Baťův kanál

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Baťův kanál
Baťův kanál – plavební komora Spytihněv
Základní informace
Délka toku 52 km
Světadíl Evropa
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Zlínský, Jihomoravský kraj), SlovenskoSlovensko Slovensko (Trnavský)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baťův kanál neboli Průplav Otrokovice-Rohatec je historická vodní cesta vybudovaná v letech 19341938 v délce 52 km, která spojovala OtrokoviceRohatcem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pokusy o splavnění řeky Moravy se datují do poloviny 17. století, kdy se poprvé začalo hovořit o jejím propojení s řekou Odrou. Finanční potíže však tomuto pokusu zamezily, stejně jako pokusům v následujících 150 letech. Dne 11. června 1901 byl vládou přijat vodocestný zákon, který počítal s vybudováním Dunajsko-oderského průplavu v následujících dvaceti letech, ale veškeré započaté práce zhatila první světová válka.

Vznik Československé republiky obnovil zájem o vodohospodářské otázky, ale byl brzy utlumen jinými potřebami nově vzniklého státu. V roce 1927 přešly kompetence o splavnění řeky Moravy z ministerstva veřejných prací na ministerstvo zemědělství, které prosazovalo úpravy koryt řek také kvůli melioračním účelům. V této době si Tomáš Baťa uvědomil důležitost splavnění Moravy a následného vybudování Dunajsko-oderského průplavu k jednoduššímu a levnějšímu spojení se světovými trhy. Baťa využil svého vlivu, aby v připravovaném vodocestném zákoně bylo na splavnění Moravy pamatováno a také v roce 1930 publikoval brožuru Základ pro úpravu vodního hospodářství na Moravě, ve které vyslovil myšlenku, že „problém usplavněné řeky Moravy není problémem lokálním, … neboť usplavněním Moravy přiblížíme se k uskutečnění spojení tří největších středoevropských řek Labe, Dunaje a Odry …“ O rok později argumentoval, aby úpravami řeky Moravy byly odstraněny hrozby veder nebo povodní a bylo možno využít vodní cestu k dopravě a pohonu. Tragická smrt posledního sourozence zakladatelů podniku (Antonín, Anna a Tomáš Baťovi), v červenci 1932 nezabránila firmě Baťa a jeho pokračovateli, jediném dědici Janu Antonínu Baťovi, v prvních pokusech plavby nákladního člunu na řece Moravě. V roce 1934 sjednala firma Baťa dohody se státními úřady, které preferují zavlažování a meliorace. Po vzoru Holandska a Francie měl vzniknout malý průplav, který bude financován takto: 9 milionů zaplatí firma Baťa, 7 milionů poskytne ministerstvo sociální péče (místo na podporu v nezaměstnanosti tyto peníze půjdou na mzdy), 18 milionů na meliorace a závlahy se převede z kompetence ministerstva zemědělství.

Zemský úřad v Brně zahájil stavbu plavebního a závlahového kanálu v říjnu 1934. Po výkopových pracích následovala v roce 1936 výstavba plavebních komor a v letních měsících roku 1937 budování vodního díla vrcholilo, když vedle původního řečiště byly připraveny vyhloubené kanály. Do kanálu na trase SpytihněvStaré Město bylo řečiště převedeno koncem července 1937. V Otrokovicích dělníci vybudovali přístaviště a 760 metrů dlouhý kanál, kterým mohly lodě přivážející hnědé uhlí z dolu Tomáš v Ratíškovicích proplout až do objektu továrny. První polovina roku 1938 se nesla ve znamení dokončovacích prací a koncem června se konala první 10 km zkušební plavba zatížené motorové lodi. Po úspěšné zkoušce byla 1. července 1938 za účasti četných hostů provedena zkušební plavba z Baťova do Uherského Ostrohu a tato část kanálu byla odevzdána k obhospodařování Baťovým závodům. K těmto účelům vznikla akciová společnost Morava, moravská plavební akciová společnost, jejímž předmětem bylo:

  • provozovat za příčinou dopravy zboží a osob plavbu po řece Moravě v úseku Otrokovice – Hodonín (není dovoleno bez souhlasu poštovní správy dopravovat po živnostensku balíkové služby)
  • služba vlečná
  • zakládat a provozovat veřejná skladiště a překladiště
  • kupovat, najímat nebo jinak získávat, stavět, opravovat a prodávat lodi a jiné dopravní prostředky a příslušné stroje
  • stavět vodní díla, zavodňovací kanály, zakládat nové podniky, které sledují tyto cíle
  • činit jakákoli opatření, která by napomáhala společnosti k dosažení jejich účelů a podnikat cokoli, co by souviselo s dopravou a sloužilo zájmům společnosti

V říjnu 1938 kanál bez viditelné újmy přečkal velikou povodeň, a tak mohl být v pátek 2. prosince 1938 otevřen. První cestu vykonal motorový člun s vlečnou lodí, jehož posádka měla za úkol dovézt prvních dvě stě tun ratíškovického lignitu. V letních měsících roku 1939 začaly pravidelné výletní projížďky na lodi „Mojena“. Akciová společnost Morava v letech 1943-1945 nevyvíjela činnost a po skončení druhé světové války byla hned v první polovině května dána pod národní správu společně s celou firmou Baťa. Válečná léta vodní cestu těžce poznamenala, když škody přesáhly 10 milionů korun. S opravami se započalo v roce 1946 a protáhly se až do následujícího roku. V polovině padesátých let nový provozovatel Stavosvit Gottwaldov nepokračoval v dopravě uhlí do elektrárny, ale zabýval se pouze přepravou stavebních materiálů, což se projevilo jako nerentabilní. Svůj význam ztratily i závlahové kanály, neboť družstevně rozoraná pole jejich služeb nevyužívala. Provozovatel Průmyslové stavby Gottwaldov v roce 1961 zastavil provoz na vodní cestě, během dalšího roku rozprodal lodní park a neudržovaný Baťův kanál i jeho zařízení takřka třicet let chátraly.

První pokus o oživení kanálu se objevil v roce 1989. První loď na kanál vyplula v květnu 1995. Ve stejném roce vznikla Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, která dodnes sdružuje obce, přispívající ke zpřístupnění této přírodní a technické památky. Roku 2002 vznikla obecně prospěšná společnost Baťův kanál, která se podílí na organizaci provozu, provozuje informační centrum a podporuje podnikatele, jejichž aktivity souvisejí s rozvojem turistického ruchu podél kanálu.

27. června 2018 u příležitosti 80. výročí vybudování kanálu přeplaval ze Spytihněvi do Skalice hodonínský dálkový plavec a triatlonista Marek Jedlička. Trasu dlouhou 43 km zdolal za 14 hodin a 3 minuty.[1][2]

Baťův kanál dnes[editovat | editovat zdroj]

V dnešní době je téměř celá vodní cesta v délce 52 km opravena, zprovozněno 13 plavebních komor a umožněna jak pravidelná, tak i turistická vodní doprava mezi OtrokovicemiPetrovem, případně slovenskou Skalicí. Turisté mohou využívat 8 přístavů a 16 přístavišť. Díky stavbě slovenského přístavu Skalica se stal Baťův kanál mezinárodní vodní cestou. V úpravách vodní cesty bude pokračováno s cílem dovést ji až do HodonínaKroměříže. Vodní cesta částečně vede po řece Moravě, jinak uměle vyhloubenými kanály s řadou pohyblivých jezů, plavebními komorami (14) a dalšími vodními stavbami. Na trase je celkem 23 mostů. Pod mosty byly vybudovány podchody (ochozy s okovaným sníženým zábradlím, přes které se táhla lana ke člunům).

Na trase byla řada unikátních technických zařízení, např. výklopník uhlí mezi RohatcemSudoměřicemi, lanovka pro přetahování člunů přes Moravu ve Vnorovech apod. U každé plavební komory byl postaven typický „baťovský“ domek pro obsluhu. Pozůstatky těchto památek, z nichž část je nyní rekonstruována, umožňují poznat technický um našich předků.

S využitím říčních úseků Baťova kanálu, které odpovídají svými parametry provozu větších lodí, se může počítat při výstavbě vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Provoz na Baťově kanálu by mohl zůstat zachován a díky vodnímu koridoru D-O-L by mohl být v budoucnu napojen na síť evropských vodních cest. Jedná se o velmi nepravděpodobnou variantu.

Jednotlivé úseky[editovat | editovat zdroj]

Baťův kanál – loď Morava pod plavební komorou Spytihněv

Rozdělení vodní cesty je následující: 27 km po řece Moravě a 24,8 km po Baťově kanálu. Dříve byla možná ještě plavba 1 km po řece Dřevnici. Jednotlivé úseky ve směru proti proudu:

km začátek úseku konec úseku typ úseku hydrologické pořadí
0,000 ústí Radějovky do Moravy Jez Rohatec (Přístav Skalica) Radějovka 4-13-02-070
0,837 Jez Rohatec (Přístav Skalica) soutok Radějovky a závlahového (Baťova) kanálu Radějovka 4-13-02-062, 4-13-02-070
5,318 soutok Radějovky a závlahového (Baťova) kanálu PK Vnorovy II Baťův kanál (závlahový kanál) 4-13-02-061
12,994 PK Vnorovy II oddělení závlahového (Baťova) kanálu od Moravy Baťův kanál (závlahový kanál) 4-13-02-061
13,183 oddělení závlahového (Baťova) kanálu od Moravy PK Vnorovy I řeka Morava 4-13-02-028
13,225 PK Vnorovy I PK Veselí n/M Baťův kanál (odlehčovací rameno) 4-13-02-027
18,054 PK Veselí n/M PK Staré Město řeka Morava 4-13-01-(79,83,85), 4-13-02-(1,3,4,12,16,17)
36,047 PK Staré Město PK Spytihněv Baťův kanál (plavební kanál I a II) 4-13-01-078/1, 4-13-01-078/2
43,877 PK Spytihněv Jez Bělov řeka Morava 4-12-02-155, 4-13-01-054/1, 4-13-01-054/2
Baťův kanál u Veselí nad Moravou

Plavební cesta[editovat | editovat zdroj]

Plavební cestu Baťova kanálu tvoří především plavební komory pro překonávání výškových rozdílů jednotlivých úseků a přístaviště pro lodě.[3]

km místo typ úseku horní hladina poznámka
-6,800 Jez Hodonín Morava samostatně splavný úsek Hodonín - ústí Radějovky (- Rohatec-kolonie)
Přístav Hodonín Morava samostatně splavný úsek Hodonín - ústí Radějovky (- Rohatec-kolonie)
Přístaviště Skalica - Perunská lúka Morava samostatně splavný úsek Hodonín - ústí Radějovky (- Rohatec-kolonie)
Přístaviště Rohatec Morava samostatně splavný úsek Hodonín - ústí Radějovky (- Rohatec-kolonie)
0,000 ústí Radějovky do Moravy Radějovka splavnění úseku v přípravě
0,837 Jez Sudoměřice Radějovka 165,34 m n. m. plavební komora Rohatec v přípravě
0,900 Přístav Skalica Radějovka 165,34 m n. m.
2,000 státní hranice Radějovka 165,34 m n. m. plavební cesta pokračuje již jen v ČR
2,600 Přístav Sudoměřice - výklopník Radějovka 165,34 m n. m.
5,318 soutok Radějovky a Baťova kanálu 165,34 m n. m.
5,768 Plavební komora Petrov Baťův kanál 167,84 m n. m.
6,000 Přístav Petrov Baťův kanál 167,84 m n. m. kapacita 47 lodí
9,500 Přístav Strážnice Baťův kanál 167,84 m n. m.
10,220 Plavební komora Strážnice II Baťův kanál 167,87 m n. m. komora trvale otevřena
10,300 křížení s Veličkou 167,87 m n. m. výška hladiny jezu Strážnice
10,406 Plavební komora Strážnice I Baťův kanál 167,87 m n. m. komora trvale otevřena
12,994 Plavební komora Vnorovy II Baťův kanál 167,94 m n. m.
13,100 křížení s Moravou Morava 167,02 m n. m. výška hladiny jezu Vnorovy
13,225 Plavební komora Vnorovy I Baťův kanál 169,94 m n. m.
13,300 Přístaviště Vnorovy Baťův kanál 169,94 m n. m.
17,500 Přístav Veselí nad Moravou Baťův kanál 169,94 m n. m.
18,054 Plavební komora Veselí nad Moravou Baťův kanál 170,47 m n. m.
18,200 odpojení kanálu od Moravy Morava 170,47 m n. m.
22,264 Zdymadlo Uherský Ostroh Morava 172,08 m n. m.
26,803 Zdymadlo Nedakonice Morava 173,66 m n. m.
33,269 Zdymadlo Kunovský les Morava 174,86 m n. m.
36,047 Plavební komora Staré Město Baťův kanál 176,00 m n. m.
37,527 Plavební komora Huštěnovice Baťův kanál 178,80 m n. m.
40,778 Plavební komora Babice Baťův kanál 180,56 m n. m.
41,400 Přístaviště Babice Baťův kanál 180,56 m n. m.
43,877 Plavební komora Spytihněv Baťův kanál 181,30 m n. m.
43,900 Přístav Spytihněv Baťův kanál 181,30 m n. m.
44,000 odpojení kanálu od Moravy Morava 181,30 m n. m.
Přístaviště Napajedla - Pahrbek Morava
Přístaviště Napajedla - centrum Morava
Přístaviště Otrokovice Morava
54,100 Jez Bělov Morava plavební komora Bělov v přípravě
70,500 Jez Strž Morava samostatně splavný úsek Bělov - Strž

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Marek Jedlička: Bahno, vodní ptactvo a 14 hodin ve vlnách Baťova kanálu. Deník.cz [online]. 2018-06-27 [cit. 2018-07-07]. Dostupné online. 
  2. Plavec poprvé pokořil Baťův kanál, urazil 43 kilometrů. Novinky.cz [online]. 2018-06-28 [cit. 2018-07-07]. Dostupné online. 
  3. Baťův kanál - plavební komora Vnorovy II [online]. Povodí Moravy [cit. 2018-05-03]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Baťa, Tomáš: Základ pro úpravu vodního hospodářství na Moravě. Zlín 1930.
  • Karkošková, Alena: Baťův plavební kanál. Zlínsko od minulosti k současnosti, 1999, roč. 16, s. 157-174.
  • Smutná, Kateřina: Závlahový a plavební kanál Otrokovice-Rohatec z období 1934-1938. Jižní Morava, 1989, roč. 25, sv. 28, s. 265-268.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]