Milotice
Milotice | |
---|---|
Kostel Všech svatých na návsi | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Kyjov |
Obec s rozšířenou působností | Kyjov (správní obvod) |
Okres | Hodonín |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 48°57′19″ s. š., 17°8′33″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 899 (2024)[1] |
Rozloha | 12,66 km²[2] |
Katastrální území | Milotice u Kyjova |
Nadmořská výška | 184 m n. m. |
PSČ | 696 05 |
Počet domů | 552 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Školní 72 696 05 Milotice u Kyjova podatelna@milotice.cz |
Starosta | Radek Šeďa |
Oficiální web: www | |
Milotice | |
Další údaje | |
Kód obce | 586382 |
Kód části obce | 95150 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Milotice (německy Milotitz bei Gaya) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Leží šest kilometrů jižně od Kyjova. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel. Od roku 2002 je členem mikroregionu Nový Dvůr.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název obce se odvozuje od majitele osady – Miloty. Západně od obce bývala zaniklá ves Jiříkovice.[4][5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1341 z misálu zdejšího plebána Heřmana a dokládá rozhlehlou a dobře dotovanou faru. V roce 1360 drželi zdejší tvrz obehnanou vodním příkopem Zdeněk a Čeněk z Ronova (villa Milotitz).[6][7] Za husitských válek byly Milotice významným střediskem husitů. Během 17. století byla vesnice několikrát těžce poničena. Za 35 000 zlatých koupil ves 14. května 1648 Gabriel Serényi, jehož rod si zde v první polovině 18. století vybudoval svoje reprezentační sídlo. Mezi lety 1738–1784 byla ves sídlem děkanátu Milotice. Rod Serényi zde působil až do vymření posledního mužského člena v roce 1811. V 19. století patřila obec rodu Choiseul d'Aillecourt a Hardeggům. V letech 1888–1945 sídlili na milotickém zámku Seilernové.
Samospráva
[editovat | editovat zdroj]Zastupitelstvo obce má 9 členů. Voleb do zastupitelstva v říjnu 2010 se účastnilo 858 (tj. 54,2 %) voličů.[8] Ve volbách zvítězilo místní uskupení Sdružení nezávislých kandidátů Milotice které získalo 44,87 % hlasů a 4 mandáty v zastupitelstvu, dále KDU-ČSL (38,72 %, 4 mandáty) a ODS (16,41 %, 1 mandát). Starostou byl zvolen Mgr. Josef Levek (KDU-ČSL) a místostarostkou Irena Nedvědická (Sdružení nezávislých kandidátů Milotice). Po volbách do zastupitelstva v říjnu 2014 byl starostou zvolen opět Josef Levek.
Obec náleží do senátního obvodu č. 79 – Hodonín. Do roku 1960 patřila do okresu Kyjov.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Dle sčítání lidu v roce 2021 žilo v obci 1 771 obyvatel, z nichž 958 (54,1 %) se hlásilo k české národnosti, 500 (28,2 %) k moravské, 9 (0,5 %) ke slovenské a 5 (0,3 %) k vietnamské. 466 obyvatel (26,3 %) svou národnost neuvedlo.
V roce 2021 se 735 (41,5 %) obyvatel Milotic označilo za věřící. 574 (32,4 %) obyvatel se hlásilo k Římskokatolické církvi a 6 (0,3%) k Českobratrské církvi evangelické. 404 (22,8 %) obyvatel se označilo jako bez náboženské víry a 440 (28,4 %) na otázku víry neodpovědělo.[9] Milotická farnost s kostelem Všech svatých je součástí kyjovského děkanátu.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1 016 | 1 012 | 1 051 | 1 216 | 1 376 | 1 463 | 1 510 | 1 560 | 1 669 | 1 670 | 1 736 | 1 877 | 1 947 | 1 853 | 1 771 |
Počet domů | 213 | 220 | 227 | 238 | 273 | 285 | 327 | 330 | 350 | 391 | 414 | 503 | 533 | 543 | 552 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. června 1999.[12]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Miloticemi prochází autobusová linka č. 729664 z Kyjova do Hodonína. Z Kyjova je přímé železniční spojení s Brnem po trati č. 340 (tzv. Vlárská dráha). Obcí vede severojižním směrem silnice II/432. Z obce vede na východ silnice III/4256 v délce 2,6 km do Vacenovic, na západ pak III/43116 v délce 3,8 km jako spojovací cesta k silnici III/431.
Podle celostátního sčítání dopravy projelo v roce 2010 po silnici II/432 od Kyjova v průměru 3 361 vozidel denně (z toho 2 673 osobních, 642 těžkých nákladních a 46 jednostopých motorových vozidel).[13]
Zeleně a žlutě značení turistické trasy spojují obec s okolními vesnicemi. V roce 2013 byla obec Milotice propojena se Svatobořicemi-Mistřínem z větší části asfaltovou cyklostezkou.[14]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zámek Milotice se zahradami
- Kostel Všech Svatých – postaven v letech 1697–1701, 1702–03 ohrazen zdí s barokními sochami, 2017 byla do kostela znovuumístěna malba Panny Marie Milotické.
- Hřbitovní kaple sv. Rocha, sv. Šebastiána a sv. Rozálie – vybudována v letech 1849–1851[15]
- Socha Immaculaty – vznikla kolem roku 1740
- Farní budova - postavená kolem roku 1735
- Areál vinných sklepů Šidleny – asi 200 vinných sklepů, nejstarší je z roku 1770, od roku 1972 se zde pravidelně pořádá Národopisný festival Kyjovského Dolňácka Milotice.[16][17]
- Písečný rybník, přírodní rezervace severovýchodně od obce
- Horky, přírodní rezervace v jihozápadní části obce
- Kopec Náklo, výletní místo jižně od obce
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Karel Josef Adolf (1715–1771), malíř a restaurátor ve službách olomouckých biskupů
- Jan Bárta (* 1984), cyklista
- Jan Nepomuk Horák (1815–1870), malíř a portrétista
- Josef Kasan (1905–1965), katolický kněz, premonstrát, teolog a vysokoškolský pedagog
- Jan Krist (1920–2015), katolický kněz a kanovník Metropolitní kapituly u sv. Václava v Olomouci
- Jan Krist (* 1950), etnograf, folklorista a bývalý politik
- Mořic Loth (1832–1913), podnikatel, spisovatel, novinář a zastánce reformního judaismu v USA
- Václav Šamánek (1846–1916), lékař a kulturní činitel na Liberecku
- Alexandr Antonín Ignác Šamský (1687–1715), lékař a bojovník proti moru
- Bohumil Zbořil (1906–1997), kapelník a muzikant
Osobnosti spjaté s vesnicí
[editovat | editovat zdroj]- Evžen Boček (* 1966), spisovatel a humorista
- Vincenc Janalík (1804–1855), katolický kněz, spisovatel a národní buditel
- Karel František Seilern (1852–1916), šlechtic a politik, majitel panství a zámku Milotice, zemský poslanec, podporovatel české menšiny ve Vídni
- Bruno Restel (1900–1983), katolický kněz německé národnosti a provinciál české jezuitské provincie
- František Weber (1826–1908), milotický farář v letech 1856–1906 a poslanec říšského i zemského sněmu
- Alois Horák (1865–1937), poslanec moravského zemského sněmu a senátor Národního shromáždění ČSR
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel Všech svatých
-
Boží muka Tři Františci (18. století)
-
Panna Maria Milotická
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Zdeněk Šmýd. Z polností Jiříkovic těžili sedláci z Milotic. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-01-20 [cit. 2013-07-21]. Dostupné online.
- ↑ Zaniklé vsi v okolí Dubňan Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. Ilcik.cz
- ↑ Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady olomoucké 1348–1466. Kniha I, č. 703 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-08-24]. S. 35. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 73.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010 [online]. Volby.cz [cit. 2013-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-05.
- ↑ Milotice - obec/město (okr. Hodonín) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2022-01-13 [cit. 2024-02-22]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Milotice [online]. 1999-06-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Celostátní sčítání dopravy 2010 [online]. Praha: Ředitelství silnic a dálnic [cit. 2014-05-20]. Kapitola Intenzity dopravy – Jihomoravský kraj. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-26.
- ↑ Michaela Munzarová. Přibudou nové stezky. V obcích cyklistům chystají i odpočinek. Hodonínský deník.cz [online]. 2013-07-16 [cit. 2013-07-21]. Dostupné online.
- ↑ Hřbitovní kaple na stránkách farnosti Milotice. www.familotice.cz [online]. [cit. 2013-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-31.
- ↑ Národopisný festival Milotice 2013. Hodonínský deník.cz [online]. 2013-08-06 [cit. 2013-08-09]. Dostupné online.
- ↑ Čtyřicátiny národopisného festivalu kyjovského Dolňácka Folklorní sdružení České republiky
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- A. Bartušek, Milotice. Státní zámek a okolí, 1954; Miroslava Bočková a Veronika Selucká, Milotice 1341–1945, 2003
- Jaroslav Petrů, Státní zámek Milotice, Brno 1971.
- Klára Garas, Unbekannte Fresken von Josef Ignaz Mildorfer, Mitteilungen der Österreichischen Galerie 24–25, 1980–1981, s. 93–131.
- Ivo Krsek – Zdeněk Kudělka – Miloš Stehlík – Josef Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, ed. Zdeněk Kudělka, Praha 1996, s. 238, 360, 462, 492.
- LUNGA, Václav. Dle Počtů chrámu Páně milockýho : příspěvek k uměleckému vybavení kostela Všech svatých v Miloticích. In: Opuscula historiae artium, Masarykova univerzita, 2015, roč. 64, č. 1, s. 82-95. ISSN 1211-7390.
- LUNGA, Václav. Mešní a dobročinné fundace z let 1724-1943 jako jeden z projevů zbožnosti farnosti Milotice. Ostrava, 2012. Diplomová práce. Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta. Vedoucí práce prof. Tomáš Krejčík.
- LUNGA, Václav. Zámek Milotice. Kroměříž: Národní památkový ústav, územní památková správa v Kroměříži, 2017. ISBN 978-80-87231-45-6
- PLUHÁČKOVÁ, Markéta. Dějiny a katalog knihovního fondu farní knihovny v Miloticích. 2009 [cit. 2015-10-04]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Dostupné online.
- Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska II, J–N, Praha 1999, s. 510–520.
- SOCHOROVÁ, Helena. Vinařská subkultura jihomoravských Milotic. Brno,, 2006 [cit. 2015-10-04]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Miroslav Válka. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Horky (přírodní rezervace)
- Písečný rybník
- Náklo (vrch)
- Národopisný festival kyjovského Dolňácka Milotice
- Římskokatolická farnost Milotice u Kyjova
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Milotice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Milotice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Milotice
- Oficiální stránky
- Milotice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Cimbálová muzika z Milotic
- FK Milotice
- Komunitní centrum Milotice