V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.

Vojtěch Cikrle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jeho Excelence
Mons. ThLic. Vojtěch Cikrle
13. sídelní biskup brněnský
Vojtěch Cikrle (2014)
Vojtěch Cikrle (2014)
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze brněnská
Sídlo Brno
Jmenování 14. února 1990
Předchůdce Karel Skoupý
Heslo Non ego, sed tu
Ne já, ale ty
Znak Znak
Svěcení
Kněžské svěcení 27. června 1976 v Brně
Biskupské svěcení 31. března 1990 v Brně
světitel František Vaňák
1. spolusvětitel ◦Hans Hermann Groër
2. spolusvětitel Josef Koukl
Osobní údaje
Země ČeskoČesko Česko
Datum narození 20. srpna 1946 (74 let)
Místo narození Bosonohy
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo, Československo
Vyznání římskokatolické
Povolání
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
Alma mater Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Praze se sídlem v Litoměřicích
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
bratr Karel Cikrle

Vojtěch Cikrle (* 20. srpna 1946 Bosonohy) je římskokatolický duchovní a 13. sídelní biskup brněnský (od 1990).

Život[editovat | editovat zdroj]

Vojtěch Cikrle v období základní vojenské služby na konci šedesátých let (autor František Sassmann st.)

Studium mu bylo komunistickým režimem znemožněno, vyučil se tedy slévačem, později odmaturoval na Střední škole pro pracující v Brně. Nějakou dobu pracoval jako dělník v brněnských Šmeralových závodech, ve Zbrojovce a na stavbě dálnice D1 mezi Prahou a Brnem. Po základní vojenské službě (19691971 v Českých Budějovicích) vystudoval CMBF v Litoměřicích, na kněze byl vysvěcen 27. června 1976 v Brně. V letech 1976–1982 působil jako kněz v brněnské diecézi ve farnostech Jaroměřice nad Rokytnou, Jihlavě, Znojmě, Slavkově u Brna, Velkých Němčicích a Starovicích. V letech 19821990 působil v kněžském semináři v Litoměřicích nejprve v pozici prefekta, a následně i jako rektor.

Dne 14. února 1990 jej papež Jan Pavel II. jmenoval 13. biskupem brněnským. Vysvěcen byl 31. března 1990. Biskupské svěcení přijal velmi mladý - ve 43 letech, což je dle statistiky čtvrtý nejmladší v dějinách diecéze. Svou službu zahajoval Vojtěch Cikrle v Brně po osmnácti letech sedisvakance, kdy v čele diecéze nestál biskup, ale po smrti 12. brněnského biskupa Karla Skoupého v roce 1972 ji vedl kapitulní vikář Ludvík Horký.

Jako pastorační priority svého episkopátu vyhlásil "Rodina a farnost". Díky své dlouholeté zkušenosti při výchově bohoslovců věnoval od počátku velkou pozornost také kněžím. Hned po roce 1990 je vysílal na studia do Říma, čímž zajistil pro diecézi desítky mladých kněží vzdělaných v řadě teologických a pastoračních oborů, s rozhledem a se zkušeností života světové církve. V roce 1991 obnovil činnosti Biskupského gymnázia v Brně (k němuž v roce 2014 přibyla ještě mateřská škola) i Církevního domova mládeže Petrinum ve Veveří ulici, založil Katolické gymnázium v Třebíči, základní i střední odbornou školu v Jihlavě, Křesťanskou pedagogicko-psychologickou poradnu, Akademii církevního práva, podpořil založení dalších osmi církevních škol jiných zřizovatelů,

Po roce 1990 obnovil činnost Charity založením Diecézní charity Brno (1992) a dal souhlas ke zřízení prvního hospice na Moravě - Domu léčby bolesti s hospicem svatého Josefa v Rajhradě u Brna (1999). Založil Diecézní katechetické centrum, Diecézní centrum mládeže, Centrum pro rodinu a sociální péči, Středisko pro liturgickou hudbu, Diecézní centrum života mládeže - Mamré, Knihovnu Biskupství brněnského, Diecézní konzervátorské centrum , Pastorační středisko, Diecézní archiv v Rajhradě u Brna a Diecézní muzeum.

Začátkem devadesátých let 20. století přistoupil biskup Cikrle k zásadní rekonstrukci a restaurování katedrály sv. Petra a Pavla, během níž byla nalezena a veřejnosti zpřístupněna románsko-gotická krypta. Dal rovněž podnět k rekonstrukci biskupské rezidence (ukončena v roce 1997) a kanovnických domů v areálu Petrova, které poté dostaly nové využití . Během pastoračních návštěv se opakovaně setkal se třemi papeži. Zprávu o stavu diecéze při putování "k prahům apoštolským" do Říma (ad limina) podával v letech 1992 a 1998 Janu Pavlu II., v roce 2005 Benediktu XVI., a v roce 2014 papeži Františkovi.

Během svého biskupského působení od roku 1990 do roku 2019 vysvětil celkem 243 kněží a také 44 jáhnů ke službě trvalého jáhenství.[1] Dne 5. října 2012 vysvětil v katedrále sv. Petra a Pavla v pořadí čtyřtisícího kněze brněnské diecéze od jejího založení. Při České biskupské konferenci působí v komisí pro liturgii a jako předseda komise pro kněžskou formaci.[2]

V září 2009 přivítal v Brně na tuřanském letišti papeže Benedikta XVI., který u příležitosti svatováclavských slavností uskutečnil svou apoštolskou návštěvu České republiky, Biskup mu na památku u té příležitosti daroval kopii náprsního kříže nalezeného na vykopávkách velkomoravského hradiště u Mikulčic.[3]

Roku 1996 zahájil beatifikační proces představené znojemského konventu sester Boromejek Matky Vojtěchy Hasmandové, který byl po několika letech převeden do vyšší fáze procesu a v Římě byl roku 2014 papežem Františkem potvrzen.[4] Od roku 2004 zároveň z jeho podnětu probíhá beatifikační proces mučedníků z doby babických procesů P. Jana Buly a Václava Drboly.[5][6]

Roku 2011 se zúčastnil spolu s kardinálem Dominikem Dukou pohřbu rakouského politika a hlavy habsburské dynastie Otty Habsburského-Lotringena, jehož pozemské tělo jako jeden z mála biskupů doprovodil až k místu jeho posledního odpočinku v hrobce kapucinského kostela ve Vídni.[7]

V roce 2019 oslavil 30. výročí své biskupské služby a je nejdéle působícím brněnským biskupem v historii diecéze od jejího založení v roce 1777.

Biskupská genealogie[editovat | editovat zdroj]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

  • Ne já, ale Ty (Karmelitánské nakladatelství, 1998)
  • ... aby mohlo vyrůst něco krásnějšího (Cesta, 1999)
  • Non ego, sed tu (Biskupství brněnské, 2000)
  • Vy jste sůl země a světlo světa (Biskupství brněnské, 2004, 2007)
  • Vita Christi – Život Kristův (spolu s Karlem Rechlíkem, 2006)
  • Eucharistie (Karmelitánské nakladatelství, 2007)
  • Stradivárky (Biskupství brněnské, 2007, 2009, 2013)
  • Vánoční variace (Karmelitánské nakladatelství, 2007)
  • Pastýřské listy 1990 – 2009 (Karmelitánské nakladatelství 2010)[8]
  • Kostel – živé místo k setkávání (Biskupství brněnské 2012)
  • Pastýřské listy 2 (Biskupství brněnské 2015)
  • Pastýřské listy 3 (Biskupství brněnské 2016)
  • Na cestě za hvězdou (Biskupství brněnské 2016)
  • Ten chrám jsi ty (Biskupství brněnské 2017)
  • Petrov- mozaika malých zastavení a vzpomínek (Biskupství brněnské 2017)
  • Nad modlitbou Páně (Biskupství brněnské 2018)
  • Cesta světla (Biskupství brněnské 2018)
  • Nám se narodil (Biskupství brněnské 2018, 2019)
  • Pastýřské slovo otce biskupa Vojtěcha 2005 - 2017 - CD s homiliemi (Radio Proglas 2018)
  • Nebojte se! (Biskupství brněnské 2019)
  • Rozhovory (Biskupství brněnské 2019)

Biskupský znak[editovat | editovat zdroj]

Znak biskupa Vojtěcha Cikrleho

Znak je čtvrcený. Biskupským kloboukem zastřešený znak v sobě nese jednak znak brněnské diecéze, kterými jsou překřížené klíče a meč, atributy patronů diecéze sv. Petra a Pavla, dále pak pádlo se dvěma slunci na modrém podkladě. To reprezentuje jeho křestního patrona, 2. pražského biskupa Vojtěcha Slavníkovce, pod jehož ochranu svěřuje brněnský biskup celou svou biskupskou službu. Za štítem je zlatý procesní kříž, provázený vpravo mitrou a vlevo ven točenou berlou.

Znak doplňuje biskupské heslo "Non ego sed tu" (lat. Ne já, ale ty). Heslo je zkratkou ozvěny slov Panny Marie i Ježíše Krista, vyjádření touhy odevzdat svůj život do rukou milujícího Boha.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Biskup Cikrle vysvětil 222 kněží [online]. Biskupstvi.cz [cit. 2014-06-30]. Dostupné online. 
  2. Komise ČBK - cirkev.cz. www.cirkev.cz [online]. [cit. 2015-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-19. 
  3. Papež dostane velkomoravský kříž na webu Katolického týdeníku.
  4. "Papež potvrdil proces, který má blahořečit českou boromejku" [online], Aktuálně 2014-12-7. [cit. 04.06.15]. Dostupné online.
  5. Připravuje se beatifikační proces kněze – mučedníka Jana Buly, Biskupství brněnské
  6. Zpráva ohledně postupu v řízení beatifikace služebníků Božích, 2015-6-1, kanonizace.biskupstvi.cz [cit. 04.06.15]
  7. Ve Vídni proběhlo poslední rozloučení s Ottou von Habsburgem, Česká televize, 16.7. 2011 [cit. 04.06.15]. Dostupné online.
  8. Některé pastýřské listy jsou dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 23. 
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 105. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 76–77. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 92. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 171. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Apoštolská posloupnost
Hlavní světitel: František Vaňák
1. spolusvětitel: Hans Hermann Groër
2. spolusvětitel: Josef Koukl
Datum svěcení 31. března 1990
osobně vysvětil na
biskupa: (ve funkci) den svěcení:
Josefa Hrdličku (1. spolusvětitele) 7. dubna 1990
Jana Graubnera (1. spolusvětitele) 7. dubna 1990
Christopha Schönborna (2. spolusvětitele) 29. srpna 1991
Petra Esterku (hlavního světitele) 11. srpna 1999
Pavla Konzbula (hlavního světitele) 29. června 2016
Martina Davida (2. spolusvětitele) 28. května 2017
Antonína Baslera (2. spolusvětitele) 14. října 2017
Josefa Nuzíka (2. spolusvětitele) 14. října 2017
Zdenka Wasserbauera (1. spolusvětitele) 19. května 2018
13. biskup brněnský
Předchůdce:
Karel Skoupý
od 1990
Vojtěch Cikrle
Nástupce:
dosud ve funkci