Kostelec (okres Hodonín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o obci v okrese Hodonín. O dalších místech se stejným názvem pojednává článek Kostelec.
Kostelec

Kostel sv. Václava
Znak obce KostelecVlajka obce Kostelec
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0645 586277
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Hodonín (CZ0645)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Kyjov
Historická země Morava
Katastrální území Kostelec u Kyjova
Katastrální výměra 5,08 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 915 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 220 m n. m.
PSČ 696 51
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Kostelec 260
69651 Kostelec u Kyjova
Starosta Ing. Vlasta Lochmanová
Oficiální web: obec-kostelec.cz
Email: obec.kostelec@wo.cz
Kostelec
Kostelec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostelec (německy Kosteletz) je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 3 km severovýchodně od Kyjova na potoku Malšínka. Žije zde 915[1] obyvatel. Od roku 2002 je členem mikroregionu Moštěnka

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci je v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141, kdy náležela spytihněvskému kostelu. Později se stala majetkem olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, který ji pak zastavoval nižší šlechtě. Ve 13. století se zde zmiňuje tvrz, na které se konaly soudy. Tvrz na návrší byla před koncem 17. století opuštěna a později zanikla. Kardinál Ditrichštejn přestal Kostelec zastavovat jako léno a prodal jej za 5000 zlatých Antonu Görczovi z Asteinu, který se roku 1637 uvádí jako nový majitel. Rod Görczů na zámečku sídlil do roku 1731. Kostelecký statek koupil 13. května 1873 JUDr. Hubert Klein (1848-1911)[2] z podnikatelské rodiny Kleinů a naposled jej vlastnila rodina Seidlů ze Ždánic. V roce 1945 byl velkostatek zkonfiskován jako německý majetek.

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo obce má 9 členů. Volby do zastupitelstva 2014. Ve volbách zvítězila ODS, která získala 5 mandátů v zastupitelstvu, ČSSD 2 mandáty, dále Sdružení občanů Kostelce 1 mandát, místní hnutí Za rozvoj a prosperitu obce 1 mandát. Starostkou byla zvolena Ing. Vlasta Lochmanová (ODS) a místostarostou Ing. Miroslav Matyáš (ODS). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byla Ing. Vlasta Lochmanová do funkce starostky zvolena opětovně[3]

Obec náleží do senátního obvodu č. 79 - Hodonín. Do roku 1960 patřila do okresu Kyjov.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel [4]
Rok Počet obyvatel Počet domů
1869 711 150
1880 769 165
1890 795 174
1900 911 185
1910 982 191
1921 964 194
1930 907 218
1950 829 233
1961 861 229
1970 808 230
1980 754 218
1991 762 255
2001 750 265

Při sčítání lidu v roce 2001 se 82,3 % obyvatel přihlásilo k české národnosti, 15,6 % k moravské a 0,8 % ke slovenské. 62,8 % se hlásilo k Římskokatolické církvi, 30 % bylo bez vyznání a 4,4 % obyvatel vyznání neuvedlo. Průměrný věk byl 38,4 let.[5]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Kostelcem prochází autobusová linka č. 729668 z Kyjova do Čeložnic a č. 729667 z Kyjova do Moravan. Z Kyjova je přímé železniční spojení s Brnem po trati č. 340 (tzv. Vlárská dráha). Přes Kostelec vede silnice III/42213 z Kyjova do Vřesovic. Z obce vychází krátké silnice místního významu III/42214 do Čeložnic, III/42215 do Moravan a do rekreační oblasti Kameňák a spojovací silnice III/42212 jihovýchodním směrem v délce 1,8 km k silnici III/422. Po východní okraji katastru obce vede žlutě značená turistická trasa z Kyjova do Chřibů.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Václava postavený asi v letech 1030-1050 patří mezi nejstarší církevní stavby v okolí. Velká část kostela je dodnes z pálených cihel z románského období a jedná se tak o jednu z nejstarších cihlových staveb v takové celistvosti v Česku. V roce 1729 proběhla přestavba a kostel byl podstatně rozšířen o západní část.
  • Tis v bývalé zámecké zahradě starý asi 500 let
  • Budova bývalého zámečku. Stará tvrz, poprvé vzpomínaná v roce 1552, byla roku 1719 barokně přestavěna na zámeček. V roce 1946 bylo rozhodnuto, že budova nemá památková charakter a sloužila pak zemědělskému družstvu.[6] K zámečku kdysi patřila terasovitá zahrada.[7]
  • Pomník obětem 1. a 2. světové války z roku 1938 se sochou T.G. Masaryka od sochaře Juliuse Pelikána.[8] V roce 2007 byl opraven.[9]
  • Kříž v polích západně od obce z roku 1829[10]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. JUDr. Hubert II. Klein, Encyklopedie dějin města Brna
  3. Jmenné seznamy | volby.cz. www.volby.cz [online].  [cit. 2017-10-06]. Dostupné online.  (česky) 
  4. Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869
  5. Český statistický úřad - Podrobné údaje v publikacích ze SLDB 2001
  6. Diskotéka po šlechticích. Hodonínský deník.cz [online]. 2007-04-04 [cit. 2013-07-19]. Dostupné online.  
  7. Kostelec obnoví poslední terasu kdysi unikátní zahrady Hodonínský deník 14.5.2009
  8. Hana Sýkorová. Pelikán měl štěstí. Masaryk mu stál modelem. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-10-28 [cit. 2013-07-19]. Dostupné online.  
  9. Kostelecký Masaryk bez noh přežil i komunismus. Hodonínský deník.cz [online]. 2007-10-23 [cit. 2013-07-19]. Dostupné online.  
  10. Zdeněk Šmýd. Ves byla tam, co končí Jasná Hora. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-05-12 [cit. 2013-07-19]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]