Přeskočit na obsah

Veselá (okres Zlín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Veselá
Obecní dům Veselá
Obecní dům Veselá
Znak obce VeseláVlajka obce Veselá
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVizovice
Obec s rozšířenou působnostíVizovice
(správní obvod)
OkresZlín
KrajZlínský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel851 (2025)[1]
Rozloha4,44 km²[2]
Katastrální územíVeselá u Zlína
Nadmořská výška346 m n. m.
PSČ763 15
Počet domů258 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduVeselá 33
763 15 Slušovice
ou@veselauzlina.cz
StarostaDaniel Juřík
Oficiální webwww.veselauzlina.cz
Veselá
Veselá
Další údaje
Kód obce585921
Kód části obce180581
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veselá je obec v okrese Zlín ve Zlínském kraji. Žije zde 851[1] obyvatel. Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Veselá, TJ Sokol Veselá, Unie rodičů a myslivecké sdružení.

Obec Veselá se nachází třináct kilometrů východně od Zlína. Patří do regionu Valašsko. První zmínka o obci pochází z roku 1407. Obec má vybudovanou infrastrukturu. Má autobusové spojení se Zlínem. Ve středu obce stojí kaplička zasvěcená svaté Anně, která slouží pro konání náboženských obřadů (pouť a hody). Obec má mateřskou školu a základní školu pro první stupeň. Ke sportovnímu vyžití občanů slouží vybudované hřiště s umělým povrchem.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1407, kdy příslušela k Lukovskému zboží (panství). Jeho součástí byla i roku 1480, když Albrecht ze Šternberka postoupil toto zboží Albrechtovi mladšímu ze Šternberka a stejně tak i v roce 1516 kdy dcera Albrechta mladšího Ludmila ze Šternberka vložila Lukov Vilímovi Kuně z Kunštátu.

Od Lukovského panství byla odtržena současně s Klečůvkou i Veselá, a to se stalo dokonce dvakrát. Poprvé se tak stalo v roce 1662 při exekučním řízení. Jan Adam Minkvicburk je poprvé v roce 1688 připomínán jako držitel Klečůvky a sousední Veselé.[p. 1]

Prvními majiteli samostatného panství Klečůvka byli věřitelé bývalých pánů rytíři Zehentnerové z Reichersdorfu, kteří byli patrně zakladateli dvora na Klečůvce. Zámeček sloužil jako sídlo vrchnosti, která majitele zastupovala. Roku 1667 kupuje panství baron Melichar Lednický z Ledenic. Následuje v roce 1671 rytíř František Jakub Rejtin z Varjelit a roku 1673 kupuje Klečůvské panství baron Jan Bedřich z Minkwitzburku, majitel Lukova, který Klečůvku včetně Veselé opětovně spojil s Lukovem.

Šlechtické sídlo je v Klečůvce poprvé předpokládáno až v roce 1690 v souvislosti s Janem Adamem z Minkwitzburku, který zde sídlil. V roce 1701 je sídlo označováno jako „panský dům.“ Roku 1710 je Klečůvka opět odtržena od panství Lukov. Nyní museli Minkwitzburkové opustit Lukov. Z lukovského panství tak zůstala pánům z Minkwitzburku jenom Klečůvka s Veselou.

Nedaleko od Vizovic je Šibeniční vrch ve vzdálenosti necelé tři kilometry, kde se minulosti nacházelo popraviště. Poslední známa poprava se uskutečnila 1727. Odsouzený byl Josef Dobeš z Veselé na Klečůvském panství, který byl obviněn ze spolčení s loupežníky. z těchto historických pramenů můžeme usuzovat, že hrdelní soudy s jurisdikcí byly ve Vizovicích pro Klečůvské panství a tím i pro Veselou.[4][5]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 462 502 495 469 551 585 622 693 790 748 717 674 718 800 788
Počet domů 74 84 89 91 96 95 103 128 145 158 179 204 213 245 258

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. června 2003.[8]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kaple svaté Anny

Další fotografie

[editovat | editovat zdroj]
  1. Roku 1688 se uvádí jako pán na Klečůvce a Veselé Jan z Minkvicburku, SOA Brno, E 67, č. 6 - matriky Fryšták, str. 19, 40, 43, 181; č. 7 - matrika Hvozdná, str. 122. Zdá se, že Jan Adam Minkvicburk převzal Klečůvku s Veselou někdy v letech 1685–1688, protože Veselá se ještě roku 1685 uvádí jako součást slušovického dílu lukovského panství. SOA Brno, D 2, R 363/2. R. Hurt, Dějiny Lukova, str. 109. Připojení Veselé, kde bylo už roku 1671 všech 13 usedlostí řádně osazeno. SOA Brno, D 1, č. 363.
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. NEDBÁLEK, Karel, Cesta Františka Čuby z Březové k JZD Slušovice, Slušovice: Monument, 2019. ISBN 978-80-88143-27-7, str. 155.
  5. Jana Nedbálková, Karel Nedbálek (1956), Karel Nedbálek (1986), „Kronika rodu Nedbálkových z Březové, Veselé, Klečůvky a Želechovic a spřízněných rodin s rodokmenem,“ Monument, Slušovice: 2016. ISBN 978-80-88143-02-4, str. 249.
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  8. Udělené symboly – Veselá [online]. 2003-06-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]