Albík z Uničova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vysoce důstojný a osvícený
Zikmund Albík z Uničova
6. arcibiskup pražský
Portrét z roku 1772
Portrét z roku 1772
Církev Římskokatolická církev
Provincie česká
Metropole Praha
Arcidiecéze pražská
Jmenování 1411
Emeritura 1412
Předchůdce Zbyněk Zajíc z Hazmburka
Nástupce Konrád z Vechty
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození 1360
Místo narození Uničov, Moravia.svg Markrabství moravské
Datum úmrtí 1427
Místo úmrtí Hungary Arms.svg Uherské království
Povolání lékař
Alma mater Pražská univerzita
Padovská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zikmund Albík z Uničova, známý také jako Sigismundus Albicus de Uniczow, či německy Albich von Prag, Albich von Neustadt a Albik von Uničov (asi 1358, Uničov23. července 1427, Budín[1] nebo 23. srpna Bratislava[2]), byl český humanistický lékař, právník, probošt vyšehradský a arcibiskup pražský.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska v Uničově

Narodil se pravděpodobně v roce 1347, 1358[1] nebo 1360. Studoval na pražské univerzitě, kde nejprve v roce 1382 složil bakalaureát ze svobodných umění. Po dalším studiu se v roce 1387 stal doktorem z medicíny a zřejmě byl profesně velmi úspěšný – v roce 1399 se totiž stal osobním lékařem českého krále Václava IV.[3] Po ukončení studií medicíny v Praze se přestěhoval do Padovy, kde získal roku 1404 doktorát z práva. V roce 1411 se stal arcibiskupem, avšak již v roce 1412 se úřadu vzdal. Úřad pražského arcibiskupa vyměnil za hodnost probošta vyšehradského, která byla tradičně spojena s úřadem nejvyššího kancléře království českého a pro jeho osobu s titulem arcibiskupa caesarejského. Věnoval se medicíně a učitelskému působení na univerzitě (stal se kancléřem univerzity). Po smrti Václava IV. se pravděpodobně stal osobním lékařem jeho bratra krále Zikmunda Lucemburského, který ho za zásluhy povýšil do šlechtického stavu. Během husitských válek musel Albík uprchnout ze země a zanechal v Praze většinu svého majetku, kterého nabyl jakožto lékař a arcibiskup.

Na univerzitě se snažil přispět k zvýšení odborné úrovně medicíny (např. zdůrazňoval studium fyziologie) i její společenské prestiže (lékařství nebylo počítáno mezi artes – umění). Předpokladem ke studiu medicíny byla v té době důkladná znalost některých prací Aristotelových, Alberta Velikého a a další filozofů; a naopak: „některé koncepty formulované lékaři nebo jimi získané jednotlivé informace se stávaly součástí filozofických argumentací a někteří lékaři, v Praze například Albík z Uničova, je pokládali za relevantní i pro právníky a teology“ (Dějiny UK I, 1995). Jako přední představitel medicíny a současně znalec filozofie byl Albík z Uničova povolán i za člena smírčí komise pro řešení sporu mezi Janem Husem (a jeho přívrženci) a jeho univerzitními odpůrci (Štěpánem z Pálče a další)

Z jeho literární pozůstalosti jsou nejvýznamnější spisy Compendium medicinae a „populárněji“ koncipované Regimen sanitatis seu Vetularius (Pravidla pro zachování zdraví).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Pravidlo pro zachování zdraví (psáno latinsky)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://www.medvik.cz/link/jk01010163
  2. Archivovaná kopie. www.zdravcentra.cz [online]. [cit. 2006-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-05-27. 
  3. Uničov : historie moravského města. 1. vyd. vyd. Uničov: Město Uničov, 2013. 691 S. s. Dostupné online. ISBN 9788026044000. S. 74. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HUSIČKA, Josef. Magister Sigismund Albicus z Uničova, Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 224, 1983, 18–22.
  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 13–14. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 12. 
  • F. Šmahel: Mistři a studenti pražské lékařské fakulty do r. 1419, AUC – HUCP 1980
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 54. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Zbyněk Zajíc z Hazmburka
Znak z doby nástupu 6. arcibiskup pražský
14111412
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Konrád z Vechty