Přeskočit na obsah

Dražůvky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dražůvky
Hlavní ulice
Hlavní ulice
Znak obce DražůvkyVlajka obce Dražůvky
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŽdánice
Obec s rozšířenou působnostíKyjov
(správní obvod)
OkresHodonín
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel257 (2025)[1]
Rozloha5,16 km²[2]
Katastrální územíDražůvky
Nadmořská výška193 m n. m.
PSČ696 33
Počet domů110 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduDražůvky 114
696 33 Archlebov
obec.drazuvky@tiscali.cz
StarostkaKlára Čudrnáková
Oficiální webwww.drazuvky.cz
Dražůvky
Dražůvky
Další údaje
Kód obce586153
Kód části obce32361
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dražůvky (německy Draschuwek, dříve Drazuwek) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Leží osm kilometrů západně od Kyjova. Žije zde 257[1] obyvatel. Sousedními obcemi sídla jsou Želetice, Strážovice, Stavěšice, Věteřov, Archlebov, Lovčice a Ždánice. Obcí protéká potok Trkmanka. Od roku 2002 jsou členem mikroregionů Ždánicko, Babí lom a Sdružení obcí Severovýchod.

Kaple na návsi

Původně v místě stávala ves Dražovice. V historii se objevily i názvy Dolní Dražovice, Dražejovice či Dražejov.[4] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1340, kdy ji vlastnil Bruno z Dražovic. Když jako bezdětný zemřel, majetek připadl markraběti Karlovi, budoucím českému králi Karlu IV. Ten jej 22. srpna 1341 věnoval novém ženskému benediktinskému klášteru v Pustiměři, který Dražůvky vlastnil do roku 1364 a pak se vystřídalo několik dalších majitelů. Ve 14. století byly uváděny jako městečko s právem vybírat mýto a s trhovým a hrdelním právem. Byla zde tvrz, kostel s farou, mlýn, hospoda, hospodářský dvůr a 6 rybníků. V 15. století během husitských a česko-uherských válek Dražovice utrpěly velké ztráty a od roku 1453 používají název Dražůvky.[5] Po nějaký čas zde byla Jednota bratrská. V roce 1598 ves zakoupil Oldřich z Kounic, majitel ždánického panství. Ten se účastnil stavovského povstání a jeho majetek mu byl po bitvě na Bílé Hoře zkonfiskován. Celé panství roku 1619 získal Gundakar z Lichtenštejna a Lichtenštejnům pak patřilo do zrušení vrchnostenské správy v roce 1848. Dražůvky byly opět zničeny za třicetileté války, kdy zanikla tvrz i kostel s farou. V roce 1656 zde žilo pouze 14 osadníků. Znovu byly vyrabovány francouzskou armádou v roce 1805. Poslední z rybníků o rozloze 18,5 ha byl vypuštěn roku 1891 a současně zanikl mlýn ze 16. století. V roce 1889 byla postavena škola a 1892 kaple. V letech 1976–1991 obec administrativně spadala pod sousední Archlebov. Ve východní části obce procházela v letech 1908–2007 železniční trať z Čejče do Ždánic. V roce 2016 byl její 9 km dlouhý úsek přebudován na cyklostezku.[6][7]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 2011 se 49,2 % obyvatel přihlásilo k české národnosti a 24 % k moravské. 25,2 % se hlásilo k Římskokatolické církvi, 22,1 % bylo bez vyznání a 44,6 % obyvatel vyznání neuvedlo. Průměrný věk byl 41,8 let.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[9][10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 352 387 383 371 429 449 437 386 373 372 308 265 259 258 251
Počet domů 85 85 88 89 94 93 103 115 111 107 99 108 114 112 110

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 28. listopadu 2000.[11]

Dražůvkami vede silnice č. 41993, která se na severní okraji katastru napojuje na silnici I. třídy I/54. V centru obce je jedna autobusová zastávka, druhá (Dražůvky rozcestník) je v místě zvaném Žandovský mlýn. Z Dražůvek je zajišťována autobusová doprava na linkách z Kyjova do Dambořic, ze Ždánic do Násedlovic a z Brna do Kyjova. 9 km dlouhá cyklostezka vybudovaná v roce 2016 na místě bývalé železniční trati spojuje obec se sousedními Želeticemi a Ždánicemi. V jihovýchodní části katastru prochází lesním terénem zeleně značená turistická trasa v délce asi 1,5 kilometru.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1816
  • Kaple z roku 1892 slouží jako zvonice. Zvon roku 1793 nebo 1797 zhotovil brněnský zvonař Klement Stecher (1759–1834).[12]
  • V jižní části obce stávala boží muka věnované svaté Anně. Muka v roce 1906 nechala postavit místní obyvatelka jako poděkování za uzdravení v brněnské nemocnici U svaté Anny. V devadesátých letech 20. století do božích muk narazil automobil a zbořil je. Obec má v plánu muka znovu vystavět.[13]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ŠMÝD, Zdeněk. Dražůvky nechají přezkoumat svou historii. Hodonínský deník [online]. 2013-01-20 [cit. 2018-11-07]. Dostupné online.
  5. HURT, Rudolf. Kyjovsko. [s.l.]: Musejní spolek v Brně, 1970. 537 s. S. 350.
  6. Cyklostezka mezi Ždánicemi a Uhřicemi už slouží. Po deseti letech práce. Hodonínský deník [online]. 2016-06-17 [cit. 2018-11-07]. Dostupné online.
  7. O historické trati Ždánce se lidé dozvědí při výstavě. V zastávce u cyklostezky. Hodonínský deník [online]. 2017-09-28 [cit. 2018-11-07]. Dostupné online.
  8. Český statistický úřad - Podrobné údaje v publikacích ze SLDB 2001
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  10. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  11. Udělené symboly – Dražůvky [online]. 2000-11-28 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  12. SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska, Díl 1. A-I. [s.l.]: Academia, 1994. 655 s. ISBN 80-200-0474-2. S. 416.
  13. Kapličku v devadesátých letech zbouralo auto. Obec nyní obnoví zničená boží muka. Hodonínský deník [online]. 2016-04-29 [cit. 2018-11-07]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]