Operace Trvalá svoboda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
ikona
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Operace Trvalá svoboda
konflikt: Válka proti terorismu
{{{alt}}}
Američtí pěšáci v afghánské provincii Kunar, červen 2006
trvání: 7. října 2001 – 28. prosince 2014 (13 let a 82 dní)
místo: Afghánistán, Filipíny, Africký roh, Severní Afrika; Gruzie
casus belli: teroristické útoky 11. září 2001
výsledek: konflikt pokračuje; svržení tálibánského režimu v Afghánistánu
strany
v Afghánistánu:

na Filipínách:

v Somálsku:

v Gruzii:

v Kyrgyzstánu:

státy podporující OEF:[1]

v Afghánistánu:

na Filipínách:

v Somálsku:

na Sahaře:

v Gruzii:

v Kyrgyzstánu:

velitelé

ztráty
koalice: 1908 mrtvých[3](USA: 1162, UK: 313, Ostatní: 433)

koalice raněných: +15,000(USA: 6,773[4], UK: 3,954[5], Kanada: +1,500[6], Ostatní: +2.500)

USA civilní dodavatelé: 2047 mrtvý, +20,000 zraněný[7]

Afghánistán: +5500 mrtvých(Říjen 2009)[8]

Filipíny: 2500 mrtvých[9], 1 raněný

etiopská armáda: +3.773 mrtvých

z toho Česko:
2 mrtví, 7 raněných[10]

celkově: 16.000+ mrtvých

20 000 mrtvých
+1 000 zajatých

Operace Trvalá svoboda (anglicky Operation Enduring Freedom, OEF) je řada vojenských akcí Spojených států amerických po útocích 11. září 2001 deklarovaná jako součást americké války proti terorismu.

Označení se používá především pro účast USA ve válce v Afghánistánu. Volně nebo nominálně, např. kvůli financování, spadají pod OEF další dílčí vojenské operace s protiteroristickými cíli:

  1. Operace Trvalá svoboda – Afghánistán (OEF-A)
  2. Operace Trvalá svoboda – Filipíny (OEF-P) (dříve Freedom Eagle, Orel svobody)
  3. Operace Trvalá svoboda – Africký roh (OEF-HOA), zejména Somálsko
  4. Operace Trvalá svoboda – Trans Sahara (OEF-TS)[11], severní a subsaharská Afrika
  5. Operace Trvalá svoboda – Kyrgyzstán (provozování základny, ukončeno 2004)
  6. Operace Trvalá svoboda – soutěska Pankisi (vyzbrojování a výcvik gruzínských jednotek, ukončeno 2004)

Afghánistán[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Válka v Afghánistánu (2001–2021).

Za původce teroristických útoků z 11. září označila americká vláda Usámu bin Ládina a jeho organizaci Al-Káida, která měla hlavní základny v Tálibánem ovládaném Afghánistánu. Dala afghánské vládě ultimátum, aby vydala bin Ládina Spojeným státům a přestala podporovat teroristy, zejména jejich výcvikové tábory. Tálibán žádal předložení důkazů o tom, že bin Ládin skutečně stojí za útoky. Později, s blížícím se útokem, Tálibán nabídl vydání bin Ládina do Pákistánu, kde by byl souzen podle islámského práva šaríja. Není jasné, zda ho chtěl nebo mohl Taliban vydat.[12][13]

Plán útoku byl původně nazýván Infinite Justice (Nekonečná spravedlnost, často v médiích mylně reprodukováno jako Ultimate Justice[14] – Vrcholná spravedlnost), ale toto spojení je užíváno jako atribut Boha v několika náboženstvích; název tak byl patrně změněn, aby nepohoršoval muslimy.[15]

Průběh operace[editovat | editovat zdroj]

Operaci Trvalá svoboda zahájily USA 7. října 2001 bombardováním pozic Tálibánu. Použity přitom byly i jedny z největších konvenčních explozivních zbraní, BLU-82/C-130 Daisy cutter a bombardování způsobilo škody i v civilních oblastech, včetně stovek obětí na životech.[16][17] 19. října bombardování přešlo k pozemním útokům. Jejich letecké údery podporované akcemi zejména amerických a britských zvláštních jednotek a elitních oddílů umožnily Severní alianci 13. listopadu 2001 dobýt Kábul. Později se o jeho kontrolu dělila s americkými jednotkami. Vláda Talibanu na celostátní úrovní padla, nějakou dobu se však ještě držela zejména v jižních provinciích v okolí Kandaháru. V Afghánistánu zůstali působit partyzáni věrní Talibanu. Talibanem vyhnaný prezident Burhánuddín Rabbání se dočasně vrátil do úřadu, v prosinci 2001 byla sestavena nová vláda. Její premiér Hámid Karzaj se roku 2002 stal dočasným a od roku 2004 řádným prezidentem. Vláda převzala moc nad většinou území vyjma jihu, řadu oblastí však ovládá víceméně formálně na základě dohod s místními vůdci a od roku 2006 sílí nepokoje a bombové útoky i přímé přepady armádních konvojů a základen. Pořádek v oblasti Kábulu se snaží udržovat mise Mezinárodních bezpečnostních podpůrných sil (ISAF), schválená rezolucí 1386 Rady bezpečnosti OSN z 20. prosince 2001 OSN a od roku 2003, kdy byla rozšířena do dalších významných měst, svěřená pod vedení NATO.

Britský deník The Independent přinesl zprávu z 15. října 2001, že Tálibán týden po začátku invaze nabídl vydat bin Ládina Američanům, ale tento návrh byl osobně G. W. Bushem odmítnut.[16]

Armáda České republiky se jak účastní ISAF zejména provinčním rekonstrukčním týmem v provincii Lógar, tak vyslala 601. skupinu speciálních sil podřízenou americkému velení v rámci OEF v letech 2004, 2006 a 2008. Na konci roku 2008 se prodloužení mandátu misi v Afghánistánu, v jejímž rámci měl být i posílen kontingent v OEF, stalo předmětem ostrých bojů v Poslanecké sněmovně.

Významné bitvy[editovat | editovat zdroj]

Filipíny[editovat | editovat zdroj]

Zvláštní jednotky Armády USA pomáhají filipínské armádě v boji proti islamistickým povstaleckým skupinám Džamá islámíja a Abú Sajjáf.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Operation Enduring Freedom: Foreign Pledges of Military & Intelligence Support, Congressional Research Service 17. října 2001. Viz také http://www.globalsecurity.org/military/ops/enduring-freedom_deploy-col.htm
  2. ↑ tokyo.usembassy.gov [online]. [cit. 12-11-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-05-2010. 
  3. ↑ http://icasualties.org/oef/
  4. ↑ http://www.defenselink.mil/news/casualty.pdf
  5. ↑ http://www.mod.uk/DefenceInternet/AboutDefence/CorporatePublications/DoctrineOperationsandDiplomacyPublications/OperationsInAfghanistan/OpHerrickCasualtyAndFatalityTables.htm , http://www.mod.uk/NR/rdonlyres/03645441-065E-4E0A-9F62-B8AEBDAC8151/0/opherrickcasualtytablesto15june2010.pdf
  6. ↑ http://www.thecoast.ca/RealityBites/archives/2010/02/02/1580-canadian-soldiers-injured-and-killed-in-afghanistan
  7. ↑ http://www.dol.gov/owcp/dlhwc/dbaallnation.htm
  8. ↑ http://www.mcclatchydc.com/2009/10/14/77193/while-us-debates-afghanistan-policy.html
  9. ↑ http://english.peopledaily.com.cn/90001/90777/90851/6979612.html
  10. ↑ ČTK: V Afghánistánu zraněni tři čeští vojáci, 22. září 2008
  11. ↑ EUCOM: Operations and Initiatives [online]. EUCOM [cit. 2009-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 09-01-2007. 
  12. ↑ http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/south_asia/1539468.stm
  13. ↑ Taliban defies Bush as debate rages over bin Laden's fate, Middle East Times
  14. ↑ Attack and Aftermath: a glossary of terms, in. The Guardian. 2001-09-27. Dostupné online. 
  15. ↑ Infinite Justice, out - Enduring Freedom, in. BBC News. 2001-09-25. Dostupné online. 
  16. ↑ a b Bush rejects Taliban offer to surrender bin Laden
  17. ↑ The Oil Factor, časový kód 00:03:54

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
České konflikty po druhé světové válce
1945–1948
válka s banderovci (Akce B) (1945–1947) • Československo-polské pohraniční spory (1945–1947) • Vysídlení Němců z Československa (1945–1947) • Přesídlení Maďarů do českých zemí (1945–1947) • Únor 1948
1948–1989
1989–současnost
občanská válka v Angole (mírové mise OSN UNAVEM I (1989-1991) a UNAVEM II (1991–1992)) • válka za nezávislost Namibie (mírová mise OSN UNTAG (1989–1990)) • válka v Zálivu (Československý protichemický prapor v Perském zálivu) (1990–1991) • mírová mise OSN UNGCI (1991–2003) • mírová mise OSN UNIKOM (1991–1993) • válka v Jugoslávii (mírové mise OSN UNPROFOR (1992–1995), UNCRO (1995–1996), UNPREDEP (1995–1999), UNTAES (1996–1998) a UNMOP) (1996–2002); mírové mise NATO IFOR (1995–1996/1997), SFOR (1996/1997–1998) a SFOR II (1998–2004), mírová mise EU operace Althea (2007–2008; 2010–současnost)) • občanská válka v Somálsku (mírová mise OSN UNOSOM I (1992–1993)) • občanská válka v Tádžikistánu (mírová mise OSN UNMOT (1994–2000)) • válka v Abcházii (1992–1993) (mírová mise OSN UNOMIG (1994–2009)) • občanská válka v Mosambiku (mírová mise OSN ONUMOZ (1993–1995)) • první občanská válka v Libérii (mírová mise OSN UNOMIL (1993–1997)) • občanská válka v Sieře Leoně (mírová mise OSN UNAMSIL (1999–2005)) • válka v Kosovu (mírové mise OSN UNMIK (1999–současnost); mírové mise NATO AFOR (1999) a KFOR (1999–2011)) • druhá válka v Kongu (mírové mise OSN MONUC (2000–2010/2011) a MONUSCO (2010/2011–současnost)) • eritrejsko-etiopská válka (mírová mise OSN UNMEE (2001–2008)) • druhá občanská válka v Libérii (mírová mise OSN UNMIL (2003–2008)) • občanská válka v Makedonii (mírová mise NATO Operace Essential Harvest neboli Task Force Harvest (TFH) (2001)) • Operace Trvalá svoboda v Kuvajtu (2002–2003) • válka v Afghánistánu (mise NATO ISAF (2002–2003; 2004–2014) a RS (2015–současnost); mírová operace OSN UNAMA (2008-současnost)) • válka v Iráku (2003–2009) • humanitární operace NATO v Pákistánu Winter Race (2005–2006) • občanská válka v Čadu (2005–2010) (mírová operace EU EUFOR Tchad/RCA) • mise NATO Baltic Air Policing (2009; 2012–2013; 2019) • mírová mise EU Operace Atalanta (2010–současnost) • mezinárodní mírová operace MFO (2010–současnost) • válka v Mali (mírová operace EU EUTM Mali (2013–současnost)); mírová mise OSN MINUSMA (2017–současnost)) • operace NATO Operace ASICIPPN (2014; 2015; 2016) • občanská válka v Sýrii (mírová mise OSN UNSMIS (2012), operace NATO Operace Active Fence (2014–2015)) • mírová mise OSN MINUSCA (2014–současnost) • mírová mise EU EU NAVFOR MED neboli EU NAVFOR Sophia (2015–současnost) • mírová mise OSN UNDOF (2015–současnost) • občanská válka v Iráku (2016–současnost) • mise NATO NATO Enhanced Forward Presence (eFP) (2018–současnost) • kauza Vrbětice (2021)
jednotlivci
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Operace_Trvalá_svoboda&oldid=20497009“