V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.

Bedřich ze Schwarzenbergu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jeho Eminence
Bedřich kardinál Schwarzenberg
27. pražský arcibiskup
15. primas český
Portrét v katedrále sv. Víta
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Arcidiecézepražská
SídloPraha
Jmenování20. května 1850
Uveden do úřadu15. srpna 1850
PředchůdceAlois Josef Schrenk
NástupceFrantišek Schönborn
Titulární kostelSant’Agostino in Campo Marzio
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení1833
Biskupské svěcení28. června 1835
Kardinálská kreace1842
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Zúčastnil se
Osobní údaje
Datum narození6. dubna 1809
Místo narozeníVídeň, Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí27. března 1885 (ve věku 75 let)
Místo úmrtíVídeň, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníKatedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze
RodičeJosef II. ze Schwarzenbergu
Pavlína z Arenbergu
Povolání
Církevní heraldika
Kardinál
Řády a ocenění
Církevní heraldika
Královský uherský řád sv. Štěpána
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Jan Josef Celestin kardinál kníže Schwarzenberg (někdy též v německé podobě Friedrich Johann Joseph Cölestin Fürst zu Schwarzenberg, 6. dubna 1809, Vídeň[1]27. března 1885, Praha[2]) byl římskokatolický kněz, od roku 1835 arcibiskup salcburský, od roku 1842 kardinál a od roku 1850 arcibiskup pražský. Významně se zasadil o dostavbu katedrály svatého Víta v Praze.

Život[editovat | editovat zdroj]

Portrét od J. V. Myslbeka ve svatovítské katedrále
Osobní pečeť

Příbuzenstvo
otec Josef II. ze Schwarzenbergu
matka Pavlína z Arenbergu
bratr Felix ze Schwarzenbergu
bratr Jan Adolf II. Schwarzenberg
sestra Marie Eleonora
sestra Marie Pavlína
sestra Ludvíka Eleonora
sestra Marie Matylda
sestra Karolína
sestra Marie Anna Berta

Studoval filozofii a práva, potom teologii ve Vídni a v Salzburgu. Roku 1833 byl vysvěcen na kněze a o dva roky později, v roce 1835, se stal salcburským arcibiskupem. V Salcburku založil několik domovů pro děti a nemocnic.

Roku 1842 byl jmenován kardinálem a roku 1850 na žádost pražské kapituly se stal arcibiskupem v Praze.[3] Z této funkce roku 1859 založil Spolek pro dostavbu chrámu svatého Víta. Dostavba chrámu probíhala v letech 18711928. Založil řadu nadací a dobročinných organizací a významně se přičinil o výstavbu kostela sv. Cyrila a Metoděje v pražském Karlíně. Roku 1863 svolal do Prahy synodu pražské arcidiecéze, na Prvním vatikánském koncilu vystoupil roku 1869 proti dogmatupapežské neomylnosti, pak se ale podrobil většině.

Bedřich Schwarzenberg byl zemský vlastenec a výrazná postava „staročeské“ politiky, jeden z iniciátorů petice z roku 1861, která žádala, aby se císař František Josef I. dal korunovat na českého krále.[4] Zasazoval se také o zřízení české univerzity, když však roku 1882 vznikla, bránil se rozdělení teologické fakulty, protože pokládal za nutné, aby kněží mluvili oběma jazyky. Na jeho hrobě v ochozu (severní boční lodi staré části) chrámu sv. Víta je bronzový sochařský portrét od J. V. Myslbeka.[5]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Bedřich Schwarzenberg byl také nadšeným alpinistou, jedním z průkopníků horolezectví v Alpách. Vystoupil např. na Grosses Wiesbachhorn ve Vysokých Taurách, pod nímž leží horská chata pojmenovaná na jeho počest Schwarzenberghütte.

I přes své výjimečné společenské postavení musel být arcibiskup Bedřich Schwarzenberg, stejně jako běžný občan, v Praze policejně přihlášen. Jako bydliště byl uveden pražský arcibiskupský palác (Hradčanské náměstí 56).[6]

Byl vyznamenán Královským uherským řádem svatého Štěpána.

Karel Havlíček Borovský jemu a Felixi Schwarzenbergovi věnoval „Píseň Čechů z roku 1850“: „Zle, matičko, zle! Švarcenberci zde: jeden drží karabáč, druhý říká »Otčenáš«; zle, matičko, zle!“[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu ve farnosti Vídeň - Sv. Augustin; fol: 02-Taufe_0083
  2. Katalog zemřelých Archiv Praha [online]. Katedrála sv. Víta, Hradčany: Dostupné online. 
  3. Národní listy, 15.89.1883, s.3, Kardinál kníže Schwarzenberg
  4. ARBES, Jakub. František Thun z Hohenšteina. Smíchov: Jakub Arbes, 1895. Dostupné online. S. 46. 
  5. Katedrála svatého Víta: Bedřich Josef Schwarzenberg
  6. Policejní přihlášky, Praha, Friedrich von Schwarzenberg
  7. Celá báseň → Dílo Z veršů a epigramů Karla Havlíčka ve Wikizdrojích

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo ze Švarcenbergu. Sv. 23, str. 85n.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Augustin Johann Joseph Gruber
Znak z doby nástupu Arcibiskup salcburský
18351850
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Maximilian Joseph von Tarnóczy
Předchůdce:
Alois Josef Schrenk
Znak z doby nástupu 27. arcibiskup pražský
18501885
Znak z doby konce vlády Nástupce:
František Schönborn