Muhammad Ali

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o americkém boxerovi. O egyptském vládci pojednává článek Muhammad Alí.
Přehled medailí
Muhammad Ali
Muhammad Ali
Olympijské hry
zlato LOH 1960 polotěžká váha

Muhammad Ali, vlastním jménem Cassius Marcellus Aladdin Mulligan Montmoreney O'Toole Clay (* 17. ledna 1942) je penzionovaný americký boxer.

Boxovat začal ve svých 12 letech poté, co mu bylo ukradeno kolo. Během svých studií na střední škole vyhrál 100 ze 108 zápasů a dvě mistrovství Amatérské atletické unie. Na letních olympijských hrách v Římě získal zlatou olympijskou medaili v polotěžké váze. Jeho přezdívka „Největší“ s ním odešla do penze. V roce 1999 byl časopisem Spotsman Illustrated korunován na „Sportovce století“.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Počátek kariéry[editovat | editovat zdroj]

Ali měl velice neobvyklý styl na boxera těžké váhy. Svoje ruce držel na úrovni boků mnohem častěji než ostatní boxeři, kteří ruce drželi vysoko aby si bránili obličej. Místo toho spoléhal na své mimořádné reflexy a práci nohou, čímž si udržoval odstup od soupeřových úderů. 29. října 1960 v Lousville, Cassius Clay zvítězil ve svém prvním profesionálním utkání. Vyhrál v šestém kole nad Tunnem Hunakerem, který byl policejním velitelem Faytteville a Západní Virginie. V letech 1960 – 1963 tenhle mladý bojovník nakupil rekordních 19 vítězství bez porážky s 15 knock outy. Porazil takové boxery jakými byli: Tony Esperti, Jim Robinson, Donnie Fleeman, Alonzo Johnson, George Logan, Willi Besmanof nebo Lamar Clark (který do té doby zvítězil čtyřicetkrát v řadě stylem KO). Mezi jeho velmi působivé výhry patřila i ta proti Sonny Banksonovi, kterého knockoutoval první vlnou ran. Nebo , když porazil Archie Mooreho, který měl do té doby na svém kontě 200 vítězství. Cassius se stal uchazečem číslo jedna o titul který do té doby držel Sonny Liston. Liston byl značně obávaným soupeřem a dnes je k němu přirovnáván jen Mike Tyson. Téměř nikdo nedával Clayovi šanci na vítězství. Datum zápasu bylo stanoveno na 25. února 1964. Během před zápasového vážení boxerů rozvášněný Ali vykřikoval že bude “ létat jako motýl a bodat jako včela “ a aby stručně vyjádřil svou obranu pronesl “nemůžete zasáhnout co nevidíte“.

První titul - Ali vs. Liston[editovat | editovat zdroj]

Muhammad Ali roku 1967

Clay měl plán. Špatně pochopené Clayovo bujaré chování vyvolávalo v ostatních pocit nervozity. Liston si byl přespříliš jistý svou výhrou a přípravu na utkání podcenil. V úvodních kolech byla především nevídaná Clayova rychlost hlavní obranou proti Listonovým mocným úderům vedených na hlavu. Ve třetím kole byl Clay jasně lepší a Liston do přestávky odcházel s tržnou ranou pod okem. Ve čtvrtém kole Liston znovu získal půdu pod nohama a po několika vteřinách v ringu byl Clay oslepen neznámou látkou. Dodnes se neví, zda to bylo cosi, co pomohlo Listonovi zastavit krvácení a Clayovi se to nešťastnou náhodou dostalo do očí, nebo se jednalo o úmysl Listonova týmu a s ohavnými úmysly tuto látku aplikovali na Listonovy rukavice[zdroj?]. Napolo vidoucí Clay se z tuha vyhýbal Listonovým úderům. Přesto byl schopen se udržovat v dostatečné vzdálenosti od Listona, dokud mu jeho vlastní pot tuto látku z oka nevyplavil. Ihned se vzpamatoval a do konce pátého kola posílal na Listona jeden úder za druhým. V šestém kole byla jeho převaha nad Listonem jasně zřetelná. Konec přišel ještě před počátkem kola sedmého. Liston sípal v rohu na stoličce a odmítal nastoupit do ringu. Později tvrdil, že pokračovat mu neumožnilo vykloubené rameno. Vítěz s výkřiky “Jsem král světa“ radostně skákal kolem ringu a na nedůvěřivé novináře volal “Kdo že je nejlepší? Sežerte si ty svoje kecy![zdroj?]

Změna jména[editovat | editovat zdroj]

Následovalo jeho jmenování šampiónem. Proslavoval se však i z mnoha jiných důvodů: prozradil, že je členem Nation of Islam (Islámský národ) a změnil si své jméno na Cassius X. Odhodil své příjmení, které se dostalo jeho předkům v dobách, kdy byli otroky. Učinil tak podobně, jako někteří ostatní členové, stejně jako Malcolm X. Brzy však převzal jméno Muhammad Ali po vůdci Národa Elijah Muhammad a prohlásil ho za své pravé jméno. Avšak pouze několik málo novinářů bralo tuto změnu na vědomí. Osvojení nového jména mělo také symbolizovat jeho novou identitu muslima.

Obhajoba titulu[editovat | editovat zdroj]

Ali potvrdil svoje schopnosti, když 25. května v Lewistonu znovu porazil Listona a knockoutoval ho hned v prvním kole. Jen několik málo diváků tehdy vidělo “fantóma úderu“ jak Listona uzemnil. Znalci boxu dobře věděli, že Liston byl sponzorován zločineckými organizacemi[zdroj?] a šeptalo se že měl za úkol zápas prohrát. Avšak video analýza a svědectví očitých svědků podalo vysvětlení, že Ali Listonovi zasadil několik tvrdých ran zprava tak rychle, že předešlé pochybnosti byly vyvráceny. Nejdříve i Ali sám Listona podezříval [zdroj?] z toho, že po jeho útoku mohl vstát, ale neudělal to. A právě tato scéna je zachycena na slavném snímku kdy Ali X stojí nad ležícím Listonem a křičí na něj aby vstal a bojoval. Je však možné, že Liston byl pro tento zápas bez formy a navíc si nevěřil že by se proti Aliho stylu mohl prosadit víc než kdysi v Miami. A tak když ho Ali srazil k zemi, jednoduše zůstal ležet, protože neměl žádnou vůli pokračovat. Nicméně se zdálo, že se Liston chystá zvednout na rozechvělé nohy (rozhodčí Jersey Joe Walcott Aliho napomenul kvůli urážkám a pohrdavým poznámkám a počítání zopakoval, protože zprvu opravdu nebylo zřetelné, zda chce Liston pokračovat), ale očividně se už bránit nechtěl[zdroj?]. A tak Walcott po několika málo vteřinách zápas skutečně ukončil.

V listopadu téhož roku se Ali střetl a také porazil dřívějšího šampióna Floyda Pattersona. Patterson byl jeho dětským hrdinou a pro Aliho bylo velmi bolestivé zjištění, že Patterson odmítá uznat Aliho nové jméno[zdroj?]. Tehdy se Ali rozhodl, že s Pattersonem bude bojovat a zničí ho. A Patterson opravdu v ringu moc šancí nedostal. Pattersonův debakl, který rozhodčí ukončil ve 12 kole, byl krásný.

Comeback[editovat | editovat zdroj]

V reakci na odmítnutí vojenské služby ve válce ve Vietnamu mu byla v květnu 1967 odňata boxerská licence. Byl odsouzen k pěti letům vězení. Případ se vlekl několik let a především díky svým právníkům byl u nejvyššího soudu zproštěn obžaloby a do vězení nakonec nenastoupil. V roce 1970 Ali konečně získal zpět boxerskou licenci. Jeho prvním soupeřem po nucené pauze byl Jerry Quarry, kterého 26. listopadu 1970 porazil hladce ve třetím kole. Krátce po tomto zápasu soud uznal, že Alimu byla jeho licence odebrána neprávem. Hned potom ho čekal zápas v New Yorku s Oscarem Bonavenou v Madison Square Garden. Ali zvítězil v patnáctém kole a připravil si tak cestu k souboji o titul s Joem Frazierem.

Zápas století - Ali vs. Frazier[editovat | editovat zdroj]

Zápas se odehrál v Madison Square Garden 8. března 1971. Toto utkání je známé jako Zápas století. Stal se jedním z nejslavnějších a nejočekávanějších zápasů všech dob. Oba boxeři měli mnoho zkušeností a doposud neokusili chuť porážky. Oba si přáli korunu pro nejlepšího boxera těžké váhy urvat pro sebe. Souboj také pozvedla obrovská reklama. Zároveň ho ale provázela vypjatá atmosféra. Ali nepovažoval Fraziera za právoplatného šampiona, nechyběly ani urážky na jeho adresu, přestože právě po Frazierově přímluvě v roce 1970 byla Alimu navrácena licence. Zápas byl vyrovnaný až do 11. kola, kdy začal mít Ali problémy. V 15 byla Frazierova převaha naprosto zjevná a Ali byl uzemněn tvrdým levým hákem. Téměř vzápětí se mu ale podařilo vstát a zápas pokračoval až do vypršení limitu. Vítězem se na body stal Joe Frazier. Jako fotograf se zápasu účastnil i Frank Sinatra, který pořizoval snímky pro Life Magazine. O famózní zážitek posluchačů u radiopřijímačů se postarali legendární hlasatel boxu Don Dunphy s hercem a sportovním nadšencem Burtem Lancasterem. Oba se pak ještě několikrát potkali, ale asi nejznámější, a taky nejtvrdší, byl jejich zápas 1. října 1975 ve filipínské Manile (vešel pod dějin pod názvem Thrilla In Manilla), který vyhrál Ali v 15. kole technickým KO, poté co Frazierovi otekly oči, a zápas byl předčasně ukončen.

The Rumble in the Jungle (Rachot v džungli)- Ali vs. Foreman[editovat | editovat zdroj]

Ali se stal znovu držitelem titulu 30. října 1974 po pokoření šampióna George Foremana. Zápas proběhl v Zairu s podtitulem “The Rumble in the jungle“ Utkání jako jeden z prvních propagoval Don King. Skvělý showman, který zápas v Africe ocejchoval sloganem Z otroctví k vítězství (From Slaveship to Championship). Téměř nikdo, dokonce ani dlouholetý Aliho fanoušek Howard Cosell nedával Alimu šanci na úspěch. Komentátor před zápasem jedovatě poukazoval na to, že Ali svedl po dvou bitvách s Joem Frazierem a Kenem Nortonem a s každým jen jednou a velmi obtížně zvítězil, zatímco Foreman oba smetl ve druhém kole. Foreman měl do té doby na svém kontě ze 40 vítězství 37 způsobem KO. A většina z nich netrvala déle než tři kola. Navíc posledních osm zápasů Foreman ukončil v druhém kole.

Ali se chystal boxovat na větší vzdálenost a nepustit si Foremana k tělu, protože jeho rychlost a práce nohou byla na mnohem lepší úrovni, ale během druhého kola byl Ali zatlačen až k provazům, kde ojediněle Foremanovi údery vracel a kde se mladému borci vysmíval. Brzy byl zřejmý Aliho úmysl. Snažil se pořádně Foremana rozzuřit a donutit ho k nejtvrdším úderům, co umí, aby ho unavil jak mentálně, tak fyzicky. Šampión posílal na Aliho stovky úderů, ale v průběhu sedmi kol byly útoky stále méně efektivní. Na konci osmého kola byl Foreman tak unavený, že Aliho vítězem už tipoval každý. Ali zatlačil Foremana k provazům a zasadil mu knock out. Foreman padl k zemi a rozhodčí napočítal do deseti. Ali se po strhujícím zápase, kde soupeř psychicky neunesl Aliho posměšky, stal znovu šampiónem.

Rocky[editovat | editovat zdroj]

24. března 1975 Ali bojoval s Chuckem Wepnerem v Clevelendu. A právě tento zápas inspiroval společnost Academy Award k natočení filmu Rocky [zdroj?]. Paradoxně to však byl Aliho soupeř, který se stal předlohou pro smyšleného boxera. Wepner byl pouhým boxerem z ulice a živil se jako prodavač lihovin. Jeho přezdívka byla “The Bayonne Bleeder“ ( Ubožák ) a jakýsi neznámý novinář o něm napsal: Jestliže on je kandidát na titul číslo osm, pak boxovací pytel musí být číslo sedm[zdroj?]. Wepner však tvrdě trénoval dva měsíce a nepochopitelně se mu podařilo se score 2:41 vydržet až do patnáctého kola. Sylvester Stallone viděl toto utkání v televizi a navrhl postavu Rocky Balboa[zdroj?].

Filmy o Alim[editovat | editovat zdroj]

  • 1977 Největší Muhammad Ali (The Greatest) -sám sebe
  • 1979 Freedom Road - Gideon Jackson
  • 1999 ABC 2000: The Millennium
  • 2000 Legends, Icons & Superstars of the 20th Century
  • 2001 Ali (v hlavní roli Will Smith)
  • 2009 Facing Ali (režie Pete McCormack - výpověď pěti boxerů kteří dokázali porazit "Největšího")

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hauser, Thomas (2004), Muhammad Ali: His Life and Times, Robson Books

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

(česky)

(anglicky)