Veselí nad Moravou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Veselí nad Moravou

Bartolomějské náměstí
Znak obce Veselí nad MoravouVlajka obce Veselí nad Moravou
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0645 586722
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Hodonín (CZ0645)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Veselí nad Moravou
Historická země Morava
Katastrální výměra 35,45 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 11 160 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 176 m n. m.
PSČ 698 01
Zákl. sídelní jednotky 15
Části obce 3
Katastrální území 4
Adresa městského úřadu Město Veselí nad Moravou
tř. Masarykova 119
698 01 Veselí nad Moravou
Starosta Ing. Miloš Kozumplík
Oficiální web: www.veseli-nad-moravou.cz
Email: mesto@veseli-nad-moravou.cz
Veselí nad Moravou
Veselí nad Moravou
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veselí nad Moravou (německy Wessely an der March) je město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 14 km jižně od Uherského Hradiště na řece Moravě. Žije zde přibližně 11 tisíc[1] obyvatel. Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou.[2]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o Veselí spadají do 11. a 12. století. První doložená zmínka je z roku 1261. Začátkem 14. století dobyl hrad Matúš Čák Trenčanský, roku 1315 ho Jan Lucemburský znovu připojil k Moravě. Během uherských válek město 27. července 1469 obsadil Matyáš Korvín a zajal zde Viktorína z Poděbrad. Od počátku 16. století zde existovala českobratrská obec. V 17. století bylo Veselí několikrát obsazeno nepřátelskými vojsky, začátkem 19. století zničeno dvěma velkými požáry.

Roku 1949 se Veselí se stalo okresním městem, ovšem již v roce 1960 veselský okres zanikl. K městu je v roce 1950 připojen Milokošť a o čtyři roky později jsou připojeny Zarazice. V roce 1961 byly postaveny železárny, roku 1965 začala výstavba panelového sídliště Hutník a v roce 1970 sídliště Chaloupky. Nová základní umělecká škola byla otevřena roku 2003. V roce 2010 došlo k revitalizaci Bartolomějského náměstí a o čtyři roky později k rekonstrukci sportovní haly a výstavbě rozhledny Radošov. V roce 2012 pak zahájilo vedení města diskusi o přestavbě městského centra za desítky miliónů korun.[3][4]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

1900 1950 1970 1980 1991 2001 2005 2011
460 4 466 10 490 12 464 12 516 12 261 12 032 11 748

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Sídliště[editovat | editovat zdroj]

  • Hutník – 3 588 obyvatel
  • Chaloupky – 1 221 obyvatel
  • Lány – 507 obyvatel
  • Kovářská – 426 obyvatel

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Veselí nad Moravou.
  • Renesanční zámek na místě bývalého vodního hradu, přestavěný v 1. čtvrtině 19. století. V přilehlém anglickém parku o rozloze cca 20 ha je pomník G. E. Laudona z roku 1789 a několik drobných staveb.
  • Kostel sv. Andělů strážných s bývalým klášterem servitů na Masarykově třídě JZ od centra. Barokní kostel z let 1714–1734, snad podle plánů J. L. Hildebrandta, je osmiboká stavba o rozměrech 42×12 m se dvěma věžemi v průčelí a mohutnou střechou, zaklenutá oválnou kupolí bez lucerny.
  • Gotický kostel Panny Marie u křižovatky Masarykovy a Svatoplukovy ulice z poloviny 13. století, přestavěn v letech 1771–1783.
  • Barokní kostel sv. Bartoloměje z roku 1741 na Bartolomějském náměstí.
  • Synagoga
  • Židovský hřbitov u městského úřadu
  • Rozhledna z roku 2014 na kopci Radošov

Sedm divů města Veselí nad Moravou[editovat | editovat zdroj]

Lidovou tvořivostí vznikl ve druhé polovině 20. století převážně ústně předávaný seznam sedmi nedokončených městských staveb, často projektů typických pro tehdejší komunistický režim realizovaných např. v Akci Z, jehož cílem bylo sebekriticky (či kriticky směrem k vládnoucímu režimu) poukázat na tyto nenaplněné stavební záměry, z nichž mnohé byly pro město rozměrů tehdejšího Veselí nad Moravou předimenzované. Na tento seznam bylo po vzoru sedmi divů světa zařazeno sedm objektů, z nichž jen po nemnohých se zachovaly stopy až do dnešní doby. Mezi sedm divů města Veselí se tak podle jedné z jeho verzí řadily:[5]

  1. hřbitov, kde se nikdy nepohřbívalo,
  2. semafory v centru, které nikdy neřídily dopravu,
  3. komín, z něhož se nikdy nekouřilo,
  4. lávka přes nádraží, přes kterou se nechodilo (mezi ulicemi Národních mučedníků a Kollárova),
  5. socha Klementa Gottwalda, která nikdy nedoputovala na svůj podstavec,
  6. kino, v němž se nepromítalo,
  7. a koupaliště, ve kterém se nekoupalo.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

V letech 2010 až 2014 byl starostou Miloš Kozumplík (ODS). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen opětovně. [6]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. http://web.mvcr.cz/2003/casopisy/vs/0420/pril_info.html
  3. ZDRAŽIL, Filip. Události : Veselí nad Moravou se pře o podobu náměstí. ČT24 [online]. 9. října 2012 [cit. 9. října 2012]. Čas 19:40. Dostupné online.  
  4. Přehled staveb za období 2010–2014 je k dispozici na stránkách města
  5. FOJTÍKOVÁ, Lenka. Město přišlo o jeden ze sedmi divů města. Veselské listy. březen 2007, s. 4. Dostupné online.  
  6. VAJČNEROVÁ, Barbora. Trio mužů zůstane ve vedení Veselí nad Moravou i nadále. Hodonínský deník [online]. 2014-11-11 [cit. 2014-11-11]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Veselí nad Moravou na pohlednicích a fotografiích 1890/2002. Veselí nad Moravou : Město Veselí nad Moravou, 2002. 149 s. ISBN 80-238-9543-5.  
  • Veselí nad Moravou na pohlednicích a fotografiích z první poloviny 20. století. Veselí nad Moravou : Chludil, 2005. 159 s. ISBN 80-903571-3-X. (česky)  
  • BARTOŠÍKOVÁ, Alena. O Veselí a Veselanech. Břeclav : Moraviapress, 1997. 141 s. ISBN 80-902343-4-8. (česky)  
  • BARTOŠÍKOVÁ, Alena. O Veselí a Veselanech 2. Veselí nad Moravou : Město Veselí nad Moravou, 2002. 152 s. ISBN 80-238-8966-4. (česky)  
  • BŘEČKA, Petr. Kostel sv. Andělů Strážných ve Veselí nad Moravou. , 2008 [cit. 2016-07-01]. Bakalářská práce. Karlova univerzita, Katolická teologická fakulta. Vedoucí práce prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D.. Dostupné online.
  • DEJMAL, Miroslav. Vývoj osídlení Bartolomějského ostrova ve Veselí nad Moravou. , 2011 [cit. 2015-10-04]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.. Dostupné online.
  • GROŠ, Vladimír. Veselské chaloupky: původní zástavba a její obyvatelé. Veselí nad Moravou : Veselské kulturní centrum, 2013. 327 s. ISBN 978-80-905663-0-9. (česky)  
  • KOSTKANOVÁ, Adéla. Barokní malířství sakrálních staveb ve Veselí nad Moravou. , 2010 [cit. 2016-07-01]. Baklářská práce. Karlova univerzita, Katolická teologická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Marek Pučalík. Dostupné online.
  • KOSTKANOVÁ, Adéla. Šlechtické rody a jejich umělecká fundace v 18. století ve Veselí nad Moravou. , 2012 [cit. 2016-07-01]. Diplomová práce. Karlova univerzita, Katolická teologická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Petra Oulíková, Ph.D.. Dostupné online.
  • KOZUMPLÍK, Miloš. Veselské kostely a drobné sakrální památky. Veselí nad Moravou : Veselské kulturní centrum, 2014. 287 s. S. 978-80-905663-2-3. (česky)  
  • PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter; JUNEK, Marek. Veselí nad Moravou: město na řece času. 1. vyd. Veselí nad Moravou : Město Veselí nad Moravou, 2011. 510 s. ISBN 978-80-260-0252-9.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]