Lev Skrbenský z Hříště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeho Eminence
Lev kardinál Skrbenský
29. pražský arcibiskup
9. olomoucký arcibiskup
17. primas český
Lev Skrbenský z Hříště
Lev Skrbenský z Hříště
Církevřímskokatolická
Arcidiecézepražská
PředchůdceFrantišek Schönborn
NástupcePavel Huyn
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení1889
Biskupské svěcení1899
Kardinálská kreace1901
Osobní údaje
Datum narození12. června 1863
Místo narozeníHukovice, Rakouské císařství
Datum úmrtí24. prosince 1938
(ve věku 75 let)
Místo úmrtíDlouhá Loučka u Uničova
(Langendorf), Německá říše
Místo pohřbeníKatedrála svatého VáclavaOlomouci
RodičeFilip Skrbenský z Hříště, Leonie Czeike z Badenfeldu
PříbuzníHans Skrbenský z Hřiště (sourozenec)
PovoláníCírkevní heraldikaŘímskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lev kardinál Skrbenský, svobodný pán z Hříště, pokřtěn jako Lev Karel Anna Filip (12. června 1863 Hukovice[1]24. prosince 1938 Dlouhá LoučkaUničova) byl duchovním na Moravě a v Čechách a moravský šlechtic, z rodu Skrbenských z Hříště. Sloužil římskokatolické církvi jako 29. arcibiskup pražský (18991916), 9. arcibiskup olomoucký (1916–1920) a kardinál (od roku 1901).

Život[editovat | editovat zdroj]

Znak kardinála Skrbenského na zdi Brajnerova dvora u Horní Cerekve

Lev Skrbenský pocházel ze starobylé šlechtické rodiny Skrbenských z Hříště.

Narodil se 12. června 1863 na zámku v Hukovicích jako druhorozené dítě. Dětství strávil na zámku v Dřevohosticích, který matka roku 1877 zdědila po smrti své ovdovělé matky, baronky von Badenfeld, rozené hraběnky von Erdödy, která zemřela rok před tím.

Gymnazijní studia započal na státním gymnáziu u benediktinů v Kremsmünsteru. Studoval pak na gymnáziu v Kroměříži, kde složil maturitní zkoušku. Na popud svých rodičů studoval právo v Innsbrucku, odkud pak za dva roky přešel do služby u šestého dragounského pluku se sídlem v Brně. Později se přihlásil do arcibiskupského semináře v Olomouci a posléze studoval církevní práva na Gregoriánské univerzitě a Animě v Římě. Na kněze byl vysvěcen v roce 1889.

Poté působil jako kaplan v Dubu nad Moravou, Moravské Ostravě a Uherském Ostrohu, a v roce 1895 se stal farářem v Melči.

Roku 1899 se stal kanovníkem olomoucké kapituly a téhož roku byl také zvolen do funkce pražského arcibiskupa. V roce 1901 byl jmenován kardinálem, jeho titulárním kostelem byl chrám Santo Stefano Rotondo al Celio. V průběhu války vyjádřil císař František Josef I. nespokojenost s jeho nedostatečně burcujícím postojem ve věcech válečných a přinutil jej přejít do úřadu arcibiskupa olomouckého. V roce 1920 na tuto funkci rezignoval. Pobýval na zámku v Horní Dlouhé Loučce, kde na Štědrý den roku 1938 zemřel. Pohřben byl v katedrále sv. Václava v Olomouci.[2]

Snažil se zavést v arcidiecézi v platnost závěry prvního vatikánského koncilu a zvýšit malý počet kněží, který mu bránil v realizaci jeho plánu. Před první světovou válkou byl předsedou biskupské konference rakouské části monarchie.

Liturgické knihy[editovat | editovat zdroj]

Za Skrbenského působení na pražském arcibiskupském stolci došlo k novému vydání některých provinčních liturgických knih:

  • Manuale rituum ecclesiasticae provinciae Pragensis (1916) Dostupné online
  • Officia propria provinciae Pragensis (1915, čtyři části jako přívazky jednotlivých dílů breviáře)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. STIBOR, Jiří; FUKALA, Radek; TRAPL, Miloš. Skrbenští z Hřiště. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 4. Opava ; Ostrava: Optys ; Ostravská univerzita, 1995. ISBN 80-85819-45-7. S. 124–125.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]