Ozbrojené síly Spojených států amerických
| Ozbrojené síly Spojených států amerických United States armed forces |
|
|---|---|
Vojenská přehlídka |
|
| Složky armády |
|
| Velení | |
| Vrchní velitel | Barack Obama |
| Ministr obrany | Leon E. Panetta |
| Stav | |
| Věk odvodu | 17–45 let |
| K dispozici pro službu |
72 715 332 mužů, věk 18–49 (2008), 71 638 785 žen, věk 18–49 (2008) |
| Vhodných pro službu |
59 413 358 mužů, věk 18–49 (2008), 59 187 183 žen, věk 18–49 (2008) |
| Roční počet branců | 2 186 440 mužů (2008), 2 079 688 žen (2008) |
| Aktivních vojáků | 1 454 515[1] (2. na světě) |
| Rezervistů | 848 000[2] |
| Výdaje | |
| Rozpočet | 583 miliard $[3] |
| Podíl na HDP (%) | 4,04 % (2007) |
| Související články | |
| Historie | americká válka za nezávislost americká občanská válka první světová válka (1917–1918) druhá světová válka (1941–1945) studená válka (1945–1991) Válka s terorismem (2001–současnost) |
Ozbrojené síly Spojených států amerických (ang. United States Armed Forces) se skládají z pěti složek: armády, letectva, námořnictva, námořní pěchoty a pobřežní stráže. V aktivní službě je kolem 1 400 000 lidí, s rezervisty pak 3 miliony lidí. Ozbrojené síly USA operují s největším rozpočtem na světě - Spojené státy vynakládají na obranu okolo 50 % veškerých světových nákladů vojenství, spolu se státy NATO je to pak 70 %. Procento HDP amerických výdajů na zbrojení je však jen o něco vyšší než u států západní Evropy. Ozbrojené síly USA jsou v současnosti daleko nejsilnější a technologicky nejpokročilejší bojovou silou, což odpovídá postavení USA co by supervelmoci.
Obsah
Hlavní složky Ozbrojených sil USA[editovat | editovat zdroj]
Armáda Spojených států[editovat | editovat zdroj]
Armáda spojených států (ang. United States Army) má zodpovědnost za pozemní vojenské operace ozbrojených sil spojených států.
Letectvo Spojených států[editovat | editovat zdroj]
Letectvo Spojených států (ang. United States Air Force) je zodpovědné za vzdušné vojenské operace. Během druhé světové války bylo letectvo součástí Armády Spojených států, od které se oddělilo až v roce 1947.
Námořnictvo Spojených států[editovat | editovat zdroj]
Námořnictvo spojených států (ang. United States Navy) je největším na světě.
Námořní pěchota Spojených států[editovat | editovat zdroj]
(ang. United States Marine Corps)
Pobřežní stráž Spojených států[editovat | editovat zdroj]
(ang. United States Coast Guard)
Americké ozbrojené síly jsou řízeny Ministerstvem obrany Spojených států z Pentagonu. Vrchním velitelem je prezident Spojených států.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ozbrojené síly Spojených států amerických se zapojily do velké části hlavních konfliktů 20. století. Americká armáda pomohla porazit císařské a později i nacistické Německo v obou světových válkách a také společně s námořní pěchotou v závěru druhé sv.války i císařské Japonsko, za použití atomových bomb v Hirošimě a Nagasaki. Po druhé světové válce bojovala americká armáda také v Koreji v letech 1950 - 1953 a ve Vietnamu, z kterého se americká armáda stáhla po podepsání mírové smlouvy v r. 1973. Americká armáda se také zúčastnila úderů leteckých sil Severoatlantické aliance v zemích bývalé Jugoslávie, a dalších - viz přehled válek v další části.
V současné době mají USA nejlépe vybavenou a nejsilnější armádu na světě. Tento fakt je způsoben vysokými výdaji na obranu (pro rok 2007 – 716 mld dolarů), tedy rozvojem moderních technologií, jakými jsou například technologie stealth nebo mikrovlnné, sonické a ULF (Ultra-Low Frequency) zbraně, které úspěšně vyvíjejí přední americké korporace. Americká armáda má vysokou bojeschopnost díky dlouholetým zkušenostem (od počátku 20. století, účastnila se přibližně stovky ozbrojených konfliktů nebo intervencí.[4] V poslední době operuje například ve válce v Iráku a v Afghánistánu (v rámci operace Operace Trvalá svoboda a obecnějšího konceptu války proti terorismu).
Základny[editovat | editovat zdroj]
V současné době má 823 základen[5] rozmístěných (převážně v USA) a ve více než 130 z 194 zemích světa.[6] (neplatný zdroj!) Od 2. světové války v Německu a v Japonsku, od Korejské války v Jižní Koreji a v dalších zemích. Z mezinárodních vojenských aliancí patří USA k NATO jejímž jsou vedoucím a nejsilnějším členem.
Konflikty, jichž se ozbrojené síly USA zúčastnily[editovat | editovat zdroj]
19. století[editovat | editovat zdroj]
- Americká válka za nezávislost (1771–1783)
- Britsko-americká válka (1812-1815)
- Mexicko-americká válka (1846-1848)
- Americká občanská válka (1861–1865)
- Války proti Indiánům (1865–1890)
- Španělsko-americká válka (1898)
20. století[editovat | editovat zdroj]
- Filipínsko-americká válka (1899-1913)
- Americké zapojení do Mexické revoluce (1914–1919)
- První světová válka (1917–1918) - válka ovšem začala už v roce 1914
- Banánové války (1903–1935) - neoficiální označení pro americké intervence v Karibiku a Střední Americe
- Druhá světová válka (1941–1945) - válka ovšem začala už v roce 1939
- Studená válka (1945–1991)
- Válka v Zálivu (1990–1991) - válka trvala cca půl roku
- Válka v Jugoslávii (1991-2001) - na straně NATO
21. století[editovat | editovat zdroj]
- Válka v Afghánistánu (Operace Trvalá Svoboda, od roku 2001), přibližně 25 tisíc amerických vojáků a včetně Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly přibližně 10 000 vojáků (celkem 35 000), plánována posila 17 tisíc vojáků
- Válka v Iráku (2003–2011), také „Druhá válka v Zálivu“, kolem 150 tisíc vojáků
Ozbrojené složky USA a životní prostředí[editovat | editovat zdroj]
Užití defoliantů a kontaminace dioxiny[editovat | editovat zdroj]
Mezi lety 1961[7]–1971 letech používala americké letectvo ve vietnamské válce na území Vietnamu, Kambodže a Laosu agent Orange, defolianty a další herbicidy, včetně těch obsahující dioxiny. To způsobilo závažná postižení nově narozených dětí v těchto oblastech. Kontaminace dioxiny je i v současnosti na úrovni 300-400 % bezpečných limitů.[8]
Spotřeba pohonných hmot[editovat | editovat zdroj]
Podle článku The Energy Bulletin z roku 2007[9] jsou americké ozbrojené složky institucí s největší spotřebou ropy na světě. Energy Bulletin dále uvedl, že ozbrojené síly Spojených států amerických (k tomuto datu) provozuje 285 bojových a podpůrných lodí, kolem 4000 vzdušných plavidel a přibližně stejný nebo o trohu větší počet bojových vrtulníků, 28 000 obrněných vozidel, 140 000 vysoce mobilních víceúčelových nepásových vozidel (High-Mobility Multipurpose Wheeled Vehicles), několik stovek dalších letadel a 187 493 jiných dopravních prostředků. Kromě 80 nukleárních ponorek všechna tyto vozidla, plavidla a letadla spotřebovávají ropu.
Udržování armádního vybavení a angažování v současných vojenských operací stojí jednotlivé složky amerických ozbrojených sil (a potažmo americké daňové poplatníky) nejen obrovské množství peněz (samotná válka v Iráku přibližně miliardu dolarů za každých 5 dní),[10] ale i pohonných hmot. Podle údajů CIA World Factbook z roku 2006 má větší spotřebu ropy než americké ozbrojené síly pouze 35 zemí světa. Spotřeba „per capita“ (15 galonů denně)[11] je ještě markantnější – ta je např. 30× větší než v afrických zemích nebo 10× větší než v Číně. Tato spotřeba se sice oproti 80. letům 20. století asi o 1/5 snížila,[9] ovšem v porovnání s dobou 2. světové války je ovšem stále zhruba 15-tinásobná.[9] O distribuci pohonných hmot armádním strojům se stará okolo 40 tisíc vojáků.
Více než polovina z dodaných pohonných hmot je letecké palivo (JP-8), čtvrtina ostatní destiláty, a méně než desetinu tvoří zemní plyn.[9] Motorový benzín představuje jen nepatrný podíl.[12] Největší spotřebu má tedy letectvo. V roce 2006 spotřebovala americká letadla tolik letecké nafty jako za celou 2. světovou válku.[11] Například KC-135 Statotanker (který byl navržen na doplňování paliva za letu) má samotný spotřebu 2650 galonů paliva za hodinu, tanky Abrams na jeden galon ujedou pouhé 0,6 míle (~ 1 km).[11] Velkou spotřebu mají nejen pásová vozidla ale i jeepy a tzv. (Hummer) humvees s 4 mílemi na galon.[13] Téměř 3/4 dodávaných pohonných hmot spotřebují doprovodná vozidla.[9][14]
Oficiální údaje hovoří o spotřebě 320 000 barelů ropy denně,[8] ale toto číslo nezahrnuje spotřebu smluvních partnerů („kontraktorů“), jimž též proudí ropa resp. její deriváty z prostředků ozbrojených sil a jejichž počet zejména po roce 2003 vzrostl na několik tisícovek.
Emise CO2[editovat | editovat zdroj]
Ředitel Oil Change International, Steve Kretzmann, uvedl data o emisích CO2 v důsledku posledních válečných konfliktů, do kterých jsou armáda a další složky ozbrojených sil Spojených států zapojeny, a konstatoval, že konkrétně válka v Iráku má na svědomí emise CO2 ekvivalentní produkci 60 % všech zemí. Dodal: „Tyto informace nejsou běžně dostupné […] protože vojenské emise v zahraničí jsou vyňaty z vyžadovaných národních zpráv podle amerického práva a rámcového sněmu Spojených národů o změnách klimatu.“[8] (K tomuto výňatku došlo při vyjednávání Kjótského protokolu, na kterém Spojené státy trvaly jménem tehdejšího ministra obrana Williama Cohena a na návrh dr. Jeffreyho Salmona z roku 1997.)
Ochuzený uran[editovat | editovat zdroj]
Jiný druh dopadu na životní prostředí pramení z používání zbraní a munice z ochuzeného uranu. Konkrétně v Iráku bylo při první válce v zálivu použito kolem 320 tun tohoto materiálu, data o množství ochuzeného uranu ze současného válečného konfliktu nejsou známa, podle pozorovatelů se však mnohem více než v předchozím konfliktu dostal do obydlených oblastí i center hustě obydlených měst.[15] V mnoha oblastech Iráku (nejčastěji je jmenovaná Fallúdža) byl zaznamenán rekordní nárůst případů rakoviny a rození znetvořených dětí,[16] ohroženi jsou samozřejmě i vojáci, kteří se v postižených oblastí pohybovali.[17]
Přehled bojových uniforem[editovat | editovat zdroj]
-
Stará uniforma - BDU, dříve používaná všemi složkami
-
Armáda - Army Combat Uniform
-
Námořní pěchota - MARPAT
(lesní a pouštní varianty)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://siadapp.dmdc.osd.mil/personnel/MILITARY/ms0.pdf
- ↑ http://frwebgate.access.gpo.gov/cgi-bin/getdoc.cgi?dbname=110_cong_bills&docid=f:s3001pcs.txt.pdf
- ↑ http://www.gpoaccess.gov/usbudget/fy08/pdf/budget/defense.pdf
- ↑ http://academic.evergreen.edu/g/grossmaz/interventions.html
- ↑ http://nasaa-home.org/baselocs.htm
- ↑ http://www.commondreams.org/views04/0115-08.htm neplatný zdroj
- ↑ http://www.nature.com/nature/journal/v422/n6933/full/nature01537.html
- ↑ a b c The Pentagon is the planet's worst polluter, SOTT/Centrum pro výzkum globalizace
- ↑ a b c d e http://www.energybulletin.net/node/29925
- ↑ Cost of Iraq war could surpass $1 trillion (Cena války v Iráku může přesáhnout 1012 dolarů), 17. ledna 2010
- ↑ a b c http://www.newlaunches.com/archives/top_5_facts_on_us_military_oil_consumption.php
- ↑ http://bp3.blogger.com/_2S4O8G4RN8s/RlCBWxMys7I/AAAAAAAAAGU/IIxAHwyOfWg/s1600-h/dod_energy.png
- ↑ http://www.boston.com/news/nation/washington/articles/2006/10/02/military_wants_a_more_fuel_efficient_humvee/
- ↑ Václav Cílek: Nejistý plamen
- ↑ The Oil Factor, časový kód 00:27:09
- ↑ http://www.globalresearch.ca/index.php?context=va&aid=2374
- ↑ http://mssparky.com/2008/12/depleted-uranium-weapons-kill-us-soldiers-in-iraq/