Horní Lhota (okres Zlín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Horní Lhota
Kostel svatého Diviše
Kostel svatého Diviše
Znak obce Horní LhotaVlajka obce Horní Lhota
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0724 585246
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Luhačovice
Okres (LAU 1) Zlín (CZ0724)
Kraj (NUTS 3) Zlínský (CZ072)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 594 (2020)[1]
Rozloha 12,65 km²
Katastrální území Horní Lhota u Luhačovic
Nadmořská výška 340 m n. m.
PSČ 763 23
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Horní Lhota 27
76323 Dolní Lhota u Luhačovic
obechornilhota@volny.cz
Starosta Ing. Josef Šenovský
Oficiální web: www.horni-lhota.cz
Horní Lhota
Horní Lhota
Další údaje
Kód části obce 43281
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Horní Lhota se nachází v okrese Zlín ve Zlínském kraji. Žije zde 594[1] obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Obec se nalézá na samém okraji moravského Valašska ve výšce 340 m n. m. při komunikaci ze Zádveřic do Luhačovic. (Do Luhačovic je to 9 km a do Zlína 19 km.) K obci zasahuje severní okraj chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Obcí protéká potok Olše. Od okrajových částí obce se táhne pásmo lesů jižních svahů Vizovických vrchů a severovýchodně od obce jsou při okraji lesa roztroušeny chatové osady.

Historie[editovat | editovat zdroj]

O obci Horní Lhota se zmiňují písemné prameny roku 1420, uvádějící zdejšího faráře Jana z Uherského Brodu. Obec byla původně majetkem olomouckého biskupství.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Dominantou obce je báň kostela svatého Dionýsia (Dionysia Areopagity) v barokním slohu. Ten stojí pravděpodobně na místě staršího dřevěného kostelíka. Jedna z písemných zpráv zmiňující kostelík v obci pochází z roku 1449. Jádro kostela pochází z roku 1700, věž byla přistavěna v roce 1746. Interiér kostela zdobí oltářní obraz malíře Joži Uprky.

K dalším pamětihodnostem obce patří smírčí kříž, usazen u bočního vchodu do kostela, a boží muka v jižní části obce. V centru obce se dochoval vodní mlýn. Přímo nad obcí severním směrem na výrazné ostrožně Vala (551 m n. m.), výběžku Slavického kopce (624 m n. m.), se nacházejí zbytky hradu Engelsberk (Sehrad) z počátku druhé půle 13. století. Dodnes se zachovaly nevelké zbytky základů a pozůstatky mohutných valů s příkopy.

Další objekty[editovat | editovat zdroj]

  • sportovní areál
  • tenisový kurt
  • školka
  • dětské hřiště

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Nekuda Vladimír: Vlastivěda moravská – Zlínsko, 1995 Brno, Zlín, str. 433–435

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]