Slovenská menšina v Česku
| Slovenská menšina v českých zemích | |
|---|---|
 | |
| Populace | |
| 163 tisíc osob Slováci (původ) | |
| Jazyk(y) | |
| slovenština (čeština) | |
| Náboženství | |
| katolicismus, protestantismus, judaismus |
Slovenská menšina v Česku představuje jednu z početně významnějších národnostních menšin na území Česka. Při Sčítání lidu, domů a bytů 2021 se ke slovenské národnosti přihlásilo 162 578 osob (vyplnění národnosti nebylo povinné).[1]
Demografie
[editovat | editovat zdroj]| Rok | Obyv. | ±% p.a. |
|---|---|---|
| 2004 | 47 354 | — |
| 2005 | 49 446 | +4,42 % |
| 2006 | 58 384 | +18,08 % |
| 2007 | 67 889 | +16,28 % |
| 2008 | 76 034 | +12 % |
| 2009 | 73 446 | −3,4 % |
| 2010 | 71 780 | −2,27 % |
| 2011 | 81 253 | +13,2 % |
| 2012 | 85 807 | +5,6 % |
| 2013 | 90 948 | +5,99 % |
| 2014 | 96 222 | +5,8 % |
| 2015 | 101 589 | +5,58 % |
| 2016 | 107 251 | +5,57 % |
| 2017 | 111 804 | +4,25 % |
| 2018 | 116 817 | +4,48 % |
| 2019 | 121 278 | +3,82 % |
| 2020 | 124 544 | +2,69 % |
| 2021 | 114 630 | −7,96 % |
| 2022 | 117 265 | +2,3 % |
| 2023 | 119 182 | +1,63 % |
| Zdroj: ČSÚ[2] | ||
Geografické usídlení etnika v Česku je celoplošné, ale se zřetelnými regionálními rozdíly. Větší míra koncentrace Slováků je v Moravskoslezském (42 357[kdy?]), Ústeckém (21 172[kdy?]), Jihomoravském (15 452[kdy?]), Středočeském (14 191[kdy?]), Karlovarském kraji (13 655[kdy?]) a v Praze (17 406[kdy?]), naopak nejnižší je ve venkovských oblastech ve vnitrozemí.[3][kdy?]
V uvedených krajích se jedná převážně o Slováky a jejich potomky, kteří osídlovali pohraničí po roce 1945; značnou měrou šlo o reemigranty z Rumunska, Maďarska a Zakarpatské Ukrajiny. Do měst (např. Praha, Ostrava, Karviná) pak směřovala migrace za prací (na stavby, do těžkého průmyslu apod.).[3] V 60. a 70. letech 20. století přišla do Prahy tzv. „úřednická migrace“ do řad stranického aparátu a armády.[3]
V roce 1991 čítala menšina na území dnešní ČR 314 000 osob.[3] Po rozdělení Československa došlo k výraznému snížení počtu, stále však Slováci zůstali nejpočetnější národnostní menšinou (zahraničního původu). Od 90. let směřuje významná migrace Slováků do největších českých měst za studiem a prací.
Podle údajů ze sčítání lidu z 26. března 2011 se v Česku hlásilo k slovenské národnosti 193 190 osob (1,47 % populace). Slovenská národnost tak po národnosti české (67,7 %) a moravské (5 %) tvořila třetí největší skupinu obyvatelstva podle národnosti.[4] Podle údajů z 31. května 2011 žilo v Česku 78 977 cizinců se státním občanstvím Slovenska, mající zde trvalý či jiný typ pobytu, což je stavělo na druhé místo po občanech Ukrajiny (115 496)[5].
Moravští Slováci
[editovat | editovat zdroj]V roce 1939 požadovala moravská kolaborantská organizace Národopisná Morava připojení jihovýchodní Moravy ke Slovenské republice s tím, že místní obyvatelé, tzv. Moravští Slováci, jsou také Slováci. Tato aktivita měla podporu na Slovensku a slovenská vláda vznesla vůči Německu požadavek na připojení části Moravy ke Slovensku. Německo však slovenskému požadavku nevyhovělo.
Moravští Slováci se za (národnostní) Slováky vesměs nepovažují, hlásí se zpravidla k české, případně moravské národnosti.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Tab. 14 Obyvatelstvo podle národnosti, pohlaví a podle velikostních skupin obcí a krajů, podle obvyklého pobytu, Pohlaví: celkem, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-09-29]. Dostupné online.
- ↑ Cizinci v ČR - 2024. Produkty [online]. [cit. 2025-01-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Úřad vlády ČR: Slovenská národnostní menšina
- ↑ Tab. 614a Obyvatelstvo podle věku, národnosti a pohlaví. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2020-02-25]. Dostupné online.
- ↑ ČSÚ: Cizinci podle typu pobytu, pohlaví a státního občanství Archivováno 22. 4. 2021 na Wayback Machine. - k 31. 5. 2011