Operace Trvalá svoboda
| Operace Trvalá svoboda | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| konflikt: Válka s terorismem | |||||||||
 Američtí pěšáci v Afghánské provincii Kunar, červen 2006 | |||||||||
| |||||||||
| strany | |||||||||
 Spojené státy; dále:
V Afghánistánu:
Na Filipínách: V Somálsku: V Gruzii: V Kyrgyzstánu: Státy podporující OEF:[1]
|
V Afghánistánu:
Na Filipínách: V Somálsku: V Gruzii:
V Kyrgyzstánu: | ||||||||
| velitelé | |||||||||
gen. Tommy Franks (CENTCOM 2000-2003) gen. John Abizaid (CENTCOM 2003-2007) adm. William J. Fallon (CENTCOM 2007-2008) gen. David Petraeus (CENTCOM 2008-)  acm. Sir Graham Stirrup ltg. Martin Dempsey
|
 Muhammad Umar, Usáma bin Ládin† Ayman al-Zawahiri Khadaffy Janjalani † Riduan Isamuddin  Jose Maria Sison
| ||||||||
| ztráty | |||||||||
| Koalice: 1908 mrtvých[3](USA: 1162, UK: 313, Ostatní: 433)
Koalice raněných: +15,000(USA: 6,773[4], UK: 3,954[5], Kanada: +1,500[6], Ostatní: +2.500) USA civilní dodavatelé: 2047 mrtvý, +20,000 zraněný[7] Afghánistán: +5500 mrtvých(Říjen 2009)[8] Filipíny: 2500 mrtvých[9], 1 raněný Etiopská armáda: +3.773 mrtvých Z toho Česko: Celkový: 16.000+ mrtvých |
20 000 mrtvých +1 000 zajatých | ||||||||
.svg){kind=small}
Operace Trvalá svoboda (anglicky Operation Enduring Freedom, OEF) je řada vojenských akcí Spojených států amerických po útocích 11. září 2001 deklarovaná jako součást americké války s terorismem.
Označení se používá především pro účast USA ve válce v Afghánistánu. Volně nebo nominálně, např. kvůli financování, spadají pod OEF další dílčí vojenské operace s protiteroristickými cíli:
- Operace Trvalá svoboda – Afghánistán (OEF-A)
- Operace Trvalá svoboda - Filipíny (OEF-P) (dříve Freedom Eagle, Orel svobody)
- Operace Trvalá svoboda - Africký roh (OEF-HOA), zejména Somálsko
- Operace Trvalá svoboda - Trans Sahara (OEF-TS)[11], severní a subsaharská Afrika
- Operace Trvalá svoboda - Kyrgyzstán (provozování základny, ukončeno 2004)
- Operace Trvalá svoboda - soutěska Pankisi (vyzbrojování a výcvik gruzínských jednotek, ukončeno 2004)
Afghánistán[editovat | editovat zdroj]
- Podrobnější informace naleznete v článku Válka v Afghánistánu (2001 – současnost).
Za původce teroristických útoků z 11. září označila americká vláda Usámu bin Ládina a jeho organizaci Al-Káida, která měla hlavní základny v Tálibánem ovládaném Afghánistánu. Dala afghánské vládě ultimátum, aby vydala bin Ládina Spojeným státům a přestala podporovat teroristy, zejména jejich výcvikové tábory. Tálibán žádal předložení důkazů o tom, že bin Ládin skutečně stojí za útoky. Později, s blížícím se útokem, Tálibán nabídl vydání bin Ládina do Pákistánu, kde by byl souzen podle islámského práva šaríja. Není jasné, zda ho chtěl nebo mohl Taliban vydat.[12][13]
Plán útoku byl původně nazýván Infinite Justice (Nekonečná spravedlnost, často v médiích mylně reprodukováno jako Ultimate Justice[14] – Vrcholná spravedlnost), ale toto spojení je užíváno jako atribut Boha v několika náboženstvích; název tak byl patrně změněn, aby nepohoršoval muslimy.[15]
Průběh operace[editovat | editovat zdroj]
Operaci Trvalá svoboda zahájily USA 7. října 2001 bombardováním pozic Talibanu. Použity přitom byly i jedny z největších konvenčních explozivních zbraní, BLU-82/C-130 Daisy cutter a bombardování způsobilo škody i v civilních oblastech, včetně stovek obětí na životech.[16][17] 19. října bombardování přešlo k pozemním útokům. Jejich letecké údery podporované akcemi zejména amerických a britských zvláštních jednotek a elitních oddílů umožnily Severní alianci 13. listopadu 2001 dobýt Kábul. Později se o jeho kontrolu dělila s americkými jednotkami. Vláda Talibanu na celostátní úrovní padla, nějakou dobu se však ještě držela zejména v jižních provinciích v okolí Kandaháru. V Afghánistánu zůstali působit partyzáni věrní Talibanu. Talibanem vyhnaný prezident Burhanuddín Rabbání se dočasně vrátil do úřadu, v prosinci 2001 byla sestavena nová vláda. Její premiér Hamíd Karzáí se roku 2002 stal dočasným a od roku 2004 řádným prezidentem. Vláda převzala moc nad většinou území vyjma jihu, řadu oblastí však ovládá víceméně formálně na základě dohod s místními vůdci a od roku 2006 sílí nepokoje a bombové útoky i přímé přepady armádních konvojů a základen. Pořádek v oblasti Kábulu se snaží udržovat mise Mezinárodních bezpečnostních podpůrných sil (ISAF), schválená rezolucí 1386 Rady bezpečnosti OSN z 20. prosince 2001 OSN a od roku 2003, kdy byla rozšířena do dalších významných měst, svěřená pod vedení NATO.
Britský deník The Independent přinesl zprávu z 15. října 2001, že Tálibán týden po začátku invaze nabídl vydat bin Ládina Američanům, ale tento návrh byl osobně G. W. Bushem odmítnut.[16]
Armáda České republiky se jak účastní ISAF zejména provinčním rekonstrukčním týmem v provincii Lógar, tak vyslala 601. skupinu speciálních sil podřízenou americkému velení v rámci OEF v letech 2004, 2006 a 2008. Na konci roku 2008 se prodloužení mandátu misi v Afghánistánu, v jejímž rámci měl být i posílen kontingent v OEF, stalo předmětem ostrých bojů v Poslanecké sněmovně.
Významné bitvy[editovat | editovat zdroj]
- Bitva u Wantu (2008) - koordinovaný útok skupiny přibližně 200 mudžáhidů na americkou základnu Kahler nedaleko vesnice Want v provincii Nuristán.
- Bitva u základny Shank (2008) – útok na českou patrolu poblíž základny Shank v afghánské provincii Lógar.
Filipíny[editovat | editovat zdroj]
Zvláštní jednotky Armády USA pomáhají filipínské armádě v boji proti islamistickým povstaleckým skupinám Džamá Islamíja a Abú Sajafa.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Operation Enduring Freedom: Foreign Pledges of Military & Intelligence Support, Congressional Research Service 17. října 2001 (Portable Document Format 82 kB). Viz také http://www.globalsecurity.org/military/ops/enduring-freedom_deploy-col.htm
- ↑ {title}. tokyo.usembassy.gov [online]. [cit. 12-11-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-05-2010.
- ↑ http://icasualties.org/oef/
- ↑ http://www.defenselink.mil/news/casualty.pdf
- ↑ http://www.mod.uk/DefenceInternet/AboutDefence/CorporatePublications/DoctrineOperationsandDiplomacyPublications/OperationsInAfghanistan/OpHerrickCasualtyAndFatalityTables.htm , http://www.mod.uk/NR/rdonlyres/03645441-065E-4E0A-9F62-B8AEBDAC8151/0/opherrickcasualtytablesto15june2010.pdf
- ↑ http://www.thecoast.ca/RealityBites/archives/2010/02/02/1580-canadian-soldiers-injured-and-killed-in-afghanistan
- ↑ http://www.dol.gov/owcp/dlhwc/dbaallnation.htm
- ↑ http://www.mcclatchydc.com/2009/10/14/77193/while-us-debates-afghanistan-policy.html
- ↑ http://english.peopledaily.com.cn/90001/90777/90851/6979612.html
- ↑ ČTK: V Afghánistánu zraněni tři čeští vojáci, 22. září 2008
- ↑ EUCOM: Operations and Initiatives [online]. EUCOM [cit. 2009-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 09-01-2007.
- ↑ http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/south_asia/1539468.stm
- ↑ Taliban defies Bush as debate rages over bin Laden's fate, Middle East Times
- ↑ Attack and Aftermath: a glossary of terms, in. The Guardian. 2001-09-27. Dostupné online.
- ↑ Infinite Justice, out - Enduring Freedom, in. BBC News. 2001-09-25. Dostupné online.
- ↑ a b Bush rejects Taliban offer to surrender bin Laden
- ↑ The Oil Factor, časový kód 00:03:54
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Operace Trvalá svoboda ve Wikimedia Commons - Galerie Operace Trvalá svoboda ve Wikimedia Commons
- http://www.globalsecurity.org/military/ops/enduring-freedom.htm
- http://www.enduringfreedomfoundation.org
- Operace Enduring Freedom (Trvalá svoboda) na webu Ministerstva obrany ČR
- 601. skupina speciálních sil v operaci ENDURING FREEDOM 06
- TRVALÁ SVOBODA - protiteroristická operace, 2002 - 2003, Kuvajt, 612 příslušníků na webu MO
- Slepá ulička Trvalé svobody, Dmitrij Sedov, 28. 6. 2011
