Ozbrojené síly Spojených států amerických

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ozbrojené síly Spojených států amerických
United States armed forces
United States Joint Service Color Guard na vojenské přehlídce
Vojenská přehlídka
Složky armády United States Army seal Armáda Spojených států

United States Marine Corps seal Námořní pěchota Spojených států
United States Navy Seal Námořnictvo Spojených států
United States Air Force seal Letectvo Spojených států
United States Coast Guard seal Pobřežní stráž Spojených států
Velení
Vrchní velitel Barack Obama
Ministr obrany Leon E. Panetta
Stav
Věk odvodu 17–45 let
K dispozici
pro službu		 72 715 332 mužů, věk 18–49 (2008),
71 638 785 žen, věk 18–49 (2008)
Vhodných
pro službu		 59 413 358 mužů, věk 18–49 (2008),
59 187 183 žen, věk 18–49 (2008)
Roční počet branců 2 186 440 mužů (2008),
2 079 688 žen (2008)
Aktivních vojáků 1 454 515[1] (2. na světě)
Rezervistů 848 000[2]
Výdaje
Rozpočet 583 miliard $[3]
Podíl na HDP (%) 4,04 % (2007)
Související články
Historie
americká válka za nezávislost
americká občanská válka
první světová válka (1917–1918)
druhá světová válka (1941–1945)
studená válka (1945–1991)
Válka s terorismem (2001–současnost)
Vojáci Americké armády v Iráku

Ozbrojené síly Spojených států amerických (ang. United States Armed Forces) se skládají z pěti složek: armády, letectva, námořnictva, námořní pěchoty a pobřežní stráže. V aktivní službě je kolem 1 400 000 lidí, s rezervisty pak 3 miliony lidí. Ozbrojené síly USA operují s největším rozpočtem na světě - Spojené státy vynakládají na obranu okolo 50 % veškerých světových nákladů vojenství, spolu se státy NATO je to pak 70 %. Procento HDP amerických výdajů na zbrojení je však jen o něco vyšší než u států západní Evropy. Ozbrojené síly USA jsou v současnosti daleko nejsilnější a technologicky nejpokročilejší bojovou silou, což zajišťuje Spojeným státům postavení supervelmoci.

Hlavní složky Ozbrojených sil USA[editovat | editovat zdroj]

Armáda Spojených států[editovat | editovat zdroj]

Armáda spojených států (ang. United States Army) má zodpovědnost za pozemní vojenské operace ozbrojených sil spojených států.

Letectvo Spojených států[editovat | editovat zdroj]

Letectvo Spojených států (ang. United States Air Force) je zodpovědné za vzdušné vojenské operace. Během druhé světové války bylo letectvo součástí Armády Spojených států, od které se oddělilo až v roce 1947.

Námořnictvo Spojených států[editovat | editovat zdroj]

Námořnictvo spojených států (ang. United States Navy) je největším na světě.

Námořní pěchota Spojených států[editovat | editovat zdroj]

(ang. United States Marine Corps)

Pobřežní stráž Spojených států[editovat | editovat zdroj]

(ang. United States Coast Guard)

Americké ozbrojené síly jsou řízeny Ministerstvem obrany Spojených států z Pentagonu. Vrchním velitelem je prezident Spojených států.

Historie[editovat | editovat zdroj]

George Washington ve Válce za Nezávislost.
Američtí vojáci při vylodění v Normandii.
Současný hlavní bojový tank M1 Abrams.
Nejmodernější bojový letoun současnosti F-22 Raptor používaný americkým letectvem.
Americké námořnictvo disponuje nejsilnější světovou flotilou.

Ozbrojené síly Spojených států amerických se zapojily do velké části hlavních konfliktů 20. století. Americká armáda pomohla porazit císařské a později i nacistické Německo v obou světových válkách a také společně s námořní pěchotou císařské Japonsko. Po druhé světové válce také komunisty v Severní Koreji.

V současné době mají USA nejlépe vybavenou a nejsilnější armádu na světě. Tento fakt je způsoben vysokými výdaji na obranu (pro rok 2007 – 716 mld dolarů), tedy rozvojem moderních technologií, jakými jsou například technologie stealth nebo mikrovlnné, sonické a ULF (Ultra-Low Frequency) zbraně, které úspěšně vyvíjejí přední americké korporace. Americká armáda má vysokou bojeschopnost díky dlouholetým zkušenostem (od počátku 20. století, účastnila se přibližně stovky ozbrojených konfliktů nebo intervencí.[4] V poslední době operuje například ve válce v Iráku a v Afghánistánu (v rámci operace Operace Trvalá svoboda a obecnějšího konceptu války proti terorismu).

V současné době má 823 základen[5] rozmístěných ve více než 130 z 194 zemích světa.[6] Od 2. světové války v Německu a v Japonsku, od Korejské války v Jižní Koreji a v dalších zemích. Z mezinárodních vojenských aliancí patří USA k NATO jejímž jsou vedoucím a nejsilnějším členem.

Konflikty, jichž se ozbrojené síly USA zúčastnily[editovat | editovat zdroj]

Mexicko-americká válka (1846-1848)

Současné bojové operace[editovat | editovat zdroj]

Ozbrojené složky USA a životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Užití defoliantů a kontaminace dioxiny[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1961[7]–1971 letech používala americké letectvo ve vietnamské válce na území Vietnamu, Kambodže a Laosu agent Orange, defolianty a další herbicidy, včetně těch obsahující dioxiny. To způsobilo závažná postižení nově narozených dětí v těchto oblastech. Kontaminace dioxiny je i v současnosti na úrovni 300-400 % bezpečných limitů.[8]

Spotřeba pohonných hmot[editovat | editovat zdroj]

Podle článku The Energy Bulletin z roku 2007[9] jsou americké ozbrojené složky institucí s největší spotřebou ropy na světě. Energy Bulletin dále uvedl, že ozbrojené síly Spojených států amerických (k tomuto datu) provozuje 285 bojových a podpůrných lodí, kolem 4000 vzdušných plavidel a přibližně stejný nebo o trohu větší počet bojových vrtulníků, 28 000 obrněných vozidel, 140 000 vysoce mobilních víceúčelových nepásových vozidel (High-Mobility Multipurpose Wheeled Vehicles), několik stovek dalších letadel a 187 493 jiných dopravních prostředků. Kromě 80 nukleárních ponorek všechna tyto vozidla, plavidla a letadla spotřebovávají ropu.

Udržování armádního vybavení a angažování v současných vojenských operací stojí jednotlivé složky amerických ozbrojených sil (a potažmo americké daňové poplatníky) nejen obrovské množství peněz (samotná válka v Iráku přibližně miliardu dolarů za každých 5 dní),[10] ale i pohonných hmot. Podle údajů CIA World Factbook z roku 2006 má větší spotřebu ropy než americké ozbrojené síly pouze 35 zemí světa. Spotřeba „per capita“ (15 galonů denně)[11] je ještě markantnější – ta je např. 30× větší než v afrických zemích nebo 10× větší než v Číně. Tato spotřeba se sice oproti 80. letům 20. století asi o 1/5 snížila,[9] ovšem v porovnání s dobou 2. světové války je ovšem stále zhruba 15-tinásobná.[9] O distribuci pohonných hmot armádním strojům se stará okolo 40 tisíc vojáků.

Více než polovina z dodaných pohonných hmot je letecké palivo (JP-8), čtvrtina ostatní destiláty, a méně než desetinu tvoří zemní plyn.[9] Motorový benzín představuje jen nepatrný podíl.[12] Největší spotřebu má tedy letectvo. V roce 2006 spotřebovala americká letadla tolik letecké nafty jako za celou 2. světovou válku.[11] Například KC-135 Statotanker (který byl navržen na doplňování paliva za letu) má samotný spotřebu 2650 galonů paliva za hodinu, tanky Abrams na jeden galon ujedou pouhé 0,6 míle (~ 1 km).[11] Velkou spotřebu mají nejen pásová vozidla ale i jeepy a tzv. (Hummer) humvees s 4 mílemi na galon.[13] Téměř 3/4 dodávaných pohonných hmot spotřebují doprovodná vozidla.[9][14]

Oficiální údaje hovoří o spotřebě 320 000 barelů ropy denně,[8] ale toto číslo nezahrnuje spotřebu smluvních partnerů („kontraktorů“), jimž též proudí ropa resp. její deriváty z prostředků ozbrojených sil a jejichž počet zejména po roce 2003 vzrostl na několik tisícovek.

Emise CO2[editovat | editovat zdroj]

Ředitel Oil Change International, Steve Kretzmann, uvedl data o emisích CO2 v důsledku posledních válečných konfliktů, do kterých jsou armáda a další složky ozbrojených sil Spojených států zapojeny, a konstatoval, že konkrétně válka v Iráku má na svědomí emise CO2 ekvivalentní produkci 60 % všech zemí. Dodal: „Tyto informace nejsou běžně dostupné […] protože vojenské emise v zahraničí jsou vyňaty z vyžadovaných národních zpráv podle amerického práva a rámcového sněmu Spojených národů o změnách klimatu.“[8] (K tomuto výňatku došlo při vyjednávání Kjótského protokolu, na kterém Spojené státy trvaly jménem tehdejšího ministra obrana Williama Cohena a na návrh dr. Jeffreyho Salmona z roku 1997.)

Ochuzený uran[editovat | editovat zdroj]

Jiný druh dopadu na životní prostředí pramení z používání zbraní a munice z ochuzeného uranu. Konkrétně v Iráku bylo při první válce v zálivu použito kolem 320 tun tohoto materiálu, data o množství ochuzeného uranu ze současného válečného konfliktu nejsou známa, podle pozorovatelů se však mnohem více než v předchozím konfliktu dostal do obydlených oblastí i center hustě obydlených měst.[15] V mnoha oblastech Iráku (nejčastěji je jmenovaná Fallúdža) byl zaznamenán rekordní nárůst případů rakoviny a rození znetvořených dětí,[16] ohroženi jsou samozřejmě i vojáci, kteří se v postižených oblastí pohybovali.[17]

Přehled bojových uniforem[editovat | editovat zdroj]

  • Stará uniforma - BDU, dříve používaná všemi složkami

  • Námořní pěchota - MARPAT
    (lesní a pouštní varianty)

  • Letectvo - Airman Battle Uniform

  • Námořnictvo - New USN Uniform

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ http://siadapp.dmdc.osd.mil/personnel/MILITARY/ms0.pdf
  2. ↑ http://frwebgate.access.gpo.gov/cgi-bin/getdoc.cgi?dbname=110_cong_bills&docid=f:s3001pcs.txt.pdf
  3. ↑ http://www.gpoaccess.gov/usbudget/fy08/pdf/budget/defense.pdf
  4. ↑ http://academic.evergreen.edu/g/grossmaz/interventions.html
  5. ↑ http://nasaa-home.org/baselocs.htm
  6. ↑ http://www.commondreams.org/views04/0115-08.htm
  7. ↑ http://www.nature.com/nature/journal/v422/n6933/full/nature01537.html
  8. ↑ a b c The Pentagon is the planet's worst polluter, SOTT/Centrum pro výzkum globalizace
  9. ↑ a b c d e http://www.energybulletin.net/node/29925
  10. ↑ Cost of Iraq war could surpass $1 trillion (Cena války v Iráku může přesáhnout 1012 dolarů), 17. ledna 2010
  11. ↑ a b c http://www.newlaunches.com/archives/top_5_facts_on_us_military_oil_consumption.php
  12. ↑ http://bp3.blogger.com/_2S4O8G4RN8s/RlCBWxMys7I/AAAAAAAAAGU/IIxAHwyOfWg/s1600-h/dod_energy.png
  13. ↑ http://www.boston.com/news/nation/washington/articles/2006/10/02/military_wants_a_more_fuel_efficient_humvee/
  14. ↑ Václav Cílek: Nejistý plamen
  15. ↑ The Oil Factor, časový kód 00:27:09
  16. ↑ http://www.globalresearch.ca/index.php?context=va&aid=2374
  17. ↑ http://mssparky.com/2008/12/depleted-uranium-weapons-kill-us-soldiers-in-iraq/

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ozbrojené_síly_Spojených_států_amerických&oldid=10329263“