Tis

Tis
Tis červený (v parkové úpravě se sochou Charlese Darwina)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	nahosemenné (Pinophyta)
Třída	jehličnany (Pinopsida)
Řád	borovicotvaré (Pinales)
Čeleď	tisovité (Taxaceae)
Rod	tis (Taxus) L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šištice tisu červeného s viditelnými semeny, často zaměňované za plody

Taxus chinensis

Větévka tisu floridského

Taxus globosa

Taxus wallichiana

Taxus canadensis

Taxus mairei

Taxus sumatrana

Tis (Taxus) je rod jehličnatých stromů a keřů z čeledi tisovitých. České rodové jméno tis se vyslovuje měkce [ťis], nikoli [tys].

Původ

Tis je reliktem z geologického období z rozhraní triasu a jury z druhohor, z doby před asi 200 miliony let. Je dlouhověký, dožívá se běžně 300 let, jsou známi jedinci staří i více než deset století. Určování stáří komplikuje srůstání více kmenů v jeden a vyhnívání vnitřní části kmene (tzv. jádro).

Výskyt

Tis roste skoro v celé Evropě i v Rusku. V Asii roste od Íránu a Indie přes Čínu až po Japonsko a Indonésii, v Americe od Aljašky po Střední Ameriku. Nejseverněji se vyskytuje v Norsku a nejjižněji na severu ostrova Sulawesi (Celebes).

Popis

Tisy jsou nahosemenné neopadávající dřeviny, jsou to keře nebo stromy dorůstající výjimečně do výšky až přes 20 m. Stromy mají korunu rozložitou, kulovitou či kuželovitou. Jsou dvoudomé, někdy se najdou exempláře jednodomé, tato vlastnost se může s věkem měnit. Kůra je načervenale hnědá, šupinatá. Větvičky jsou nepravidelně střídavé. Jehlice, dlouhé 1 až 4 cm a široké 2 až 3 mm. Jsou uspořádány spirálovitě ve dvou řadách, přisedlé nebo krátce řapíkaté, čárkovité a rovné nebo srpovitě zahnuté. Dřevo nemá pryskyřičné kanálky.

Samčí šištice jsou na stopce, kulovité, mající v průměru 3 až 6 mm, vyrůstají zespodu loňských větviček a jsou složené ze 6 až 14 tyčinek; pylová zrna jsou bez vzdušných váčků. Samičí šištice, dlouhé 4 až 7 mm, jsou redukované, téměř přisedlé, obsahují pouze jediné vajíčko podepřené třemi páry drobných křižmostojných listenů. Po opylení, které probíhá větrem, asi za 6 až 9 měsíců dozrává vajíčko v hnědé semeno s tvrdým osemením vejcovitého tvaru. Semeno je uzavřeno do jasně červeného (zřídka žlutého) nepravého míšku zvaného epimatium.

Téměř všechny druhy tisu jsou prudce jedovaté. Jedovatá je celá rostlina, kromě dužiny jedlého míšku. Semena jsou také jedovatá. Jedovaté části rostliny obsahují taxanové alkaloidy. Udávaná smrtelná dávka pro člověka je odvar z 50 g nebo 200 g čerstvého jehličí. V minulosti se šťáva z rozdrceného jehličí používala k otrávení šípů. Odvar se užíval mj. k vyvolání potratu. Míšky se semenem s oblibou požírají ptáci, nejčastěji drozdovití, přičemž životaschopná semena vylučují s trusem a rozšiřují je po okolí.

Ochrana

V České republice volně v přírodě roste pouze tis červený, který je celoevropsky silně ohrožený až vymírající. Zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a prováděcí vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb. je zařazen do kategorie druhů silně ohrožených.

Využití

Tisové dřevo bylo díky svým vlastnostem hojně využíváno Angličany na výrobu slavných anglických luků od 13. století až po 17. století. Později bylo tisové dřevo využíváno na výrobu nábytku. Známé je pod pojmem „německý eben“. Dlouhodobě jsou tisy symbolem smutku a smrti.

Z jedovatého alkaloidu ze skupiny taxanů se vyrábí látka paklitaxel, která se používá při chemoterapické léčbě zhoubných nádorů prsů, plic a gynekologických nádorů.

Využívá se hlavně jako okrasná dřevina, například v parcích a zahradách. Je rezistentní vůči městskému znečištěnému ovzduší. Je odolný, snese i více než pouhý sestřih, nevadí mu ani hluboký řez do dřeviny. Lze jej tvarovat i jako bonsaj. Známo je přes 400 kultivarů.

Taxonomie a systematika

Tis byl vždy pokládán za taxonomicky složitější rod, neboť všechny tisy jsou si velice podobné a je složité jedince správně zařadit; existuje také hodně vědeckých synonym. V minulosti existovaly jak pokusy klasifikovat všechny taxony jako pouhé poddruhy nebo variety tisu červeného, tak i pojetí přiznávající druhovou hodnotu i nejdrobnějším morfologickým odchylkám. Aktuálně se rod tis rozděluje do 11–12 druhů. Jsou to v podstatě všechno allopatrické druhy, tj. takové, které se nevyskytují společně v tomtéž areálu. Sesterským taxonem je monotypický rod Pseudotaxus rostoucí v Číně, jehož oddělení se odhaduje na dobu minimálně před 165 miliony let (střední jura). Recentní druhy jsou však podstatně mladší, přibližně miocenního stáří.

Zástupci

• tis červený (Taxus baccata) – typový druh; Evropa, Makaronésie, jihozápadní Asie
• tis čínský (Taxus chinensis) – Čína, Vietnam
• tis himálajský (Taxus wallichiana) – východní Himálaj, Barma, jižní Čína (Sichuan, Jün-nan)
• tis japonský (Taxus cuspidata) – východní Asie, ruský Dálný východ
• tis floridský (Taxus floridana) – kriticky ohrožený endemit malého území v americkém státě Florida, kde roste společně s torejou tisolistou
• tis kanadský (Taxus canadensis) – severovýchod USA, východní Kanada, oblast Velkých jezer; jednodomý
• tis západoamerický (Taxus brevifolia) – pacifické pobřeží Kanady a Spojených států, též v Skalnatých horách
• tis mexický (Taxus globosa) – Mexiko, státy Střední Ameriky
• Taxus contorta – západní Himálaj, Kašmír
• Taxus mairei – Čína
• Taxus sumatrana – Indonésie, Filipíny, Vietnam

Odkazy

Literatura

• HEJNÝ, Slavomil, ed. et al. Květena České republiky. 1. 2. vyd., reprint 1. vyd. z r. 1988. Praha: Academia, 1997, s. 344. 557 s. ISBN 80-200-0643-5.
• KADERA, Jiří. O slovanském ebenu v Českém lese a jeho okolí. Český les: příroda a historie. 2024, č. 23, s. [41]–44. ISSN 2788-3221. ISBN 978-80-11-05417-5. Dostupné také z: https://ceskyles.aopk.gov.cz/documents/867438/867473/cesky_les_23-2024+%282%29.pdf
• MADĚRA P., ŘEPKA R., ÚRADNÍČEK L., KOBLÍŽEK J. Ochrana genofondu ohrožených a vzácných druhů dřevin. In: Machar, I., Drobilová, L. et al. Ochrana přírody a krajiny v České republice: vybrané aktuální problémy a možnosti jejich řešení. 2. 1. vyd. Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci, 2012, s. 570–576. 1 DVD s názvem Terapie zájmu. ISBN 978-80-244-3041-6.
• MADĚRA P., ŘEPKA R., ÚRADNÍČEK L., KOBLÍŽEK J., BUČEK A. Červený seznam vzácných a ohrožených dřevin ČR. In: Ohrožené dřeviny České republiky. Geobiocenologické spisy. 2007, 12, s. 103–115.
• MUSIL, Ivan a HAMERNÍK, Jan. Jehličnaté dřeviny: přehled nahosemenných i výtrusných dřevin: lesnická dendrologie 1. 1. vyd. Praha: Academia, 2007. 352 s. ISBN 978-80-200-1567-9.
• SLÁVIK, Martin. Lesnická dendrologie. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2004. 80 s. ISBN 80-213-1242-4.
• Taxus – tis. In: MUSIL, Ivan. Lesnická dendrologie. 1, Jehličnaté dřeviny. Přehled nahosemenných (i výtrusných) dřevin. 3. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2003, s. 143–147.
• ÚRADNÍČEK, Luboš a kol. Červená kniha dřevin České republiky. 1. vyd. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2017. 308 s. ISBN 978-80-7458-098-7.

Cizojazyčná literatura

• BRANCH, N. P.; BATCHELOR, C. R.; CAMERON, N. G.; COOPE, G. R.; DENSEM, R.; GALE, R.; GREEN, CH.-P. and WILLIAMS, A. N. Holocene environmental changes in the Lower Thames Valley, London, UK: implications for understanding the history of Taxus woodland. [Holocénní změny prostředí v údolí dolní Temže v Londýně ve Velké Británii: důsledky pro pochopení historie lesů tisů.] The Holocene. 2012, vol. 22, issue 10, s. 1143–1158. doi: 10.1177/0959683612441805
• COPE, R. B.; CAMP, C. and LOHR, C. V. Fatal yew (Taxus sp.) poisoning in Willamette valley, Oregon, horses. [Smrtelná otrava tisem (Taxus sp.) v údolí Willamette v Oregonu, koně.] Veterinary and Human Toxicology. 2004, vol. 46, issue 5, s. 279–281
• CUSIDO, R. M.; ONRUBIA, M.; SABATER-JARA, A. B.; MOYANO, E.; BONFILL, M.; GOOSESNS, A.; PEDRENO, M. A. and PALAZON, J. A rational approach to improving the biotechnological production of taxanes in plant cell cultures of Taxus spp. [Racionální přístup ke zlepšení biotechnologické produkce taxanů v rostlinných buněčných kulturách Taxus spp.] Biotechnology Advances. 2014, vol. 32, issue 6, s. 1157–1167. doi: 10.1016/j.biotechadv.2014.03.002
• HANDELAND, K. Acute yew (Taxus) poisoning in moose. [Akutní otrava tisem (Taxus) u losa.] Toxicon. 2008, 52, s. 829–832. doi: 10.1016/j.toxicon.2008.08.008
• LI, N.; PAN, Z.; ZHANG, D.; WANG, H.-X.; YU, B.; ZHAO, S.-P.; GUO, J.-J.; WANG, J.-W.; YAO, L. and CAO, W.-G. Chemical components, biological activities, and toxicological evaluation of the fruit (aril) of two precious plant species from genus Taxus. [Chemické složky, biologické aktivity a toxikologické hodnocení plodů (míšku) dvou vzácných rostlinných druhů z rodu Taxus. Chemistry & Biodiversity. 2017, 14, s. 1–15. doi: 10.1002/cbdv.201700305
• LIU, J.; MILNE, R. I.; MÖLLER, M.; ZHU, G.-F.; YE, L.-J.; LUO, Y.-H.; YANG, J.-B.; WAMBULWA, M.C.; WANG, C.-N.; LI, D.-Z. and GAO, L.-M. Integrating a comprehensive DNA barcode reference library with a global map of yews (Taxus L.) for forensic identification. Molecukar Ecology Resources. 2018, 18, s. 1115–1131. doi: 10.1111/1755-0998.12903
• POUDEL, R. C.; GAO, L. M.; MOLLER, M.; BARAL, S. R.; UPRETY, Y.; LIU, J.and LI, D. Z. Yews (Taxus) along the Hinds Kush-Himalayan region: Exploring the ethnopharmacological relevance among communities of Mongol and Caucasian origins. [Tisy (Taxus) v himálajské oblasti Hindúkuši: Zkoumání etnofarmakologického významu mezi komunitami mongolského a kavkazského původu.] Journal of Ethnopharmacology. 2013, vol. 147, issue 1, s. 190–203. doi: 10.1016/j.jep.2013.02.03
• SABATER-JARA, A. B.; TUDELA, L. R. and LÓPEZ-PÉREZ, A. J. In vitro culture of Taxus sp.: strategies to increase cell growth and taxoid production. [Kultivace Taxus sp. in vitro: strategie pro zvýšení buněčného růstu a produkce taxanů.] Phytochemistry Reviews. 2010, 9, s. 343–356.
• TIWARY, A. K.; PUSCHNER, B.; KINDE, H. and TOR, E. R. Diagnosis of Taxus (Yew) poisoning in a horse. [Diagnóza otravy tisem obecným (Taxus) u koně.] Journal of Veterinary Diagnostic Investigations. 2005, issue 17, s. 252–255.
• VIDENSEK, N.; LIM, P.; CAMPBELL, A. and CARLSON, C. Taxol content in bark, wood, root, leaf, twig, and seedling from several Taxus species. [Obsah taxolu v kůře, dřevě, kořeni, listu, větvičce a sazenici několika druhů Taxus.] Journal of Natural Products. 1990, vol. 53, issue 6, s. 1609–1610.

Související články

• Fortingall Yew
• Taxany

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu tis na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo tis ve Wikislovníku
• Taxon Taxus ve Wikidruzích
• Tis, který léčí rakovinu, je v Nepálu kriticky ohrožený. Dospělých volně rostoucích stromů je jen 500 Autor Sanjib Chaudhary, překlad Andrea Zachová (17. březen 2020)
• development.dendrologie.cz Archivováno 17. 6. 2007 na Wayback Machine.
• florius.cz

Identifikátory taxonu

Wikidata: Q27355 Wikidruhy: Taxus APDB: 195336 APNI: 81508 Conifers.org: Taxus NDOP: 40178 EoL: 15111 EPPO: 1TAXG FNA: 132355 FoC: 132355 GBIF: 2684902 GRIN: 11900 iNaturalist: 47555 IPNI: 30068472-2 IRMNG: 1095231 ITIS: 194882 NBN: NHMSYS0000464356 NCBI: 25628 NZOR: 4106abb2-3df4-4b00-9698-73101fdf7f14 PLANTS: TAXUS POWO: urn:lsid:ipni.org:names:30068472-2 Tropicos: 40010517 VASCAN: 1741 WFO: wfo-4000037650

Autoritní data	NKC: ph323378 BNF: cb12441960j (data) GND: 4686865-3 LCCN: sh85132900 LNB: 000073904 NLI: 987007563356505171

Portály: Rostliny | Stromy