Přeskočit na obsah

Petrov (okres Hodonín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Petrov
Vinné sklípky Plže
Vinné sklípky Plže
Znak obce PetrovVlajka obce Petrov
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHodonín
Obec s rozšířenou působnostíHodonín
(správní obvod)
OkresHodonín
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 315 (2025)[1]
Rozloha11,65 km²[2]
Katastrální územíPetrov u Hodonína
Nadmořská výška171 m n. m.
PSČ696 65
Počet domů470 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPetrov č. p. 113
696 65 Petrov
info@obec-petrov.cz
StarostkaEva Mlýnková
Oficiální webwww.obec-petrov.cz
Petrov
Petrov
Další údaje
Kód obce586480
Kód části obce119776
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petrov (německy Petrau) je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Leží na říčce Radějovce a Baťově kanále, tři kilometry jihozápadně od Strážnice. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel, součástí obce je také vesnice Zvolenov. Nachází se zde soubor vinných sklepů Plže, prohlášený roku 1983 památkovou rezervací lidové architektury. Obec je členem sdružení Obce pro Baťův kanál a Mikroregion Strážnicko.

Petrov založil někdy mezi lety 1391 a 1400 Petr z Kravař, tehdejší majitel strážnického panství. Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1412. Už k roku 1417 je doložena existence vinohradů v obci. Za husitských válek, v nichž byla strážnická vrchnost na straně husitů, bylo strážnické panství pustošeno a Petrov tehdy vyhořel, načež byl znovu vystavěn.[4]

V roce 1514 byla před Petrovem směrem ke Strážnici založena ves Zvolenov, po roce 1545 nazývaná též Bobalov (nebo Bubalov). Jejími zakladateli byli bratři Jan a Bartoloměj ze Žerotína.[4]

Již v 16. století byl na území Petrova znám sirnatý pramen s léčivými účinky, kolem kterého byly následně vybudovány lázně. Pramen je znázorněn již na Fabriciově mapě Moravy z roku 1569.[4]

Po vzniku Československa byl v roce 1923 v souvislosti s parcelací místního velkostatku vznesen návrh na sloučení obou velmi úzce propojených obcí Petrova a Zvolenova, k čemuž nakonec došlo v roce 1928 začleněním Zvolenova do Petrova.[4]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 178 1 230 1 300 1 273 1 256 1 200 1 246 1 234 1 395 1 447 1 455 1 386 1 382 1 307 1 272
Počet domů 219 235 247 256 266 276 301 317 341 367 384 426 453 469 470

Obecní správa a politika

[editovat | editovat zdroj]

Správu nad obcí vykonává obecní zastupitelstvo v čele se starostou. Je voleno v komunálních volbách na čtyři roky a má 11 členů.

V roce 2022 byli zvolní tito členové zastupitelstva : Ing. Petr Klásek (BEZPP), Vladimír Buchtík (BEZPP), Pavel Sasín (BEZPP), Veronika Štýblová (BEZPP), Ing. Eva Mlýnková (BEZPP), Ing. Petr Zezula (BEZPP), Ing. Ladislav Krůtil (BEZPP), Marek Janík (BEZPP), Vladimír Kotásek (BEZPP), Richard Koštuřík (BEZPP) a Pavel Vojtek (BEZPP).[7]

Volební účast byla 52,78 % v jediném volebním okrsku. Ze zvolených zastupitelů bylo všech 11 bez stranické příslušnosti.[8] Starostkou se stala Ing. Eva Mlýnková.

Správní území

[editovat | editovat zdroj]

Obec leží v Jihomoravském kraji s 672 obcemi v okrese Hodonín s 82 obcemi, má status obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem je součástí správního obvodu Veselí nad Moravou s 22 obcemi. Skládá se s 1 katastrálního území a 1 části obce. Je to Vinařská obec leží na Slovácku ve vinařské oblasti Morava, podoblasti Slovácké (viniční tratě Novosády zadní, Veselé, Růžené, Tmice). Vesnice sousedí s těmito obcemi : Strážnice, Sudoměřice, Rohatec a Vracov.

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. října 2001.[9]

Znak Petrova tvoří červenomodrý štít se zlatým ramenem, který drží zlatý vinařský nůž. Vpravo nahoře je stříbrný vinný hrozen. Obecní prapor dříve tvořila také radlice. Od původního znaku se liší také pravým pruhem modré barvy, která symbolizuje řeku a říčku, které obcí protékají – Moravu a Radějovku.

Obcí prochází silnice I. třídy I/55 a železniční trať Rohatec – Veselí nad Moravou na které leží stejnojmenná železniční zastávka. Vesnici obsluhují vlakové spoje linky S91 a autobusové spoje linky 910 a 911 ty jsou zaintegrovány v IDS JMK.[10]

Cykloturistika

[editovat | editovat zdroj]

Strážnická cyklostezka je dlouhá 104 kilometrů a je značena modře. Modrá barva symbolizuje typickou barvu lidových krojů a starých stavení. Nechybí ani na vinných sklepech. Na Strážnicku se odedávna pěstovala vinná réva. Mezi významné památky patří vinné sklepy Plže v Petrově a Pod Starů horů v Blatnici. Strážnická vinařská stezka prochází krajinou mezi řekou Moravou a Bílými Karpaty. Stezka začíná v Sudoměřicích, kde je hraniční přechod na Slovensko. Rozdvojuje se ve Strážnici. Jedna odbočka vede na Veselí nad Moravou, druhá na Radějov směrem k Bílým Karpatům. Zde se také nachází rekreační oblast Lučina. Následuje prudké stoupání, kde na vrcholku kopce je nádherný výhled na celý kraj. Cesta pokračuje až do Blatničky. Strážnická vinařská stezka končí v Blatnici pod Svatým Antonínkem.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Petrově (okres Hodonín).

Vinné sklepy Plže

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Plže.

V areálu Plže se nachází 63 vinných sklepů. Petrovská vína lze ochutnat přímo v jednom z těchto vinných sklepů.

První zmínky o Plžích pochází z 15. století. Sklepy, které až později začaly sloužit jako vinné, stavěli sami obyvatelé obce ještě donedávna. V průměru mají sklepy délku asi 15 metrů, šířku tři metrů. Nad sklepem je hlína, která zajišťuje ve sklepě stálou teplotu a klima ideální pro uskladnění nejen vína, ale i jiných zemědělských plodin. Sklepy jsou typické kamennými stropy tvarovanými do klenby. Průčelí sklepů s typickým nebo lomeným obloukem bývá zdobené podezdívkou modré barvy a ornamenty vinné révy po stranách, nad okny a nad vchodem. Každé průčelí je specifické, tvořené jedinečnými tvary a oblouky. Vnitřní místnosti mají ve stěně větrací otvor. Chodby se svažují směrem dolů. Na začátku bývá lisovna, na konci místnost, kde se skladuje víno. První místnost často slouží také k posezení. Vinné sklepy v Plžích vytvářejí uličky, které se spojují ve dvě centra. Horní centrum je středovým bodem různých akcí, které se během roku v Plžích pořádají. Za zmínku stojí například Den vinařů.

Vinné sklepy v Petrově-Plžích posloužily jako extreriéry při natáčení televizního seriálu Slovácko sa nesúdí podle povídek Zdeňka Galušky. Záběry z této vesnické památkové rezervace se objevily také ve filmu Vlak dětství a naděje, v Četnických humoreskách nebo v básnické hexalogii režiséra Dušana Kleina.[11]

Kostel svatého Václava

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Kostel svatého Václava (Petrov).

Obec Petrov měl kostel s farou již počátkem 15. století. Nechal jej postavit Petr II. z Kravař. Osudy prvního kostela byly pohnuté nespočtem válečných tažení nejen Uhrů, proto se nám do dnešních dnů nedochoval. Po třicetileté válce a nájezdech Uher zůstala z kostela a fary jen zřícenina s věží. Za zmínku stojí, že Strážnicko bylo do roku 1620 převážně protestantské. Po bitvě na Bílé hoře došlo ke změnám i tu. V Petrově nebyl zničen jen kostel, ale i modlitebna se hřbitovem na okraji obce v částech obce dříve označovaných jako Za sborem a Kostelnicko.

Kostel svatého Václava

Základní kámen nového kostela byl v květnu roku 1995 posvěcen papežem Janem Pavlem II. v Olomouci. Základní kámen pak položil arcibiskup olomoucký Jan Bosko Graubner. Slavnostní položení základního kamene proběhlo dne 28. září 1997. Byl to den svátku svatého Václava a dal vzniknout nové tradici v Petrově. V tento den se od roku 1997 každoročně slaví Svatováclavská církevní slavnost. Zvon v kostele svatého Václava v Petrově poprvé zazněl v roce 1999. Před započetím samotné stavby byla založena Nadace na výstavbu kaple svatého Václava v Petrově. Nadace byla 2. září 1993 zaregistrována na okresním úřadě v Hodoníně. Byla ustanovena správní rada, revizní rada a administrátorka. Administrátorkou byla ustanovena Anna Obrtlíková, ve správní radě byli: Stanislav Káčerek, František Zůbek, Josef Krůtil, Jan Šebesta, Josef Svoboda. V revizní radě byli: Josef Urbánek, Ing. Josef Jamný, František Klásek. V roce 1999 bylo složení kvůli zpřísnění zákona rozšířeno o Marii Hofmanovou, Ing. Ladislava Krůtila a Jana Mlýnka. Na kostel byly pořádány sbírky v Petrově, Sudoměřicích, Strážnici a jiných městech. Kostel svatého Václava vysvětil dne 30. září 2000 olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. 1 2 3 4 Historie Petrova [online]. Petrov: Obec Petrov [cit. 2018-08-31]. Dostupné online.
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. Volby do zastupitelstev obcí 2022 (Zvolení) [online]. Český statistický úřad [cit. 2025-06-13]. Dostupné online.
  8. Volby do zastupitelstev obcí 2022 (výsledky) [online]. Český statistický úřad [cit. 2025-06-13]. Dostupné online.
  9. Udělené symboly – Petrov [online]. 2001-10-08 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  10. Plan-site-jihovychod. IDSJMK [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online.
  11. Česko mezi řádky II: Slovácko sa nesúdí napsal talentovaný holič. O dění u soudu se dozvídal z první ruky [online]. Český rozhlas Radiožurnál, 2022-07-20 [cit. 2022-07-20]. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]