Přeskočit na obsah

František Schönborn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeho Eminence
František de Paula kardinál hrabě ze Schönborn-Buchheim-Wolfsthalu
5. českobudějovický biskup
28. pražský arcibiskup
16. primas český
Církevřímskokatolická
Arcidiecézepražská
Jmenování27. července 1885
PředchůdceBedřich Josef ze Schwarzenbergu (Arcidiecéze pražská)
NástupceLev Skrbenský z Hříště (Arcidiecéze pražská)
Titulární kostelSanti Giovanni e Paolo
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení12. srpna 1873
Biskupské svěcení18. listopadu 1883
světitel Bedřich Josef ze Schwarzenbergu
1. spolusvětitel Josef Jan Evangelista Hais
2. spolusvětitel Emanuel Jan Schöbel
Kardinálská kreace24. května 1889
kreoval Lev XIII.
TitulKardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Zúčastnil se
Osobní údaje
Rodné jménoFrantišek z Pauly kardinál hrabě ze Schönborn-Buchheim-Wolfsthalu
(Franz de Paula Kardinal Graf von Schönborn-Buchheim-Wolfsthal)
Datum narození24. ledna 1844
Místo narozeníPraha, Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí25. června 1899 (ve věku 55 let)
Místo úmrtíFalknov -Sokolov, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtízápal plic
Místo pohřbeníKatedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Rodičeotec: Erwein Damian Hugo hrabě von Schönborn-Wiesentheid
matka: Christina Maria Josefa hraběnka von Brühl
Blízká osobabratr: Friedrich Schönborn
Vojtěch Schönborn
Karel Schönborn
sestra: Anna Schönborn
Elisabeth Schönborn
Paula Schönborn
PříbuzníVojtěch Josef ze Schönbornu, Friedrich Schönborn a Karel Bedřich ze Schönbornu (sourozenci)
Povolání
Církevní heraldika
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
Alma materPapežská univerzita Gregoriana (1874–1875)
Univerzita Karlova
Univerzita Innsbruck (1870–1874)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František z Pauly kardinál hrabě ze Schönborn-Buchheim-Wolfsthalu, v českém prostředí uváděn jen jako František Schönborn (německy jako Franziskus von Paula Graf von Schönborn, 24. ledna 1844 Praha[1] – 25. června 1899 Sokolov[2]) byl česko-rakouský šlechtic z rodu Schönbornů, římskokatolický duchovní, pátý biskup českobudějovický (1883–1885) a posléze 28. arcibiskup pražský (1885–1899). Kardinálem se stal 24. května 1889.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Praze jako syn hraběte Ervína Damiána Huga ze Schönbornu (1812–1881) a jeho manželky hraběnky Kristýny Marie Josefy von Brühl (1817–1902). Po narození byl pokřtěn jako František z Pauly Maria Karel Ervín Pavel.

Po gymnaziálních studiích hrabě Schönborn vystudoval práva v Praze. V roce 1866 se zúčastnil bitvy u Náchoda, v níž byl těžce raněn, po vyléčení se rozhodl studovat teologii. Studoval v Innsbrucku a Římě, kněžské svěcení obdržel 12. srpna 1873 a o dva roky později získal doktorát teologie.

V letech 1875–1879 byl kaplanem v Plané u Mariánských Lázní, poté se stal vicerektorem (1879) a ještě později rektorem (1882) pražského arcibiskupského semináře.

Biskupem českobudějovickým

[editovat | editovat zdroj]

Po smrti českobudějovického biskupa Jana Valeriána Jirsíka byl dne 22. srpna 1883 byl jmenován císařem Františkem Josefem novým diecézním biskupem. Po potvrzení papežem Lvem XIII. 29. září byl dne 18. listopadu v kostele Nejsv. Salvátora rukou arcibiskupa pražského knížete Bedřicha Josefa kardinála ze Schwarzenbergu vysvěcen a 25. listopadu téhož roku intronizován.

Arcibiskupem pražským

[editovat | editovat zdroj]
Busta Františka kardinála ze Schönbornu od Viktora Tilgnera (1900), fotografie od Josefa Löwyho

Po smrti arcibiskupa Bedřicha Josefa ze Schwarzenbergu byl dne 21. května 1885 byl jmenován jeho nástupcem a 27. července získal papežské potvrzení. arcibiskupem pražským.

V roce 1888 financoval výstavbu rozhledny na vrchu Třemšín, která byla po něm pojmenována Schönbornova. Navázal tak na svého předchůdce arcibiskupa Viléma Florentina Salma ze Salmu, který na přelomu 17. a 18. století nechal na Třemšíně vybudovat první stezku s vyhlídkovou plošinou. [3]

Dne 24. května 1889 byl konsistoří kreován kardinálem s titulárním kostelem svatých Jana a Pavla.

Konec života a smrt

[editovat | editovat zdroj]

Zemřel na své vizitační cestě po farnostech své diecéze na zámku hraběte z Nostic v Sokolově.

Zápis v úmrtní matrice uvádí jeho tituly: Jeho Eminence, vysoce ctěný pan, kníže-arcibiskup pražský František z Pauly kardinál hrabě Schönborn-Buchheim-Wolfsthal, rozený legát apoštolské stolice v Království českém a v diecezích bamberské, míšeňské a řezenské, skutečný tajný rada jeho veličenstva, rytíř řádu sv. Štěpána, kancléř obou teologických fakult c. a k. Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, doktor posvátné teologie.

Pohřben byl v pražské katedrále sv. Víta.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Záznam o narození a křtu v matrice farnosti sv. Mikuláše
  2. ↑ Záznam o úmrtí v matrice farnosti Sokolov
  3. ↑ ČÁKA, Jan. Toulání po Brdech. Praha: [s.n.], 1986. 332 s. ISBN 978-80-204-2360-3. Kapitola Pod červeno-bílými prapory, s. 210.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Encyklopedie Českých Budějovic
  • SCHÖNBORN, František de Paula. Jeho eminencí kardinál František de Paula Schoenborn kníže-arcibiskup Pražský : Nástin a příběhy z jeho života a smrti jakož i vypsání pohřebních slavností od 25. do 30. června r. 1899. Praha: Kotrba, 1899. Dostupné online. 
  • Gottsmann, Andreas: Kardinal Franz Schönborn, die Gründung des Kollegium Bohemicum und der Nationalitätenstreit in Böhmen, in: Dal Bohemicum al Nepomuceno. La cultura ceca e la formazione sacerdotale in un contesto di scontri nazionalisti e di coesistenza, Olomouc 2011, ISBN 978-80-244-2644-0, s. 49-68.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Schönborn&oldid=25459079“