Koronavirus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: koronavirus SARS-CoV-2, onemocnění covid-19 nebo Pandemie covidu-19.
Jak číst taxoboxOrthocoronavirinae[1][2]
alternativní popis obrázku chybí
Baltimorova klasifikace virů
Skupina IV (ssRNA viry s pozitivní polaritou)
Vědecká klasifikace
Realm Riboviria
Říše Orthornavirae
Kmen Pisuviricota
Třída Pisoniviricetes
Řád Nidovirales
Podřád Cornidovirineae
Čeleď Coronaviridae
Podčeleď Orthocoronavirinae
Rody
Sesterská skupina
Letovirinae[1][2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Koronavirus (Coronavirus) bylo do roku 2009 označení rodu virů, od roku 2009 společné označení (nikoli taxonomické jméno) pro čtyři rody virů obsažených v podčeledi Orthocoronavirinae:[1][2] Alphacoronavirus, Betacoronavirus, Gammacoronavirus a Deltacoronavirus. Šíří se buď vzduchem, kontaminovanými předměty nebo oro-fekálním přenosem a způsobují závažnější i méně závažná onemocnění zvířat a lidí.[3] Jejich typickou vlastností je široké spektrum hostitelů a časté případy mezidruhového přenosu.[4]

U člověka vyvolávají některé druhy viru běžná onemocnění (nachlazení), ale i závažnější virózy.[5] V roce 2002 byl nově objevený Betacoronavirus, nazvaný SARS-CoV (v roce 2020 klasifikován jako jedna z forem druhu Severe acute respiratory syndrome-related coronavirus[6]), zjištěn jako původce nemoci SARS. V roce 2012 byl objeven nový druh betakoronaviru, nazvaný MERS-CoV (The Middle East respiratory syndrome coronavirus), který způsobuje obdobně závažné onemocnění MERS. Na přelomu let 2019 a 2020 se objevila epidemie respirační choroby covid-19 v čínském městě Wu-chan a v jeho okolí. Původcem je nový typ betakoronaviru – SARS-CoV-2, patřící do stejného druhu jako SARS-CoV.[6]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Koronaviry jsou obalené jednovláknové RNA viry s pozitivní polaritou. Jejich název je odvozen od charakteristického uspořádání povrchových struktur lipidového obalu ve tvaru sluneční koróny.[7][8]

Dosahují velikosti kolem 120 nanometrů.[9] Jejich genom obsahuje 30 tisíc bází, což je nejvíce mezi známými RNA viry s nesegmentovaným genomem.[10]

Systém[editovat | editovat zdroj]

Podčeleď Orthocoronavirinae zahrnuje (podle vydání Taxonomie virů 2018b) 4 rody:[1]

  • Alphacoronavirus; k roku 2018 uznáno 17 druhů v 12 podrodech:
    • Podrody: Colacovirus, Decacovirus, Duvinacovirus, Luchacovirus, Minacovirus, Minunacovirus, Myotacovirus, Nyctacovirus, Pedacovirus, Rhinacovirus, Setracovirus, Tegacovirus
  • Betacoronavirus; k roku 2018 uznáno 12 druhů v 5 podrodech:
    • Podrody: Embecovirus, Hibecovirus, Merbecovirus, Nobecovirus, Sarbecovirus
  • Gammacoronavirus; k roku 2018 uznány 2 druhy ve 2 podrodech:
    • Podrody: Cegacovirus, Igacovirus
  • Deltacoronavirus; k roku 2018 uznány 4 druhy ve 4 podrodech:
    • Podrody: Andecovirus, Buldecovirus, Herdecovirus, Moordecovirus

Od doby posledního vydání taxonomie virů byly objeveny další, nové druhy koronavirů, které dosud čekají na uznání a klasifikaci od ICTV.[11]

Lidské koronaviry a jejich taxonomické zařazení[editovat | editovat zdroj]

K roku 2020 je známo 7 typů lidských koronavirů, taxonomicky řazených na úrovni druhu nebo na poddruhové úrovni:

Onemocnění[editovat | editovat zdroj]

Schéma koronaviru: červenými výstupky se virion přichycuje k receptoru na buňce. Uvnitř je šroubovice jednovláknové RNA.

Koronaviry byly původně známy jen jako původci infekcí zvířat – ptáků a savců. Jednalo se o jednotlivé formy z rodu Alphacoronavirus, které způsobovaly např. virové infekce drůbeže a jiných ptáků,[12] ale i skotu nebo domácích zvířat (psů a koček).[13][14] Od 60. let 20. století byly zjištěny i u lidských onemocnění.

Onemocnění z koronavirů mají maxima převážně v lednu a únoru a zasahují jednotky procent populace.[15]

Zpočátku šlo jen o běžná nachlazení (která nejčastěji způsobuje rhinovirus), která byla komplikovanější u lidí s oslabenou imunitou. Ale koronaviry z rodu Betacoronavirus jsou původci i některých závažných respiračních chorob z posledních let. Koncem roku 2002 se objevilo nové závažné onemocnění – SARS (syndrom náhlého selhání dýchání), na který roku 2003 zemřelo přibližně 800 lidí. O deset let později byla diagnostikována nová forma obdobně závažného onemocnění – MERS, na který do roku 2020 zemřelo přes 800 lidí. Na sklonku roku 2019 se rozšířil z Číny nový typ nebezpečné choroby covid-19 a začal se postupně šířit do dalších zemí.[16][8] K 5. červenci 2020 zemřelo na následky nakažení 531 659 lidí a bylo nakaženo více než 11 milionů lidí. Výskyt viru byl potvrzen téměř ve všech zemích včetně České republiky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d International Committee on Taxonomy of Viruses, Virus Taxonomy: 2018b Release. Dostupné online (anglicky)
  2. a b c KING, Andrew M. Q.; LEFKOWITZ, Elliot J.; MUSHEGIAN, Arcady R., Michael J. Adams; Bas E. Dutilh; Alexander E. Gorbalenya; Balázs Harrach; Robert L. Harrison; Sandra Junglen; Nick J. Knowles; Andrew M. Kropinski; Mart Krupovic; Jens H. Kuhn; Max L. Nibert; Luisa Rubino; Sead Sabanadzovic; Hélène Sanfaçon; Stuart G. Siddell; Peter Simmonds; Arvind Varsani; Francisco Murilo Zerbini; Andrew J. Davison. Changes to taxonomy and the International Code of Virus Classification and Nomenclature ratified by the International Committee on Taxonomy of Viruses (2018). Archives of Virology [online]. Springer Nature, 12. květen 2018. Svazek 163, čís. 9, s. 2601–2631. Ratifikační článek k předchozí referenci. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. ISSN 1432-8798. DOI:10.1007/s00705-018-3847-1. PMID 29754305. (anglicky) 
  3. Státní zdravotní ústav, Centrum epidemiologie a mikrobiologie: Koronaviry - přehled
  4. Saif LJ, Animal coronaviruses: what can they teach us about the severe acute respiratory syndrome?, Rev. sci. tech. Off. int. Epiz., 2004, 23 (2), 643-660
  5. Cui J, Li F, Shi Z-L, Origin and evolution of pathogenic coronaviruses, Nat Rev Microbiol. 2019; 17(3): 181–192
  6. a b GORBALENYA, Alexander E.; BAKER, Susan C.; BARIC, Ralph S., et al. (Coronaviridae Study Group of the International Committee on Taxonomy of Viruses). The species Severe acute respiratory syndrome-related coronavirus: classifying 2019-nCoV and naming it SARS-CoV-2. Nature Microbiology [online]. Springer Nature Limited, 2. březen 2020. Online před tiskem. Dostupné online. ISSN 2058-5276. DOI:10.1038/s41564-020-0695-z. (anglicky) 
  7. PAVLÍKOVÁ, Tereza. DNA diagnostika infekcí dýchacích cest. Brno, 2018 [cit. 2020-01-27]. 84 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Omar Šerý. s. 26. Dostupné online.
  8. a b Coronavirus: All you need to know about symptoms and risks. Al-Džazíra [online]. 2020-01-23, rev. 2020-01-27 [cit. 2020-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Coronaviridae [online]. Viral Zone, 2013 [cit. 2013-05-14]. Dostupné online. 
  10. THIEL, V. (editor). Coronaviruses: Molecular and Cellular Biology. 1. vyd. [s.l.]: Caister Academic Press, 2007. Dostupné online. (anglicky) 978-1-904455-16-5. 
  11. VALITUTTO, Marc T.; AUNG, Ohnmar; TUN, Kyaw Yan Naing; VODZAK, Megan E.; ZIMMERMAN, Dawn; YU, Jennifer H., et al. Detection of novel coronaviruses in bats in Myanmar. PLoS ONE [online]. 4. duben 2020. Svazek 15, čís. 4: e0230802. Dostupné online. ISSN 1932-6203. DOI:10.1371/journal.pone.0230802. PMID 32271768. (anglicky) 
  12. Virus podobný SARS zabíjel i v Německu, zemřel pacient z Emirátů [online]. iDnes.cz, 2013-03-27 [cit. 2013-05-12]. Dostupné online. 
  13. KOLÁŘOVÁ, Kateřina. Smrtící koronavirus se tváří jako obyčejný kašel [online]. Vitalita.cz, 2012-10-02 [cit. 2013-05-14]. Dostupné online. 
  14. https://medicalxpress.com/news/2020-04-cats-susceptible-coronavirus-dogs-people.html - Cats are far more susceptible to new coronavirus than dogs are, but people shouldn't be 'fearful' of their pets: study
  15. https://medicalxpress.com/news/2020-04-common-coronaviruses-highly-seasonal-cases.html - Common coronaviruses are highly seasonal, with most cases peaking in winter months
  16. Nakažených koronavirem v Číně přibývá. Okolní země činí preventivní opatření, mimořádně zasedne WHO. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-01-22 [cit. 2020-01-22]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost žádných informací v žádném článku. V případě potřeby vyhledejte odpovídajícího odborníka!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.