Tasov (okres Hodonín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tasov
Letecký pohled na obec.

Letecký pohled na obec.

znak obce Tasovvlajka obce Tasovznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0645 586650
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Hodonín (CZ0645)
obec s rozšířenou působností: Veselí nad Moravou
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální území: Tasov nad Veličkou
katastrální výměra: 6,36 km²
počet obyvatel: 546 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 203 m n. m.
PSČ: 696 63
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Tasov 89
69663 Hroznová Lhota
starosta / starostka: František Kraus
Oficiální web: http://www.tasov-ho.cz/
E-mail: obec.tasov@seznam.cz

Tasov
Red pog.png
Tasov
Zdroje k infoboxu a částem obce

Tasov (německy Tassow), uváděný někdy také jako Tasov nad Veličkou, je obec v okrese HodonínJihomoravském kraji, 6 km jihovýchodně od Veselí nad Moravou. Žije zde přibližně 550 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tasov se nachází na území mezi řekou Moravou a hřebenem Bílých Karpat, přesněji pak na hranici území, na něž si ještě ve druhém desetiletí 13. století zcela jednoznačně činila nárok uherská strana. Dochované písemné prameny uvádí první zmínku o obci právě z této doby. Uherský král Ondřej II. totiž vydal v roce 1217 listinu, v níž se říká, že dříve daroval "jakousi neobdělanou a pustou zemi jménem Skalica, ležící v příhraničí našeho království naproti Čechám" (terram quandam nomine Skalza rudem et desertam, sitam in confinio nostri regni versus Bohemiam) hraběti Tomášovi. Následuje popis hranic zmiňovaného území.

Po Tomášově smrti se jeho synové, hrabě Sebus a Alexandr, představení královských číšníků, rozhodli území zalidnit, proto král pověřil mistra Hugrina, později královského kancléře, aby vyznačil hranice a bratry uvedl do držení jejich majetku. Kancléř Hugrinus se po provedení sám postaral o vydání královské listiny.

Na první pohled zaujme přesný popis hranic území a skutečnost, že i po osmi stech letech lze popisu rozumět a hranice Skalicka rekonstruovat: "Kteréžto země tak hranice počínají: vede od konce potoka Chvojnice, kde se vlévá do řeky Moravy a po této vodě vede výše k místu, kde se vlévá do řeky Moravy a po této vodě vede výše k místu, kde se potok Veliká (dnes Velička) vlévá do Moravy; a po téže Veliké vede až k 'portus Thozoy'; zde vycházejíc vede po cestě vyzvědačů (či také stráží) z Čech, které se lidově říká 'Symarut', až k počátku potoka Vojšice směrem na východ; dále vede lesem přes jakýsi hřeben, kde je louka, odtud sestupuje údolím na pole, které je nazýváno 'Hwzewmezen'; zde postupuje a vede k počátku pramene Chvojnice a po řečené vodě sestupuje až k první hranici". [2]

Označení "portus Thozoy" uvedené v originálním latinském textu (do přepisu názvu Tasov se však promítá maďarština), zcela bez pochyb ukazuje na Tasov, přičemž slovo "portus" v latině může znamenat přístav (říční i mořský), bránu, stanici, vstup, obydlí či výchoziště.

Z tohoto místa se pak skutečně vycházelo na cestu v textu listiny jmenovanou jako "Symarut" ('ut' je pravděpodobně z maďarštiny, znamená 'cesta') se soumary obtíženými nákladem. A tato cesta byla pravděpodobně skutečně využívaná i jako cesta strážců hranic či zvědů cestujících po identitou obchodníků. Tasov tak mohl sloužit i jako stanice strážců hranic, které dodnes nářečí jihovýchodní Moravy nazývá "portáši" (odvozeno od latinského "porta").

Uvnitř uherského území nazývaného Skalica, do něhož byl Tasov branou, ležela také dnešní Strážnice a vedle míst současných obcí jako je např. Hrubá Vrbka, Malá Vrbka či Kuželov i místa současných obcí Petrova, Sudoměřic, Radějova a Kněždubu. [2] Toto území bylo později připojeno k Moravě stejně jako území tzv. Lucké provincie, v níž převažoval uherský vliv.

Tasov tak jako významný hraniční bod s vysokou pravděpodobností existoval již ve 12. století a zcela bez pochyb patří mezi nejstarší dochovaná obydlí v oblasti tzv. slováckého Zámoraví stejně jako mezi bývalé významné logistické uzly na cestách z Uher do Českých zemí a naopak.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Venkovská usedlost č. p. 52.
  • Kaple sv. Václava z roku 1928, jejíž stavbu financovali američtí rodáci.
kaple sv.Václava.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Antoš Frolka, slovácký malíř (1877-1935)
  • Rozka Falešníková, lidová umělkyně - malérečka (1900-1983)

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

V letech 2010 až 2014 byl starostou František Kraus. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen opětovně.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-11-13]. S. 92. Dostupné online.  
  2. a b PAJER, Jiří; A KOLEKTIV. Strážnice - kapitoly z dějin města. první. vyd. Strážnice : Strážnice, 2002. 495 s. ISBN 80-900300-7-5. S. 46-47.  
  3. VAJČNEROVÁ, Barbora. Blatnice má starostku: Hanáka střídá Fojtíková. Hodnínský deník [online]. 2014-11-12 [cit. 2014-11-13]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]