Čejč
| Čejč | |
 Kostel svatého Vendelína | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0645 586099 |
| Kraj (NUTS 3) | Jihomoravský (CZ064) |
| Okres (LAU 1) | Hodonín (CZ0645) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Hodonín |
| Historická země | Morava |
| Katastrální území | Čejč |
| Katastrální výměra | 13,27 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 48°56′48″ s. š., 16°57′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 235 (2018)[1] (e) |
| Nadmořská výška | 183 m n. m. |
| PSČ | 696 14 |
| Zákl. sídelní jednotky | 1 |
| Části obce | 1 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa obecního úřadu |
Obecní úřad Čejč Čejč 430 69614 Čejč |
| Starosta | Ing. Jan Koutný |
|
Oficiální web: www | |
| Email: cejc@cejc.cz | |
  Čejč | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čejč (německy Czejtsch, Tscheitsch) je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. V Čejči žije přibližně 1 200[1] obyvatel, katastrální výměra města je 13,27 km².
Sousedními obcemi sídla jsou Hovorany, Kobylí, Mutěnice, Čejkovice a Terezín.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o obci z roku 1222, kdy patřila klášteru cisterciaček Porta Coeli u Tišnova. Během husitských válek ves pustne a roku 1459 se uvádí vyloženě jako pustá. V roce 1771 byla ves osídlena jednak Moravskými Slováky, jednak francouzskými kolonisty. Jejich třicet chalup roku 1782 vyhořelo, hned však byly obnoveny.
Během Prusko-rakouské války obsadila 15. července 1866 obec pruská armáda, která sem zavlekla epidemii cholery. Zemřelo 40 obyvatel a 3 pruští vojáci, mezi nimi i generálporučík Friedrich von Clausewitz, který zde byl pohřben. Armáda pak odešla 1. října.
V roce 1897 byla dána do provozu železniční trať Hodonín–Zaječí.
Čejčské jezero[editovat | editovat zdroj]
V katastru Čejče se jihovýchodně od Horákovy farmy, bývalého Státního statku, původně dvůr Čenkov, se dříve rozkládalo slané Čejčské jezero, tzv. Bezedňák, které však bylo vysušeno v 19. století z důvodu pěstování cukrové řepy.[2] Ve 20. století se v důsledku zanášení odvodňovacího kanálu jezero opět naplnilo, avšak roku 1965 bylo z rozhodnutí tehdejších komunistických politiků opět odvodněno. Na jihovýchodě obce se nacházejí chráněné lokality: Čejčský a Čejkovické Špidláky, východně tzv. Výchoz, kde bylo ve vystupující vrstvě objeveno méně kvalitní uhlí - lignit. V dřívějších dobách se zde vyskytovalo moře, z tohoto důvodu se zde vyskytují slanomilné rostliny.[2]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Struktura[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[3][4][5]
| Místní části | 1896 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1920 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2015 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Čejč | 622 | 723 | 667 | 775 | 875 | 1002 | 1005 | 1035 | 1152 | 1194 | 1248 | 1222 | 1243 | 1254 |
| Počet domů | část Čejč | 103 | 118 | 118 | 146 | 154 | 169 | 222 | 266 | 293 | 306 | 323 | 380 | 387 | |
Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]
V letech 2002 až 2016 byla starostkou Marta Výmolová. Na zasedání zastupitelstva 3. února 2016 byla odvolána, novým starostou byl zvolen Ing. Jan Koutný (KDU-ČSL).[6]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Čejči.
- Kostel sv. Vendelína z let 1729–1731. V roce 1937 prošel kostelík přestavbou. Ve věži je zavěšen zvon sv. Donáta z roku 1747 a sv. Cyrila a Metoděje z roku 1923. Oltářní obraz zobrazuje sv. Vendelína čtoucího Písmo a obklopeného domácími zvířaty. Nad horním okrajem je chronogram ukrývající letopočet 1731: O reX et pastor et abbas WenDeLIne tV peCora nostra DefenDe a LVe (v překladu: Ó králi a pastýři a opate Vendelíne, chraň náš dobytek před nákazou).
- Socha sv. Kajetána z roku 1722. Na přední straně podstavce je nápis: S. Caietane ora pro nobis crucifixum. Na zadní straně je údaj o zhotovitelce Marii Antonii Czoborové: Erexit Maria Antonie ta. Princeps de Lichtenstein 17.22 6. May. Hraběnku Czoborovou na tomto místě údajně vyhodil manžel z jedoucího kočáru a zázrakem se jí nic nestalo.
- Náhrobek pruského generálporučíka Friedricha von Clausewitz z období prusko-rakouské války v místním parku s textem: Zde odpočívá v Pánu Friedrich von Clausewitz, generálporučík, narozen v Burgu v Prusku 1807, zemřel na choleru v Čejči 31. července 1866.[7] V roce 2011 byl náhrobek opraven.[8] Byl synovcem pruského generála Carla von Clausewitz a také nejvyšším důstojníkem pruské armády, který byl pohřben na území dnešní České republiky.[9]
- Kaple sv. Rocha u vlakového nádraží připomíná cholerové epidemie z let 1836 (15 obětí), 1849 (7 obětí) nebo 1866 (44 obětí).
- Sousoší sv. Rodiny z roku 1920 v místním parku
- Znak Lichtenštejnů a Hrzánů nad vchodem do panské sýpky z 18. století.
- Špidláky, přírodní rezervace
- Výchoz, přírodní památka
- Pamětní deska T.G.Masaryka na domě č.p. 93 - kde se učil kovářem v roce 1865/66.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Miroslav Bravenec (1945–2011), akademický malíř
- Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937), československý prezident
- František Masařík (1918–1988), účastník bitvy o Británii
- Bohumír Petrla (1887–1974), legionář, který 5. října 1917 unesl torpédový člun Tb 11 v Šibeniku[10]
- František Vindiš (1918–1988), účastník bitvy o Británii
- Jaroslav Zaviačič (* 1939), expert v psaní na stroji, člen mezinárodní organizace Intersteno
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
- ↑ a b Kobylské a Čejčské jezero - zaniklá jezera jižní Moravy [online]. Čejč: Botany.cz - Ladislav Hoskovec [cit. 2016-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Čejč - obec/město (okr. Hodonín) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2016-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Čejč, s. 483.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2002 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Hodonín, s. 634.
- ↑ Převrat v Čejči. Nového starostu Koutného vybrali zastupitelé jen v pěti [online]. Hodonín: Hodonínský deník.cz [cit. 2016-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Generalleutnant Friedrich Karl Wilhelm von Clausewitz. Kdo je pochován v Čejči u Hodonína? [online]. Čejč: forum.valka.cz [cit. 2016-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Pruský důstojník má opravený hrob [online]. Hodonín: Hodonínský deník.cz [cit. 2016-03-20]. Dostupné online.
- ↑ TUREK, Petr. Pruský generálporučík leží v Čejči už 150 let. Hodonínský deník.cz [online]. 2016-08-03 [cit. 2016-08-31]. Dostupné online.
- ↑ KRÁM, Josef. O Rychnovácích, co unesli válečnou loď. SeniorTip [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HLAVINKA, Karel. Založení francouzské obce Čejče. Brno: Musejní spolek v Brně, 1926. 50 s.
- HLAVINKA, Karel. Vlastivěda moravská - HODONSKÝ OKRES. Brno: Musejní spolek v Brně, 1926. 261 s.
- HOLEŠÍNSKÝ, Pavel. Městečko Čejč. Čejč: MNV Čejč, 1971.
- GOTTLAND, Miloslav. Mizející svět. Čejč: Obecní úřad Čejč, 2001. 122 s. ISBN 978-80-85834-98-7.
- JAN, Libor; ŠTĚPÁNEK, Václav. Čejč - Dějiny slovácké obce. Čejč-Boskovice: nakladatelství František Šalé, 2006. 512 s. ISBN 80-7326-089-1.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čejč ve Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Čejč v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Čejč na Města a obce online
- Čejč – video z cyklu České televize Divnopis
Encyklopedické heslo 
|
Krumvíř | Karlín | Hovorany |
|
| Terezín | 
|
Dubňany | ||
 Čejč 
| ||||
| ||||
| Kobylí | Čejkovice | Mutěnice |
