Ozbrojené síly Spojených států amerických
Ozbrojené síly Spojených států amerických United States armed forces | |
---|---|
![]() Vojenská přehlídka | |
Složky armády | ![]()
![]() |
Velení | |
Vrchní velitel | Joe Biden |
Ministr obrany | Lloyd Austin |
Stav | |
Věk odvodu | 17–45 let |
K dispozici pro službu | 72 715 332 mužů, věk 18–49 (2008), 71 638 785 žen, věk 18–49 (2008) |
Vhodných pro službu | 59 413 358 mužů, věk 18–49 (2008), 59 187 183 žen, věk 18–49 (2008) |
Roční počet branců | 2 186 440 mužů (2008), 2 079 688 žen (2008) |
Aktivních vojáků | 1 454 515[1] (3. na světě) |
Rezervistů | 848 000[2] |
Výdaje | |
Rozpočet | 583 miliard $[3] |
Podíl na HDP | 4,04 % (2007) |
Související články | |
Historie | americká válka za nezávislost americká občanská válka první světová válka (1917–1918) druhá světová válka (1941–1945) studená válka (1945–1991) válka proti terorismu (2001–současnost) |

Ozbrojené síly Spojených států amerických (anglicky United States Armed Forces) se skládají ze šesti složek: armády, letectva, námořnictva, námořní pěchoty, vesmírných sil a pobřežní stráže. V aktivní službě je kolem 1 400 000 lidí, s rezervisty pak 3 miliony lidí. Ozbrojené síly Spojených států operují s největším rozpočtem na světě – Spojené státy vynakládají na obranu okolo 50 % veškerých světových nákladů vojenství, spolu se státy NATO je to pak 70 %. Procento HDP amerických výdajů na zbrojení je však jen o něco vyšší než u států západní Evropy. Ozbrojené síly USA jsou v současnosti daleko nejsilnější a technologicky nejpokročilejší bojovou silou, což odpovídá postavení USA coby supervelmoci.
Složky ozbrojených sil USA[editovat | editovat zdroj]
Americké ozbrojené síly jsou řízeny Ministerstvem obrany Spojených států z Pentagonu. Vrchním velitelem je prezident Spojených států.
Armáda Spojených států[editovat | editovat zdroj]
Armáda Spojených států (ang. United States Army) má zodpovědnost za pozemní vojenské operace ozbrojených sil Spojených států. Vznikl v roce 1775.
Letectvo Spojených států[editovat | editovat zdroj]
Letectvo Spojených států (ang. United States Air Force) je zodpovědné za vzdušné vojenské operace. Během druhé světové války bylo letectvo součástí Armády Spojených států, od které se oddělilo až v roce 1947.
Námořnictvo Spojených států[editovat | editovat zdroj]
Námořnictvo Spojených států (ang. United States Navy) je největší na světě. Vzniklo v roce 1775.
Námořní pěchota Spojených států[editovat | editovat zdroj]
Námořní pěchota Spojených států (ang. United States Marine Corps) vznikla v roce 1775.
Pobřežní stráž Spojených států[editovat | editovat zdroj]
Pobřežní stráž Spojených států (ang. United States Coast Guard) vznikla v roce 1915.
Vesmírné síly Spojených států[editovat | editovat zdroj]
Vesmírné síly Spojených států (ang. United States Space Force) vznikly v roce 2019.
Historie[editovat | editovat zdroj]





Ozbrojené síly Spojených států amerických se zapojily do velké části hlavních konfliktů 20. století. Americká armáda pomohla porazit císařské a později i nacistické Německo v obou světových válkách a také společně s námořní pěchotou v závěru druhé sv. války i císařské Japonsko, za použití atomových bomb v Hirošimě a Nagasaki. Po druhé světové válce bojovala americká armáda také v Koreji v letech 1950–1953 a ve Vietnamu, z kterého se americká armáda stáhla po podepsání mírové smlouvy v r. 1973. Americká armáda se také zúčastnila úderů leteckých sil Severoatlantické aliance v zemích bývalé Jugoslávie, a dalších – viz přehled válek v další části.
V současné době mají USA nejlépe vybavenou a nejsilnější armádu na světě. Tento fakt je způsoben vysokými výdaji na obranu (pro rok 2007 – 716 mld dolarů), a v jejich rámci podporovaným rozvojem moderních technologií, jakými jsou například technologie stealth nebo mikrovlnné, sonické a ULF (Ultra-Low Frequency) zbraně, které úspěšně vyvíjejí přední americké korporace. Americká armáda má vysokou bojeschopnost díky dlouholetým zkušenostem (od počátku 20. století, účastnila se přibližně stovky ozbrojených konfliktů nebo intervencí.[4] V poslední době operuje například ve válce v Iráku a v Afghánistánu (v rámci operace Operace Trvalá svoboda a obecnějšího konceptu boje proti terorismu).
Základny[editovat | editovat zdroj]

Armáda Spojených států má kolem 800 známých vojenských základen mimo území USA,[5][6][7] v roce 2016 jejich správa stála 150 miliard[8] z rozpočtu o výši 580,3 mld. USD za tento rok. Z mezinárodních vojenských aliancí patří USA k NATO, jejímž jsou vedoucím a nejsilnějším členem.
Konflikty, jichž se ozbrojené síly USA zúčastnily[editovat | editovat zdroj]
18. století[editovat | editovat zdroj]
19. století[editovat | editovat zdroj]
- války proti Indiánům (1785–1890)
- Britsko-americká válka (1812–1815)
- Mexicko-americká válka (1846–1848)
- Americká občanská válka (1861–1865)
- Španělsko-americká válka (1898)
20. století[editovat | editovat zdroj]
- Filipínsko-americká válka (1899–1913)
- Americké zapojení do Mexické revoluce (1914–1919)
- První světová válka (1917–1918) – samotná válka ovšem začala už v roce 1914
- Banánové války (1903–1935) – neoficiální označení pro americké intervence v Karibiku a Střední Americe
- Druhá světová válka (1941–1945) – samotná válka ovšem začala už v roce 1939
- Studená válka (1945–1991)
- Válka v Zálivu (1990–1991) – válka trvala cca půl roku
- Válka v Jugoslávii (1991–2001) – na straně NATO
21. století[editovat | editovat zdroj]
- Válka v Afghánistánu (Operace Trvalá Svoboda, 2001–2021), přibližně 25 tisíc amerických vojáků a včetně Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly přibližně 10 000 vojáků (celkem 35 000), plánována posila 17 tisíc vojáků
- Válka v Iráku (2003–2011), také „Druhá válka v Zálivu“, kolem 150 tisíc vojáků
Ozbrojené složky USA a životní prostředí[editovat | editovat zdroj]
Užití defoliantů a kontaminace dioxiny[editovat | editovat zdroj]
Mezi lety 1961[9]–1971 používalo americké letectvo ve vietnamské válce na území Vietnamu, Kambodže a Laosu chemické zbraně jako Agent Orange, defolianty a další herbicidy, včetně těch, které obsahují dioxiny. To způsobilo závažná postižení nově narozených dětí v těchto oblastech. Kontaminace dioxiny je i v současnosti na úrovni 300–400 % bezpečných limitů.[10]
Spotřeba pohonných hmot[editovat | editovat zdroj]
Podle článku The Energy Bulletin z roku 2007[11] jsou americké ozbrojené složky institucí s největší spotřebou ropy na světě. Energy Bulletin dále uvedl, že ozbrojené síly Spojených států amerických (k tomuto datu) provozuje 285 bojových a podpůrných lodí, kolem 4000 letadel a přibližně stejný nebo o trochu větší počet bojových vrtulníků, 28 000 obrněných vozidel, 140 000 vysoce mobilních víceúčelových kolových vozidel (High-Mobility Multipurpose Wheeled Vehicles), několik stovek dalších letadel a 187 493 jiných dopravních prostředků. Kromě 80 nukleárních ponorek všechna tato vozidla, plavidla a letadla spotřebovávají ropu – přesněji z ropy vyráběné pohonné hmoty.
Udržování armádního vybavení a angažování v současných vojenských operací stojí jednotlivé složky amerických ozbrojených sil (a potažmo americké daňové poplatníky) nejen obrovské množství peněz (samotná válka v Iráku přibližně miliardu dolarů za každých 5 dní),[12] ale i pohonných hmot. Podle údajů CIA World Factbook z roku 2006 má větší spotřebu ropy než americké ozbrojené síly pouze 35 zemí světa. Spotřeba „per capita“ (15 galonů denně)[13] je ještě markantnější – ta je např. 30× větší než v afrických zemích nebo 10× větší než v Číně. Tato spotřeba se sice oproti 80. letům 20. století asi o 1/5 snížila,[11] ovšem v porovnání s dobou 2. světové války je ovšem stále zhruba 15násobná.[11] O distribuci pohonných hmot armádním strojům se stará okolo 40 tisíc vojáků.
Více než polovinu z dodaných pohonných hmot představuje letecké palivo (JP-8), čtvrtina jsou ostatní frakční složky, a méně než desetinu tvoří zemní plyn.[11] Motorový benzín představuje jen nepatrný podíl.[14] Největší spotřebu má tedy letectvo. V roce 2006 spotřebovala americká letadla tolik leteckého paliva (letecký petrolej a letecký benzín) jako za celou 2. světovou válku.[13] Například KC-135 Statotanker (který byl navržen na doplňování paliva za letu) má vlastní spotřebu 2650 galonů paliva za hodinu, tanky Abrams na jeden galon ujedou pouhé 0,6 míle (~ 1 km).[13] Velkou spotřebu mají nejen pásová vozidla ale i jeepy a tzv. (Hummer) humvees s 4 mílemi na galon.[15] Ze zbývající necelé poloviny všech dodávaných pohonných hmot (bez letectva) téměř 3/4 spotřebují doprovodná vozidla.[11][16]
Oficiální údaje hovoří o spotřebě 320 000 barelů ropy denně,[10] ale toto číslo nezahrnuje spotřebu smluvních partnerů („kontraktorů“), kteří též používají ropu resp. její deriváty z prostředků ozbrojených sil a jejichž počet zejména po roce 2003 vzrostl na několik tisícovek.
Emise CO2[editovat | editovat zdroj]
Ředitel Oil Change International, Steve Kretzmann, uvedl data o emisích CO2 v důsledku posledních válečných konfliktů, do kterých jsou armáda a další složky ozbrojených sil Spojených států zapojeny, a konstatoval, že konkrétně válka v Iráku má na svědomí emise CO2 ekvivalentní produkci 60 % všech zemí. Dodal: „Tyto informace nejsou běžně dostupné […] protože vojenské emise v zahraničí jsou vyňaty z vyžadovaných národních zpráv podle amerického práva a rámcového sněmu Spojených národů o změnách klimatu.“[10] (K tomuto výňatku došlo při vyjednávání Kjótského protokolu, na kterém Spojené státy trvaly jménem tehdejšího ministra obrany Williama Cohena a na návrh dr. Jeffreyho Salmona z roku 1997.)
Znečištění[editovat | editovat zdroj]
Server EcoWatch ve své analýze z roku 2017 konstatoval, že Armáda Spojených států je největším znečišťovatelem na světě[17] – ať už se jedná o znečištění vody, vzduchu, půdy (při kontaminace benzínu, olova, ochuzeného uranu, pesticidů, defoliantů) nebo vystavení nebezpečné nukleární radiace. Na území USA se armáda potýká s 39 tisíci kontaminovaných území o rozloze 19 milionů akrů,[18] ke znečištění životního prostředí dochází také na vojenských základnách, kterých je kolem osmi set téměř po celém světě.
Co se týká nukleární radiace, Spojené státy, v prvním období Studené války, v letech 1946–1958, provedly více než 60 testů nukleárních zbraní (výbuchů atomových bomb), převážně na tichomořských Marshallových ostrovech a Guamu.[17]
Přehled bojových uniforem[editovat | editovat zdroj]
-
Stará uniforma – BDU, dříve používaná všemi složkami
-
Armáda – Army Combat Uniform
-
Námořní pěchota – MARPAT
(lesní a pouštní varianty) -
Letectvo – Airman Battle Uniform
-
Námořnictvo – New USN Uniform
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ siadapp.dmdc.osd.mil [online]. [cit. 30-05-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 05-02-2009.
- ↑ Archivovaná kopie. frwebgate.access.gpo.gov [online]. [cit. 2009-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-07.
- ↑ www.gpoaccess.gov [online]. [cit. 30-05-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-08-2009.
- ↑ http://academic.evergreen.edu/g/grossmaz/interventions.html
- ↑ https://www.quora.com/What-is-the-number-of-US-military-bases-around-the-world
- ↑ Mapa základen americké armády v Evropě
- ↑ Archivovaná kopie. dra.american.edu [online]. [cit. 2018-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-13.
- ↑ https://www.mintpressnews.com/214492-2/214492/
- ↑ http://www.nature.com/nature/journal/v422/n6933/full/nature01537.html
- ↑ a b c The Pentagon is the planet's worst polluter, SOTT/Centrum pro výzkum globalizace
- ↑ a b c d e Archivovaná kopie. www.energybulletin.net [online]. [cit. 2010-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-07.
- ↑ Cost of Iraq war could surpass $1 trillion Archivováno 20. 2. 2010 na Wayback Machine. (Cena války v Iráku může přesáhnout 1012 dolarů), 17. ledna 2010
- ↑ a b c http://www.newlaunches.com/archives/top_5_facts_on_us_military_oil_consumption.php
- ↑ http://bp3.blogger.com/_2S4O8G4RN8s/RlCBWxMys7I/AAAAAAAAAGU/IIxAHwyOfWg/s1600-h/dod_energy.png
- ↑ http://www.boston.com/news/nation/washington/articles/2006/10/02/military_wants_a_more_fuel_efficient_humvee/
- ↑ Václav Cílek: Nejistý plamen
- ↑ a b U.S. Military Is World’s Biggest Polluter
- ↑ http://www.newsweek.com/2014/07/25/us-department-defence-one-worlds-biggest-polluters-259456.html
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ozbrojené síly Spojených států amerických na Wikimedia Commons