Syrovín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Syrovín
Syrovín - kostel
Syrovín - kostel
Znak obce SyrovínVlajka obce Syrovín
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0645 586633
Pověřená obec Bzenec
Obec s rozšířenou působností Kyjov
Okres (LAU 1) Hodonín (CZ0645)
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 354 (2019)[1]
Rozloha 4,07 km²
Katastrální území Syrovín
Nadmořská výška 244 m n. m.
PSČ 696 84
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Syrovín 70
69684 Těmice u Hodonína
ou@syrovin.cz
Starosta Bc. Ladislav Halámek
Oficiální web: syrovin.cz
Syrovín
Syrovín
Další údaje
Kód části obce 161845
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Syrovín (německy Sirowin) je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 10 km východně od Kyjova, na potoku Syrovinka. Žije zde 354[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1371. Název obce pochází od osobního jména Surov. V letech 1371–1517 byla v majetku bzeneckého panství, které od roku 1588 po několik generací vlastnili Pruskovští z Pruskova. V roce 2002 byl oficiálně schválen znak obce, ve kterém je zlatý meč a dva vinařské nože se zlatým a červeným hroznem na červenostříbrném štítu.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Obrácení svatého Pavla z let 1713–1716 nechal na vlastní náklad postavit kněz a místní rodák Pavel Jaroš, který je pohřben ve zdejší kryptě. Pavel Jaroš kostelu věnoval i oltářní obraz sv. Pavla. získal obraz od ruského cara (patrně Petra Velikého) za několikaletou misionářskou a vychovatelskou službu v Moskvě. Obdržel také většího množství zlata, které nechal přetavit do 12 kačen. Zemřel 7. června 1720 v domě č. 37 a jeho majetek i s ukrytými zlatými kačenami zdědil rolník Rapajda. Kostel byl poničen vichřicí Olga v roce 1965 a musela být vyměněna celá střecha.[2] U kostela je kamenný kříž z roku 1798.
  • Kaple Bolestné Panny Marie z 2. poloviny 18. století
  • Restaurovaný hasicí vůz z roku 1899 na návsi ve skleněné vitríně
  • Socha sv. Floriána z roku 1934
  • Pomník padlým v první světové válce z roku 1919
  • V katastru obce se nachází 7 křížů. Nejstarší z nich na hranicích s Újezdcem pochází z roku 1796.
  • Kaple Panny Marie Lurdské z roku 1940 u silnice k Újezdci
  • ZAJÍMAVOSTI:
  • Zajímavostí je zrestaurovaný hasící vůz z roku 1899, který se nachází ve skleněné vitríně naproti Obecního úřadu, socha sv. Floriána z r. 1934, která byla zrestaurována v r. 2002 a památník, který věnovala obec občanům Syrovína, padlým v 1. světové válce z r. 1919. Za zmínku stojí i to, že v katastru obce se nachází 7 křížů, z nichž nejstarší je kříž na syrovsko-újezdeckých hranicích z roku 1796 a nejvýpravnější na hranicích Syrovína a Hostějova - je vyzdoben plaketou Panenky Marie, uprostřed znakem Syrovína a to hroznem a obilnými klasy. U kostela se se nachází kamenný kříž z r. 1798 a na jižním okraji obce kaplička Panny Marie sedmibolestné z r. 1888. U silnice směrem na Újezdec je kaplička (Boží muka) zasvěcena Panně Marii Lurdské z r. 1940.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. ŠMÝD, Zdeněk. Nejhorší kostel okresu zachraňují norské peníze. Hodonínský deník.cz [online]. 2009-03-18 [cit. 2017-05-01]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]