Syrovín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Syrovín

Syrovín - kostel
Znak obce SyrovínVlajka obce Syrovín
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU  (obec) CZ0645 586633
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Hodonín (CZ0645)
Obec s rozšířenou působností Kyjov
Pověřená obec Bzenec
Historická země Morava
Katastrální území Syrovín
Katastrální výměra 4,07 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 353 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 244 m n. m.
PSČ 696 84
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Syrovín 70
69684 Těmice u Hodonína
Starosta Zdeňka Austová
Oficiální web: syrovin.cz
Email: ou@syrovin.cz
Syrovín
Red pog.svg
Syrovín
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Syrovín (německy Sirowin) je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 10 km východně od Kyjova, na potoku Syrovinka. V roce 2016 zde žilo kolem 350 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1371. Název obce pochází od osobního jména Surov. V letech 1371–1517 byla v majetku bzeneckého panství, které od roku 1588 po několik generací vlastnili Pruskovští z Pruskova. V roce 2002 byl oficiálně schválen znak obce, ve kterém je zlatý meč a dva vinařské nože se zlatým a červeným hroznem na červenostříbrném štítu.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Obrácení svatého Pavla z let 1713–1716 nechal na vlastní náklad postavit kněz a místní rodák Pavel Jaroš, který je pohřben ve zdejší kryptě. Pavel Jaroš kostelu věnoval i oltářní obraz sv. Pavla. získal obraz od ruského cara (patrně Petra Velikého) za několikaletou misionářskou a vychovatelskou službu v Moskvě. Obdržel také většího množství zlata, které nechal přetavit do 12 kačen. Zemřel 7. června 1720 v domě č. 37 a jeho majetek i s ukrytými zlatými kačenami zdědil rolník Rapajda. Kostel byl poničen vichřicí Olga v roce 1965 a musela být vyměněna celá střecha.[2] U kostela je kamenný kříž z roku 1798.
  • Kaple Bolestné Panny Marie z 2. poloviny 18. století
  • Restaurovaný hasicí vůz z roku 1899 na návsi ve skleněné vitríně
  • Socha sv. Floriána z roku 1934
  • Pomník padlým v první světové válce z roku 1919
  • V katastru obce se nachází 7 křížů. Nejstarší z nich na hranicích s Újezdcem pochází z roku 1796.
  • Kaple Panny Marie Lurdské z roku 1940 u silnice k Újezdci

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. ŠMÝD, Zdeněk. Nejhorší kostel okresu zachraňují norské peníze. Hodonínský deník.cz [online]. 2009-03-18 [cit. 2017-05-01]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]