Moravští Slováci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Základní rozdělení moravských nářečí. Oblast moravskoslovenských nářečí vyznačena růžově.
Přibližný rozsah Slovácka

Moravští Slováci jsou v obecném smyslu původní obyvatelé moravské národopisné oblasti Slovácka a v širším pojetí také Valašska, tedy oblasti užívání východomoravských (neboli tzv. moravskoslovenských) nářečí. Přídomek „Moravští“ je nezbytný na odlišení od vlastních Slováků, neboť Moravští Slováci se řadí mezi Moravany (a národnostně se vesměs považují za Čechy). Odvozené termíny slovácký, Slovácko jsou naproti tomu samy o sobě odlišené od označení slovenský, Slovensko (takto ovšem pouze v češtině a slovenštině).

Moravští Slováci jsou jednou ze základních skupin tvořících Moravany, vedle Hanáků, Horáků, Lachů a případně Valachů. Udržují si silnou regionální identitu, zároveň s dále diferencovanou lokální identitou podle dílčích národopisných oblastí (Dolňáci, Horňáci, Zálešáci, Podlužáci apod.).

Historickou a kulturní spřízněnost Moravských a „Uherských“ Slováků se za druhé světové války pokusili využít představitelé klerofašistického Slovenska i někteří moravští nacionalisté, když vznesli požadavek na připojení jihovýchodní Moravy ke Slovensku a vytvoření tzv. Velkého Slovenska. Tyto snahy se však nesetkaly s podporou nacistického Německa a moravsko-slovenská hranice zůstala nedotčená.

Jako Moravští Slováci se zpravidla neoznačují na Moravě žijící občané slovenské národnosti – to jsou obecně příslušníci slovenské menšiny v Česku. Ti mají na území Slovácka a Valašska podobné zastoupení jako v jiných částech Moravy, jinými slovy jejich výskyt nemá žádnou souvislost s vymezením oblasti moravskoslovenských nářečí.