Operace Trvalá svoboda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
ikona
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Operace Trvalá svoboda
Konflikt: Válka s terorismem
Američtí pěšáci v Afghánské provincii Kunar, červen 2006
Američtí pěšáci v Afghánské provincii Kunar, červen 2006
Trvání: od 7. října 2001
Místo: Afghánistán, Filipíny, Africký roh, Severní Afrika; Gruzie
Casus belli: teroristické útoky 11. září 2001
Výsledek: konflikt pokračuje; svržení tálibánského režimu v Afghánistánu
Strany
USA Spojené státy; dále:

V Afghánistánu:

Na Filipínách:

V Somálsku:

V Gruzii:

V Kyrgyzstánu:

Státy podporující OEF:[1]

 V Afghánistánu:

Na Filipínách:

V Somálsku:

V Gruzii:

V Kyrgyzstánu:
Velitelé
USA gen. Tommy Franks (CENTCOM 2000-2003)
USA gen. John Abizaid (CENTCOM 2003-2007)
USA adm. William J. Fallon (CENTCOM 2007-2008)
USA gen. David Petraeus (CENTCOM 2008-)
Spojené království acm. Sir Graham Stirrup
USA ltg. Martin Dempsey		 Flag of Taliban.svg Muhammad Umar,
Flag of Jihad.svg Usáma bin Ládin†
Flag of Jihad.svg Ayman al-Zawahiri
Flag of Jihad.svg Khadaffy Janjalani †
Flag of Jihad.svg Riduan Isamuddin
NPA.png Jose Maria Sison

Ztráty
Koalice: 1908 mrtvých[3](USA: 1162, UK: 313, Ostatní: 433)

Koalice raněných: +15,000(USA: 6,773[4], UK: 3,954[5], Kanada: +1,500[6], Ostatní: +2.500)

USA civilní dodavatelé: 2047 mrtvý, +20,000 zraněný[7]

Afghánistán: +5500 mrtvých(Říjen 2009)[8]

Filipíny: 2500 mrtvých[9], 1 raněný

Etiopská armáda: +3.773 mrtvých

Z toho Česko:
2 mrtví, 7 raněných[10]

Celkový: 16.000+ mrtvých

 20 000 mrtvých
+1 000 zajatých

Operace Trvalá svoboda (anglicky Operation Enduring Freedom, OEF) je řada vojenských akcí Spojených států amerických po útocích 11. září 2001 deklarovaná jako součást americké války s terorismem.

Označení se používá především pro účast USA ve válce v Afghánistánu. Volně nebo nominálně, např. kvůli financování, spadají pod OEF další dílčí vojenské operace s protiteroristickými cíli:

  1. Operace Trvalá svoboda – Afghánistán (OEF-A)
  2. Operace Trvalá svoboda - Filipíny (OEF-P) (dříve Freedom Eagle, Orel svobody)
  3. Operace Trvalá svoboda - Africký roh (OEF-HOA), zejména Somálsko
  4. Operace Trvalá svoboda - Trans Sahara (OEF-TS)[11], severní a subsaharská Afrika
  5. Operace Trvalá svoboda - Kyrgyzstán (provozování základny, ukončeno 2004)
  6. Operace Trvalá svoboda - soutěska Pankisi (vyzbrojování a výcvik gruzínských jednotek, ukončeno 2004)

Afghánistán[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Válka v Afghánistánu (2001 – současnost).

Za původce teroristických útoků z 11. září označila americká vláda Usámu bin Ládina a jeho organizaci Al-Káida, která měla hlavní základny v Tálibánem ovládaném Afghánistánu. Dala afghánské vládě ultimátum, aby vydala bin Ládina Spojeným státům a přestala podporovat teroristy, zejména jejich výcvikové tábory. Tálibán žádal předložení důkazů o tom, že bin Ládin skutečně stojí za útoky. Později, s blížícím se útokem, Tálibán nabídl vydání bin Ládina do Pákistánu, kde by byl souzen podle islámského práva šaríja. Není jasné, zda ho chtěl nebo mohl Taliban vydat.[12][13]

Plán útoku byl původně nazýván Infinite Justice (Nekonečná spravedlnost, často v médiích mylně reprodukováno jako Ultimate Justice[14] – Vrcholná spravedlnost), ale toto spojení je užíváno jako atribut Boha v několika náboženstvích; název tak byl patrně změněn, aby nepohoršoval muslimy.[15]

Průběh operace[editovat | editovat zdroj]

Operaci Trvalá svoboda zahájily USA 7. října 2001 bombardováním pozic Talibanu. Použity přitom byly i jedny z největších konvenčních explozivních zbraní, BLU-82/C-130 Daisy cutter a bombardování způsobilo škody i v civilních oblastech, včetně stovek obětí na životech.[16][17] 19. října bombardování přešlo k pozemním útokům. Jejich letecké údery podporované akcemi zejména amerických a britských zvláštních jednotek a elitních oddílů umožnily Severní alianci 13. listopadu 2001 dobýt Kábul. Později se o jeho kontrolu dělila s americkými jednotkami. Vláda Talibanu na celostátní úrovní padla, nějakou dobu se však ještě držela zejména v jižních provinciích v okolí Kandaháru. V Afghánistánu zůstali působit partyzáni věrní Talibanu. Talibanem vyhnaný prezident Burhanuddín Rabbání se dočasně vrátil do úřadu, v prosinci 2001 byla sestavena nová vláda. Její premiér Hamíd Karzáí se roku 2002 stal dočasným a od roku 2004 řádným prezidentem. Vláda převzala moc nad většinou území vyjma jihu, řadu oblastí však ovládá víceméně formálně na základě dohod s místními vůdci a od roku 2006 sílí nepokoje a bombové útoky i přímé přepady armádních konvojů a základen. Pořádek v oblasti Kábulu se snaží udržovat mise Mezinárodních bezpečnostních podpůrných sil (ISAF), schválená rezolucí 1386 Rady bezpečnosti OSN z 20. prosince 2001 OSN a od roku 2003, kdy byla rozšířena do dalších významných měst, svěřená pod vedení NATO.

Britský deník The Independent přinesl zprávu z 15. října 2001, že Tálibán týden po začátku invaze nabídl vydat bin Ládina Američanům, ale tento návrh byl osobně G. W. Bushem odmítnut.[16]

Armáda České republiky se jak účastní ISAF zejména provinčním rekonstrukčním týmem v provincii Lógar, tak vyslala 601. skupinu speciálních sil podřízenou americkému velení v rámci OEF v letech 2004, 2006 a 2008. Na konci roku 2008 se prodloužení mandátu misi v Afghánistánu, v jejímž rámci měl být i posílen kontingent v OEF, stalo předmětem ostrých bojů v Poslanecké sněmovně.

Významné bitvy[editovat | editovat zdroj]

Filipíny[editovat | editovat zdroj]

Zvláštní jednotky Armády USA pomáhají filipínské armádě v boji proti islamistickým povstaleckým skupinám Džamá Islamíja a Abú Sajafa.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Operation Enduring Freedom: Foreign Pledges of Military & Intelligence Support, Congressional Research Service 17. října 2001 (Portable Document Format 82 kB). Viz také http://www.globalsecurity.org/military/ops/enduring-freedom_deploy-col.htm
  2. ↑ http://tokyo.usembassy.gov/e/p/tp-20071019-73.html
  3. ↑ http://icasualties.org/oef/
  4. ↑ http://www.defenselink.mil/news/casualty.pdf
  5. ↑ http://www.mod.uk/DefenceInternet/AboutDefence/CorporatePublications/DoctrineOperationsandDiplomacyPublications/OperationsInAfghanistan/OpHerrickCasualtyAndFatalityTables.htm , http://www.mod.uk/NR/rdonlyres/03645441-065E-4E0A-9F62-B8AEBDAC8151/0/opherrickcasualtytablesto15june2010.pdf
  6. ↑ http://www.thecoast.ca/RealityBites/archives/2010/02/02/1580-canadian-soldiers-injured-and-killed-in-afghanistan
  7. ↑ http://www.dol.gov/owcp/dlhwc/dbaallnation.htm
  8. ↑ http://www.mcclatchydc.com/2009/10/14/77193/while-us-debates-afghanistan-policy.html
  9. ↑ http://english.peopledaily.com.cn/90001/90777/90851/6979612.html
  10. ↑ ČTK: V Afghánistánu zraněni tři čeští vojáci, 22. září 2008
  11. ↑ EUCOM: Operations and Initiatives [online]. EUCOM. Dostupné online.  
  12. ↑ http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/south_asia/1539468.stm
  13. ↑ Taliban defies Bush as debate rages over bin Laden's fate, Middle East Times
  14. ↑ Attack and Aftermath: a glossary of terms, in. The Guardian. 2001-09-27. Dostupné online.  
  15. ↑ Infinite Justice, out - Enduring Freedom, in. BBC News. 2001-09-25. Dostupné online.  
  16. ↑ a b Bush rejects Taliban offer to surrender bin Laden
  17. ↑ The Oil Factor, časový kód 00:03:54

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Operace_Trvalá_svoboda&oldid=14415105“