjov
Okres (LAU 1) Hodonín (CZ0645)
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 269 (2020)[1]
Rozloha 5,15 km²
Katastrální území Dražůvky
Nadmořská výška 193 m n. m.
PSČ 696 33
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Dražůvky 114
69633 Archlebov
obec.drazuvky@tiscali.cz
Starosta Klára Čudrnáková
Oficiální web: www.drazuvky.cz
Dražůvky
Dražůvky
Další údaje
Kód části obce 32361
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dražůvky (německy Draschuwek, dříve Drazuwek) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 8 km západně od Kyjova. Žije zde 269[1] obyvatel. Sousedními obcemi sídla jsou Želetice, Strážovice, Stavěšice, Věteřov, Archlebov, Lovčice a Ždánice. Obcí protéká potok Trkmanka. Od roku 2002 jsou členem mikroregionů Ždánicko, Babí lom a Sdružení obcí Severovýchod.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kaple na návsi

Původně v místě stávala ves Dražovice. V historii se objevily i názvy Dolní Dražovice, Dražejovice či Dražejov.[2] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1340, kdy ji vlastnil Bruno z Dražovic. Když jako bezdětný zemřel, majetek připadl markraběti Karlovi, budoucím českému králi Karlu IV. Ten jej 22. srpna 1341 věnoval novém ženskému benediktinskému klášteru v Pustiměři, který Dražůvky vlastnil do roku 1364 a pak se vystřídalo několik dalších majitelů. Ve 14. století byly uváděny jako městečko s právem vybírat mýto a s trhovým a hrdelním právem. Byla zde tvrz, kostel s farou, mlýn, hospoda, hospodářský dvůr a 6 rybníků. V 15. století během husitských a česko-uherských válek Dražovice utrpěly velké ztráty a od roku 1453 používají název Dražůvky.[3] Po nějaký čas zde byla Jednota bratrská. V roce 1598 ves zakoupil Oldřich z Kounic, majitel ždánického panství. Ten se účastnil stavovského povstání a jeho majetek mu byl po bitvě na Bílé Hoře zkonfiskován. Celé panství roku 1619 získal Gundakar z Lichtenštejna a Lichtenštejnům pak patřilo do zrušení vrchnostenské správy v roce 1848. Dražůvky byly opět zničeny za třicetileté války, kdy zanikla tvrz i kostel s farou. V roce 1656 zde žilo pouze 14 osadníků. Znovu byly vyrabovány francouzskou armádou v roce 1805. Poslední z rybníků o rozloze 18,5 ha byl vypuštěn roku 1891 a současně zanikl mlýn ze 16. století. V roce 1889 byla postavena škola a 1892 kaple. V letech 1976–1991 obec administrativně spadala pod sousední Archlebov. Ve východní části obce procházela v letech 1908–2007 železniční trať z Čejče do Ždánic. V roce 2016 byl její 9 km dlouhý úsek přebudován na cyklostezku.[4][5]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 2011 se 49,2 % obyvatel přihlásilo k české národnosti a 24 % k moravské. 25,2 % se hlásilo k Římskokatolické církvi, 22,1 % bylo bez vyznání a 44,6 % obyvatel vyznání neuvedlo. Průměrný věk byl 41,8 let.[6]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dražůvkami vede silnice č. 41993, která se na severní okraji katastru napojuje na silnici I. třídy I/54. V centru obce je jedna autobusová zastávka, druhá (Dražůvky rozcestník) je v místě zvaném Žandovský mlýn. Z Dražůvek je zajišťována autobusová doprava na linkách z Kyjova do Dambořic, ze Ždánic do Násedlovic a z Brna do Kyjova. 9 km dlouhá cyklostezka vybudovaná v roce 2016 na místě bývalé železniční trati spojuje obec se sousedními Želeticemi a Ždánicemi. V jihovýchodní části katastru prochází lesním terénem zeleně značená turistická trasa v délce asi 1,5 km.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Socha sv. Jana Nepomuckého
  • Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1816
  • Kaple z roku 1892 slouží jako zvonice. Zvon roku 1793 nebo 1797 zhotovil brněnský zvonař Klement Stecher (1759–1834).[7]
  • V jižní části obce stávala boží muka věnované svaté Anně. Muka v roce 1906 nechala postavit místní obyvatelka jako poděkování za uzdravení v brněnské nemocnici U svaté Anny. V 90. letech 20. století do božích muk narazil automobil a zbořil je. Obec má v plánu muka znovu vystavět.[8]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. ŠMÝD, Zdeněk. Dražůvky nechají přezkoumat svou historii. Hodonínský deník [online]. 2013-01-20 [cit. 2018-11-07]. Dostupné online. 
  3. HURT, Rudolf. Kyjovsko. [s.l.]: Musejní spolek v Brně, 1970. 537 s. S. 350. 
  4. Cyklostezka mezi Ždánicemi a Uhřicemi už slouží. Po deseti letech práce. Hodonínský deník [online]. 2016-06-17 [cit. 2018-11-07]. Dostupné online. 
  5. O historické trati Ždánce se lidé dozvědí při výstavě. V zastávce u cyklostezky. Hodonínský deník [online]. 2017-09-28 [cit. 2018-11-07]. Dostupné online. 
  6. Český statistický úřad - Podrobné údaje v publikacích ze SLDB 2001
  7. SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska, Díl 1. A-I. [s.l.]: Academia, 1994. 655 s. ISBN 80-200-0474-2. S. 416. 
  8. Kapličku v devadesátých letech zbouralo auto. Obec nyní obnoví zničená boží muka. Hodonínský deník [online]. 2016-04-29 [cit. 2018-11-07]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]