Jan Graubner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jeho Excelence
Mons. Jan Graubner
37. arcibiskup pražský
25. primas český
Velkopřevor magistrální delegace
Řádu Božího hrobu v ČR
Jan Graubner.jpg
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Arcidiecézepražská
Jmenování13. května 2022
PředchůdceDominik Duka
HesloQuod dixerit vobis, facite
Co vám řekne, učiňte
ZnakZnak
Svěcení
Jáhenské svěcení1973, Olomouc
světitel Josef Vrana
Kněžské svěcení23. června 1973
světitel Josef Vrana
Biskupské svěcení7. dubna 1990
Olomouc
světitel František Vaňák
1. spolusvětitel Vojtěch Cikrle
2. spolusvětitel Karel Otčenášek
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
ZeměČeskoČesko Česko
Datum narození29. srpna 1948 (73 let)
Místo narozeníBrno, Československo
Národnostmoravská
RodičeLudmila Graubnerová-Michálková (matka) a Jan Graubner (otec)
OvlivněnAntonín Šuránek
Alma materCyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Olomouci
Řády a oceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm II. třída (2008)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Bosco Graubner (* 29. srpna 1948, Brno) je katolický biskup, jmenovaný 37. arcibiskup pražský a 25. primas český. V letech 1992–⁠2022 sloužil jako 14. arcibiskup olomoucký a metropolita moravský. V letech 20002010 byl předsedou České biskupské konference a znovu jím byl podruhé zvolen 28. dubna 2020. Dne 13. května 2022 byl jmenován pražským arcibiskupem.[1] Intronizován bude 2. července 2022.

Olomouckou arcidiecézi převzal v roce 1991 po smrti arcibiskupa Vaňáka nejprve jako pomocný biskup, kterým byl od roku 1990, rok poté jej pak papež Jan Pavel II. jmenoval sídelním arcibiskupem.

Je považován za reprezentanta konzervativního křídla katolické církve. Sám se ale za konzervativce nepovažuje.[2]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Rodina a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Brně, vyrostl ve Strážnici jako jeden z pěti sourozenců (má dvě sestry a dva bratry)[3]. V roce 1967 zde vystudoval Střední všeobecně vzdělávací školu a poté rok pracoval v Gottwaldově jako dělník, aby získal „dělnický původ“. V roce 1968 zahájil v Olomouci studia teologie, na kněze byl vysvěcen 23. června 1973.

Kněz[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1973 a 1982 působil jako kaplan ve Zlíně a ve Valašských Kloboukách. Od roku 1982 do března 1990 byl farářem ve Vizovicích, zároveň působil jako administrátor excurrendo v Provodově (Malenisku) a Horní Lhotě.

Biskup[editovat | editovat zdroj]

Dne 17. března 1990 byl jmenován titulárním biskupem tagarijským a pomocným biskupem olomouckým. Vysvěcen byl 7. dubna téhož roku arcibiskupem Vaňákem a biskupy Otčenáškem a Cikrlem. Za biskupské heslo si zvolil větu Quod dixerit vobis facite (česky: Co vám řekne, učiňte).

Po smrti Františka Vaňáka převzal jako pomocný biskup správu diecéze a posléze byl 28. září 1992 jmenován arcibiskupem olomouckým, správu diecéze převzal 7. listopadu 1992. Pokračoval ve snaze svého předchůdce obnovit diecézní struktury a instituce zlikvidované v průběhu komunistického útlaku. V rámci obnovy církevního školství založil či obnovil celou řadu církevních škol, např. tehdejší Cyrilometodějské gymnázium (1992), VOŠS Caritas (1995), Stojanovo gymnázium (2001). Inicioval vznik Tříkrálové sbírky.[2]

V období od 25. ledna 2000 do 24. března 2010 byl předsedou České biskupské konference,[4] od 24. března 2010 byl jejím místopředsedou. Dne 28. dubna 2020 byl do pozice předsedy ČBK zvolen po kardinálu Dominiku Dukovi podruhé.[5] Zároveň je jejím delegátem pro charitativní činnost.

Byl předsedou přípravné komise Plenárního sněmu katolické církve v České republice.

17. května 2015 koncelebroval se Stanisławem kardinálem Dziwiszem v bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce slavnostní vzpomínkovou mši k 20. výročí návštěvy sv. Jana Pavla II. a jeho setkání s mládeží. Shromáždění věřících, při němž byl do ostatkové skříňky poblíž oltáře sv. Viktora uložen relikviář s ostatkem – krví – sv. Jana Pavla II., pozdravil prostřednictvím televizního přenosu z Říma Svatý Otec papež František.

V době koronavirové epidemie roku 2020 několikrát celebroval mši svatou v Kapli Telepace v Ostravě, v přímém televizním přenosu TV Noe.[6] Na podzim 2020 koronavirem onemocněl, byl hospitalizován a podle jeho vlastních slov byl jeho stav velmi vážný: „Ocitl jsem se na prahu věčnosti“ . Po několika týdnech hospitalizace se uzdravil.[7]

Arcibiskup pražský[editovat | editovat zdroj]

Dne 13. května 2022 jej papež František jmenoval 37. arcibiskupem pražským, byť za rok dosáhne 75 let.[8] V okamžiku svého jmenování se Jan Graubner stal administrátorem olomoucké arcidiecéze, a bude jím až do 2. července 2022, kdy se ujme úřadu pražského arcibiskupa.[9]

Akademická činnost[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1999 je předsedou správní rady Univerzity Palackého v Olomouci,[10] na jejíž Cyrilometodějské teologické fakultě působil z titulu svého arcibiskupského úřadu jako její Velký kancléř.

Názory[editovat | editovat zdroj]

Jan Graubner v roce 2021 kritizoval počínání kontroverzní radní Hany Lipovské v Radě České televize, oznámil rovněž, že vyzval Hanu Lipovskou k rezignaci. Hana Lipovská tuto výzvu neuposlechla, později však byla odvolána poslanci. Hana Lipovská byla do Rady ČT původně navržena Českou biskupskou konferencí, její následné působení označil Graubner za „citelné ponaučení“ pro Českou biskupskou konferenci.[11]

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Arcibiskup Graubner byl v některých médiích opakovaně kritizován, mimo jiné v rámci aféry kolem arcibiskupských vinných sklepů a případu údajného Graubnerova krytí pohlavního zneužívání dětí farářem Františkem Mertou (trestní oznámení v této věci, zřejmě trestný čin nadržování, policie odložila jako bezpředmětné).[12] Bohoslovec Václav Novák († 2018), který opakovaně na kauzu faráře Merty arcibiskupa Graubnera upozorňoval a shromáždil písemná svědectví řady obětí, napsal o Graubnerově postoji knihu Křičí hlasem zrady. Částí veřejnosti byla kritizována též jeho účast na Sudetoněmeckých dnech v roce 2002.[13]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • V roce 2002 mu byl udělen Evropský prsten Dr. Aloise Mocka. Tato cena se uděluje jen osobnostem či institucím, jejichž působení stojí na evropských hodnotových představách o lidských právech, lidské důstojnosti a demokracii, a které se zasloužily o duchovní, kulturní, politické, hospodářské a společenské sjednocení Evropy v jejích nových geografických hranicích.[14]
  • V roce 2003 mu ministr obrany udělil Záslužný kříž I. stupně.
  • Byl mu také udělen Řád čestné lilie v trojlístku Zlatého stupně za vynikající zásluhy o skautské hnutí a službu skautským myšlenkám.
  • V roce 2003 mu byl jako výraz ocenění za mnoholetou obětavou práci udělen Řád sv. Floriana Sdružením hasičů Čech, Moravy a Slezska.
  • 3. dubna 2008 převzal cenu „Anděl 2007“ v kategorii Cena prezidenta APH za nejvýznamnější charitativní počin v roce 2007 a to jako zakladatel projektu Tříkrálová sbírka, kterou každý rok v lednu pořádá Charita Česká republika.
  • 28. října 2008 mu prezident Václav Klaus „za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva“ propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy. Při udělování ceny byl Graubnerův přínos ústy prezidentského kancléře popsán slovy: „Mons. Jan Graubner patří k čelným představitelům římskokatolické církve naší země. Jako arcibiskup olomoucký a primas moravský [pozn. 1] se zasloužil o obnovu církevního života v naší zemi. Ve funkci předsedy České biskupské konference se aktivně angažuje ve veřejném životě, důraz klade především na dialog nad současnými problémy společnosti. Stál u zrodu mnoha vzdělávacích a charitativních organizací a institucí. V letošním roce oslavil 60. narozeniny.“

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Zde je chybně uvedeno primas moravský - tato pozice neexistuje, je pouze primas český. Pravděpodobně mělo být zmíněno metropolita moravský.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KLIMENTOVÁ, Monika. Novým pražským arcibiskupem byl jmenován J. Exc. Jan Graubner. Česká biskupská konference [online]. 2022-05-13 [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. 
  2. a b Arcibiskup Graubner slaví šedesátiny. Christnet.eu [online]. Česká tisková kancelář, 2008-08-28. Dostupné online. 
  3. 13. květen - Události | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (česky) 
  4. MLÉČKA, Pavel. 10. výročí jmenování olomouckého arcibiskupa. www.cirkev.cz [online]. tiskové středisko ČBK, 2002-09-25. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-08-30. 
  5. ČTK. Novým předsedou České biskupské konference se stal Graubner. Nahradil po deseti letech Duku. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-04-28 [cit. 2020-04-28]. Dostupné online. 
  6. Přímý přenos TV Noe, 25. října 2020, 10:15-11:15
  7. GRAČKA, Jiří. Arcibiskupství olomoucké [online]. 2021-01-08 [cit. 2021-01-15]. Dostupné online. 
  8. Rinunce e nomine. press.vatican.va [online]. 2022-05-13. Dostupné online. (italsky) 
  9. [ht tps://www.ado.cz/2022/05/13/olomouckou-arcidiecezi-povede-arcibiskup-graubner-do-2-cervence/ Olomouckou arcidiecézi povede arcibiskup Graubner do 2. července], tisková zpráva na webu arcibiskupství.
  10. Správní rada Univerzity Palackého. www.upol.cz [online]. [cit. 24-08-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 30-10-2010. 
  11. Vyzvu paní Lipovskou, aby abdikovala, chápu obavy veřejnosti, píše arcibiskup Jan Graubner. www.forum24.cz [online]. [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. 
  12. Arcibiskupství vyslovilo politování nad jednáním kněze Merty. www.transgender.cz [online]. [cit. 2008-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-05. 
  13. Sudetoněmecké dny 2002. Radio Prague International [online]. 2002-05-20 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. 
  14. Mons. Jan Graubner. www.ado.cz [online]. [cit. 2017-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

14. arcibiskup olomoucký
Předchůdce:
František Vaňák
19922022
Jan Graubner
Nástupce:
dosud ve funkci
2. předseda České biskupské konference
Předchůdce:
Miloslav Vlk
20002010
Jan Graubner
Nástupce:
Dominik Duka
1. velkopřevor magistrální delegace Řádu Božího hrobu v ČR
Předchůdce:
-
od 2015
Jan Graubner
Nástupce:
dosud ve funkci
4. předseda České biskupské konference
Předchůdce:
Dominik Duka
od 2020
Jan Graubner
Nástupce:
dosud ve funkci
37. arcibiskup pražský a 25. primas český
Předchůdce:
Dominik Duka
od 2022
Jan Graubner
Nástupce:
dosud ve funkci