Americká Samoa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Americká Samoa
Amerika Samoa
American Samoa
Vlajka
Vlajka
Znak
Znak
Geografie

American Samoa on the globe (small islands magnified) (Polynesia centered).svg Poloha

Hlavní město: Pago Pago (Fagatogo)
Rozloha: 199 km²
Nejvyšší bod: Lata (966 m n. m.)
Časové pásmo: -11 (letní se nepoužívá)
Poloha: 14°17′45″ j. š., 170°42′27″ z. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 64 869
Hustota zalidnění: 353 ob. / km²
Jazyk: samojština, angličtina (úřední)
Státní útvar
Státní zřízení: nezačleněné území USA
Guvernér: Togiola Tulafono
Měna: americký dolar (USD)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 016 ASM AS
MPZ: USA
Telefonní předvolba: +1684
Národní TLD: .as

Americká Samoa (anglicky American Samoa s výslovností zvuk [əˈmɛrɪkən səˈmoʊə] IPA) je nezačleněné území Spojených států amerických[1] nacházejících se v jižním Tichém oceánu jihovýchodně od Samoa. Americká Samoa se rozkládá ne 5 ostrovech a dvou korálových atolech v souostroví Samojských ostrovů. Ty se nachází západně od Cookových ostrovů, severně od Tongy, a asi 500 kilometrů jižně od Tokelau. Západním směrem se nachází ostrovy Wallis a Futuna.

Sčítání obyvatelstva v roce 2010 žilo na ostrovech celkem 55 519 lidí. Hlavním městem je Pago Pago, avšak úřad vlády se nachází ve Fagatogu. Obě města se nacházejí na největším ostrově Tutuila. Celková rozloha území je 199 km².Americká Samoa je nejjižnější položeným území Spojených států a spolu s neobydleným Jarvisovým ostrovem jediné americké území na Jižní polokouli.

Americká Samoa je známá pro svůj vysoký počet vojenských rekrutů, který převyšuje jakékoliv jiné území Spojených států amerických. Náborové centrum americké armády v Pago Pago je na prvním místě mezi 885 náborovými centry ve Spojených státech amerických, amerických nezačleněných územích a u vojenských základen v Evropě a Asii.

Většina obyvatel Americké Samoi je bilingvální a můžou mluvit anglicky a samojsky. Stejně jako obyvatelé sousední Samoe.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První kontakt s evropany proběhl roku 1722, kdy ostrovy navštívil holandský admirál Jacob Roggeveen. Další kontakt uskutečnil francouzský mořeplavec Louis Antoine de Bougainville.

Roku 1899 byly Samojské ostrovy na podkladě dohody mezi Německým císařstvím a USA rozděleny na dvě části. Východní část se stala teritoriem Spojených států, dnes známým jako Americká Samoa. Rozsáhlejší západní část se stala Německou Samou.

Během chřipkové epidemie v roce 1918 vyhlásil guvernér John Martin Poyer pro území Americké Samoa karanténu s cílem zamezit šíření nemoci. Výsledkem opatření bylo to že se Americká Samoa stala (vedle Nové Kaledonie a brazilského ostrova Marajó) jedním z mála území, kterým se epidemie zcela vyhnula. Přičemž sousední novozélandská Západní Samoa byla jedním z nejvíce postižených území v Tichomoří.

Roku 1949 se Ministerstvo vnitra Spojených států amerických pokusilo prosadit v Kongresu zákon začleňující Americkou Samou. Tento zákon neprošel kvůli opozici místních náčelníků žádajících naopak vytvoření místního legislativního orgánu Fono ve vesnici Fagatogo.

V rámci Programu Apollo byly astronauti z Apollo 10, 12, 13, 14 a 17 po úspěšném přistání a záchranných operacích amerického námořnictva odváženi přes Mezinárodní letiště Pago Pago na Havaj.

29. září 2009 zasáhlo Samojské ostrovy zemětřesení o síle 8,1 Richterovy stupnice. Vyvolalo tsunami dosahující výšky až 6 metrů, která na Samojských ostrovech a Tonga usmrtila 170 lidí.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

  • 3 okresy (které se skládají ze 77 ostrovů):
    • východní (na ostrově Tutuila)
    • západní (na ostrově Tutuila)
    • Manua (ostrov)
  • neorganizované ostrovy:

Obyvatelé[editovat | editovat zdroj]

  • Američtí Samoané nemají status občana ale obyvatele Spojených států amerických.[2]
  • Člověk narozený na území Americké Samoy automaticky nezískává občanství Spojených států amerických.[3]
  • Samoané nemohou volit amerického prezidenta.
  • Nemohou vykonávat jakoukoli práci v americkém vládním úřadu.
  • Mezi obyvateli je největší procento vojenských rekrutů i vojenských veteránů v celých USA.
  • 95 % obyvatel je obézních.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bernd Rohr, Günter Simon: Fotbal: velký lexikon, Grada, Praha 2006, ISBN 80-247-1158-3, str. 42
  2. http://www.slate.com/articles/news_and_politics/explainer/2008/01/canamerican_samoansvote.html
  3. http://newamericamedia.org/2015/03/american-samoans-demand-right-to-vote.php
  4. http://www.dailymail.co.uk/news/article-2358371/American-Samoas-battle-obesity-95-cent-nation-declared-overweight.html