Vnorovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vnorovy
Hlavní ulice a kostel svaté Alžběty Durynské
Hlavní ulice a kostel svaté Alžběty Durynské
Znak obce VnorovyVlajka obce Vnorovy
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0645 586757
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíVeselí nad Moravou
Okres (LAU 1)Hodonín (CZ0645)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 931 (2022)[1]
Rozloha16,88 km²
Nadmořská výška182 m n. m.
PSČ696 61
Počet domů948 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduHlavní 750
696 61 Vnorovy
obec@vnorovy.cz
StarostaIng. Antonín Gazárek
Oficiální web: www.vnorovy.cz
Vnorovy
Vnorovy
Další údaje
Kód obce586757
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vnorovy (dříve a dosud nářečně Znorovy nebo Znorov[3][4]; německy Wnorau) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 4 km jihozápadně od Veselí nad Moravou na levém břehu řeky Moravy, v nadmořské výšce 182 m n. m. na ploše 1689 ha. Obec se dělí na dvě části, vlastní Vnorovy a vesnici Lidéřovice. Přes Vnorovy vede tzv. Baťův kanál. Žije zde přibližně 2 900[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice má dvě možná vysvětlení: Možnou (písemně nedoloženou) výchozí podobou jména bylo Vnorov odvozené od osobního jména Vnor, jehož významem bylo "Vnorův majetek" a které následně přešlo do množného čísla (což je proces u místních jmen poměrně častý). Osobní jméno Vnor však na území Moravy a Čech není doloženo, zato bylo časté v Polsku, kde od něj byla tvořena i jména sídel (Wnorów, Wnory a další). Protože poměrně nedaleko Vnorov (na úpatí Chřibů) leží Osvětimany pojmenované podle lidí přišlých z Osvětimi, je možné i v případě Vnorov uvažovat o přenesení jména některého polského sídla se základem Wnor-. Ze spojení s předložkou z vznikl nářeční tvar Znorovy, který se v 18. a 19. století stal i úřední podobou jména obce.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Současná obec vznikla v roce 1960 sloučením dvou samostatných obcí Vnorovy a Lidéřovice. První zmínka o obci pochází z falza s vročením 1249, ale vzniklého v letech 12671275. V roce 1673 byly Vnorovy povýšeny na městečko a 13. listopadu 1908 je císař František Josef I. povýšil na městys.

V září 1938 bylo u Vnorov aktivováno polní letiště. Od 28. září do 5. října se zde nacházela pátá peruť leteckého pluku 3 s letkami 45, 49 a 53 (stíhací letouny B-534).

Památky[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází plastika sv. Jana Nepomuckého z roku 1747. Novobarokní kostel sv. Alžběty Durynské pochází z roku 1909.[6][7] Dále se zde nachází sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1745, kaplička P. Marie z roku 1898, socha sv. Floriana v Lidéřovicích z roku 1749 a dva pamětní kříže. Další historickou památkou Vnorov je také rodný dům Marie Kudeříkové.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Ve Vnorovech také pobýval u svého strýce faráře hudební skladatel Leoš Janáček a působil zde kněz, filozof a spisovatel P. František Vojtek, SJ.

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

V letech 2010 až 2014 byl starostou Antonín Gazárek. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen opětovně.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/358392-znorovy[nedostupný zdroj] Navštíveno 13. 3. 2009
  4. http://www.vnorovy.cz/data/historie/historievnorov.pdf Archivováno 21. 5. 2014 na Wayback Machine Str. 1, navštíveno 13. 3. 2009
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 727, 728.
  6. Vnorovský kostel svaté Alžbety slaví sto let Hodonínský deník, 18. 10. 2009
  7. Předchůdce kostela byl možná v raném středověku Hodonínský deník, 27. 10. 2009
  8. VAJČNEROVÁ, Barbora. Blatnice má starostku: Hanáka střídá Fojtíková. Hodnínský deník [online]. 2014-11-12 [cit. 2014-11-13]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]