Lukov (okres Zlín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lukov
Celkový pohled
Celkový pohled
Znak obce LukovVlajka obce Lukov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0724 585467
Pověřená obec Zlín
Obec s rozšířenou působností Zlín
Okres (LAU 1) Zlín (CZ0724)
Kraj (NUTS 3) Zlínský (CZ072)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 756 (2020)[1]
Rozloha 10,86 km²
Katastrální území Lukov u Zlína
Nadmořská výška 316 m n. m.
PSČ 763 17
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Obec Lukov
K Lůčkám 350,
763 17 Lukov
obecniurad@lukov.cz
Starosta Michal Teplý
Oficiální web: www.lukov.cz
Lukov
Lukov
Další údaje
Kód části obce 88978
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Lukov leží severovýchodně od Zlína, v západní části Valašska. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dříve nazýván také Velký Lukov a Hrubý Lukovec.[2] První zmínka o zdejším markrabském hradě jsou z roku 1219 a 1235.[3] Roku 1332 hrad drží páni ze Šternberka. Poté ho získal Karel IV.. Ale Šternberkové se zanedlouho opět vrací. Ves pod hradem je prvně doložena roku 1348, jako jeho podhradí.[2] Roku 1469 hrad patrně dobylo vojsko Matyáše Korvína.[3] Majiteli panství se pak stali Nekšové z Landeka a po nich Albrecht z Valdštejna. Za třicetileté války v okolí Lukova působili vzbouření Valaši, kteří obsadili i hrad. Hrad obsadili i Švédové a při odchodu ho vypálili. Poté sloužil hrad již jen pro hospodářské účely a ke konci 18. století byl opuštěn. Následně sloužil vesničanům jako zdroj stavebního kamene.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Hrad Lukov – zřícenina původně románského hradu, který byl přestavěn goticky a později renesančně. Předhradí má rozměry asi 110×125 m a na nejvyšším místě je umístěna věž Svatojánka (Johanka). Jádro má rozměry asi 19×67 m a je ze tří stran obklopeno parkánem. Vstupuje se do něj hranolovou průjezdní věží. Mimo jiné se v jádře nachází zbytek okrouhlé románské věžice, zbytek románské hradby a čtvercové věžice. Dále zříceniny západního a východního paláce. V okolí zbytky obranných a obléhacích fortifikací a zbytky švédského tábora z doby třicetileté války. V současnosti prochází hradní zříceniny dlouhodobou rekonstrukcí.
  • Kostel svatého Josefa – klasicistní z let 18101813, podélná jednolodní stavba s odsazeným kněžištěm na severu a hranolovou věží v ose jižního průčelí.[2]
  • Fara – z konce 18. století.
  • Boží muka – z konce 18. století se sochou Immaculaty.[2]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého – z poloviny 18. století při cestě na hrad.
  • Vila Tusculum – z konce 19. století.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Lukov je situován v Hostýnských vrších. V okolí se rozkládá několik chovných a lovných rybníků a chatová oblast. Dále se zde nachází domov pro seniory, průmyslová zóna a pivovar. Události 20. století v Lukově zmiňuje ve svých pamětech Konec patriarchátu: z mé lukovské kroniky (1987 v samizdatu; oficiálně: Archa 1992, Academia 1998 a 2003) František Pavlíček (v prosinci 2019 vysílá jako osmidílné čtení na pokračování Český rozhlas Plus[4]).

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • František Pavlíček (1923–2004), spisovatel a dramatik (rodák)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b c d SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 2., J-N. [s.l.]: Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8. 
  3. a b PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. [s.l.]: Libri, 2001. ISBN 80-7277-046-2. 
  4. https://plus.rozhlas.cz/frantisek-pavlicek-konec-patriarchatu-8118460, 12. prosince 2019.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]