Čejč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Čejč
Kostel svatého Vendelína
Kostel svatého Vendelína
Znak obce ČejčVlajka obce Čejč
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0645 586099
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Hodonín
Okres (LAU 1) Hodonín (CZ0645)
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice 48°56′48″ s. š., 16°57′54″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 1 249 (2020)[1]
Rozloha 13,27 km²
Katastrální území Čejč
Nadmořská výška 183 m n. m.
PSČ 696 14
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Čejč
Čejč 430
69614 Čejč
cejc@cejc.cz
Starosta Ing. Jan Koutný
Oficiální web: www.cejc.cz
Čejč
Čejč
Další údaje
Kód obce 586099
Kód části obce 18945
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čejč (německy Czejtsch, Tscheitsch, Scheitz) je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. V Čejči žije přibližně 1 200[1] obyvatel, katastrální výměra města je 13,27 km².

Sousedními obcemi sídla jsou Hovorany, Kobylí, Mutěnice, Čejkovice a Terezín.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hrob Friedricha von Clausewitze

První zmínka o obci z roku 1222, kdy patřila klášteru cisterciaček Porta Coeli u Tišnova. Během husitských válek ves pustne a roku 1459 se uvádí vyloženě jako pustá. V roce 1771 byla ves osídlena jednak Moravskými Slováky, jednak francouzskými kolonisty. Jejich třicet chalup roku 1782 vyhořelo, hned však byly obnoveny.

Během Prusko-rakouské války obsadila 15. července 1866 obec pruská armáda, která sem zavlekla epidemii cholery. Zemřelo 40 obyvatel a 3 pruští vojáci, mezi nimi i generálporučík Friedrich von Clausewitz, který zde byl pohřben. Armáda pak odešla 1. října.

V roce 1897 byla dána do provozu železniční trať Hodonín–Zaječí.

Čejčské jezero[editovat | editovat zdroj]

V katastru Čejče se jihovýchodně od Horákovy farmy, bývalého Státního statku, původně dvůr Čenkov, se dříve rozkládalo slané Čejčské jezero, tzv. Bezedňák, které však bylo vysušeno v 19. století z důvodu pěstování cukrové řepy.[2] Ve 20. století se v důsledku zanášení odvodňovacího kanálu jezero opět naplnilo, avšak roku 1965 bylo z rozhodnutí tehdejších komunistických politiků opět odvodněno. Na jihovýchodě obce se nacházejí chráněné lokality: Čejčský a Čejkovické Špidláky, východně tzv. Výchoz, kde bylo ve vystupující vrstvě objeveno méně kvalitní uhlí - lignit. V dřívějších dobách se zde vyskytovalo moře, z tohoto důvodu se zde vyskytují slanomilné rostliny.[2]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[3][4][5]

Místní části 1896 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1920 1961 1970 1980 1991 2001 2015
Počet obyvatel část Čejč 622 723 667 775 875 1002 1005 1035 1152 1194 1248 1222 1243 1254
Počet domů část Čejč 103 118 118 146 154 169 222 266 293 306 323 380 387
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

V letech 2002 až 2016 byla starostkou Marta Výmolová. Na zasedání zastupitelstva 3. února 2016 byla odvolána, novým starostou byl zvolen Ing. Jan Koutný (KDU-ČSL).[6]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Hodonín#Čejč.
Přírodní rezervace Špidláky
Socha sv. Kajetána
  • Kostel sv. Vendelína z let 1729–1731. V roce 1937 prošel kostelík přestavbou. Ve věži je zavěšen zvon sv. Donáta z roku 1747 a sv. Cyrila a Metoděje z roku 1923. Oltářní obraz zobrazuje sv. Vendelína čtoucího Písmo a obklopeného domácími zvířaty. Nad horním okrajem je chronogram ukrývající letopočet 1731: O reX et pastor et abbas WenDeLIne tV peCora nostra DefenDe a LVe (v překladu: Ó králi a pastýři a opate Vendelíne, chraň náš dobytek před nákazou).
  • Socha sv. Kajetána z roku 1722. Na přední straně podstavce je nápis: S. Caietane ora pro nobis crucifixum. Na zadní straně je údaj o zhotovitelce Marii Antonii Czoborové: Erexit Maria Antonie ta. Princeps de Lichtenstein 17.22 6. May. Hraběnku Czoborovou na tomto místě údajně vyhodil manžel z jedoucího kočáru a zázrakem se jí nic nestalo.
  • Náhrobek pruského generálporučíka Friedricha von Clausewitz z období prusko-rakouské války v místním parku s textem: Zde odpočívá v Pánu Friedrich von Clausewitz, generálporučík, narozen v Burgu v Prusku 1807, zemřel na choleru v Čejči 31. července 1866.[7] V roce 2011 byl náhrobek opraven.[8] Byl synovcem pruského generála Carla von Clausewitz a také nejvyšším důstojníkem pruské armády, který byl pohřben na území dnešní České republiky.[9]
  • Kaple sv. Rocha u vlakového nádraží připomíná cholerové epidemie z let 1836 (15 obětí), 1849 (7 obětí) nebo 1866 (44 obětí).
  • Sousoší sv. Rodiny z roku 1920 v místním parku
  • Znak Lichtenštejnů a Hrzánů nad vchodem do panské sýpky z 18. století.
  • Špidláky, přírodní rezervace
  • Výchoz, přírodní památka
  • Pamětní deska T.G.Masaryka na domě č.p. 93 - kde se učil kovářem v roce 1865/66.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. ↑ a b Kobylské a Čejčské jezero - zaniklá jezera jižní Moravy [online]. Čejč: Botany.cz - Ladislav Hoskovec [cit. 2016-03-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ Čejč - obec/město (okr. Hodonín) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2016-04-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Čejč, s. 483. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2002 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Hodonín, s. 634. 
  6. ↑ Převrat v Čejči. Nového starostu Koutného vybrali zastupitelé jen v pěti [online]. Hodonín: Hodonínský deník.cz [cit. 2016-03-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ Generalleutnant Friedrich Karl Wilhelm von Clausewitz. Kdo je pochován v Čejči u Hodonína? [online]. Čejč: forum.valka.cz [cit. 2016-03-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ Pruský důstojník má opravený hrob [online]. Hodonín: Hodonínský deník.cz [cit. 2016-03-20]. Dostupné online. 
  9. ↑ TUREK, Petr. Pruský generálporučík leží v Čejči už 150 let. Hodonínský deník.cz [online]. 2016-08-03 [cit. 2016-08-31]. Dostupné online. 
  10. ↑ KRÁM, Josef. O Rychnovácích, co unesli válečnou loď. SeniorTip [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HLAVINKA, Karel. Založení francouzské obce Čejče. Brno: Musejní spolek v Brně, 1926. 50 s. 
  • HLAVINKA, Karel. Vlastivěda moravská - HODONSKÝ OKRES. Brno: Musejní spolek v Brně, 1926. 261 s. 
  • HOLEŠÍNSKÝ, Pavel. Městečko Čejč. Čejč: MNV Čejč, 1971. 
  • GOTTLAND, Miloslav. Mizející svět. Čejč: Obecní úřad Čejč, 2001. 122 s. ISBN 978-80-85834-98-7. 
  • JAN, Libor; ŠTĚPÁNEK, Václav. Čejč - Dějiny slovácké obce. Čejč-Boskovice: nakladatelství František Šalé, 2006. 512 s. ISBN 80-7326-089-1. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Krumvíř Karlín Hovorany Růžice kompasu
Terezín Sever Dubňany
Západ   Čejč   Východ
Jih
Kobylí Čejkovice Mutěnice
Města a obce okresu Hodonín
Archlebov • Blatnice pod Svatým Antonínkem • Blatnička • Bukovany • Bzenec • Čejč • Čejkovice • Čeložnice • Dambořice • Dolní Bojanovice • Domanín • Dražůvky • Dubňany • Hodonín • Hovorany • Hroznová Lhota • Hrubá Vrbka • Hýsly • Javorník • Ježov • Josefov • Karlín • Kelčany • Kněždub • Kostelec • Kozojídky • Kuželov • Kyjov • Labuty • Lipov • Louka • Lovčice • Lužice • Malá Vrbka • Mikulčice • Milotice • Moravany • Moravský Písek • Mouchnice • Mutěnice • Násedlovice • Nechvalín • Nenkovice • Nová Lhota • Nový Poddvorov • Ostrovánky • Petrov • Prušánky • Radějov • Ratíškovice • Rohatec • Skalka • Skoronice • Sobůlky • Starý Poddvorov • Stavěšice • Strážnice • Strážovice • Sudoměřice • Suchov • Svatobořice-Mistřín • Syrovín • Šardice • Tasov • Těmice • Terezín • Tvarožná Lhota • Uhřice • Vacenovice • Velká nad Veličkou • Veselí nad Moravou • Věteřov • Vlkoš • Vnorovy • Vracov • Vřesovice • Žádovice • Žarošice • Ždánice • Želetice • Žeravice • Žeraviny
legenda: město, městys .
Autoritní data: AUT: ge136680 | LCCN: n2002036874 | VIAF: 147941338 | WorldcatID: lccn-n2002036874
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čejč&oldid=19616819“