Lukov (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lukov
Hrad Lukov
Hrad Lukov
Základní informace
Výstavba 13. století
Poloha
Adresa Lukov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Lukov
Lukov
Další informace
Rejstříkové číslo památky 11907/7-1985 (PkMISSezObr)
Web www.hradlukov.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lukov je hrad v ČR, který leží asi tři kilometry od obce Lukov. Hrad je ve stavu zříceniny, ale je soustavně opravován Spolkem přátel hradu Lukova a Hnutím Brontosaurus. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Doba vzniku hradu ani jeho zakladatel nejsou známy, použitá technika zdění však naznačuje, že nejstarší části hradu byly postaveny ve druhé čtvrtině 13. století. Hrad byl postaven jako zeměpanský, o čemž mluví Karel IV. ve svém životopise, který tento hrad vykoupil ze zástavy zpět do korunního majetku.[2] První věrohodná písemná zmínka pochází z roku 1332, kdy vdova Markéta po zemřelém Zdeslavu ze Šternberka nechala sepsat listinu, která určila olomouckému klášteru sv Kláry ves Štarnov na šternberském panství. Hrad sice král Karel IV. ze zástavy vykoupil, ale po roce 1342 ho prodal Zdeslavovu synovi Matoušovi ze Šternberka. Po otcově smrti připadl hrad jeho synům Zdenkovi a Ješkovi. Zdeňkův syn Albrecht ze Šternberka a Lukova si musel roku 1409 vydobýt právo na užívání poloviny Lukova na svém strýci vojenskou silou. Po roce 1425 získali Lukov bratři Jiřík a Lacek ze Šternberka a Lukova, kteří postoupili svému příbuznému Albrechtovi ze Šternberka a Holešova polovinu Holešova. Lackův syn Albrecht starší ze Šternberka a Lukova udělal opak a vyměnil Lukov se svým prastrýcem Matoušem ze Šternberka a Holešova za Holešov. Matoušův syn Albrecht mladší ze Šternberka a Lukova opravoval hrad poničený za česko-uherských válek. Protože Albrecht mladší zemřel bez mužského potomka, dědila ho jeho dcera Ludmila. Ta se zasnoubila se Smilem Kunou z Kunštátu, zásnuby sice časem zrušila, ale majetek připadl roku 1511 rodu pánů z Kunštátu.[3]

Majetkovými převody uvnitř rodu se Lukov dostal do rukou Jana Kuny z Kunštátu. Jeho synové však majetek prodali již roku 1547 rodu Nekšů z Landeka. Poslední členka tohoto rodu Lukrécie Nekšovna z Landeka si po ovdovění vzala roku 1609 za druhého manžela Albrechta z Valdštejna, který panství vyženil.

V roce 1724 koupil panství Lukov hrabě Jan Fridrich ze Seilern-Aspangu, který nechal přemístit vrchnostenské kanceláře z chátrajícího hradu Lukov do vsi. Od roku 1793 pak byl starý hrad neobydlen a už v roce 1804 je uváděn jako zřícenina.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-19]. Identifikátor záznamu 151910 : Hrad s předhradím, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. KUTHAN, Jiří. Česká architektura v době posledních Přemyslovců. 1. vyd. Vimperk: TINA, 1994. ISBN 80-85618-14-1. Str. 231-233.
  3. POKLUDA, Zdeněk. Moravští Šternberkové : panský rod rozprostřený od Jeseníků ke Karpatům. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2012 354 s. ISBN 978-80-7422-181-1.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]