Ozbrojené síly Spojených států amerických

	Ozbrojené síly Spojených států amerických; United States armed forces
	Vojenská přehlídka
Složky armády	Armáda Spojených států; Námořní pěchota Spojených států; Námořnictvo Spojených států; Letectvo Spojených států; Pobřežní stráž Spojených států
Velení
Vrchní velitel	Donald Trump
Ministr obrany	James Mattis; od 20. ledna 2017
Stav
Věk odvodu	17–45 let
K dispozici; pro službu	72 715 332 mužů, věk 18–49 (2008),; 71 638 785 žen, věk 18–49 (2008)
Vhodných; pro službu	59 413 358 mužů, věk 18–49 (2008),; 59 187 183 žen, věk 18–49 (2008)
Roční počet branců	2 186 440 mužů (2008),; 2 079 688 žen (2008)
Aktivních vojáků	1 454 515 (2. na světě)
Rezervistů	848 000
Výdaje
Rozpočet	583 miliard $
Podíl na HDP	4,04 % (2007)
Související články
Historie	; americká válka za nezávislost; americká občanská válka ; první světová válka (1917–1918); druhá světová válka (1941–1945); studená válka (1945–1991); Válka s terorismem (2001–současnost)

Vojáci Americké armády v Iráku

Ozbrojené síly Spojených států amerických (ang. United States Armed Forces) se skládají z pěti složek: armády, letectva, námořnictva, námořní pěchoty a pobřežní stráže. V aktivní službě je kolem 1 400 000 lidí, s rezervisty pak 3 miliony lidí. Ozbrojené síly USA operují s největším rozpočtem na světě - Spojené státy vynakládají na obranu okolo 50 % veškerých světových nákladů vojenství, spolu se státy NATO je to pak 70 %. Procento HDP amerických výdajů na zbrojení je však jen o něco vyšší než u států západní Evropy. Ozbrojené síly USA jsou v současnosti daleko nejsilnější a technologicky nejpokročilejší bojovou silou, což odpovídá postavení USA coby supervelmoci.

Hlavní složky ozbrojených sil USA[editovat | editovat zdroj]

Armáda Spojených států[editovat | editovat zdroj]

Armáda spojených států (ang. United States Army) má zodpovědnost za pozemní vojenské operace ozbrojených sil Spojených států.

Letectvo Spojených států[editovat | editovat zdroj]

Letectvo Spojených států (ang. United States Air Force) je zodpovědné za vzdušné vojenské operace. Během druhé světové války bylo letectvo součástí Armády Spojených států, od které se oddělilo až v roce 1947.

Námořnictvo Spojených států[editovat | editovat zdroj]

Námořnictvo spojených států (ang. United States Navy) je největším na světě.

Námořní pěchota Spojených států[editovat | editovat zdroj]

(ang. United States Marine Corps)

Pobřežní stráž Spojených států[editovat | editovat zdroj]

(ang. United States Coast Guard)

Americké ozbrojené síly jsou řízeny Ministerstvem obrany Spojených států z Pentagonu. Vrchním velitelem je prezident Spojených států.

Historie[editovat | editovat zdroj]

George Washington ve Válce za Nezávislost

Američtí vojáci při vylodění v Normandii

Současný hlavní bojový tank M1 Abrams

Bojový letoun F-22 Raptor používaný americkým letectvem

Americké námořnictvo disponuje nejsilnější světovou flotilou

Ozbrojené síly Spojených států amerických se zapojily do velké části hlavních konfliktů 20. století. Americká armáda pomohla porazit císařské a později i nacistické Německo v obou světových válkách a také společně s námořní pěchotou v závěru druhé sv. války i císařské Japonsko, za použití atomových bomb v Hirošimě a Nagasaki. Po druhé světové válce bojovala americká armáda také v Koreji v letech 1950–1953 a ve Vietnamu, z kterého se americká armáda stáhla po podepsání mírové smlouvy v r. 1973. Americká armáda se také zúčastnila úderů leteckých sil Severoatlantické aliance v zemích bývalé Jugoslávie, a dalších - viz přehled válek v další části.

V současné době mají USA nejlépe vybavenou a nejsilnější armádu na světě. Tento fakt je způsoben vysokými výdaji na obranu (pro rok 2007 – 716 mld dolarů), a v jejich rámci podporovaným rozvojem moderních technologií, jakými jsou například technologie stealth nebo mikrovlnné, sonické a ULF (Ultra-Low Frequency) zbraně, které úspěšně vyvíjejí přední americké korporace. Americká armáda má vysokou bojeschopnost díky dlouholetým zkušenostem (od počátku 20. století, účastnila se přibližně stovky ozbrojených konfliktů nebo intervencí.^[4] V poslední době operuje například ve válce v Iráku a v Afghánistánu (v rámci operace Operace Trvalá svoboda a obecnějšího konceptu boje proti terorismu).

Základny[editovat | editovat zdroj]

Armáda Spojených států má kolem 800 známých vojenských základen mimo území USA,^[5]^[6]^[7] v roce 2016 jejich správa stála 150 miliard^[8] z rozpočtu o výši 580,3 mld. USD za tento rok. Z mezinárodních vojenských aliancí patří USA k NATO, jejímž jsou vedoucím a nejsilnějším členem.

Konflikty, jichž se ozbrojené síly USA zúčastnily[editovat | editovat zdroj]

18. století[editovat | editovat zdroj]

Americká válka za nezávislost (1775–1783)

19. století[editovat | editovat zdroj]

20. století[editovat | editovat zdroj]

Filipínsko-americká válka (1899-1913)
Americké zapojení do Mexické revoluce (1914–1919)
První světová válka (1917–1918) - samotná válka ovšem začala už v roce 1914
Banánové války (1903–1935) - neoficiální označení pro americké intervence v Karibiku a Střední Americe
- Intervence v Panamě 1902-1903
- Okupace Nikaragui 1912-1933
- Okupace Haiti 1915-1934
- Okupace Dominikánské republiky 1916-1924
- Intervence v Hondurasu 1903, 1907, 1911, 1912, 1919, 1924 a 1925
- Americké zapojení do Mexické revoluce (1914–1919)
Druhá světová válka (1941–1945) - samotná válka ovšem začala už v roce 1939
Studená válka (1945–1991)
- Korejská válka (1950–1953)
- Válka ve Vietnamu (1964–1975)
Válka v Zálivu (1990–1991) - válka trvala cca půl roku
Válka v Jugoslávii (1991-2001) - na straně NATO

21. století[editovat | editovat zdroj]

Válka v Afghánistánu (Operace Trvalá Svoboda, od roku 2001), přibližně 25 tisíc amerických vojáků a včetně Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly přibližně 10 000 vojáků (celkem 35 000), plánována posila 17 tisíc vojáků
Válka v Iráku (2003–2011), také „Druhá válka v Zálivu“, kolem 150 tisíc vojáků

Ozbrojené složky USA a životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Užití defoliantů a kontaminace dioxiny[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1961^[9]–1971 používalo americké letectvo ve vietnamské válce na území Vietnamu, Kambodže a Laosu chemické zbraně jako Agent Orange, defolianty a další herbicidy, včetně těch, které obsahují dioxiny. To způsobilo závažná postižení nově narozených dětí v těchto oblastech. Kontaminace dioxiny je i v současnosti na úrovni 300-400 % bezpečných limitů.^[10]

Spotřeba pohonných hmot[editovat | editovat zdroj]

Podle článku The Energy Bulletin z roku 2007^[11] jsou americké ozbrojené složky institucí s největší spotřebou ropy na světě. Energy Bulletin dále uvedl, že ozbrojené síly Spojených států amerických (k tomuto datu) provozuje 285 bojových a podpůrných lodí, kolem 4000 letadel a přibližně stejný nebo o trochu větší počet bojových vrtulníků, 28 000 obrněných vozidel, 140 000 vysoce mobilních víceúčelových kolových vozidel (High-Mobility Multipurpose Wheeled Vehicles), několik stovek dalších letadel a 187 493 jiných dopravních prostředků. Kromě 80 nukleárních ponorek všechna tato vozidla, plavidla a letadla spotřebovávají ropu – přesněji z ropy vyráběné pohonné hmoty.

Udržování armádního vybavení a angažování v současných vojenských operací stojí jednotlivé složky amerických ozbrojených sil (a potažmo americké daňové poplatníky) nejen obrovské množství peněz (samotná válka v Iráku přibližně miliardu dolarů za každých 5 dní),^[12] ale i pohonných hmot. Podle údajů CIA World Factbook z roku 2006 má větší spotřebu ropy než americké ozbrojené síly pouze 35 zemí světa. Spotřeba „per capita“ (15 galonů denně)^[13] je ještě markantnější – ta je např. 30× větší než v afrických zemích nebo 10× větší než v Číně. Tato spotřeba se sice oproti 80. letům 20. století asi o 1/5 snížila,^[11] ovšem v porovnání s dobou 2. světové války je ovšem stále zhruba 15násobná.^[11] O distribuci pohonných hmot armádním strojům se stará okolo 40 tisíc vojáků.

Více než polovinu z dodaných pohonných hmot představuje letecké palivo (JP-8), čtvrtina jsou ostatní frakční složky, a méně než desetinu tvoří zemní plyn.^[11] Motorový benzín představuje jen nepatrný podíl.^[14] Největší spotřebu má tedy letectvo. V roce 2006 spotřebovala americká letadla tolik leteckého paliva (letecký petrolej a letecký benzín) jako za celou 2. světovou válku.^[13] Například KC-135 Statotanker (který byl navržen na doplňování paliva za letu) má vlastní spotřebu 2650 galonů paliva za hodinu, tanky Abrams na jeden galon ujedou pouhé 0,6 míle (~ 1 km).^[13] Velkou spotřebu mají nejen pásová vozidla ale i jeepy a tzv. (Hummer) humvees s 4 mílemi na galon.^[15] Ze zbývající necelé poloviny všech dodávaných pohonných hmot (bez letectva) téměř 3/4 spotřebují doprovodná vozidla.^[11]^[16]

Oficiální údaje hovoří o spotřebě 320 000 barelů ropy denně,^[10] ale toto číslo nezahrnuje spotřebu smluvních partnerů („kontraktorů“), kteří též používají ropu resp. její deriváty z prostředků ozbrojených sil a jejichž počet zejména po roce 2003 vzrostl na několik tisícovek.

Emise CO₂[editovat | editovat zdroj]

Ředitel Oil Change International, Steve Kretzmann, uvedl data o emisích CO₂ v důsledku posledních válečných konfliktů, do kterých jsou armáda a další složky ozbrojených sil Spojených států zapojeny, a konstatoval, že konkrétně válka v Iráku má na svědomí emise CO₂ ekvivalentní produkci 60 % všech zemí. Dodal: „Tyto informace nejsou běžně dostupné […] protože vojenské emise v zahraničí jsou vyňaty z vyžadovaných národních zpráv podle amerického práva a rámcového sněmu Spojených národů o změnách klimatu.“^[10] (K tomuto výňatku došlo při vyjednávání Kjótského protokolu, na kterém Spojené státy trvaly jménem tehdejšího ministra obrana Williama Cohena a na návrh dr. Jeffreyho Salmona z roku 1997.)

Znečištění[editovat | editovat zdroj]

Server EcoWatch ve své analýze z roku 2017 konstatoval, že Armáda Spojených států je největším znečišťovatelem na světě^[17] – ať už se jedná o znečištění vody, vzduchu, půdy (při kontaminace benzínu, olova, ochuzeného uranu, pesticidů, defoliantů) nebo vystavení nebezpečné nukleární radiace. Na území USA se armáda potýká s 39 tisíci kontaminovaných území o rozloze 19 milionů akrů,^[18] ke znečištění životního prostředí dochází také na vojenských základnách, kterých je kolem osmi set téměř po celém světě.

Co se týká nukleární radiace, Spojené státy, v prvním období Studené války, v letech 1946-1958, provedly více než 60 testů nukleárních zbraní (výbuchů atomových bomb), převážně na tichomořských Marshallových ostrovech a Guamu.^[17]

Ochuzený uran[editovat | editovat zdroj]

Jiný druh dopadu na životní prostředí pramení z používání zbraní a munice z ochuzeného uranu. Konkrétně v Iráku bylo při první válce v zálivu použito kolem 320 tun tohoto materiálu, data o množství ochuzeného uranu ze současného válečného konfliktu nejsou známa, podle pozorovatelů se však mnohem více než v předchozím konfliktu dostal do obydlených oblastí i center hustě obydlených měst.^[19] V mnoha oblastech Iráku (nejčastěji je jmenována Fallúdža) byl zaznamenán rekordní nárůst případů rakoviny a rození znetvořených dětí,^[20] ohroženi jsou samozřejmě i vojáci, kteří se v postižených oblastí pohybovali.^[21]

Přehled bojových uniforem[editovat | editovat zdroj]

Stará uniforma - BDU, dříve používaná všemi složkami
Armáda - Army Combat Uniform
Námořní pěchota - MARPAT
(lesní a pouštní varianty)
Letectvo - Airman Battle Uniform
Námořnictvo - New USN Uniform

Reference[editovat | editovat zdroj]

[siadapp.dmdc.osd.mil-1] ttp://siadapp.dmdc.osd.mil/personnel/MILITARY/ms0.pdf

[2] ttp://frwebgate.access.gpo.gov/cgi-bin/getdoc.cgi?dbname=110_cong_bills&docid=f:s3001pcs.txt.pdf

[3] ttp://www.gpoaccess.gov/usbudget/fy08/pdf/budget/defense.pdf

[4] ttp://academic.evergreen.edu/g/grossmaz/interventions.html

[5] ttps://www.quora.com/What-is-the-number-of-US-military-bases-around-the-world

[6] Mapa základen americké armády v Evropě

[7] ttps://dra.american.edu/islandora/object/auislandora%3A55685

[8] ttps://www.mintpressnews.com/214492-2/214492/

[9] ttp://www.nature.com/nature/journal/v422/n6933/full/nature01537.html

[sott-10] The Pentagon is the planet's worst polluter, SOTT/Centrum pro výzkum globalizace

[energy-11] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e http://www.energybulletin.net/node/29925

[12] Cost of Iraq war could surpass $1 trillion (Cena války v Iráku může přesáhnout 10¹² dolarů), 17. ledna 2010

[top5-13] ttp://www.newlaunches.com/archives/top_5_facts_on_us_military_oil_consumption.php

[14] ttp://bp3.blogger.com/_2S4O8G4RN8s/RlCBWxMys7I/AAAAAAAAAGU/IIxAHwyOfWg/s1600-h/dod_energy.png

[15] ttp://www.boston.com/news/nation/washington/articles/2006/10/02/military_wants_a_more_fuel_efficient_humvee/

[16] Václav Cílek: Nejistý plamen

[pollution-17] U.S. Military Is World’s Biggest Polluter

[18] ttp://www.newsweek.com/2014/07/25/us-department-defence-one-worlds-biggest-polluters-259456.html

[19] The Oil Factor, časový kód 00:27:09

[20] ttp://www.globalresearch.ca/index.php?context=va&aid=2374

[21] ttp://mssparky.com/2008/12/depleted-uranium-weapons-kill-us-soldiers-in-iraq/

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]