Jan Graubner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeho Excelence
Mons. Jan Graubner
37. arcibiskup pražský
25. primas český
Velkopřevor magistrální delegace
Řádu Božího hrobu v ČR
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Arcidiecézepražská
Jmenování13. května 2022
Uveden do úřadu2. července 2022
PředchůdceDominik Duka
HesloQuod dixerit vobis, facite
Co vám řekne, učiňte
ZnakZnak
Svěcení
Jáhenské svěcení1973, Olomouc
světitel Josef Vrana
Kněžské svěcení23. června 1973
světitel Josef Vrana
Biskupské svěcení7. dubna 1990
Olomouc
světitel František Vaňák
1. spolusvětitel Vojtěch Cikrle
2. spolusvětitel Karel Otčenášek
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
ZeměČeskoČesko Česko
Datum narození29. srpna 1948 (75 let)
Místo narozeníBrno, Československo
NárodnostČeská
RodičeJan Graubner (otec) a Ludmila roz. Michálková (matka)
OvlivněnAntonínem Šuránkem
Alma materCyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého
Řády a oceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm II. třída (2008)
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Bosco Graubner (* 29. srpna 1948, Brno) je katolický biskup, od roku 2022 37. arcibiskup pražský a 25. primas český. V letech 1992–⁠2022 sloužil jako 14. arcibiskup olomoucký a metropolita moravský. V letech 2000 až 2010 byl předsedou České biskupské konference a znovu jím byl zvolen 28. dubna 2020.

Olomouckou arcidiecézi převzal v roce 1991 po smrti arcibiskupa Vaňáka nejprve jako pomocný biskup, kterým byl od roku 1990, rok poté jej pak papež Jan Pavel II. jmenoval sídelním arcibiskupem.

Dne 13. května 2022 byl jmenován pražským arcibiskupem. Intronizován byl 2. července 2022.[1]

Je považován za reprezentanta konzervativního křídla katolické církve. Sám se ale za konzervativce nepovažuje.[2]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Brně jako jeden z pěti sourozenců (má dvě sestry a dva bratry) Janu Graubnerovi a Ludmile roz. Michálkové.[3] Jeho otec byl zámožným velkopodnikatelem a společně svými rodiči a bratry vlastnili prosperující fabriku na pánské prádlo Bratři Graubnerovi. Po nastolení komunistického režimu byla firma ale znárodněná a byla přejmenována na národní podnik Šohaj.[4]

Po znárodnění firmy, byl Graubnerův strýc poslán do vězení a tatínek musel nastoupit k pomocným technickým praporům. Matka s dětmi se posléze přesunula do výminku na statku ve Strážnici, odkud Graubnerova rodina pochází.

Na výminku žili v potupných životních podmínkách, obývali jednu větší místnost, oblečení se dědilo ze sourozence na sourozence a matka živila děti pouze z žoldu, který jí manžel posílal z vojny.

Pro své náboženské vyznání měl problémy taky ve škole, kde učitel mluvil o zlých kapitalistech. Matka děti také vedla k víře a chodili ministrovat.[5]

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

V roce 1967 zde vystudoval Střední všeobecně vzdělávací školu a poté rok pracoval ve Zlíně jako dělník, aby získal „dělnický původ“. V roce 1968 zahájil v Olomouci studia teologie, na kněze byl vysvěcen 23. června 1973.

Kněz[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1973 a 1982 působil jako kaplan ve Zlíně a ve Valašských Kloboukách. Už během tohoto působení se jako mnoho dalších římskokatolických duchovních dostal do hledáčku Státní bezpečnosti a několikrát se musel podrobit výslechům, kdy byl někdy na celý den odvezen pryč. Graubner se podle svých slov snažil s členy StB diskutovat mírně a nekonkrétně.

V této době se výrazně podílel na rozvoji hnutí Fokoláre v Československu, jehož hlavou byl Karel Pilík. Od roku 1982 do března 1990 byl farářem ve Vizovicích, kam byl komunisty poslán, za to, že se scházel mimo kostel a faru s mladými lidmi, zároveň působil jako administrátor excurrendo v Provodově (Malenisku) a Horní Lhotě.

Biskup[editovat | editovat zdroj]

Dne 17. března 1990 byl jmenován titulárním biskupem tagarijským a pomocným biskupem olomouckým. Vysvěcen byl 7. dubna téhož roku arcibiskupem Vaňákem a biskupy Otčenáškem a Cikrlem. Za biskupské heslo si zvolil větu Quod dixerit vobis facite (česky: Co vám řekne, učiňte).

Biskupská genealogie[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka obsahuje genealogický strom, který ukazuje vztah mezi svěcencem a světitelem – pro každého biskupa na seznamu je předchůdcem jeho světitel, zatímco následovníkem je biskup, kterého vysvětil.[6] Rekonstrukcím a vyhledáním původu v rodové linii ze zabývá historiografická disciplína biskupská genealogie.

Arcibiskup olomoucký[editovat | editovat zdroj]

Graubnerův znak jako arcibiskupa olomouckého

Po smrti Františka Vaňáka převzal jako pomocný biskup správu diecéze a posléze byl 28. září 1992 jmenován arcibiskupem olomouckým, správu diecéze převzal 7. listopadu 1992. Pokračoval ve snaze svého předchůdce obnovit diecézní struktury a instituce zlikvidované v průběhu komunistického útlaku. V rámci obnovy církevního školství založil či obnovil celou řadu církevních škol, např. tehdejší Cyrilometodějské gymnázium (1992), VOŠS Caritas (1995), Stojanovo gymnázium (2001). Inicioval vznik Tříkrálové sbírky.[2]

V období od 25. ledna 2000 do 24. března 2010 byl předsedou České biskupské konference (ČBK),[7] od 24. března 2010 byl jejím místopředsedou. Dne 28. dubna 2020 byl do pozice předsedy ČBK zvolen po kardinálu Dominiku Dukovi podruhé.[8] Zároveň je jejím delegátem pro charitativní činnost.

Byl předsedou přípravné komise Plenárního sněmu katolické církve v České republice.

17. května 2015 koncelebroval se Stanisławem kardinálem Dziwiszem v bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce slavnostní vzpomínkovou mši k 20. výročí návštěvy sv. Jana Pavla II. a jeho setkání s mládeží. Shromáždění věřících, při němž byl do ostatkové skříňky poblíž oltáře sv. Viktora uložen relikviář s ostatkem – krví – sv. Jana Pavla II., pozdravil prostřednictvím televizního přenosu z Říma Svatý Otec papež František.

V době pandemie covidu-19 roku 2020 několikrát celebroval mši svatou v Kapli Telepace v Ostravě, v přímém televizním přenosu TV Noe.[9] Na podzim 2020 koronavirem onemocněl, byl hospitalizován a podle jeho vlastních slov byl jeho stav velmi vážný: „Ocitl jsem se na prahu věčnosti“ . Věřící byli během jeho hospitalizace posléze vyzváni, aby se za něj modlili. Po několika týdnech hospitalizace se uzdravil. Graubner poté napsal děkovný list, v němž děkoval věřícím za modlitby za jeho uzdravení, v němž svůj stav nadále popisoval: "Situace byla vážná a já jsem Pánu za vše poděkoval a byl připraven odejít do jeho milosrdenství, ale zároveň jsem slíbil v práci pokračovat, pokud on bude chtít."[10][11]

Arcibiskup pražský[editovat | editovat zdroj]

Dne 13. května 2022 jej papež František jmenoval 37. arcibiskupem pražským, přestože mu v té době bylo téměř 74 let.[12][13] V okamžiku svého jmenování se Jan Graubner stal administrátorem olomoucké arcidiecéze, a byl jím až do 2. července 2022, kdy se ujal úřadu pražského arcibiskupa.[14] Jeho jmenování bylo velkým překvapením kvůli jeho věku a také tomu, že celý život působil na Moravě (k přeložení biskupa do jiné církevní provincie dochází velmi vzácně, na území Čech a Moravy se tak stalo naposledy v roce 1916, kdy byl arcibiskup pražský Lev Skrbenský z Hříště jmenován arcibiskupem olomouckým).

Dne 29. srpna 2023 při dosažení svých 75. narozenin, poslal papeži rezignační list, který je nucen poslat každý biskup při dosažení tohoto věku. Papež František Graubnera posléze vyzval, aby ve funkci nadále setrval, dokud neučiní jiné rozhodnutí. Arcibiskup Graubner posléze prohlásil, že pokud mu to zdraví dovolí, je ochoten ve své funkci pokračovat, dokud bude potřeba.[15][16]

Akademická činnost[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1999 do roku 2021 byl předsedou správní rady Univerzity Palackého v Olomouci,[17] na jejíž Cyrilometodějské teologické fakultě působil z titulu svého arcibiskupského úřadu jako její Velký kancléř.

Názory[editovat | editovat zdroj]

Jan Graubner v roce 2021 kritizoval počínání kontroverzní radní Hany Lipovské v Radě České televize, oznámil rovněž, že vyzval Hanu Lipovskou k rezignaci. Hana Lipovská tuto výzvu neuposlechla, později však byla odvolána poslanci. Hana Lipovská byla do Rady ČT původně navržena Českou biskupskou konferencí, její následné působení označil Graubner za „citelné ponaučení“ pro Českou biskupskou konferenci.[18]

Zatímco jeho předchůdce kardinál Dominik Duka dával často najevo své politické názory , Jan Graubner je spíše znám tím, že se snaží působit nestranně. Stejně jako většina biskupů je ale stoupencem KDU-ČSL a zastává také její konzervativní postoje.[19]

Na otázku manželství homosexuálních páru odpověděl takto: "Mám k nim úctu jako ke každému jinému člověku. Mé přesvědčení o manželství a zdravé rodině však nepřipouští manželství lidí stejného pohlaví."[20]

Při otázce, jestli má radost z vítězství Petra Pavla v prezidentských volbách 2023, odpověděl: "Ano. Věřím, že se podaří spojit síly pro dobro naší společnosti."[21]

Dne 3. března 2022, krátce po vypuknutí invaze na Ukrajinu, zaslal jménem českých a moravských biskupů list adresovaný moskevskému patriarchovi Kirillovi, v němž jej vyzval, aby se okamžitě zasadil o ukončení válečného konfliktu.[22]

Podporuje také ekumenismus a znění kytar při bohoslužbě.

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Arcibiskup Graubner byl v některých médiích opakovaně kritizován, mimo jiné v rámci aféry kolem arcibiskupských vinných sklepů a případu údajného Graubnerova krytí pohlavního zneužívání dětí farářem Františkem Mertou (trestní oznámení v této věci, zřejmě trestný čin nadržování, policie odložila jako bezpředmětné).[23] Bohoslovec Václav Novák († 2018), který opakovaně na kauzu faráře Merty arcibiskupa Graubnera upozorňoval a shromáždil písemná svědectví řady obětí, napsal o Graubnerově postoji knihu Křičí hlasem zrady. Částí veřejnosti byla kritizována též jeho účast na Sudetoněmeckých dnech v roce 2002.[24]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • V roce 2002 mu byl udělen Evropský prsten Dr. Aloise Mocka. Tato cena se uděluje jen osobnostem či institucím, jejichž působení stojí na evropských hodnotových představách o lidských právech, lidské důstojnosti a demokracii, a které se zasloužily o duchovní, kulturní, politické, hospodářské a společenské sjednocení Evropy v jejích nových geografických hranicích.[25]
  • V roce 2003 mu ministr obrany udělil Záslužný kříž I. stupně.
  • Byl mu také udělen Řád čestné lilie v trojlístku Zlatého stupně za vynikající zásluhy o skautské hnutí a službu skautským myšlenkám.
  • V roce 2003 mu byl jako výraz ocenění za mnoholetou obětavou práci udělen Řád sv. Floriana Sdružením hasičů Čech, Moravy a Slezska.
  • 3. dubna 2008 převzal cenu „Anděl 2007“ v kategorii Cena prezidenta APH za nejvýznamnější charitativní počin v roce 2007 a to jako zakladatel projektu Tříkrálová sbírka, kterou každý rok v lednu pořádá Charita Česká republika.
  • 28. října 2008 mu prezident Václav Klaus „za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva“ propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy. Při udělování ceny byl Graubnerův přínos ústy prezidentského kancléře popsán slovy: „Mons. Jan Graubner patří k čelným představitelům římskokatolické církve naší země. Jako arcibiskup olomoucký a metropolita moravský [pozn. 1] se zasloužil o obnovu církevního života v naší zemi. Ve funkci předsedy České biskupské konference se aktivně angažuje ve veřejném životě, důraz klade především na dialog nad současnými problémy společnosti. Stál u zrodu mnoha vzdělávacích a charitativních organizací a institucí. V letošním roce oslavil 60. narozeniny.“

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Zde je chybně uvedeno primas moravský – tato pozice neexistuje, je pouze primas český. Pravděpodobně mělo být zmíněno metropolita moravský.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CHENEY, David M. Archbishop Jan Graubner [online]. Catholic-Hierarchy.org, 2020-07-06 [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. (angličtina) 
  2. a b Arcibiskup Graubner slaví šedesátiny. Christnet.eu [online]. Česká tisková kancelář, 2008-08-28. Dostupné online. 
  3. 13. květen - Události | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  4. Jan Graubner (1948). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. 
  5. Kněz Graubner distribuoval samizdaty a organizoval diskotéky bez alkoholu, po 1989 se stal arcibiskupem. iROZHLAS [online]. 2023-06-17 [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. 
  6. SODANO, Angelo. Ordinazione episcopale di Mons. Dominique Mamberti: Omelia del cardinale Angelo Sodano. L'Osservatore Romano. 2002-07-03, s. 4. Dostupné online [cit. 2022-10-30]. (italsky) 
  7. MLÉČKA, Pavel. 10. výročí jmenování olomouckého arcibiskupa. www.cirkev.cz [online]. tiskové středisko ČBK, 2002-09-25. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-08-30. 
  8. ČTK. Novým předsedou České biskupské konference se stal Graubner. Nahradil po deseti letech Duku. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-04-28 [cit. 2020-04-28]. Dostupné online. 
  9. Přímý přenos TV Noe, 25. října 2020, 10:15-11:15
  10. GRAČKA, Jiří. Arcibiskupství olomoucké [online]. 2021-01-08 [cit. 2021-01-15]. Dostupné online. 
  11. JIŘÍ, Gračka. Děkuji za vaše modlitby, vzkazuje arcibiskup Graubner věřícím po návratu z nemocnice [online]. 2020-12-21 [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. 
  12. KLIMENTOVÁ, Monika. Novým pražským arcibiskupem byl jmenován J. Exc. Jan Graubner. Česká biskupská konference [online]. 2022-05-13 [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. 
  13. Rinunce e nomine. press.vatican.va [online]. 2022-05-13. Dostupné online. (italsky) 
  14. Olomouckou arcidiecézi povede arcibiskup Graubner do 2. července. ado.cz [online]. 2022-05-13. Dostupné online. 
  15. ČTK. Pražský arcibiskup oslaví 75. narozeniny a poslal papeži svou demisi. České noviny [online]. ČTK, 2023-08-27 [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. 
  16. ČTK. Papež vyzval Graubnera, aby setrval ve funkci pražského arcibiskupa. České noviny [online]. ČTK, 2023-09-05 [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. 
  17. Správní rada Univerzity Palackého. www.upol.cz [online]. [cit. 03-06-2022]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11-03-2021. 
  18. Vyzvu paní Lipovskou, aby abdikovala, chápu obavy veřejnosti, píše arcibiskup Jan Graubner. FORUM 24 [online]. Forum 24 [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. 
  19. Ivan Štampach: Jan Graubner — dlouho očekávaná změna beze změny. Deník Referendum [online]. 2022-05-16 [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. 
  20. iDNES.cz. Graubner má k homosexuálům úctu. iDNES.cz [online]. 2002-07-01 [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. 
  21. Graubner má radost z Pavlovy výhry. Názory, že jsem ovlivnil volby, mě pobavily, říká. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2023-02-06 [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. 
  22. KONFERENCE, Česká biskupská. Předseda ČBK Jan Graubner píše moskevskému patriarchovi Kirillovi | Zprávy. www.cirkev.cz [online]. [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. 
  23. Arcibiskupství vyslovilo politování nad jednáním kněze Merty. www.transgender.cz [online]. [cit. 2008-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-05. 
  24. Sudetoněmecké dny 2002. Radio Prague International [online]. 2002-05-20 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. 
  25. Mons. Jan Graubner. www.ado.cz [online]. [cit. 2017-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
František Vaňák
Znak z doby nástupu 14. arcibiskup olomoucký
19922022
Znak z doby konce vlády Nástupce:
neobsazeno
Předchůdce:
Miloslav Vlk
Znak z doby nástupu 2. předseda České biskupské konference
20002010
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Dominik Duka
Předchůdce:
Znak z doby nástupu 1. velkopřevor magistrální delegace Řádu Božího hrobu v ČR
od r. 2015
Znak z doby konce vlády Nástupce:
dosud ve funkci
Předchůdce:
Dominik Duka
Znak z doby nástupu 4. předseda České biskupské konference
od r. 2020
Znak z doby konce vlády Nástupce:
dosud ve funkci
Předchůdce:
Dominik Duka
Znak z doby nástupu 37. arcibiskup pražský a 25. primas český
od r. 2022
Znak z doby konce vlády Nástupce:
dosud ve funkci