Průměrná mzda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Průměrná (hrubá měsíční nominální) mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc.

Průměrnou hrubou měsíční mzdu v České republice počítá Český statistický úřad z mezd, do kterých se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.

Vývoj průměrné mzdy v České republice[editovat | editovat zdroj]

Průměrná hrubá mzda v ČR[1]

Průměrná nominální hrubá mzda v ČR průběžně roste. Do roku 2009 rostla průměrná mzda v průměru o 1200Kč, tedy 5-7%. V období krize 2009-2016 byl vzrůst mzdy pouze okolo 2%. Od roku 2017 je růst mzdy opět okolo 7%. Útlum ekonomiky v souvislosti s koronavirem růst mezd téměř zastavil, v polovině roku 2020 je meziroční růst pouze 0,5%.

V průběhu roku je vyšší průměrná mzda ve druhém čtvrtletí a výrazně vyšší na konci roku, což je dáno půlročními a ročními odměnami.

Průměrná hrubá mzda v ČR v USD[1]

Zajímavý je vývoj české průměrné mzdy přepočtený na USD - nejvyšší růst mezd přepočtený na USD byl do roku 2008. Od roku 2009 průměrná mzda přepočtená na USD stagnuje a aktuálně (2020) je stále na úrovni roku 2008. V období let 2014-2017 česká průměrná mzda přepočtená na USD poklesla o více než 30%. Průměrná mzda vyjádřená v USD má vliv například na reakci zahraničních subjektů vůči ČR.[2]

Zdroje statistiky mezd[editovat | editovat zdroj]

Každé čtvrtletí Český statistický úřad zveřejňuje informace o vývoji průměrných mezd, a to na základě informací z podnikového výkaznictví. To poskytuje spolehlivé údaje o průměrných mzdách v národním hospodářství, které lze třídit jen podle některých hledisek, např. podle odvětví a velikostních skupin podniků. Organizace poskytují úhrnné údaje o celkovém počtu zaměstnanců a celkovém objemu mezd. Průměrná měsíční mzda se pak počítá jako aritmetický průměr, tedy celkový objem mzdových prostředků se vydělí počtem zaměstnanců a počtem odpovídajících období, např. měsíců. Vedle toho existují roční data ze strukturální statistiky, kterou zpracovává ČSÚ ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Tyto údaje poskytují detailní informace o mzdách zaměstnanců. Toto šetření zjišťuje mzdy jednotlivých zaměstnanců spolu s podstatnými personálními údaji o zaměstnanci, např. pohlaví, vzdělání, věk. Díky tomuto šetření se získá statistika, která poskytuje strukturální údaje o dosažených mzdách tříděných podle např. věku, dosaženého vzdělání apod. Průměrná mzda zaměstnance v daném roce je vypočtena poměřením s jeho placenou dobou, tedy počtem měsíců, za které mzdu či náhradu mzdy skutečně pobíral, odečtena je tedy doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností v práci za daný rok. Takto vypočtená průměrná mzda není a ani nemůže být shodná s průměrnou mzdou zjišťovanou z podnikového výkaznictví ČSÚ.

Medián mezd[editovat | editovat zdroj]

Odbornou veřejností je více než průměrná mzda požadován ukazatel medián mezd.[zdroj?] Medián ovšem nelze získat z podnikového výkaznictví. Podklady pro medián jsou k dispozici ze strukturálního šetření, kdy se shromažďují data za jednotlivé zaměstnance. Seřazením platů (mezd) všech zaměstnanců od největšího po nejmenší je tak zaměstnanec, který se se svou mzdou nachází přesně uprostřed, pobírá medián mezd. Statistická distribuce mezd má totiž kladný koeficient šikmosti a proto nejpravděpodobnější mzdou (modus) je menší mzda než je průměrná.[3] Čím je větší rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem, tím vyšší mzdová nerovnost v zemi, ve sledované ekonomice, je. Mzdové rozdíly v Česku jsou v rámci zemí OECD jedny z nejmenších.[4] Přibližně 10 % mezd je menších než 0,5 průměrné mzdy, polovina mezd je menších než 0,85 průměrné mzdy a přibližně 10 % nejvyšších mezd je nad 1,5násobek průměrné mzdy. Mzdy jsou vyrovnanější ve vyspělejších zemích, kde je i průměrná mzda blíže mediánu mezd.

Příklad[editovat | editovat zdroj]

Ve 4. čtvrtletí 2017 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 8,0 %, reálně se zvýšila o 5,3 %. Medián mezd činil 27 320 Kč.  

Ve 4. čtvrtletí 2017 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda*) (dále jen „průměrná mzda“) na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 31 646 Kč, což je o 2 337 Kč (8,0 %) více než ve stejném období roku 2016. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,6 %, reálně se tak mzda zvýšila o 5,3 %. Objem mezd vzrostl o 10,0 %, počet zaměstnanců o 1,9 %.

Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 4. čtvrtletí 2017 po očištění od sezónních vlivů 2,1 %.

Medián mezd (27 320 Kč) vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 8,9 %, u mužů dosáhl 29 639 Kč, u žen byl 24 790 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi  12 263 Kč a 51 412 Kč.

V roce 2017 dosáhla průměrná mzda 29 504 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 1 929 Kč (7,0 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,5 %, reálně se mzda zvýšila o 4,4 %.[5]

Porovnání průměrné čisté měsíční mzdy ve světě[editovat | editovat zdroj]

Průměrná měsíční čistá mzda v zemích OECD (za rok 2018, v Kč)

Island 155 133 Kč
Švýcarsko 153 518 Kč
Norsko 127 133 Kč
Lucembursko 123 893 Kč
Dánsko 117 448 Kč
Austrálie 111 271 Kč
Nizozemsko 107 645 Kč
Německo 104 624 Kč
Belgie 100 130 Kč
Rakousko 97 261 Kč
USA 93 966 Kč
Finsko 93 072 Kč
Velká Británie 92 665 Kč
Švédsko 87 345 Kč
Japonsko 84 685 Kč
Francie 81 622 Kč
Korea 77 557 Kč
Irsko 76 925 Kč
Nový Zéland 73 888 Kč
Izrael 73 445 Kč
Kanada 71 004 Kč
Itálie 65 247 Kč
Španělsko 56 133 Kč
Řecko 44 200 Kč
Slovinsko 39 986 Kč
Portugalsko 38 057 Kč
Estonsko 31 329 Kč
Česko 29 596
Chile 26 726 Kč
Polsko 24 656 Kč
Slovensko 24 169 Kč
Maďarsko 24 142 Kč
Lotyšsko 23 077 Kč
Turecko 16 934 Kč
Mexiko 10 859 Kč

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Průměrná mzda - Průměrná mzda v ČR, analytické zprávy ČSÚ
  2. JPMorgan vyřadí Česko z vyspělých zemí. Neplníme příjem na hlavu. kurzy.cz [online]. [cit. 2018-05-12]. Dostupné online. (česky) 
  3. https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/nejvyssi-nejnizsi-mzdy-prehled-zvyseni/r~fb6f2e70a22911e7a7000025900fea04/ - Kdo si nejvíc polepšil? Nový žebříček ukazuje nejlépe i nejhůře placené práce v Česku
  4. http://finexpert.e15.cz/jak-se-lisi-prumerna-mzda-a-median
  5. ČR - průměrné nominální mzdy ve 4Q17 rostly meziročně o 8% na 31 646 Kč. kurzy.cz [online]. [cit. 2018-05-12]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]