Věteřov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Věteřov
Fara
Fara
Znak obce VěteřovVlajka obce Věteřov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0645 586731
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Hodonín (CZ0645)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Kyjov
Historická země Morava
Katastrální území Věteřov
Katastrální výměra 8,18 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 488 (2019)[1]
Nadmořská výška 264 m n. m.
PSČ 697 01
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Věteřov 207
69701 Kyjov 1
Starosta Mgr. Hana Kolaříková
Oficiální web: www.veterov.eu
Email: ou.veterov@worldonline.cz
Věteřov
Věteřov
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věteřov (německy Wieterschau) je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 6 km západně od Kyjova. Žije zde 488[1] obyvatel. Obec je obehnána polnostmi, pouze z malé části na východě hraničí s lesem. Část okolí náleží k chráněným oblastem, jelikož zde rostou vzácné druhy bylin. Od roku 2002 je členem mikroregionu Babí lom. V jižní části katastru se nachází nejvyšší kopec Kyjovské pahorkatiny Babí lom s výškou 417 m n. m. Přes kopec vedou zeleně a žlutě značené turistické trasy. O vlastnictví této lokality vede Věteřov spor se sousední obcí Strážovice.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1131, avšak historie Věteřova je starší. Po zde nalezené keramice je pojmenována i část mladší doby bronzové tzv. věterská mladší doba bronzová. Jde o keramiku, kde jsou u hrdla nádoby dvě vlnky kolem dokola a náhodně mezi nimi vyryty malé tečky. Poloha obce se čas od času měnila. Zprvu lidé žili zřejmě pod tvrzí, aby byli v bezpečí před vpády nájezdníků. V klidnějších dobách se zase přesunuli blíže k vodním tokům. Dnes opět obec leží jen pár desítek metrů pod kopcem, kde kdysi stávala tvrz.

Na východním okraji katastru bývala ves Chrástovice, která se ve 14. století uvádí jako pustá. Dnes místo připomíná hájenka a les s názvem Chrástovec.[3] V roce 1935 byl v obci založen spolek Sokol a v roce 1950 postavena škola.[4]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Tvrz Valy – archeologické naleziště, na kterém bylo v průběhu 80. a 90. let 20. století nalezeno množství keramiky – tzv. Věteřovská skupina
  • Kostel svatého Cyrila a Metoděje, vybudovaný v roce 1902 z peněz věteřovských občanů. Roku 1909 byla na náklady křížovníků s červenou hvězdou postavena secesní fara.[5]
  • Věteřovská naučná stezka vybudovaná v roce 2019 na polních a lesních cestách má 4 informační panely. Dva se věnují Věteřovské kultuře, jeden místní faunou a flórou a poslední zdejší myslivostí. Součástí je odpočinkové místo pro cyklisty s altánem.[6]
  • Obecní muzeum v domě č. 207 v prvním patře nad knihovnou je otevřeno příležitostně či po dohodě. V archeologické expozici jsou mince, keramické nádoby, sekerky, dláta, náramky a měděné misky. V etnografické části je dobový nábytek, věteřovský kroj apod.
  • V obci jsou tři kaple (Bílá, Červená a U Josífka), socha sv. Jana Nepomuckého, sv. Trojice, několik křížů a pomníků.
  • Dřevěná zvonice z roku 2011 byla posvěcena věteřovským farářem Josefem Šedivým, později velmistrem Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou.[7][8] Do roku 1902 na tomto místě stávala starší zvonice.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. TUREK, Petr. Referendum, petice, ombudsman. Spor o Stražovják možná rozhodne až stát. Hodonínský deník.cz [online]. 2017-06-11 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  3. ŠMÝD, Zdeněk. Kde ležely Vyšice či Starosko? Těžko říct. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-07-28 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  4. ŠMÝD, Zdeněk. Věteřov: Slaví škola i sokolové. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-07-01 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  5. IVÁNEK, Lukáš. Minulost známe. Z budoucnosti mám respekt. Hodonínský deník.cz [online]. 2009-07-09 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  6. SKOČÍKOVÁ, Barbora. Naučná stezka ve Věteřově zavede turisty do pravěku. Hodonínský deník [online]. 2019-05-21 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  7. ČERNÁ, Zuzana. Věteřov slavil výročí. I s rodáky. Hodonínský deník.cz [online]. 2011-07-03 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  8. TUREK, Petr. Šedivý je velmistrem rytířského řádu. Hodonínský deník.cz [online]. 2011-08-20 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]