Syrovín
Souřadnice: 49°1′33″ s. š., 17°15′50″ v. d.
| Syrovín | |
|---|---|
 Syrovín - kostel | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Bzenec |
| Obec s rozšířenou působností | Kyjov (správní obvod) |
| Okres | Hodonín |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°1′33″ s. š., 17°15′50″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 357 (2025)[1] |
| Rozloha | 4,08 km²[2] |
| Katastrální území | Syrovín |
| Nadmořská výška | 244 m n. m. |
| PSČ | 696 84 |
| Počet domů | 160 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Syrovín 70 696 84 Těmice u Hodonína ou@syrovin.cz |
| Starosta | Zbyněk Mrkus |
| Oficiální web | syrovin |
  Syrovín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 586633 |
| Kód části obce | 161845 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Syrovín (německy Sirowin) je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Leží deset kilometrů východně od Kyjova, na potoku Syrovinka. Žije zde 357[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1371. Název obce pochází od osobního jména Surov. V letech 1371–1517 byla v majetku bzeneckého panství, které od roku 1588 po několik generací vlastnili Pruskovští z Pruskova.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 641 | 709 | 686 | 757 | 760 | 712 | 696 | 594 | 621 | 557 | 490 | 413 | 405 | 362 | 341 |
| Počet domů | 161 | 162 | 165 | 170 | 171 | 169 | 179 | 176 | 172 | 167 | 148 | 165 | 167 | 165 | 160 |
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. listopadu 2001.[6] Ve znaku obce je zlatý meč a dva vinařské nože se zlatým a červeným hroznem na červenostříbrném štítu.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel Obrácení svatého Pavla z let 1713–1716 nechal na vlastní náklad postavit kněz a místní rodák Pavel Jaroš, který je pohřben ve zdejší kryptě. Pavel Jaroš kostelu věnoval i oltářní obraz svatého Pavla. získal obraz od ruského cara (patrně Petra Velikého) za několikaletou misionářskou a vychovatelskou službu v Moskvě. Obdržel také většího množství zlata, které nechal přetavit do 12 kačen. Zemřel 7. června 1720 v domě č. 37 a jeho majetek i s ukrytými zlatými kačenami zdědil rolník Rapajda. Kostel byl poničen vichřicí Olga v roce 1965 a musela být vyměněna celá střecha.[7] U kostela je kamenný kříž z roku 1798.
- Kaple Bolestné Panny Marie z druhé poloviny 18. století
- Restaurovaný hasicí vůz z roku 1899 na návsi ve skleněné vitríně
- Socha svatého Floriána z roku 1934
- Pomník padlým v první světové válce z roku 1919
- V katastru obce se nachází 7 křížů. Nejstarší z nich na hranicích s Újezdcem pochází z roku 1796.
- Kaple Panny Marie Lurdské z roku 1940 u silnice k Újezdci
- Zajímavosti
- Zajímavostí je zrestaurovaný hasicí vůz z roku 1899, který se nachází ve skleněné vitríně naproti Obecního úřadu, socha svatého Floriána z roku 1934, která byla zrestaurována v roce 2002 a památník, který věnovala obec občanům Syrovína, padlým v první světové válce z roku 1919. Za zmínku stojí i to, že v katastru obce se nachází 7 křížů, z nichž nejstarší je kříž na syrovsko-újezdeckých hranicích z roku 1796 a nejvýpravnější na hranicích Syrovína a Hostějova – je vyzdoben plaketou Panenky Marie, uprostřed znakem Syrovína a to hroznem a obilnými klasy. U kostela se nachází kamenný kříž z roku 1798 a na jižním okraji obce kaplička Panny Marie sedmibolestné z roku 1888. U silnice směrem na Újezdec je kaplička (Boží muka) zasvěcena Panně Marii Lurdské z roku 1940.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Kaplička Bolestné Panny Marie
Socha svatého Floriána
Ulice ke Bzenci a říčka Syrovinka
Starší zástavba
Vinohrady
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Syrovín [online]. 2001-11-22 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ ŠMÝD, Zdeněk. Nejhorší kostel okresu zachraňují norské peníze. Hodonínský deník.cz [online]. 2009-03-18 [cit. 2017-05-01]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Syrovín na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Syrovín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Obecní knihovna Syrovín
