Velká jezera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o Velkých jezerech v Severní Americe. Další významy jsou uvedeny na stránce Velká jezera (rozcestník).
Velká jezera
Velká jezera na mapě
Státy Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Zeměpisné souřadnice
Odtok vody Řeka svatého Vavřince
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velká jezera (anglicky The Great Lakes) je skupina jezer v Severní Americe. Jezery prochází státní hranice mezi Kanadou (provincie Ontario) a USA. V USA zasahují jezera na území 8 států Illinois, Indiana, Michigan, Minnesota, New York, Ohio, Pennsylvania a Wisconsin. Jezera leží v povodí řeky svatého Vavřince. Mezi Velká jezera se počítají Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero a Ontarijské jezero. Jediné Michiganské jezero leží celé v USA, ostatními prochází státní hranice s Kanadou, které patří přibližně ⅓ rozlohy jezer. Představují největší skupinu sladkovodních jezer na světě. Často bývají označována za vnitrozemská moře. Je třeba rozlišit pojem Velká jezera (většinou označující pouze pět níže jmenovaných jezer) a systém Velkých jezer, který zahrnuje i menší jezera a řeky, které celý systém spojují.

Číselné údaje[editovat | editovat zdroj]

Satelitní snímek Velkých jezer

Délka pobřeží včetně ostrovů je 18 000 km. Představují obrovskou zásobárnu sladké vody. Objem vody je 22 725 km³. Mají rozlohu 245 200 km² a rozloha jejich povodí (včetně plochy jezer) je 768 000 km². U čtyř jezer hloubka převyšuje 200 m a pouze u Erijského jezera je maximální hloubka nižší (64 m). Největší je Hořejší jezero (má větší rozlohu než Česká republika) a nejmenší Ontarijské jezero. Jezera jsou rozložena stupňovitě, ale rozdíl v nadmořských výškách prvních čtyř z nich nepřevyšuje 9 m (183 m Hořejší jezero a 174 m Erijské jezero) a jen nejnižší Ontarijské jezero se nachází téměř 100 m pod Erijským.

jezero anglicky nadmořská
výška (m)
rozloha
km²
maximální
hloubka (m)
objem
km³
Hořejší jezero Lake Superior 183 82 400 393 12 100
Huronské jezero Lake Huron 177 59 600 208 3 540
Michiganské jezero Lake Michigan 177 58 000 281 4 918
Erijské jezero Lake Erie 174 25 700 64 484
Ontarijské jezero Lake Ontario 75 19 500 236 1 639

Jezera jsou mezi sebou spojena krátkými řekami s velkým průtokem a peřejemi.

Huronské a Michiganské jezero se nacházejí ve stejné nadmořské výšce a jsou spojeny 8 km širokým průlivem Mackinac. Vytvářejí tak vlastně jedno jezero (Michigan-Huron). Do Velkých jezer ústí několik set nevelkých řek a odtok zajišťuje řeka svatého Vavřince (průměrný průtok při odtoku 6 637 m³/s), která odtéká z Ontarijského jezera a ústí do Atlantského oceánu.

Statistika Velkých jezer
Notes: Poměr plochy obdélníků odpovídá poměru objemů vody v jezerech. Údaje odpovídají nízkému stavu vody.
Source: EPA's Great Lakes Atlas: Factsheet #1.

Pobřeží, geologický základ[editovat | editovat zdroj]

Kotliny Hořejšího jezera a severní části Huronského jezera byla vyhloubena v krystalických horninách jižní části Kanadského štítu. Kotliny ostatních jezer jsou ve vrstvě vápenců, dolomitů a pískovců prvohorní platformy Severní Ameriky. Kotliny Velkých jezer vznikaly v důsledku tektonického zdvihu, předledovcové říční a ledovcové eroze. Původ vodní masy Velkých jezer je spojen s táním pevninských ledovců, při jejichž ústupu se vytvořila řada velkých jezer, která několikrát změnila svůj tvar. V severní části Velkých jezer je pobřeží členité, ostrovy a břehy jsou skalnaté, srázné (výška do 400 m) a velmi malebné (zvláště břehy Hořejšího a severní části Huronského jezera). Břehy jižní a jihovýchodní části jezer jsou převážně nízké, hlinité a písčité.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Kolísání úrovně hladiny Velkých jezer je uměle regulované kvůli lodní dopravě a energetice. Amplituda sezónního kolísání představuje 30 až 60 cm. Nejvyšší úroveň je v létě a nejnižší v zimě. Krátkodobé kolísání, které způsobují prudké nárazové větry a bouře dosahuje 3 až 4 m. Výška přílivu je 3 až 4 cm (Hořejší a Michiganské jezero). Jezera zamrzají jen u břehů (od prosince do března až dubna). V centrálních částech jezer se v důsledku častých podzimních a zimních bouří led nevytváří. Délka plavební sezóny je 8 až 9 měsíců. Voda v jezerech je průzračná a odlišuje se nevýznamným obsahem rozpuštěných látek (0,06 až 0,13 g/l).

Vliv na klima[editovat | editovat zdroj]

Velká jezera mohou na své blízké okolí působit poměrně znatelně, v jejich okolí a hlavně na jejich jihovýchodních pobřežích jsou díky nim o něco mírnější teploty, a také zde přispívají k vyšší oblačnosti a v zimě je nejextrémnějším projevem jejich přítomnosti sněhový efekt jezer, díky kterému zde dochází k extrémně hustému sněžení a sněhovým kalamitám.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

V jezerech žije 173 druhů ryb převážně kaprovitých, okounovitých a lososovitých. Průmyslový význam mají pstruzi a síhové.

Lodní doprava[editovat | editovat zdroj]

Velká jezera představují hlubokovodní vnitrozemskou vodní cestu díky existenci vodních kanálů, které obcházejí peřeje na řece svaté Marie (kanál Sault Saint Marys) a vodopády na Niagaře (kanál Welland). Je dlouhá 1 873 km od velkého přístavu Duluth na Hořejším jezeře do odtoku řeky svatého Vavřince z Ontarijského jezera. V roce 1959 byla dokončena rekonstrukce kanálů, které obchvacují peřeje na řece svatého Vavřince a byla tak vytvořena vodní cesta z Hořejšího jezera do Atlantského oceánu s hloubkou minimálně 8 m, takže je dostupná pro mořské lodě. Základní obrat probíhá ze západu na východ (pšenice, železná ruda). Opačným směrem se vozí převážně černé uhlí.

Osídlení pobřeží[editovat | editovat zdroj]

Z jihu a jihovýchodu k Velkým jezerům zasahují hustě osídlené průmyslové oblasti USA a Kanady. Na severu a západě se nacházejí zemědělské a surovinové oblasti. Na pobřeží Velkých jezer se nacházejí velká města USA: Chicago a Milwaukee na Michiganském jezeře, Buffalo a Cleveland na Erijském jezeře, centrum automobilového průmyslu Detroit na stejnojmenné řece poblíž jejího ústí do Erijského jezera a také druhé největší město Kanady Toronto na Ontarijském jezeře. Velká jezera jsou spojena s povodím řeky Mississippi soustavou splavných kanálů začínajících u Chicaga na Michiganském jezeře a s řekou Hudson (na které leží New York) Erijským kanálem začínajícím z Erijského jezera u Buffala.

Znečištění a revitalizace[editovat | editovat zdroj]

Strukturní vzorec polychlorovaných bifenylů

Oblast Velkých jezer je stále těžce kontaminována PCB.[1] V některých oblastech je z tohoto důvodu omezen lov a konzumace ryb. V okolí jezera Michigan bylo prokázáno, že polychlorované bifenyly narušily vývoj mozku dětí, jejichž matky jedly ryby z jezera. Vyšetření dětí ve věku 4 let prokázalo horší krátkodobou verbální paměť a schopnost učit se. Testování v 11 letech ukázalo nižší IQ a horší schopnost porozumět čtenému textu.[2]

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) proto představila v únoru 2010 pětiletý plán na revitalizaci Velkých jezer, pro který se počítá se 475 miliony dolarů a jehož cílem je zlepšení kvality vody, přilehlých pláží a mokřin.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bette Hileman. The Great Lakes cleanup effort. Chemistry and Engineering. 1988-02-08, roč. 8, s. 22–39. 
  2. ŠUTA, Miroslav. Zpomalovače myšlení. [s.l.]: Respekt, 2005. Kapitola 9/2005 (čeština) 
  3. Zaneřáděná Velká jezera má spasit plán za půl miliardy [online]. aktualne.cz, 2010-2-28 [cit. 2010-02-28]. Dostupné online. (čeština) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]