Starobní důchod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Starobní důchod vyplácený z důchodového pojištění je druh důchodové dávky v rámci důchodového systému, na kterou má nárok dle zákona o důchodovém pojištění (z.č. 155/1995 Sb.) každý, kdo splnil podmínku minimální doby pojištění a dosáhl důchodového věku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1889 zavedl Otto von Bismarck důchodový systém sociálního pojištění. Starobní důchod se ale zavádí ve většině zemích až ve 20. století. Československo zavedlo systém roku 1924.[1] Odchod do důchodu byl v 65-ti letech, přestože byla střední délka života menší. Roku 1948 je možné odejít do důchodu již v 60-ti letech, pokud se platí pojištění 20 let. Roku 1988 starobní důchod průměrně činí 61% z čisté mzdy. Roku 1996 klesla sazba důchodového pojištění na 26% (důchodový účet má pak záporné saldo) a když se roku 2004 zvýšila na 28%, tak se důchodový systém dostal ze ztrát.[2] Stanovení maximálního vyměřovacího základu roku 2009 přispělo k opětovnému schodku důchodového systému. Od roku 2010 roste věk odchodu do důchodu (a potřebná délka pojištění na 30 let) zpět na 65 let (v plánu pro rok 2030). Roku 2011 je důchod 55% čisté mzdy. Roku 2014 bylo v ČR zavedeno individuální konto pojištěnce (IKP).[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.cssz.cz/stranky/konference-80let/brozura_c.pdf - 80 let sociálního pojištění
  2. [1] Barbora Tůmová: Penzijní systém v ČR a jeho reforma
  3. http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2014/2014-05-24-cssz-ma-vytvorena-individualni-konta-pojistence.htm - ČSSZ má vytvořena individuální konta pojištěnce

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]