Michigan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Michigan
State of Michigan
Vlajka amerického státu Michigan Pečeť amerického státu Michigan
Vlajka Pečeť
Přezdívka: The Great Lakes State
Michigan na mapě USA
Úřední jazyky žádný
Hlavní město Lansing
Největší město Detroit
Rozloha
 • Celkem
 • z toho souš
 • z toho vodstvo
11. v USA
250 493 km²
146 538 km²
103 955 km² (41,5 %)
Obyvatelstvo
 • Počet obyvatel
 • Hustota zalidnění
10. v USA
9 922 576 (odhad 2015[1])
67 obyv./km² (17. v USA)
Počet okresů 83
Časové pásmo většina státu:
UTC−5/−4 (letní čas)
4 okresy na SZ:
UTC−6/−5 (letní čas)
Poloha 44°42′ s. š., 84°47′ z. d.
Nadmořská výška
 • Nejvyšší bod
 • Průměrná výška
 • Nejnižší bod

603 m n. m.
270 m n. m.
174 m n. m.
Guvernér Rick Snyder (R)
Senátoři Debbie Stabenow (D)
Gary Peters (D)
Oficiální zkratky
 • Poštovní zkratka
 • Tradiční zkratka
 • ISO 3166-2

MI
Mich.
US-MI
Přistoupení do unie 26. ledna 1837 (26. stát)
Oficiální web www.michigan.gov

Michigan (výslovnost [ˈmɪʃɨgən] IPA, oficiálně State of Michigan) je stát nacházející se na severu Spojených států amerických, v oblasti východních severních států ve středozápadním regionu USA. Michigan hraničí na jihu s Ohiem a Indianou a na severozápadě s Wisconsinem. Na severu (přes Hořejší jezero) a východě (přes Huronské jezero, Jezero svaté Kláry a Erijské jezero) sousedí s kanadskou provincií Ontario, západní ohraničení státu tvoří Michiganské jezero.

Se svou rozlohou 250 493 km² je Michigan jedenáctým největším státem USA, v počtu obyvatel (9,9 milionů) je desátým nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 67 obyvatel na km² je na sedmnáctém místě. Hlavním městem je Lansing se 115 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou Detroit s 680 tisíci obyvateli, dále Grand Rapids (200 tisíc obyv.), Warren (130 tisíc obyv.), Sterling Heights (130 tisíc obyv.), Ann Arbor (120 tisíc obyv.) a Flint (100 tisíc obyv.). Michigan se rozkládá na dvou poloostrovech, oddělených od sebe osm kilometrů širokým průlivem Mackinac. Leží tak na březích čtyř z pěti Velkých jezer a také na břehu Jezera svaté Kláry, celková délka pobřeží dosahuje 5189 km.[2] Nejvyšším bodem státu je vrchol Mount Arvon s nadmořskou výškou 603 m na severním poloostrově. Největšími toky jsou Řeka svaté Marie, Řeka svaté Kláry a řeka Detroit, všechny tři tvořící část hranice s Ontariem, a dále řeky Menominee, která vytváří část hranice s Wisconsinem, Muskegon a Manistee.

Na území dnešního Michiganu dorazili první Evropané v roce 1622, první stálá francouzská osídlení zde vznikla o 40 let později. Od té doby byl region součástí Nové Francie. Tehdy také vznikl název Michigan, což je pofrancouzštělá varianta čipevského slova miši-gami, které označuje velkou vodu, nebo velké jezero. Roku 1763 byla oblast, vzhledem k výsledku sedmileté války, postoupena Velké Británii, od níž území převzaly v roce 1783 nově vzniklé Spojené státy. Ty zde roku 1787 zřídily Severozápadní teritorium, zabírající oblast několika dnešních států, včetně Michiganu. Po vyčlenění Ohia v roce 1800 bylo území součástí indianského teritoria; vlastní michiganské teritorium vzniklo roku 1805 a později se stalo státem USA. Michigan jako 26. stát v pořadí ratifikoval Ústavu Spojených států amerických, k čemuž došlo 26. ledna 1837.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původními obyvateli toho území byli příslušnici kmenů Odžibvejů a Ottawů. Od 17. století sem začali pronikat francouzští lovci kožešin. Od roku 1763 až do skončení války za nezávislost patřilo území Michiganu Spojenému království. Okupace Detroitu vojsky Spojeného království roku 1812 během americké války za nezávislost zvýšilo nutnost lepšího spojení města. Následně byly budovány silnice a železnice a roku 1825 byl také otevřen Erijský průplav, který umožnil lodní spojení Detroitu s New Yorkem.

Význam Detroitu tak stále stoupal. Stal se přestupním stanovištěm pro mnoho přistěhovalců mířících na západ, z nichž část se usadila na úrodných půdách v jižní části Michiganu.

Detroit v roce 1942

Michigan se 26. ledna 1837 stal 26. státem, který vstoupil do unie. Ložiska železné rudy a laciná lodní přeprava po jezerech zapříčinila od konce 19. století rychlý rozvoj průmyslu. V průmyslovém Detroitu byl v roce 1899 založen automobilový závod Oldsmobile a o pět let později, v roce 1903, General Motors a Ford. Během hospodářské krize sice prosperita města utrpěla značné škody, ovšem v poválečném období opět výrazně vzrůstala. Ve 40. a 60. letech 20. století proběhly v Michiganu rozsáhlé nepokoje, zapříčiněné sociálními tlaky a těžkou životní situací zvláště černošského obyvatelstva.[3]

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Michigan je znám především jako místo zrození automobilového průmyslu. Automobilový průmysl je i nyní důležitým odvětvím v Michiganu (automobilky General Motors, Ford a Daimler-Chrysler).

Michigan je z 50 % zalesněný, což je velmi užitečné pro dřevařský a dřevozpracující průmysl. Michigan leží na břehu čtyř Velkých jezer, jedněch z největších sladkovodních jezer na světě. V souvislosti s tím se diskutovalo o tom, zda by měl Michigan stavět potrubí, kterým by se vedla voda do států s malými nebo žádnými zásobami vody na jihozápadě USA, například do Nevady nebo Arizony. Přestože by to velmi prospělo ekonomice, byla tato myšlenka nakonec zavržena jako špatný ekologický krok, který by možná mohl zničit životní prostředí Michiganu.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Současným guvernérem Michiganu je od ledna 2011 republikán Rick Snyder (nejbližší volby 2018).

Od voleb na podzim 2012 má Michigan ve Sněmovně reprezentantů 14 zástupců, což oproti předcházejícímu období znamená ztrátu jednoho křesla. Ačkoliv demokraté získali v celkovém součtu více hlasů, vzhledem k rozvržení volebních obvodů bylo zvoleno 9 republikánů a 5 demokratů. V Senátu USA zastupují Michigan dva demokraté Debbie Stabenow (nejbližší volby 2018) a Gary Peters (nejbližší volby 2020).[4]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 9 883 640 obyvatel.[5]

Rasové složení[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 4,4 % populace.[5]

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Kostel v Detroitu
Kostel v Southfieldu

Zábava a počasí[editovat | editovat zdroj]

Severní část Michiganu obvykle zažívá dlouhou a krutou zimu, zatímco jižní část má vyrovnanější stejně dlouhá roční období. Severní oblasti Michiganu jsou velmi populární pro lyžování. Národní lyžařská síň slávy je ve městě Ishpeming na horním poloostrově.

Kvůli velkému množství vody, které Michigan obklopuje, je zde velmi populární vlastnit loď. Je tu registrováno více soukromých lodí než v kterémkoli jiném státu USA (více než 1 milion).

Slavné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Mnoho slavných osobností pochází z Michiganu. Je mezi nimi zpěvačka Madonna, komik Andy Richter, zpěvák Stevie Wonder, bývalý prezident Gerald Ford, hudebník Kid Rock, baskytarista Jason Newsted, dokumentarista Michael Moore anebo boxer Muhammad Ali. Michigan byl také domovem Henryho Forda, zakladatele automobilky Ford.

Města[editovat | editovat zdroj]

Michiganský kapitol v Lansingu
Centrum Detroitu

Hlavním městem Michiganu je Lansing, který má 114 947 obyvatel.

Tabulka největších měst v Michiganu:

Pořadí Město Populace[zdroj?]
1 Detroit 916 952
2 Grand Rapids 193 627
3 Warren 134 223
4 Sterling Heights 127 349
5 Ann Arbor 115 092
6 Lansing 114 947
7 Flint 114 662
8 Clinton Township 96 253
9 Livonia 93 931
10 Dearborn 89 252

Partnerské regiony[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michigan na anglické Wikipedii.

  1. 2015 Population Estimates: "Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2015 (NST-EST2015-01)" [online]. United States Census Bureau, Population Division, 2015-12-29, [cit. 2016-10-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. General Coastline and Shoreline Mileage of the United States [online]. Noaa.gov, [cit. 2016-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. BATEMAN, Graham. Encyklopedie Zeměpis světa. Praha : Columbus spol. s.r.o., 2002. ISBN 80-901727-6-8. Kapitola Spojené státy - (Státy unie), s. 61. (čeština)  
  4. http://miboecfr.nictusa.com/election/results/14GEN/06.HTM
  5. a b United States Census Bureau, sčítání z roku 2010 [online]. American FactFinder. Dostupné online.  
  6. Briefing on Sichuan International Sister Cities Cooperation and Development Week 2005 [online]. . Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]