Žeravice
Žeravice | |
---|---|
![]() Hlavní ulice | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0645 586820 |
Pověřená obec | Bzenec |
Obec s rozšířenou působností | Kyjov (správní obvod) |
Okres (LAU 1) | Hodonín (CZ0645) |
Kraj (NUTS 3) | Jihomoravský (CZ064) |
Historická země | Morava |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°1′22″ s. š., 17°14′14″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 002 (2022)[1] |
Rozloha | 7,00 km² |
Katastrální území | Žeravice u Kyjova |
Nadmořská výška | 260 m n. m. |
PSČ | 696 47 |
Počet domů | 356 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Žeravice 40 696 47 Žeravice obec.zeravice@tiscali.cz |
Starosta | Lubomír Hradil |
Oficiální web: obeczeravice | |
![]() ![]() Žeravice | |
Další údaje | |
Kód obce | 586820 |
Kód části obce | 196428 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Žeravice je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji,[3] 9 km východně od Kyjova.[4] Obec se nachází v národopisná oblasti Slovácko, od roku 2002 je členem Mikroregionu Bzenecko.[5][6] Obec je členem občanského sdružení Kyjovské Slovácko v pohybu[7], jehož cílem je všestranný rozvoj regionu[8]. Místní farnost je součástí kyjovského děkanátu.[9] Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Žeravici odvozené od osobního jména Žerav totožného s obecným žerav - jeřáb (pták z čeledi jeřábovitých). Obyvatelské jméno mělo význam "Žeravovi lidé".[10]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1235.[11] Na území dnešního katastru obce se na počátku 15. století nacházela ves Horenčice. Roku 1412 se již uvádí jako pustá.[12] Vladislav Jagellonský povýšil 14. června 1503 Žeravice na městečko s právem pořádání trhů.[11][13]
Jednota bratrská[editovat | editovat zdroj]
O zdejším působení Jednoty bratrské existují záznamy z roku 1515 a 1517, kdy je Vilém Prusinovský z Víckova obdaroval věcnými dary jako poli, lukami, vinicemi i lesem a mnohými výhodami. Českobratrský sbor v Žeravicích vznikl za podpory rodu Podstatských z Prusinovic kolem roku 1536. Žeravice byly jedním z hlavních sídel Českých či Moravských bratří.[14] Mnoho se jich přistěhovalo asi kolem roku 1538 (za pánů Podstatských z Prusinovic) po velkém pronásledování Bratří v Čechách. Páni ze Zástřizl (tehdejší držitelé Žeravic), se k této víře hlásili, díky jejich náklonnosti jim zde dovolili bydlet.[15]
Z Čech byly na Moravu převedeny důležité bratrské synody a mnohé z nich se konaly v Žeravicích. Nejpamátnější pro vývoj Jednoty bratrské byla synoda konaná 25. dubna 1616 zde bylo ordinováno na kněze 32 českobratrských bratří. Jedním z nich byl tehdy 24letý Jan Amos Komenský, který následně odešel do Fulneku, kde působil jako rektor tamější školy a jako kazatel Jednoty bratrské.[16] [15]
Z životopisu exulanta Tobiáše Kučery (1671 – 1757) vyplývá, že v době pobělohorské při rekatolizaci českých bratří praktikovala římskokatolická církev v Žeravicích u českých bratří oslí pohřby.[17]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Dle sčítání lidu v roce 2011 žilo v obci 1 055 obyvatel, z nichž se 430 (40,8 %) přihlásilo k české národnosti, 300 (28,4 %) k moravské, 10 (0,9 %) ke slovenské, 1 k Slezské a 1 k německé. 270 (25,6 %) obyvatel svou národnost neuvedlo.
V roce 2011 se 468 (44,4 %) obyvatel označilo za věřící, 331 (31,4 %) se jich přihlásilo k Římskokatolické církvi, 10 k Církvi československé husitské a 1 ke Svědkům Jehovovým. 201 (19 %) obyvatel se označilo jako bez náboženské víry a 385 (36,5 %) na otázku víry neodpovědělo.[18]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Barokní Kostel Stětí sv. Jana Křtitele[editovat | editovat zdroj]
- Základní kámen kostela položil jeho patron Hanuš Dětřich Petřvaldský v roce 1722. Za jeho velkého materiálního a finančního přispění byl dostaven v roce 1728 a zasvěcen Stětí sv. Jana Křtitele. Při požáru obce v roce 1775 byl kostel zničen a jeho obnova byla dokončena v roku 1803.[11]
- V interiéru jsou obrazy velehradského malíře Ignáce Raaba a křížová cesta z roku 1897 od Joži Uprky.[4] Věžní hodiny z roku 1876 byly v roce 1912 vyměněny. Roku 1899 byly pořízeny varhany a v roce 1906 oltář z kararského mramoru. V kostele se nachází hrobka Marie Crestencie z Petřvaldu.[4]
- Půdorys kostela má tvar kříže o délce 35 m a šířce 19 m.
Památník Jana Amose Komenského[editovat | editovat zdroj]
- Památník byl vybudován v místech, kde stával sbor českých bratří. Byl to dříve katolický kostel, který přízní žeravských pánů přešel do vlastnictví Jednoty bratrské. V roce 1971 byla na stěně domu osazena a slavnostně odhalena pamětní deska. Při rekonstrukci památníku v roce 1974 byla na zdech výklenku objevena torza, patrně církevního textu.[15]
- Ze sboru zbyl domek, ve kterém je částečně zachován interiér, který slouží jako památník nejen pobytu bratrské komunity, ale také expozici lidového umění a řemesel, připomínající někdejší každodenní život na venkově. Zachovaly se zde fragmenty původních zdí sboru se zbytky církevních nápisů.[4]
Barokní kaple sv. Barbory[editovat | editovat zdroj]
- Kaple byla postavena v roce 1689. Střecha je pokryta šindelem, který se údajně stále udržuje.
- Vnitřní výzdobu tvoří vyřezávaný oltář ze 17. stol., který byl renovován v roce 1926.[4]
Tři kapličky[editovat | editovat zdroj]
- kaplička u polní cesty do Bzence z roku 1861,
- kaplička u silnice do Ježova, z roku 1870,
- kaplička nad obcí u božích muk z roku 1913.[4]
Sloup se sousoším Svaté rodiny[editovat | editovat zdroj]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- František Pivoda (1824–1898), učitel zpěvu a hudební kritik.[19]
- František Weber (1826–1908), římskokatolický duchovní a politik, poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu.
- Jindřich Trachta (1921–2000), od roku 1954 vedoucí české kolonie Batayporã v Brazílii[20][21]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel Stětí svatého Jana Křtitele
-
Škola
-
Pomník padlým a socha T. G. Masaryka
-
Původní zástavba
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ VDP - Obec, vojenský újezd - detail. vdp.cuzk.cz [online]. [cit. 2022-08-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g https://www.obeczeravice.cz/obec/info-pro-navstevniky/
- ↑ http://www.bzenecko.cz/modules.php?name=Content&pa=showpage&pid=1
- ↑ https://www.obeczeravice.cz/obec/mikroregion-bzenecko/
- ↑ https://www.kyjovske-slovacko.com/cs/obce
- ↑ https://www.kyjovske-slovacko.com/cs/kdo-jsme
- ↑ https://kyjov.farnost.cz/farnosti
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 819.
- ↑ a b c https://www.obeczeravice.cz/obec/historie/
- ↑ ŠMÝD, Zdeněk. Mlýn připomínal zaniklé Horenčice. Hodonínský deník.cz [online]. 2009-12-22 [cit. 2014-09-29]. Dostupné online.
- ↑ Žeravice, od minulosti po přítomnost. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ Žeravice - 24. červenec 2016 - Toulavá kamera | Česká televize. [s.l.]: www.ceskatelevize.cz, 2016-07-24. Dostupné online.
- ↑ a b c Čeští bratři a Jan Amos Komenský v Žeravicích. www.obeczeravice.cz [online]. [cit. 2022-07-23]. Dostupné online.
- ↑ Rudolf Eliáš: Světlo v temnotách. Kniha o životě, práci a utrpení J. A. Komenského. Místek, 1946. Kapitola: V Žeravicích, str. 160–164.
- ↑ Edita Štěříková: Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. Kalich, 1999, str. 397–398.
- ↑ Vše o území VDB. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2022-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-08-02]. Dostupné online.
- ↑ ŠMÝD, Zdeněk. Žeravice mají brazilskou komunitu. Hodonínský deník.cz [online]. 2009-03-26 [cit. 2014-09-29]. Dostupné online.
- ↑ Češi ve světě - příběhy z Jižní Ameriky (17. příběh z 19.) - Český dialog. www.cesky-dialog.net [online]. [cit. 2022-08-03]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žeravice na Wikimedia Commons
- Žeravice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Žeravice – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2016-07-24 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
- Historie obce Žeravice
- https://www.slovacko.cz/misto/pamatnik-jana-amose-komenskeho/