Čejč
| Čejč | |
|---|---|
Mlýn na návsi |
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0645 586099 |
| kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ064) |
| okres (NUTS 4): | Hodonín (CZ0645) |
| obec s rozšířenou působností: | Hodonín |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 13,27 km² |
| počet obyvatel: | 1 265 (1. 1. 2014[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | |
| nadmořská výška: | 183 m n. m. |
| PSČ: | 696 14 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Obecní úřad Čejč Čejč 430 69614 Čejč |
| starosta / starostka: | JUDr. Marta Výmolová |
| Oficiální web: http://www.cejc.cz E-mail: cejc@cejc.cz |
|
| Zdroje k infoboxu a částem obce | |
Čejč (německy Czejtsch, Tscheitsch) je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Žije zde necelých 1 300 obyvatel.[2]
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o obci z roku 1222, kdy patřila klášteru cisterciaček Porta Coeli u Tišnova. Během husitských válek ves pustne a roku 1459 se uvádí vyloženě jako pustá. V roce 1771 byla ves osídlena jednak Moravskými Slováky, jednak francouzskými kolonisty. Jejich třicet chalup roku 1782 vyhořelo, hned však byly obnoveny.
Čejčské jezero[editovat | editovat zdroj]
V katastru Čejče se jihovýchodně od Horákovy farmy, bývalého Státního statku, původně dvůr Čenkov, se dříve rozkládalo slané Čejčské jezero, tzv. Bezedňák, které však bylo vysušeno v 19. století z důvodu pěstování cukrové řepy [3] [4]. Ve 20. století se v důsledku zanášení odvodňovacího kanálu jezero opět naplnilo, avšak roku 1965 bylo z rozhodnutí tehdejších komunistických politiků opět odvodněno. Na jihovýchodě obce se nacházejí chráněné lokality: Čejčský a Čejkovické Špidláky, východně tzv. Výchoz, kde bylo ve vystupující vrstvě objeveno méně kvalitní uhlí - lignit. V dřívějších dobách se zde vyskytovalo moře, z tohoto důvodu se zde vyskytují slanomilné rostliny. [5].
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel sv. Vendelína z let 1729 - 1731. V roce 1937 prošel kostelík přestavbou. Ve věži je zavěšen zvon sv. Donáta z roku 1747 a sv. Cyrila a Metoděje z roku 1923. Oltářní obraz zobrazuje sv. Vendelína čtoucího Písmo a obklopeného domácími zvířaty. Nad horním okrajem je chronogram ukrývající letopočet 1731: O reX et pastor et abbas WenDeLIne tV peCora nostra DefenDe a LVe (v překladu: Ó králi a pastýři a opate Vendelíne, chraň náš dobytek před nákazou).
- Socha sv. Kajetána z roku 1722. Na přední straně podstavce je nápis: S. Caietane ora pro nobis crucifixum. Na zadní straně je údaj o zhotovitelce Marii Antonii Czoborové: Erexit Maria Antonie ta. Princeps de Lichtenstein 17.22 6. May. Hraběnka Czoborová byla údajně na tomto místě vyhozena manželem z jedoucího kočáru a zázrakem se jí nic nestalo.
- Náhrobek pruského podmaršálka z období prusko-rakouské války v místním parku s textem: Zde odpočívá v Pánu Friedrich von Clausewitz, generál-poručík, narozen v Burgu v Prusku 1807, zemřel na choleru v Čejči 31. července 1866.[6] V roce 2011 byl náhrobek opraven.[7]
- Kaple sv. Rocha u vlakového nádraží připomíná cholerové epidemie z let 1836 (15 obětí), 1849 (7 obětí) nebo 1866 (44 obětí).
- Sousoší sv. Rodiny z roku 1920 v místním parku
- Znak Lichtenštejnů a Hrzánů nad vchodem do panské sýpky z 18. století.
- Špidláky, přírodní rezervace
- Výchoz, přírodní památka
- Pamětní deska T.G. Masaryka.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2015-01-02]. S. 92. Dostupné online.
- ↑ Aktuální informace Ministerstva vnitra
- ↑ http://aplikace.isvav.cvut.cz/resultDetail.do?rowId=RIV%2F00094862%3A_____%2F06%3A%230000215!RIV07-MK0-00094862
- ↑ Přírodní památka Čejčské jezero Geology.cz
- ↑ Kobylské a Čejčské jezero – zaniklá jezera jižní Moravy Botany.cz 7.7.2007
- ↑ Kdo je pochován v Čejči u Hodonína?
- ↑ Pruský důstojník má opravený hrob Hodonínský deník, 15.10.2011
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Karel Hlavinka, Založení francouzské obce Čejče
- Karel Hlavinka, Vlastivěda moravská 1926
- P. Holešínský a kol., Městečko Čejč, 1971
- Miloslav Gottland, Mizející svět, 2001.
- JAN, Libor – ŠALÉ, František – ŠTĚPÁNEK, Václav a kol.: Čejč. Dějiny slovácké obce. Čejč-Boskovice 2006. ISBN 80-7326-089-1, 512 s.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čejč ve Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Čejč v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky, cejc.cz
- Město na Obce.cz, mestaobce.cz
- Čejč – video z cyklu České televize Divnopis
Encyklopedické heslo 
