Dambořice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dambořice
Centrum obce
Centrum obce
Znak obce DambořiceVlajka obce Dambořice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0645 586129
Pověřená obecŽdánice
Obec s rozšířenou působnostíKyjov
Okres (LAU 1)Hodonín (CZ0645)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 485 (2022)[1]
Rozloha23,17 km²
Katastrální územíDambořice
Nadmořská výška224 m n. m.
PSČ696 35
Počet domů556 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPod Kostelem 69
696 35 Dambořice
e-podatelna@damborice.cz
StarostaZbyněk Pastyřík (nezávislý)
Oficiální web: www.damborice.cz
Dambořice
Dambořice
Další údaje
Kód obce586129
Kód části obce24635
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dambořice (německy Damborschitz, Damboritz, Tumbaritz) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 28 km jihovýchodně od Brna. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel. Sousedními obcemi sídla jsou Násedlovice, Žarošice, Krumvíř, Klobouky u Brna, Kobeřice u Brna, Heršpice, Velké Hostěrádky a Uhřice.

Název[editovat | editovat zdroj]

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel, které znělo Domabořici. To bylo odvozeno od osobního jména Domabor (jeho druhá část znamenala bojovník) ve významu Domaborovi lidé. Z roku 1298 je poprvé doložen zkrácený tvar Dambořice (zapsáno Damboricz), ale ještě ve 14. století byly zapsány podoby Damobořice (1376) a Damabořice (1377). Nepravidelné hláskové změny byly vyvolány rozrůzněním blízkých hlásek tvořených rty.[3] Židovský název města v hebrejštině zní דאמברשיץ‎.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Dambořicích pochází z roku 1131 (Domaboricih). Roku 1322 se Dambořice staly velkou osadou s rozšířenou návsí. Šlo o trhovou a řemeslnickou osadu, ze níž se dochovaly archeologické nálezy a to především keramika z 15. století. V roce 1500 byla obec rozšířena o Novou ulici. Zemský hejtman z Kunštátu, který roku 1531 Dambořice získal, zde nechal vystavět farní kostel a podpořil zemědělství (obnovil pivovar, zakládal rybníky, velmi výnosné bylo i je vinařství). V roce 1534 povýšil na jeho žádost Ferdinand I. Habsburský Dambořice na městečko, kterým jsou dodnes. Založením židovské obce koncem 16. století (ve 20. století zanikla) byl podpořen obchodní rozmach. V roce 1617 byli židé v obci usazeni v šesti domcích, obklopených křesťanským osídlením. V důsledku třicetileté války došlo k hospodářskému útlumu a poklesu počtu obyvatel až na polovinu (roku 1658 bylo v obci pouze 382, roku 1667 již počet vzrostl na 410 obyvatel). Židovská obec se začala rozvíjet v době pobělohorské, kdy počet židovských domků vzrostl na osmnáct, z nichž jeden sloužil jako židovská škola. Díky Židům se v obci držel obchodní ruch, a v roce 1836 počet jejich domků stoupl na 56.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Dambořicemi protéká potok Salajka, který je pravostranným přítokem Spáleného potoka. Pod obcí prochází Salajka přes místní čističku odpadních vod. Podle potoka je pojmenovaný i zdejší folklórní soubor Salajka.

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

V Dambořicích se nachází obecní úřad s Místní knihovnou a matrikou.

Zastupitelstvo obce pro volební období 2018–2022:

  • Starosta: Zbyněk Pastyřík,
  • Místostarosta: Radek Martiňák,
  • Radní: Pavel Kramář, Michal Konečný, Milena Strmisková,
  • Zastupitelé: Drahomíra Beková, Jaroslav Bukovský, Vojtěch Hanák, Pavel Hořava, Jiří Kratochvil, Josef Kratochvil, Michal Martiňák, Ivana Matulová, Zdena Matulová, Pavel Najbr;

Zastupitelstvo obce ve volebním období 2014 až 2018:

  • Starosta: Zbyněk Pastyřík,
  • Místostarosta: Radek Martiňák,
  • Členové rady: Pavel Kramář, Michal Konečný, Milena Strmisková,
  • Zastupitelstvo obce (15 členů): Jaroslav Bukovský, Vít Hovězák, František Kramář - zemřel (náhradník: František Blaha), Michal Konečný, Pavel Kramář, Josef Kratochvil, Tomáš Kratochvil - odstoupil (náhradník: Drahomíra Beková), Pavel Lattenberg, Michal Martiňák, Radek Martiňák, Marie Matějíčková, Ivana Matulová, Zdena Matulová, Zbyněk Pastyřík, Milena Strmisková;

Zastupitelstvo obce ve volebním období 2010 až 2014:

  • Starosta: Josef Kratochvil,
  • Místostarosta: Zbyněk Pastyřík,
  • Členové rady: Jaroslav Bukovský, Radek Martiňák, Ivana Matulová
  • Zastupitelstvo obce (15 členů): Jaroslav Bukovský, František Blaha, Vít Hovězák - odstoupil (náhradník: Martin Mokrý), Michal Konečný, František Kramář, Josef Kratochvil, Radek Martiňák, Marie Matějíčková, Ivana Matulová, Zdena Matulová, Radek Mokrý - odstoupil (náhradník Pavel Najbr), Zbyněk Pastyřík, Jaroslav Plšek, Milena Strmisková, František Štěrba;

Ve volebním období 2006 až 2010 bylo složení zastupitelstva následující:

  • Starosta: Josef Kratochvil,
  • Místostarosta: Zbyněk Pastyřík,
  • Členové rady: Pavel Kramář, Ivana Matulová, Pavel Mička
  • Zastupitelstvo (15 členů): Mikuláš Bek, Zvonař Josef, Kratochvil Jiří, Pavel Mička, Pavel Kramář, Matulová Ivana, Martiňák Radek, Mokrý Josef, Luskačová Miluše, Kratochvil Josef, Hroudná Marie, Bukovský Jaroslav, Kratochvil Václav, Pastyřík Zbyněk, Poláčková Jiřina

Vedení obce ve volebním období 2002 až 2006:

  • Starosta: Josef Kratochvil,
  • Místostarosta: Ivana Matulová,
  • Členové rady: Miloslav Matula, Pavel Kramář, Zbyněk Pastyřík;

Vedení obce ve volebním období 1998 až 2002:

  • Starosta: Josef Kratochvil,
  • Místostarosta: František Flodr,
  • Členové rady: Bedřich Fiala (98-01) – Pavel Mička (01-02), Jaroslav Kopřiva (98-02) – Miloslav Matula (02), Josef Mokrý;

Vedení obce ve volebním období 1994 až 1998:

  • Starosta: Josef Mokrý,
  • Místostarosta: František Flodr,
  • Členové rady: Bedřich Fiala, Václav Levíček (94-95) – Ludmila Konečná (95-98), Anna Bělohoubková (94-98) – Josef Mokrý (98);

Vedení obce ve volebním období 1990 až 1994:

  • Starosta: Pavel Minařík (1990–1992), Josef Mokrý (1992–1994),
  • Místostarosta: Josef Matoušek (1990–1994), Josef Luskač (1994);

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

V katastru obce se těží ropa, místní ložisko je hlavním zdrojem ropy v ČR. Svou produkcí představuje téměř 55 % denní těžby ropy na území České republiky.

Obec je díky těžbě ropy jednou z nejbohatších v České republice, disponuje značnými prostředky dosahujícími několika desítek milionů Kč ročně, které investuje do sociální oblasti. Novorozencům například daruje 10 tisíc Kč, důchodcům dotuje obědy a přispívá kulturním spolkům.[4]

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Krajina okolo obce

V obci Dambořice se ve velkém množství pěstuje vinná réva, již zde zpracovává firma Vinoda a drobní pěstitelé. Pěstují se zde také obiloviny (např. pšenice, ječmen), kukuřice, slunečnice, brambory a řepa.

V zemědělské výrobě je významný chov prasat, krav, slepic a králíků. Jediným zemědělským družstvem v Dambořicích je Agro D. U. Dambořice, zemědělstvím se také zabývají někteří místní obyvatelé.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Z Dambořic je přímé autobusové spojení do Kyjova společností ČSAD Kyjov. Od 1. července 2008 je linka Dambořice–Kyjov zaintegrována do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského Kraje jako linka 660. Dále zde v rámci IDSJMK jezdí linka 610 Dambořice–Sokolnice, která zajišťuje spojení s Brnem resp. Slavkovem s přestupem v Sokolnicích resp. v Otnicích.

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Mezi zdejší kulturní akce patří například Letní folklórní festival, zábava pořádané místním SDH nebo Motokros bike, pořádaný místními motorkáři. Pořádá se zde také mnoho koncertů, kde je možné slyšet hrát či zpívat žáky zdejších škol, místní dětský, ženský i mužský sbor nebo zdejší dechovou kapelu Dambořanka a mnoho dalších, často je pořádání uměleckých výstav.

Dambořice, mimo jiné, proslavil taneční folklórní soubor Salajka, který má nyní asi 50 členů a sklízí úspěchy v řadě měst a zemí. Zdejší Martinské hody se konají ve dnech 9.–11. listopadu. Dambořské kroje svou bohatou výzdobou odrážejí zdejší bohatost a úrodnost kraje.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Martina

Kostel svatého Martina z Tours[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kostel svatého Martina (Dambořice).

První zmínka o římskokatolickém kostele se váže k roku 1326. Současný kostel pochází z 18. století. Roku 1909 byl přistavěn presbytář a sakristie. Kolem kostela je ohradní zeď z 18. století. Kostelní věž má čtyři velké zvony a jeden malý umíráček. Kvůli vlhkosti a opadané omítce byl kostel nedávno nově zrekonstruován.

Židovský hřbitov[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Židovský hřbitov v Dambořicích.

Zdejší židovský hřbitov byl založený asi na přelomu 16. a 17. století. Nachází se na něm asi 300 až 400 náhrobků. Poslední pohřeb se konal nejspíš roku 1940. Náhrobky jsou z pískovce, žuly a vápence a jsou nadepsané hebrejským písmem; některé jsou však psané i česky.[5]

Další památky[editovat | editovat zdroj]

  • Ohradní zeď kostela s dvěma branami z 18. století
  • Mohyly z halštatského období v lokalitě Skřípov

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Bartošek (* 1933), vysokoškolský pedagog a popularizátor vědy
  • Adolf Huber (1869–1962), lékař, kterému se podařilo snížit kojeneckou úmrtnost z 27 % na 11 %. Dále musel během zdejší praxe několikrát bojovat s různými epidemiemibřišního tyfu, trachomu, neštovic aj.
  • František Černý (* 1901), učitel a ředitel ZŠ Dambořice
  • Viktor Miroslav Fic (* 1922), česko-kanadský politolog a orientalista
  • František Hochmann (1920–1992), kněz a spisovatel
  • Petr Levíček (* 1905), úředník
  • Zdislav Maria Petr Luskač (1884–1927), kněz
  • Kamila Planerová (* 1942), výtvarnice
  • František Procházka (1817–1884), učitel a hudební skladatel
  • Josef Michlíček (1915–1990), učitel
  • Josef Julius Vejchodský (1863–1901), kněz, básník a překladatel
  • Jaroslav Zbořil (1900–1985), kronikář obce
  • Miloslav Maršálek (* 9. listopadu 1945), herec, člen hereckého souboru HaDivadla

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 169, 170.
  4. http://archiv.ihned.cz/c1-62894270-ze-zapadle-vesnice-udelala-tezba-ropy-socialni-raj-vynasi-desitky-milionu
  5. Toulavá kamera 1, str. 32, ISBN 80-7316-228-8

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]